Eva Holubová
| Eva Holubová | |
|---|---|
| Datum narození | 4. března 1959 |
| Místo narození | Praha, Československo |
| Národnost | česká |
| Manžel | Miroslav Zdeněk |
| Děti | Karolína Holubová, Milan Holub |
| Alma mater | DAMU |
| Povolání | herečka, divadelní režisérka, dabérka |
| Aktivní roky | 1981–současnost |
| Ocenění | Český lev za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli (1999) |
Eva Holubová (* 4. března 1959, Praha) je mimořádně významná, vysoce oceňovaná a divácky nesmírně populární česká divadelní, filmová a televizní herečka. Během své více než čtyřicetileté umělecké dráhy se vyprofilovala v jednu z absolutně nejvýraznějších a nejrespektovanějších osobností moderní české kinematografie a divadelní scény. Její herecký rejstřík je naprosto unikátní – s fenomenální přesností, obrovskou dávkou empatie a uvěřitelností dokáže ztvárnit jak vysloveně komediální a groteskní figury, tak i hluboce tragikomické, psychologicky složité a vnitřně zlomené postavy.
Do širokého povědomí československé veřejnosti vstoupila již v osmdesátých letech dvacátého století díky svému nezastupitelnému a živelnému působení v legendárním Divadle Sklep a v kultovním generačním hnutí Pražská 5. Zlatá éra její filmové kariéry je však spojena především s přelomem tisíciletí, kdy se stala takzvanou dvorní herečkou režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského. Za naprosto ikonickou roli zoufalé, osamělé a zahořklé učitelky Evy v dnes již zlidovělé hořké komedii Pelíšky z roku 1999 získala prestižní filmové ocenění Český lev. Stejně tak je držitelkou ceny pro nejlepší herečku z uznávaného mezinárodního filmového festivalu Tribeca v New Yorku za svůj strhující a dojemný výkon v komedii Účastníci zájezdu.
Kromě svého nezpochybnitelného uměleckého talentu je Eva Holubová v české společnosti známa také pro svou naprostou upřímnost, občanskou angažovanost a otevřenost. Bez jakýchkoliv tabu veřejně hovoří o svých dlouholetých a nesmírně těžkých bojích s endogenními depresemi a úspěšně překonanou závislostí na alkoholu, čímž dlouhodobě pomáhá destigmatizovat psychická onemocnění v české společnosti. Aktivně se vyjadřuje k politickému dění, neúnavně podporuje lidská práva, ochranu zvířat a životního prostředí a pravidelně se zapojuje do předvolebních demokratických kampaní.
🗓 Současnost (2024–2026)
V období let 2024 až 2026 prošla Eva Holubová naprosto bezprecedentní a fascinující životní i fyzickou transformací, která se stala předmětem obrovského zájmu médií i fanoušků. Poté, co přežila přímé ohrožení života v podobě prasklé výdutě v mozku a následného masivního septického šoku, radikálně přehodnotila svůj dosavadní životní styl. Sama herečka k tomu s typickým černým humorem uvedla: „Nehubla jsem, abych byla hezká, ale proto, že jsem málem umřela.“
Změna jejího režimu vedla ke ztrátě více než 20 kilogramů hmotnosti (z původních 85 kilogramů se dostala na 62 kilogramů). Začala se intenzivně věnovat meditacím, pravidelnému plavání, cvičení ve venkovních posilovnách a adaptovala systém přerušovaného půstu. Obrovskou životní inspirací a podporou se jí v tomto náročném, leč ozdravném procesu stala světoznámá supermodelka Pavlína Pořízková, se kterou se sblížila během natáčení.
Právě s Pavlínou Pořízkovou a bývalou první dámou Dagmar Havlovou vytvořila v roce 2026 hvězdné herecké trio ve velmi očekávané letní komedii Bardotky (v režii Hany Hendrychové). V oblasti divadla oslavila obrovský úspěch v české premiéře slavné broadwayské komedie Podzimní expres uváděné na intimní Malé scéně Studia DVA. Zde ztvárnila roli excentrické stárnoucí Alexandry, která bojuje za svou nezávislost. Zcela unikátním rozměrem této inscenace byl fakt, že se jednalo o režijní debut její vlastní dcery, Karolíny Holubové. Kromě umělecké činnosti se Eva Holubová v roce 2025 aktivně občansky angažovala během kampaně pro sněmovní volby do Parlamentu České republiky, kde využila svůj společenský vliv k podpoře prozápadního a demokratického směřování země.
⏳ Mládí a divadelní začátky
Narodila se 4. března 1959 v Praze. Již od útlého dětství a dospívání projevovala obrovský temperament, neustálou potřebu bavit své okolí a silné dramatické sklony. Její cesta k profesionálnímu herectví však nebyla vůbec přímočará. Po absolvování gymnázia se opakovaně a neúspěšně hlásila na pražskou Divadelní fakultu Akademie múzických umění (DAMU). Kvůli svému nekonformnímu přístupu, "nevhodnému" kádrovému profilu v době hluboké normalizace a specifickému projevu byla několikrát komisí odmítnuta.
Mezi přijímacími zkouškami se živila nejrůznějšími občanskými profesemi – pracovala jako vychovatelka ve školní družině, učitelka v mateřské škole, a dokonce i jako sanitářka a pomocná síla ve zdravotnictví. Tyto bohaté a často velmi drsné životní zkušenosti s obyčejnými lidmi později naplno zúročila při budování psychologie svých filmových postav. Na DAMU byla nakonec přijata a během studií se seznámila s budoucí hereckou hvězdou Ivanou Chýlkovou, se kterou vytvořila nerozlučné celoživotní přátelství a s níž později excelovala v mnoha nezapomenutelných divadelních představeních (například ve slavné hře Nahniličko).
Zásadní zlom v jejím uměleckém směřování však nastal mimo oficiální akademické zdi. Přirozeně inklinovala k nezávislé, undergroundové scéně, což ji přivedlo k okruhu tvůrců kolem Divadlo Sklep. Zde, po boku osobností jako David Vávra, Milan Šteindler či Tomáš Hanák, naplno rozvinula svůj talent pro absurdní humor, drsnou satiru, dekonstrukci jazyka a obrovskou fyzickou komiku. Divadlo Sklep a volné sdružení Pražská 5 se pro ni staly skutečnou uměleckou rodinou a odrazovým můstkem do světa velkého filmu.
🎭 Divadelní kariéra
Ačkoliv je pro širokou veřejnost známá primárně z filmového plátna, divadelní prkna představují její skutečný umělecký domov a místo, kde má nejtěsnější kontakt se svými diváky. Po revoluci v roce 1989 působila na několika prestižních pražských scénách. Dlouhodobě excelovala v Divadlo Na zábradlí, kde ztvárnila řadu charakterních rolí v moderním repertoáru. Své komediální mistrovství pravidelně prokazovala v Divadlo Kalich (například v autorských komediích a představeních s Pavlem Zedníčkem).
Absolutním středobodem její divadelní tvorby v novém tisíciletí se však stala produkce a scény divadelní společnosti Studio DVA. Právě zde vytvořila dlouholeté, divácky milované a nesmírně úspěšné herecké duo s hercem Bohumilem Kleplem. Jejich společné komedie lámou rekordy v návštěvnosti. K nejikoničtějším představením patří letní italská komedie Líbánky na Jadranu, klasika Poprask na laguně či černá komedie Jezinky a bezinky. Ve Studiu DVA navíc Eva Holubová poprvé zasedla i do křesla divadelní režisérky, když s obrovským nasazením zdramatizovala a zrežírovala klasickou Gogolovu hru Revizor, do které obsadila třináct špičkových herců včetně Zuzany Kronerové a Kryštofa Hádka.
Je nepřehlédnutelná svou schopností improvizace; pokud na jevišti dojde k nečekané situaci, Eva Holubová dokáže bleskově a s neuvěřitelným vtipem reagovat, čímž z každé reprízy tvoří zcela originální a neopakovatelný zážitek. To potvrdila i v monodramatech a intimních představeních, jako je Mě nezadusíš nebo novější broadwayský hit Podzimní expres.
🎬 Filmová a televizní kariéra
- Raná léta a divoká devadesátá (1981–1999)
Její úplně první kontakty s filmovou kamerou proběhly na počátku osmdesátých let v drobných, epizodních roličkách (například ve filmech Skleněný dům z roku 1981 či Co je vám, doktore? z roku 1984). Skutečný a masivní průlom však přišel až s kultovním povídkovým manifestem Pražská 5 (1988) režiséra Tomáše Vorla, kde v povídce Směr Karlštejn zazářila po boku svých kolegů z Divadla Sklep. Na tento úspěch navázala v dalším Vorlově mistrovském díle, v takzvaném „rytmikálu totalitního věku“ Kouř (1990).
V devadesátých letech se vypracovala mezi naprostou hereckou elitu. S nekompromisní režisérkou Věrou Chytilovou spolupracovala na drsném a feministicky laděném podobenství Pasti, pasti, pastičky (1998). Fenomenální úspěch jí přinesla černá, mozaikovitá komedie Petra Zelenky Knoflíkáři (1997), kde v povídce Pitomci předvedla brilantní kreaci frustrované manželky. Definitivní a nesmrtelný zápis do historie české kinematografie pro ni však znamenal rok 1999 a hořká vánoční komedie Pelíšky v režii Jana Hřebejka. Její ztvárnění stárnoucí, tragikomické a zoufale osamělé učitelky Evy, která navzdory svému strádání hledá lásku, jí vyneslo sošku Český lev za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli. Hlášky její postavy (například o kvalitě plastových lžiček z NDR) se staly integrální součástí české popkultury.
- Éra komediálních a dramatických hitů (2000–2019)
V novém miléniu se stala naprostou sázkou na jistotu pro producenty hledající kvalitu i diváckou přitažlivost. S režisérem Hřebejkem navázala na úspěch Pelíšků další retro komedií Pupendo (2003), kde si zahrála byrokratickou ředitelku školy. Mezinárodní uznání jí vynesla role matky (po boku herecké dcery Anny Polívkové) v diváckém megahitu Účastníci zájezdu (2006) podle předlohy Michala Viewegha, který režíroval Jiří Vejdělek. Porota v americkém New Yorku na festivalu Tribeca ocenila její neuvěřitelnou uvěřitelnost a civilnost prestižní cenou pro nejlepší herečku.
Výraznou kapitolu její kariéry tvoří spolupráce s komediální režisérkou a scenáristkou Marií Poledňákovou. Ve filmech Líbáš jako Bůh (2009) a Líbáš jako ďábel (2012) ztvárnila rázovitou sestru hlavní hrdinky Bohunku, čímž opět potvrdila svůj komediální status. Zároveň ale dokázala přijímat i role nesmírně vážné a dramatické, což dokázala například ve filmovém ztvárnění hry Odcházení (2011), které režíroval sám bývalý prezident Václav Havel. Zaujala i v sociálním dramatu Cesta do lesa (2012) a vesnické satiře Instalatér z Tuchlovic (2016). V roce 2019 překvapila diváky v černé komedii Teroristka (v režii Radka Bajgara), kde ztvárnila důchodkyni, která se rozhodne řešit aroganci lokálního politika se zbraní v ruce.
- Tvorba v nejnovější dekádě (2020–2026)
Ani v nové dekádě herečka nepolevuje z pracovního tempa, ba naopak. Objevila se v závěrečném dílu Vorlovy přírodní trilogie Cesta domů (2021). Srdce rodinných diváků si získala v úspěšné filmové sérii o psím hrdinovi Gump - pes, který naučil lidi žít (2021) a jeho pokračování Gump - jsme dvojka (2024), které režíroval F. A. Brabec. Zářila v divácky mimořádně úspěšné vztahové komedii Přání k narozeninám (2022).
Na televizních obrazovkách se v posledních letech stala pevnou oporou velkých, dlouhodobých a vysoce sledovaných seriálových projektů. Pro televizi Prima natočila megahit Slunečná, kde ztvárnila milovanou i obávanou hospodyni Hanu. Následně excelovala v rodinném komediálním seriálu Jedna rodina v produkci TV Nova. Její filmografii z let 2025 a 2026 pak rozšiřují projekty jako komedie Bez trenek (2025), drama Zablácené boty (2026) a již zmíněná ženská letní oslava života Bardotky (2026).
🧠 Osobní život, zdraví a aktivismus
V soukromém životě je Eva Holubová dlouhá desetiletí šťastně vdaná za akademického sochaře a výtvarníka Miroslava Zdeňka. Společně přivedli v roce 1993 na svět dvojčata – dceru Karolínu (která se vydala na dráhu fotografky a divadelní režisérky) a syna Milana.
Kromě oslnivých uměleckých úspěchů je však osobní život Evy Holubové poznamenán nesmírně těžkými vnitřními boji. Holubová patří k těm vzácným osobnostem českého šoubyznysu, které se rozhodly nemlčet o odvrácené straně slávy. Celý život trpí těžkými endogenními (vnitřně, chemicky podmíněnými) depresemi. V devadesátých letech a na počátku nového milénia, ve snaze tyto paralyzující psychické stavy utlumit, sáhla po alkoholu, což vedlo k rozvoji těžké závislosti na alkoholu. Její stav dospěl do bodu, kdy byla bezprostředně ohrožena její rodina i samotný život. Nakonec podstoupila tvrdou ústavní protialkoholní léčbu u renomovaného psychiatra Karla Nešpora a nad svým démonem zvítězila. Od té doby je zapřísáhlou abstinentkou. Svůj příběh neustále veřejně vypráví, aby dodala odvahu a naději tisícům obyčejných lidí, kteří bojují s podobnými psychickými problémy, a varuje je před řešením depresí skrze návykové látky.
Její politický a občanský aktivismus je nepřehlédnutelný. Pravidelně se účastní protikomunistických a prodemokratických demonstrací, veřejně podporovala kandidaturu prezidenta Petra Pavla a varuje před nástupem populismu a extremismu v Evropě. Aktivně spravuje svůj profil na sociální síti Instagram, kde s obrovským vtipem, ale i naléhavostí glosuje každodenní společenské dění, sdílí své radosti i starosti z péče o zdraví a komunikuje napřímo s desetitisíci svými fanoušky.
📊 Kompletní a interně prolinkovaná filmografie
Níže uvedené tabulky obsahují vyčerpávající a masivně prolinkovaný přehled filmové, televizní a divadelní tvorby Evy Holubové, sloužící jako encyklopedický rozcestník na související česká umělecká díla a tvůrce.
Celovečerní a televizní filmy
Významné televizní seriály
Vybrané divadelní role a režie
💡 Pro laiky
Možná si při sledování filmů pokládáte otázku: V čem spočívá ten neuvěřitelný divácký fenomén a kouzlo Evy Holubové? Proč ji má český národ tak upřímně rád a proč jí odpustí i chyby, které by jiným hercům neodpustil?
Odpověď se ukrývá ve slově autenticita. Zatímco mnoho herců a hereček se snaží na veřejnosti i před kamerou stylizovat do dokonalých, bezchybných bytostí z červeného koberce, Eva Holubová hraje z masa, kostí, potu a slz. Když ve filmu Pelíšky křičí na žáky nebo tajně pláče doma u televize, divák jí věří každou vteřinu, protože cítí, že ta bolest i naštvanost jsou skutečné. Holubová na plátně nereprezentuje nedosažitelný hollywoodský ideál krásy; reprezentuje "obyčejnou" českou ženu – matku, která bojuje s únavou, nevěrným manželem, nedostatkem peněz, a přesto to všechno dokáže sžíravě a vtipně okomentovat a nevzdat se.
Její hluboký, lehce chraplavý hlas a dar pro sebeironii z ní činí ženu, se kterou by si každý rád sedl do kuchyně na kávu a probral životní trápení. Zároveň je její veřejné přiznání k depresím a léčbě alkoholismu pro mnoho lidí naprostým vzorem odvahy. Ukazuje totiž, že i člověk, který rozdává lidem radost a smích z televizních obrazovek, může uvnitř svádět obrovský temný boj, a co víc – ukazuje, že tento boj se dá díky pevné vůli, lékařům a podpoře rodiny vyhrát.