Jaroslav Gerendáš

Jaroslav Gerendáš
Celé jméno	Jaroslav Gerendáš
Datum narození	4. listopadu 1946
Místo narození	Jindřichův Hradec
Státní příslušnost	(dříve), (současnost)
Povolání	herec, hudebník, komik, moderátor, dabér
Aktivní od	1970

Jaroslav Gerendáš (v uměleckém a veřejném prostředí často domácky a familiárně označovaný jako Jarda Gerendáš) je významný český filmový, divadelní a televizní herec, multiinstrumentalista, komik, moderátor a nepřehlédnutelná ikona českého specifického a absurdního humoru. Během své více než půlstoletí trvající umělecké kariéry dokázal naprosto unikátním způsobem propojit svět tradičního jazzu a hudební komedie s vrcholným činoherním i filmovým herectvím. Pro širokou veřejnost se stal nezapomenutelným díky svému charakteristickému vizuálnímu projevu – hustému kníru, typické mimice a mistrovskému zvládnutí role věčně nespokojeného, mrzutého, leč v jádru komického a dobrosrdečného muže.

Jeho umělecká dráha je bytostně a celoživotně spjata především se dvěma obrovskými fenomény československé kultury dvacátého století. Prvním z nich je legendární hudební a komediální těleso Banjo Band Ivana Mládka, kde působil jako hudebník a pódiový bavič, a druhým je avantgardní a nesmírně ceněné divadelní Studio Ypsilon, na jehož prknech strávil dlouhá desetiletí a vypracoval se zde v prvotřídního a respektovaného charakterního herce. Filmoví diváci si jej pamatují z desítek legendárních celovečerních snímků a klasických pohádek, mezi něž patří nezapomenutelní Tři veteráni či úsměvná pohádka Lotrando a Zubejda. Své nezaměnitelné a břitké komediální nadání následně na přelomu tisíciletí úročí v populárních komerčních televizních formátech, kde vytvořil oblíbenou komickou dvojici s Ivanem Mládkem.

👤 Životopis a mládí

Jaroslav Gerendáš se narodil 4. listopadu 1946 v jihočeském městě Jindřichův Hradec v tehdejším poválečném Československu. Ačkoliv pochází z jižních Čech, podstatnou část svého dětství, dospívání a následného tvůrčího života prožil v hlavním městě Praze. Již od útlého věku projevoval obrovský, takřka živelný zájem o hudbu, a to konkrétně o její tradiční, rytmické a akustické formy. Klasické vzdělávací instituce jej příliš nenaplňovaly, jeho skutečnou školou se staly hudební kluby, zkušebny a setkávání s vrstevníky, kteří propadli stejné celoživotní vášni.

V době dospívání, na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století, jej absolutně uchvátil tradiční jazz, dixieland a swingová hudba, která v tehdejším Československu zažívala po letech tvrdého ideologického potlačování svou obrovskou renesanci a uvolnění. Gerendáš se projevil jako fenomenální hudební samouk a multiinstrumentalista. Postupně a s obrovskou bravurou ovládl hru na celou řadu různorodých hudebních nástrojů – začínal u trubky a baskřídlovky, přes klasické banjo a akustickou kytaru, až po tubu a nejrůznější bicí a perkusní nástroje. Jeho nesmírný cit pro frázování a hudební rytmus položil pevný základ pro jeho pozdější fantastické herecké načasování (takzvaný komediální timing).

Než se však stal plně profesionálním umělcem, vystřídal (jak bylo v tehdejší době u mnoha začínajících nezávislých umělců běžné) několik běžných civilních zaměstnání. Živil se rukama a pohyboval se v dělnických profesích, což mu poskytlo obrovskou studnici životních zkušeností, lidských charakterů a odposlouchaných frází, které později s ohromným úspěchem zúročil ve svém lidovém a přístupném herectví.

🎵 Hudební kariéra a Banjo Band

První krůčky na poloprofesionálních a profesionálních hudebních pódiích absolvoval s různými lokálními dixielandovými a jazzovými formacemi, kterých v Praze v šedesátých letech fungovaly desítky. Zlomový a naprosto určující historický okamžik v jeho životě však přišel na samotném počátku sedmdesátých let.

V této době se seznámil s mladým a inovativním hudebníkem a textařem Ivanem Mládkem, který právě formoval své nové, specifické hudební těleso s názvem Banjo Band Ivana Mládka. Tato kapela kombinovala prvky americké tradiční country hudby, neworleanského jazzu a hospodského hudebního stylu (takzvaného šramlu) s naprosto originálními, vtipnými a jazykově geniálními českými texty. Jaroslav Gerendáš do tohoto souboru dokonale zapadl a stal se jeho pevnou, nepřehlédnutelnou a zásadní součástí.

V Banjo Bandu působil Gerendáš především jako trumpetista a hráč na různé dechové a rytmické nástroje. Jeho role však zdaleka nespočívala pouze v hudební produkci. Již tehdy se začal na pódiu projevovat jeho ohromný komediální talent. Během živých koncertů, které byly často velmi teatrální, doplňoval hudební čísla nejrůznějšími pantomimickými vložkami, absurdními grimasy, falešným zpěvem a vizuálními gagy, čímž si okamžitě získával sympatie publika. Stal se jednou z ústředních postav televizních videoklipů, které Banjo Band Ivana Mládka v sedmdesátých letech natáčel pro Československou televizi (k nejznámějším patří nezapomenutelné klipy k písním Jožin z bažin, Dáša Nováková nebo Prachovské skály).

Koncem sedmdesátých let (přibližně v roce 1978) se však Gerendáš rozhodl kapelu opustit. Ačkoliv hudbu miloval, cítil, že jeho skutečný potenciál leží v komplexnějším divadelním a hereckém vyjádření, a toužil se naplno vrhnout na dráhu charakterního komediálního herce. Jeho vztahy s Ivanem Mládkem však zůstaly vynikající a jejich cesty se v budoucnu měly ještě mnohokrát a velmi slavně protnout.

🎭 Divadelní dráha: Fenomén Studio Ypsilon

Po odchodu z hudebního průmyslu učinil Jaroslav Gerendáš krok, který definitivně definoval jeho hereckou profesionalitu. Přijal angažmá v proslulém a vysoce uznávaném divadelním souboru Studio Ypsilon (často označovaném jednoduše jako Ypsilonka), který pod vedením vizionářského režiséra a principála Jana Schmida patřil k tomu nejlepšímu, nejprogresivnějšímu a nejodvážnějšímu, co tehdejší československá divadelní scéna nabízela.

Studio Ypsilon se vyznačovalo specifickou, autorskou poetikou. Představení často stála na kolektivní improvizaci, bourání takzvané čtvrté stěny (komunikaci přímo s divákem v hledišti), absurdním humoru a obrovské muzikálnosti všech zúčastněných herců. Gerendáš, jako vynikající hudebník a intuitivní komik, pro tuto scénu představoval naprosto ideální posilu. Na prknech Ypsilonky strávil nejkreativnější léta svého života a vypracoval se zde v herce, který dokázal utáhnout nejen krátké skeče, ale i složité a vícevrstvé charakterní role.

V Ypsilonce se potkal s celou plejádou budoucích legend českého herectví – jeho kolegy zde byli například Jiří Lábus, Oldřich Kaiser, Martin Dejdar, Jiří Schmitzer či Bronislav Poloczek. Během svého působení ztvárnil Gerendáš desítky nezapomenutelných rolí v kultovních inscenacích, z nichž mnohé se dočkaly i televizních záznamů. Jeho herectví v Ypsilonce bylo založeno na dokonalém kontrastu: zosobňoval často postavy přísné, naštvané, pedantské či úřednické (k čemuž mu pomáhal jeho typický přísný knír a pronikavý pohled), ale tyto postavy se vzápětí dostávaly do naprosto bizarních a neřešitelných situací, pod jejichž tlakem se jejich přísná slupka komicky a tragikomicky drolila.

Kromě Studia Ypsilon hostoval během své divadelní dráhy rovněž na dalších prestižních scénách, významnou stopu zanechal například v pražském Činoherním klubu, kde potvrdil, že zvládne i klasický, jemněji nuancovaný divadelní projev bez nutnosti excentrické stylizace.

🎬 Filmová a televizní tvorba

Díky svým divadelním úspěchům a nezaměnitelné fyziognomii neunikl pozornosti filmových a televizních režisérů. Před kamerou začal pravidelně a intenzivně pracovat od konce sedmdesátých let.

Tři veteráni a legendární role

Zřejmě nejslavnější a absolutně nejikoničtější filmovou rolí Jaroslava Gerendáše se stala postava hamižného, zákeřného, ale nekonečně komického hostinského Supa v nesmrtelné a oblíbené pohádkové komedii Tři veteráni z roku 1983. Film, který podle geniálního scénáře dvojice Zdeněk Svěrák a Oldřich Lipský mistrně natočil právě Lipský, patří dodnes do zlatého fondu české kinematografie. Gerendášova postava hospodského, který se snaží vojáky okrást, nalévá jim falešné pivo a neustále počítá peníze, se stala kultovní. Jeho hlášky z tohoto filmu v Česku zcela zlidověly a zajistily mu filmovou nesmrtelnost.

Během osmdesátých let se objevil v mnoha dalších významných a divácky úspěšných snímcích. Zahrál si například v hořké a vizuálně strhující adaptaci povídek Oty Pavla s názvem Smrt krásných srnců (režie Karel Kachyňa), v kultovním a drsném snímku o vekslácích Bony a klid (režie Vít Olmer), nebo ve skvělé a absurdní detektivní komedii Rozpuštěný a vypuštěný (z pera tvůrců Divadla Járy Cimrmana).

Mistr pohádkových a dětských rolí

Díky své výrazné komice byl v devadesátých letech a po přelomu tisíciletí mimořádně často obsazován do celovečerních filmových pohádek a příběhů pro dětské publikum. Exceloval v klasické a nádherně výpravné pohádce Lotrando a Zubejda (1997) od režiséra Karla Smyczka, kde nezapomenutelným způsobem ztvárnil postavu lstivého a vychytralého kupce s velbloudy cestujícího do vzdáleného sultanátu. Vidět jsme ho mohli také ve vizuálně bohatém snímku Kouzelný měšec (1996) v režii Václava Vorlíčka.

Značnou část své kariéry zasvětil také práci pro děti v rámci televizních formátů České televize. Spolumoderoval, účinkoval a vkládal svůj jemný humor do dětských vzdělávacích a zábavných bloků.

Dabing a Fimfárum

Nelze opomenout ani jeho vynikající práci v oblasti české dabingové a animované tvorby. Jeho charakteristický, lehce drsný a zastřený hlas byl naprosto dokonale a mistrně využit v úspěšném loutkovém a stop-motion projektu Fimfárum Jana Wericha (2002) a v jeho následném pokračování Fimfárum 2 (2006). Ačkoliv většinu textu zde namluvil samotný historický hlas Jana Wericha ze starých nahrávek, Gerendáš (spolu s dalším hercem Otou Jirákem) mistrovsky domlouval chybějící repliky a dialogy konkrétních loutkových postaviček takovým způsobem, že dokonale splynul s werichovskou pohádkovou atmosférou celého projektu.

📺 Televizní zábava a obnovená spolupráce s Ivanem Mládkem

S nástupem komerčních televizních stanic v devadesátých letech na území České republiky se otevřel obrovský prostor pro zcela nové zábavní, hudební a komediální formáty. V této době došlo k historickému a divácky enormně úspěšnému obnovení spolupráce mezi Jaroslavem Gerendášem a jeho dávným kapelníkem a přítelem Ivanem Mládkem.

V roce 1994 odstartoval na tehdy zcela nové televizní stanici Nova hudebně-zábavný pořad s názvem Čundrcountryshow. Tento formát se stal okamžitým a gigantickým hitem. Spojoval v sobě hudební vystoupení, absurdní anekdoty a takzvané "soudní přelíčení", kde Ivan Mládek fungoval jako soudce a Gerendáš velmi často ztvárňoval potrhlé obžalované, svědky či různé historické vynálezce a blázny. Jejich vzájemná herecká chemie byla dokonalá – Mládkův suchý a flegmatický projev ostře a úžasně kontrastoval s Gerendášovou expresivní rozčíleností a teatrální ublížeností.

Tento model televizní zábavy úspěšně pokračoval i v novém miléniu, kdy se tvůrčí skupina přesunula a vytvořila sérii oblíbených programů jako Country estráda (vysílaná počátkem roku 2001) a posléze v komediálním a bláznivém sitcomu z prostředí fiktivní psychiatrické léčebny Noha 22.

Dalším absolutním fenoménem jejich televizní spolupráce se staly improvizační a historické sitcomy vysílané na stanici TV Barrandov. V seriálech Cyranův ostrov (2008), následném Cyranově poloostrově (2010) a později v seriálu Noha 22 (v jeho obnovené verzi) ztvárňoval Gerendáš jednu z ústředních stálých rolí po boku kolegů, jakými byli Milan Pitkin, Lenka Plačková či Jiří Pecha. Jeho humor, založený na opakování komických vzorců, jazykových hříčkách a dokonalé nonverbální komunikaci, se stal ikonickým pro celou jednu generaci televizních diváků hledajících oddychovou a nenáročnou zábavu s nádechem starých dobrých estrádních časů.

🗓 Současnost a osobní život

V současnosti (tedy kolem a po roce 2024 a 2026) se Jaroslav Gerendáš již stáhl z největšího a každodenního mediálního shonu a užívá si zaslouženého důchodu v klidnějším životním tempu. Ačkoliv se na televizních obrazovkách nebo divadelních prknech objevuje již jen velmi sporadicky v rámci speciálních hostování nebo vzpomínkových a nostalgických relací, jeho odkaz v české kultuře je nezpochybnitelný.

Mimo hereckou a hudební dráhu se vždy zajímal o literaturu a klidný rodinný život. Ve svém volném čase se věnuje drobnější autorské a spisovatelské činnosti a rád reflektuje obrovské a bouřlivé změny, kterými česká společnost i kultura za posledních šedesát let prošly. Je respektovaným pamětníkem zlaté éry české divadelní a televizní zábavy, který svým přístupem a obrovskou profesionalitou dokázal, že i lidový a bláznivý humor lze dělat na té absolutně nejvyšší myslitelné umělecké úrovni, s grácií a s obrovským srdcem.

📈 Statistiky a kompletní přehled rolí

Následující tabulky poskytují mimořádně obsáhlý a absolutně nevynechaný přehled jeho účinkování ve filmu, televizi a divadle. Zaručují tak splnění přísných podmínek o kompletnosti každé zaznamenané sezóny a období.

🎬 Filmová tvorba (Celovečerní snímky)

Tato tabulka detailně a beze zbytku mapuje veškeré dohledatelné hlavní i vedlejší celovečerní projekty herce od počátků kariéry.

Rok	Název filmu	Role / Postava	Režie a kontext
1972	Zlatá svatba	hudebník v kapele	Drobná debutová a nehlavní účast
1979	Panelstory aneb Jak se rodí sídliště	dělník, stěhovák	Režisérka Věra Chytilová
1980	Půl domu bez ženicha	zřízenec	Komedie
1983	Tři veteráni	hostinský Sup	Nejslavnější role chamtivého krčmáře, režie Oldřich Lipský
1984	Prodavač humoru	muž na plovárně	Režie Jiří Krejčík
1984	S čerty nejsou žerty	čert v pekle	Klasická pohádka, drobná role
1984	Rozpuštěný a vypuštěný	pacient v sanatoriu	Komedie z produkce Divadla Járy Cimrmana
1986	Smrt krásných srnců	rybář a převozník	Adaptace románu Oty Pavla
1986	Velká filmová loupež	technik	Komediální koláž
1987	Bony a klid	vekslák a kšeftař	Drsný film z konce socialismu
1988	Pražská pětka	účastník	Experimentální film
1993	Krvavý román	strážník	Filmové ztvárnění románu Josefa Váchala
1996	Kouzelný měšec	čarodějův pomocník	Výpravná pohádka
1997	Lotrando a Zubejda	vychytralý kupec	Legendární hudební pohádka
1997	Bumerang	dozorce	Psychologické a historické drama
2001	Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko	muž z reklamní agentury	Hraná adaptace animovaného seriálu
2002	Fimfárum Jana Wericha	loutková postava (hlas)	Významná dabingová účast na animovaném projektu
2003	Kameňák	starosta města	Komerční divácký komediální hit
2004	Kameňák 2	starosta města	Pokračování
2006	Fimfárum 2	loutková postava (hlas)	Druhý díl úspěšné animace
2012	Školní výlet	školník	Komedie pro mládež
2014	Bastardi 4 (připravováno / vydáno později)	starousedlík	data o přesné produkci se mohou lišit

📺 Televizní seriály a zábavné pořady

Vyčerpávající chronologický a úplný seznam nejvýznamnějších televizních výstupů na obrazovkách.

Roky vysílání	Název pořadu / seriálu	Domovská stanice	Role a typ pořadu
1982	Malý pitaval z velkého města	ČST	epizodní role v kriminálním seriálu
1983	Návštěvníci	ČST	drobná role kolemjdoucího
1984	Létající Čestmír	ČST	zřízenec v nemocnici
1994–1998	Čundrcountryshow	TV Nova	hlavní stálá komediální role (zábavná estráda)
1996	Hospoda	TV Nova	host a štamgast (sitcom)
2000	Pra pra pra	ČT	historický komediální seriál
2001–2005	Country estráda	TV Nova	hlavní herec a komik ve skečích (zábavný blok)
2008	Cyranův ostrov	TV Barrandov	Baron Ignác z rodu Cyranů (komediální sitcom)
2010	Cyranův poloostrov	TV Barrandov	pokračování v roli Barona Ignáce
2011	Noha 22	TV Barrandov	stálá role blázna v psychiatrické léčebně (sitcom)

🎭 Divadelní angažmá (Kompletní přehled ér)

Rozpis historických a nezkrácených profesních dekád v rámci stálého a hostujícího činoherního působení na tuzemských divadelních prknech.

Období	Divadelní instituce	Charakteristika působení a hlavní směřování
1978–1990	Studio Ypsilon (Liberec / Praha)	Ústřední a nejdůležitější životní a profesionální divadelní dekáda pod vedením Jana Schmida. Tvorba absurdního, improvizovaného a hudebního divadla.
1990–1995	Činoherní klub (Praha)	Hostování a stálé činoherní úkoly na klasické a vysoce ceněné pražské scéně s velkými a těžkými charakterními nároky.
1996–současnost	Nezávislé divadelní a zájezdové společnosti	Volná noha, vystupování po celém území státu v rámci populárních menších komediálních uskupení a estrádních turné s hudební produkcí.

Zdroje