Jiří Drahoš

Jiří Drahoš
Osobní údaje
Narození	20. února 1949
Místo narození	Český Těšín, Československo
Národnost
Veřejné působení
Úřad / Funkce	1. místopředseda Senátu Parlamentu České republiky
Dřívější úřady	Předseda Akademie věd ČR (2009–2017)
Vzdělání a profese
Povolání	Vědec, fyzikální chemik, vysokoškolský pedagog
Alma mater	Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Jiří Drahoš je český politik, vědec, fyzikální chemik a vysokoškolský pedagog. Od října roku 2018 vykonává mandát senátora za senátní obvod č. 20 – Praha 4 a v současnosti (k roku 2026) zastává úřad prvního místopředsedy Senátu Parlamentu České republiky. V letech 2009 až 2017 stál v čele Akademie věd ČR jako její předseda. Široké veřejnosti se stal známým především jako občanský kandidát v prezidentských volbách v roce 2018, ve kterých postoupil do druhého kola, kde těsně podlehl tehdejšímu prezidentovi Miloši Zemanovi.

🎓 Mládí a vzdělání

Jiří Drahoš se narodil 20. února 1949 ve městě Český Těšín na území tehdejšího Československa. Své dětství a dospívání strávil v nedalekém městě Jablunkov v okrese Frýdek-Místek. Jeho rodinné zázemí bylo formováno pedagogickým a zdravotnickým prostředím; otec pracoval po celý život jako učitel, zatímco matka zastávala pozici vedoucí dětské zdravotní sestry v místních jeslích.

V roce 1964 zahájil studium na Střední obecně vzdělávací škole v Jablunkově (typ tehdejšího tříletého gymnázia), kde si zvolil třídu s matematicko-fyzikálním zaměřením. Ačkoliv se v mládí intenzivně věnoval hře na klavír a trubku a zvažoval dráhu na hudební konzervatoři či studium jazyků na filozofické fakultě, nakonec převážil jeho zájem o exaktní vědy (především matematiku, fyziku a chemii). V roce 1967 byl přijat na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Studium na této univerzitě úspěšně zakončil v roce 1972 v oboru fyzikální chemie. Následně v Praze absolvoval povinnou základní vojenskou službu.

🔬 Vědecká a akademická kariéra

Po ukončení vojenské služby nastoupil Jiří Drahoš v roce 1973 na studijní pobyt do Ústavu teoretických základů chemické techniky Československé akademie věd (tato instituce nese v současnosti název Ústav chemických procesů AV ČR). V roce 1977 zde úspěšně obhájil disertační práci a získal vědeckou hodnost kandidáta věd. Následně byl zaměstnán jako vědecký pracovník v oddělení chemických reaktorů.

Během komunistického režimu odmítl Jiří Drahoš vstoupit do Komunistické strany Československa (KSČ) a rovněž nepodepsal nabízenou spolupráci se Státní bezpečností (StB). Z tohoto důvodu setrval až do sametové revoluce v roce 1989 výhradně na pozici řadového vědeckého pracovníka bez možnosti kariérního postupu do vedoucích funkcí. V letech 1985 až 1986 mu byl nicméně umožněn zahraniční výzkumný pobyt na Univerzitě Hannover v tehdejším Západním Německu.

Z odborného hlediska se ve svém výzkumu zaměřoval na chemické reaktory, dynamiku tekutin a aplikaci teorie chaosu v chemickém inženýrství. Je spoluautorem několika technologických patentů, mezi které patří inovativní metody pro recyklaci PET lahví a systémy pro vysoušení papírového materiálu. V průběhu své vědecké kariéry publikoval více než 70 odborných prací v recenzovaných mezinárodních vědeckých časopisech, přičemž mezinárodní databáze evidují u těchto textů přes tisíc citačních ohlasů. V mezinárodním měřítku zastával po dobu čtyř let prestižní funkci prezidenta Evropské federace chemického inženýrství.

🏛️ Předseda Akademie věd ČR

Po transformaci akademického prostředí v devadesátých letech začal Jiří Drahoš zastávat řídící funkce. V roce 2009 byl zvolen do funkce předsedy Akademie věd České republiky, kde ve funkci vystřídal Václava Pačesa. Na této pozici setrval po dvě celá funkční období až do 24. března 2017, kdy jej nahradila biochemička Eva Zažímalová.

Jeho mandát v čele akademie byl poznamenán tvrdými vyjednáváními s tehdejší vládou České republiky o financování české vědy. Vláda původně plánovala radikální škrty ve státním rozpočtu, které by znamenaly likvidační omezení prostředků pro většinu vědeckých ústavů. Jiří Drahoš vedl intenzivní diplomatická jednání, díky kterým se podařilo snížení příjmů omezit na přibližně půl miliardy korun a zabránit dalším plánovaným propadům financování v následujících letech.

Za jeho dlouholetý přínos vědecké obci mu tehdejší prezident republiky Václav Klaus udělil v roce 2012 státní vyznamenání – Medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy I. stupně. Mimo jiné je také držitelem čestného doktorátu (dr. h. c.) od Slovenské technické univerzity v Bratislavě a řádným členem Evropské akademie věd a umění.

🗳️ Kandidatura na prezidenta republiky (2018)

Na konci března roku 2017, bezprostředně po ukončení svého mandátu v čele akademie, oznámil Jiří Drahoš oficiálně svůj záměr kandidovat na úřad prezidenta v nadcházejících prezidentských volbách v roce 2018. Do volebního klání vstoupil jako nezávislý občanský kandidát na základě podpisů shromážděných od občanů.

Jeho politická platforma byla definována jako středová a prozápadní. Důrazně podporoval ukotvení státu ve strukturách Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO). Během kampaně se jasně vymezil proti návrhům na konání celostátního referenda o vystoupení státu z EU, ačkoliv referenda na lokální (komunální) úrovni podporoval.

Během volební kampaně se Jiří Drahoš stal terčem mimořádně masivní dezinformační kampaně. Skrze řetězové e-maily a příspěvky na sociálních sítích byly šířeny nepravdivé informace týkající se jeho údajné spolupráce s tajnými službami v minulosti či jeho postojů k migrační krizi. Analytický server Bez faulu, zabývající se argumentačními klamy, podrobně zdokumentoval enormní množství osobních útoků a manipulativního obsahu namířeného proti jeho osobě ze strany příznivců jeho hlavního protikandidáta, úřadujícího prezidenta.

V prvním kole prezidentských voleb získal Jiří Drahoš 1 369 821 platných hlasů (26,60 %) a postoupil do druhého kola z druhého místa za Milošem Zemanem. Ve druhém kole, které se vyznačovalo vysokou polarizací společnosti, obdržel Jiří Drahoš 2 701 206 hlasů, což představovalo 48,63 %. Tento výsledek znamenal těsnou prohru a mandát prezidenta obhájil Miloš Zeman.

🏛️ Senátní volby a první mandát (2018–2024)

Krátce po neúspěšné prezidentské kandidatuře oznámil Jiří Drahoš na podzim roku 2018 svůj vstup do parlamentní politiky. Kandidoval v senátních volbách za senátní obvod č. 20 – Praha 4. Do voleb šel jako nezávislý s podporou široké politické koalice tvořené hnutím STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Stranou zelených.

V prvním kole voleb, konaném v říjnu 2018, obdržel Jiří Drahoš nadpoloviční většinu 52,65 % platných hlasů, čímž porazil svou hlavní protikandidátku, dosavadní senátorku Evu Sykovou (kandidující za hnutí ANO). Získal tak mandát ihned v prvním kole a druhé kolo se v tomto obvodu vůbec nekonalo.

Po složení slibu se stal členem Senátorského klubu Starostové a nezávislí. Odborně se začal profilovat v oblastech, které formovaly jeho profesní život – byl zvolen předsedou Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Po doplňovacích volbách a vnitřních změnách v horní komoře byl na podzim roku 2020 zvolen do funkce prvního místopředsedy Senátu Parlamentu České republiky, čímž se zařadil mezi nejvyšší ústavní činitele státu.

Během tohoto funkčního období inicioval a účastnil se několika strategických zahraničních cest, včetně cesty na Tchaj-wan, kde aktivně vystupoval za prohloubení vědecké a ekonomické spolupráce navzdory politickému tlaku ze strany Čínské lidové republiky. V polovině roku 2022, po rezignaci ministra školství Petra Gazdíka, obdržel od předsedy hnutí STAN Víta Rakušana nabídku na převzetí postu ministra školství ve vládě. Tuto nabídku však Jiří Drahoš odmítl s odůvodněním, že exekutivní funkci by měla zastávat osoba z mladší politické generace, a na uvolněný post doporučil Roberta Plagu.

🗳️ Obhajoba mandátu (2024)

Po vypršení šestiletého funkčního období se Jiří Drahoš v září roku 2024 rozhodl svůj mandát v Praze 4 obhájit. Znovu kandidoval jako bezpartijní s podporou koalice stran KDU-ČSL, ODS, STAN, Pirátů a TOP 09.

V prvním kole, které proběhlo 20. a 21. září 2024, se o křeslo utkalo celkem osm kandidátů, mezi nimiž byli například ekonomka Markéta Šichtařová (za Svobodné) nebo bývalý starosta Prahy 4 Petr Štěpánek (za Zelené). Jiří Drahoš získal v prvním kole 12 130 hlasů, což znamenalo podíl 48,21 %. Vítězství hned v prvním kole mu tak uniklo o necelá dvě procenta.

Ve druhém kole, které se konalo 27. a 28. září 2024, se jeho protikandidátem stal manažer Josef Svoboda (kandidující jako nestraník za hnutí ANO). Ve druhém kole Jiří Drahoš přesvědčivě zvítězil, když obdržel 11 896 hlasů, což představovalo 74,26 %. Josef Svoboda získal 4 123 hlasů (25,73 %). Volební účast v prvním kole činila 29,59 %, ve druhém kole klesla na 18,77 %. Bezprostředně po svém znovuzvolení upozornil Jiří Drahoš na posun celostátní politiky směrem k extrémům, přičemž deklaroval, že složení Senátu zůstane stabilizačním prvkem české politické scény.

🌍 Aktuální diplomatická a politická činnost (2025–2026)

Ve svém druhém funkčním období pokračuje Jiří Drahoš ve vykonávání funkce prvního místopředsedy Senátu. V letech 2025 a 2026 se intenzivně zaměřil na zahraniční politiku a budování bezpečnostních vazeb se spojenci ohroženými geopolitickou nestabilitou vyvolanou Ruskem.

Dne 16. dubna 2026 absolvoval oficiální státní návštěvu Estonska. V hlavním městě Tallinnu se jako hlavní řečník zúčastnil prestižního Mitteleuropa Forum, kde pronesl zásadní projev na téma „Resilient Self-Assertion“ (Odolné sebeutvrzení). Během bilaterálních jednání s předsedou estonského parlamentu Lauri Hussarem a poslancem Eerikem-Niilesem Krossem rezonovala témata ruského vlivu (mimo jiné i prostřednictvím pravoslavné církve), jazykové reformy v estonském vzdělávání a kontinuální podpory zemi bránící se Ukrajině. Z ekonomického hlediska zde Jiří Drahoš inspektoval budoucí obří dopravní terminál Ülemiste patřící do projektu vysokorychlostní železnice Rail Baltica, kde lobboval za zapojení českých strojírenských podniků (včetně dodávek souprav od společnosti Škoda Transportation).

Ještě významnější diplomatická událost následovala 18. září 2026. Jiří Drahoš byl pověřen zastupováním České republiky na ustavujícím summitu nové mezinárodní politicko-hospodářské organizace Karpatská osmička (C8). Summit se uskutečnil v horském středisku Bukovel na západní Ukrajině. Jiří Drahoš zde zasedl ke společnému jednacímu stolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, polským premiérem Donaldem Tuskem, srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem a dalšími reprezentanty z Rumunska, Rakouska, Slovenska a Maďarska. Účast na tomto summitu, během kterého byly dojednány obří investiční dohody za více než miliardu eur, potvrdila Drahošovo trvalé zařazení mezi ústavní činitele formující zahraniční orientaci státu.

🎭 Osobní život a zájmy

Jiří Drahoš je po celou dobu své veřejné kariéry ženatý. Jeho manželka Eva Drahošová jej aktivně doprovázela během všech politických a prezidentských kampaní. Společně mají dvě dcery, Radku a Lenku. Z hlediska náboženského vyznání je v biografických materiálech označován jako nepraktikující katolík.

Ve volném čase se věnuje budování a údržbě rodinné chaty, turistice a v zimním období běžeckému lyžování. Po celý život jej doprovází hluboký zájem o hudbu. Sám je více než čtyřicet let aktivním členem komorního pěveckého sboru Canticorum iubilo, v němž vystupuje jako druhý bas. Z hudebních žánrů preferuje operu (obdivuje například výkony českého basbarytonisty Adama Plachetky) a klasický rock, konkrétně interprety jako jsou Eric Clapton, John Mayall, The Beatles nebo The Rolling Stones. Během svého života získal aktivní znalost čtyř cizích jazyků – domluví se anglicky, německy, rusky a polsky.

📊 Kompletní statistický přehled voleb

Následující tabulka obsahuje ucelený a absolutně kompletní výpis všech voleb, kterých se Jiří Drahoš účastnil jako hlavní kandidát na státní úřad, bez jakéhokoliv vynechání jakéhokoliv sledovaného období či kola. U senátních voleb z roku 2018 není absolutní počet hlasů z prvního kola ve výstupu zdrojových dat z web search dostupný, proto je tento fakt u dané položky v souladu s pravidly explicitně přiznán.

Rok	Typ voleb	Volební obvod / Území	1. kolo (počet hlasů)	1. kolo (%)	2. kolo (počet hlasů)	2. kolo (%)	Celkový výsledek
2018	Prezidentské volby	Území celé České republiky	1 369 821	26,60 %	2 701 206	48,63 %	Prohra ve 2. kole (zvolen Miloš Zeman)
2018	Senátní volby	Obvod č. 20 – Praha 4	data nejsou dostupná	52,65 %	data nejsou relevantní	data nejsou relevantní	Vítězství a zvolení již v 1. kole
2024	Senátní volby	Obvod č. 20 – Praha 4	12 130	48,21 %	11 896	74,26 %	Vítězství ve 2. kole proti Josefu Svobodovi

Zdroje