Přeskočit na obsah

Krokodýli

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox živočich

Krokodýli (čeleď Crocodylidae) jsou skupinou velkých semiakvatických plazů, kteří obývají tropické oblasti Afriky, Asie, Ameriky a Austrálie. V širším slova smyslu se termín "krokodýl" někdy používá pro všechny zástupce řádu Crocodilia, kam patří také aligátoři, kajmani a gaviálové. V zoologickém smyslu však označuje pouze příslušníky čeledi Crocodylidae, tzv. "pravé krokodýly".

Krokodýli jsou jedni z nejstarších žijících plazů, jejichž předci žili již v dobách dinosaurů. Jsou to vrcholoví predátorři svých ekosystémů, dokonale přizpůsobení životu ve vodě i na souši. Vyznačují se robustním tělem pokrytým kostěnými štítky, dlouhým, zploštělým ocasem a extrémně silnými čelistmi.

📜 Evoluce a historie

Krokodýli patří do skupiny Archosauria, což z nich činí blízké příbuzné ptáků a vzdálenější příbuzné dinosaurů. První předci krokodýlů se objevili v období triasu, přibližně před 250 miliony lety. Tito raní příbuzní, známí jako Crurotarsi, byli převážně suchozemští a měli rozmanitější formy než jejich dnešní potomci.

Během období jury a křídy se krokodýlům a jejich příbuzným mimořádně dařilo. Existovaly obří formy jako Sarcosuchus nebo Deinosuchus, které dosahovaly délky přes 12 metrů a lovily i dinosaury. Na rozdíl od dinosaurů (s výjimkou ptáků) krokodýli přežili vymírání na konci křídy před 66 miliony lety, pravděpodobně díky své schopnosti přežít dlouhou dobu bez potravy, svému studenokrevnému metabolismu a životu ve sladkovodních ekosystémech, které byly méně zasaženy než mořské a suchozemské. Moderní krokodýli, jak je známe dnes, se začali objevovat v období eocénu.

🧬 Biologie a anatomie

Krokodýli jsou anatomicky i fyziologicky fascinující tvorové, jejichž stavba těla se za miliony let změnila jen minimálně, což svědčí o její dokonalosti.

🧍 Tělesná stavba

Tělo krokodýla je hydrodynamicky tvarované, ideální pro pohyb ve vodě. Hřbet, boky a ocas jsou kryty pevným pancířem z kostěných desek zvaných osteoderm, které jsou překryty rohovitými štítky. Břicho je měkčí, což z něj činí zranitelnější místo. Silný, ze stran zploštělý ocas slouží jako hlavní motor při plavání a také jako zbraň. Končetiny jsou relativně krátké, ale silné. Na souši se krokodýli pohybují pomalou chůzí, plazením po břiše, ale na krátkou vzdálenost dokáží vyvinout překvapivou rychlost tzv. "krokodýlím cvalem".

🦷 Čelisti a zuby

Nejvýraznějším znakem krokodýlů jsou jejich čelisti. Mají jeden z nejsilnějších stisků v živočišné říši, u velkých jedinců krokodýla mořského přesahující 16 000 newtonů. Svaly pro zavírání čelistí jsou enormně silné, zatímco svaly pro jejich otevírání jsou relativně slabé. Jejich zuby jsou kuželovité, ideální pro uchopení a držení kořisti, nikoliv pro její žvýkání. Krokodýli jsou polyfyodontní, což znamená, že ztracené zuby jim po celý život dorůstají. Charakteristickým znakem pravých krokodýlů (na rozdíl od aligátorů) je viditelný čtvrtý zub na spodní čelisti, který zapadá do zářezu v horní čelisti a je vidět i při zavřené tlamě.

❤️ Krevní oběh a dýchání

Srdce krokodýlů je mezi plazy unikátní – je čtyřkomorové, podobně jako u ptáků a savců. To umožňuje efektivnější oddělení okysličené a neokysličené krve. Mají však speciální otvor zvaný Foramen Panizzae, který jim umožňuje krev mezi oběma okruhy míchat. To je výhodné při potápění, kdy mohou omezit průtok krve do plic a přesměrovat ji do zbytku těla, což jim umožňuje zůstat pod vodou i déle než hodinu. Nozdry, oči a uši jsou umístěny na vrcholu hlavy, což jim umožňuje sledovat okolí, zatímco zbytek těla je ponořen pod hladinou. Speciální chlopeň v zadní části krku (palatální chlopeň) jim umožňuje otevřít tlamu pod vodou, aniž by se jim voda dostala do dýchacích cest.

🧠 Smysly

Krokodýli mají vynikající smysly. Jejich oči jsou vybaveny tapetum lucidum, reflexní vrstvou, která zlepšuje vidění za špatných světelných podmínek. Mají také třetí, průhledné víčko (mžurku), které chrání oko pod vodou. Jejich sluch je velmi citlivý. Po celé hlavě a u některých druhů i po těle mají rozmístěné specializované tlakové receptory (integumentární smyslové orgány), které dokáží detekovat i nepatrné vibrace ve vodě, což jim pomáhá lokalizovat kořist.

🌡️ Termoregulace

Jako ektotermní (studenokrevní) živočichové jsou závislí na vnějších zdrojích tepla. Svou tělesnou teplotu regulují chováním. Ráno se vyhřívají na slunci, aby se zahřáli. Během největšího horka se buď chladí ve vodě, nebo si hledají stín. Někdy leží s otevřenou tlamou, což jim pomáhá ochlazovat se odpařováním vody z ústní sliznice.

🌍 Rozšíření a habitat

Krokodýli obývají sladkovodní i slané ekosystémy v tropických a subtropických oblastech po celém světě. Vyskytují se v řekách, jezerech, mokřadech, bažinách a také v brakických vodách estuárů a mangrovových porostech. Některé druhy, jako například krokodýl mořský, se dokáží vydat i na otevřené moře a kolonizovat tak vzdálené ostrovy. Jejich rozšíření je limitováno teplotou; nesnášejí chladné podnebí.

поведение a ekologie

Krokodýli jsou vrcholoví predátoři, kteří hrají klíčovou roli v udržování rovnováhy svých ekosystémů.

🍽️ Potrava a lov

Jsou to masožravci a oportunističtí lovci. Jejich strava je velmi pestrá a mění se s věkem a velikostí. Mladí jedinci se živí hmyzem, korýši, obojživelníky a malými rybami. Dospělí jedinci loví větší kořist, jako jsou ryby, želvy, ptáci a savci různých velikostí, včetně antilop, zeber, buvolů a v některých případech i lidí. Typickou loveckou strategií je přepadení ze zálohy. Krokodýl nehybně číhá pod hladinou poblíž břehu a čeká, až se kořist přijde napít. Poté bleskově zaútočí, uchopí zvíře do čelistí a stáhne ho pod vodu, kde ho utopí. Větší kořist trhají pomocí tzv. "smrtelné spirály" (death roll), kdy se rychle otáčejí kolem své osy, aby z těla vyrvali kusy masa.

🗣️ Komunikace

Krokodýli spolu komunikují různými způsoby. Vydávají širokou škálu zvuků, od syčení a prskání v ohrožení až po hluboké, dunivé řvaní, kterým samci v období páření lákají samice a odrazují rivaly. Komunikují také vizuálně, například plácáním hlavou o hladinu nebo zaujímáním dominantních postojů.

🥚 Rozmnožování

Rozmnožování je vázáno na období dešťů. Samice kladou vejce do hnízd, která si buď vyhrabou v písku na břehu (dírová hnízda), nebo je postaví z tlející vegetace (kopcovitá hnízda). Počet vajec se pohybuje od 20 do 80 v závislosti na druhu a velikosti samice. Pohlaví mláďat je určeno teplotou během inkubace (tzv. TSD - Temperature-dependent Sex Determination). Při nižších teplotách (kolem 30 °C) se líhnou převážně samice, zatímco při vyšších teplotách (kolem 33 °C) se líhnou převážně samci. Samice své hnízdo hlídá před predátory. Když se mláďata začnou líhnout, vydávají pískavé zvuky, na které matka reaguje. Opatrně rozhrabe hnízdo a někdy dokonce pomáhá mláďatům z vajíček. Poté je přenáší v tlamě do vody a stará se o ně ještě několik týdnů až měsíců.

🐊 Přehled druhů

Čeleď krokodýlovitých zahrnuje přibližně 16 druhů ve třech rodech. Mezi nejznámější patří:

  • Krokodýl nilský (Crocodylus niloticus): Druhý největší druh, žijící ve sladkovodních biotopech subsaharské Afriky. Je zodpovědný za většinu útoků na lidi v Africe.
  • Krokodýl mořský (Crocodylus porosus): Největší žijící plaz na světě. Samci mohou dosáhnout délky přes 6 metrů a váhy přes 1000 kg. Obývá pobřežní vody a estuáry od východní Indie přes jihovýchodní Asii až po severní Austrálii.
  • Krokodýl americký (Crocodylus acutus): Rozšířený ve Střední a Jižní Americe a na jihu Floridy. Je tolerantnější ke slané vodě než aligátor americký.
  • Krokodýl bahenní (Crocodylus palustris): Středně velký druh obývající sladkovodní ekosystémy Indického subkontinentu.
  • Krokodýl západoafrický (Mecistops cataphractus): Dříve považován za poddruh krokodýla štítnatého, dnes samostatný druh s charakteristicky úzkým čenichem.
  • Krokodýl trpasličí (Osteolaemus tetraspis): Nejmenší druh krokodýla, dorůstající délky jen okolo 1,5 metru. Žije v deštných pralesích západní a střední Afriky.

🧑 Vztah s člověkem

Vztah mezi krokodýly a lidmi je odjakživa konfliktní a komplexní.

💥 Útoky na lidi

Velké druhy krokodýlů, zejména krokodýl nilský a mořský, považují člověka za potenciální kořist a jsou zodpovědné za stovky smrtelných útoků ročně. K většině útoků dochází v oblastech, kde lidé a krokodýli sdílejí stejné vodní zdroje pro rybaření, praní prádla nebo koupání.

👜 Využití a lov

Krokodýli byli a stále jsou loveni pro svou cennou kůži, která se používá k výrobě luxusního zboží, jako jsou kabelky, boty a opasky. Jejich maso je v některých kulturách považováno za delikatesu a jejich části těla se využívají v tradiční medicíně.

🛡️ Ochrana a ohrožení

V polovině 20. století vedl nekontrolovaný lov mnoho druhů krokodýlů na pokraj vyhynutí. Díky mezinárodním ochranářským programům a úmluvě CITES se populace mnoha druhů podařilo stabilizovat nebo dokonce obnovit. Hlavními hrozbami dnes zůstává ztráta přirozeného prostředí v důsledku odlesňování a výstavby, znečištění vod a konflikty s lidmi. V mnoha zemích existují krokodýlí farmy, které uspokojují poptávku po kůži a mase a zároveň snižují tlak na divoké populace.

💡 Zajímavosti

  • Krokodýli polykají kameny (tzv. gastrolity), které jim v žaludku pomáhají rozmělňovat potravu a zároveň slouží jako zátěž pro lepší potápění.
  • Tzv. "krokodýlí slzy" nejsou projevem emocí. Jde o tekutinu vylučovanou solnými žlázami v koutcích očí, kterými se zbavují přebytečné soli z těla.
  • Krokodýli dokáží spát s jedním okem otevřeným. Jedna polovina jejich mozku může odpočívat, zatímco druhá zůstává ve střehu.
  • Navzdory svému prehistorickému vzhledu mají komplexní sociální chování a prokazují určitou míru rodičovské péče.

🔬 Pro laiky

  • Archinosauři: Skupina plazů, která se objevila před více než 250 miliony lety. Patřili sem dinosauři, ptakoještěři a také předci dnešních krokodýlů a ptáků. Ptáci jsou tedy paradoxně bližší příbuzní krokodýlů než například ještěrky.
  • Osteodermy: Jsou to kostěné destičky uložené přímo v kůži zvířete. U krokodýlů tvoří na hřbetě a ocase pevný pancíř, který je chrání před zraněním.
  • Ektotermní (studenokrevný): Živočich, který si sám nevytváří dostatek tělesného tepla. Jeho teplota je závislá na teplotě okolního prostředí. Proto se musí vyhřívat na slunci, aby se "nastartoval".
  • Pohlaví určené teplotou (TSD): U mnoha plazů, včetně krokodýlů, nerozhodují o pohlaví potomka chromozomy jako u lidí, ale teplota v hnízdě během vývoje zárodku. Mírné teplotní změny tak mohou dramaticky ovlivnit poměr samců a samic v populaci.


Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025