Ebola
Obsah boxu
Šablona:Infobox nemoc Ebola, také známá jako virová hemoragická horečka Ebola (anglicky Ebola virus disease, EVD), je závažné a často smrtelné virové onemocnění postihující lidi a jiné primáty. Původcem je RNA virus z rodu Ebolavirus, který patří do čeledi Filoviridae. Onemocnění je charakteristické náhlým nástupem horečky, extrémní slabostí, bolestmi svalů, hlavy a krku, po kterých následuje zvracení, průjem a v některých případech vnitřní i vnější krvácení.
Smrtnost se pohybuje mezi 25 % a 90 %, v závislosti na konkrétním kmeni viru a úrovni poskytované lékařské péče. Virus se přenáší přímým kontaktem s krví, sekrety, orgány nebo jinými tělními tekutinami nakažených osob (živých i zemřelých) a také s povrchy a materiály (např. lůžkoviny, oblečení) kontaminovanými těmito tekutinami. Největší epidemie v historii proběhla v letech 2014–2016 v Západní Africe. Proti jednomu z kmenů viru existuje účinná vakcína.
📜 Historie
Onemocnění bylo poprvé identifikováno v roce 1976 během dvou souběžných epidemií v Střední Africe. Jedna propukla v Nzaře v Jižním Súdánu a druhá v Yambuku v Zairu (dnešní Demokratická republika Kongo). Právě epidemie v Zairu se vyskytla v blízkosti řeky Ebola, podle které virus a nemoc dostaly své jméno, aby se předešlo stigmatizaci města Yambuku.
🏛️ První epidemie (1976)
V Jižním Súdánu se nakazilo 284 lidí, z nichž 151 zemřelo (smrtnost 53 %). Původcem byl kmen dnes známý jako Sudan ebolavirus. V Zairu se nakazilo 318 lidí a 280 z nich zemřelo, což představuje smrtnost 88 %. Zde byl identifikován kmen Zaire ebolavirus, který je považován za nejnebezpečnější. V obou případech hrály klíčovou roli v šíření nákazy kontaminované jehly a nedostatečné hygienické podmínky v místních nemocnicích.
🌍 Epidemie v západní Africe (2014–2016)
Nejrozsáhlejší a nejsmrtelnější epidemie eboly v historii propukla v prosinci 2013 v Guineji a rychle se rozšířila do sousední Sierry Leone a Libérie. Tato epidemie, způsobená kmenem Zaire ebolavirus, byla bezprecedentní svým geografickým rozsahem, počtem nakažených i tím, že zasáhla hustě osídlená městská centra.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo během této epidemie zaznamenáno více než 28 600 případů nákazy a přes 11 300 úmrtí. Epidemie měla devastující dopad na zdravotnické systémy a ekonomiky postižených zemí. Mezinárodní společenství reagovalo s velkým zpožděním, což přispělo k rychlému šíření. Tato krize urychlila vývoj a testování vakcín a léčiv.
🇨🇩 Epidemie v Kivu (2018–2020)
Druhá největší epidemie eboly v historii propukla v srpnu 2018 v provinciích Severní Kivu a Ituri v Demokratické republice Kongo. Situaci komplikoval probíhající ozbrojený konflikt, nedůvěra místního obyvatelstva a útoky na zdravotnické pracovníky. Během této epidemie bylo zaznamenáno téměř 3 500 případů a 2 300 úmrtí. Poprvé v historii byla ve velkém měřítku nasazena vakcína Ervebo, která se ukázala jako vysoce účinná a pomohla epidemii dostat pod kontrolu.
🦠 Původce a přenos
Původcem onemocnění je virus z rodu Ebolavirus. Jedná se o RNA viry z čeledi Filoviridae, kam patří také příbuzný rod Marburgvirus.
🧬 Virus
Viriony eboly mají charakteristický vláknitý (filamentózní) tvar, který může být zahnutý nebo svinutý. Jejich genom tvoří jednovláknová RNA s negativní polaritou. K roku 2025 je známo šest druhů rodu Ebolavirus:
- Zaire ebolavirus (EBOV) – Nejvyšší smrtnost, původce největších epidemií.
- Sudan ebolavirus (SUDV) – Druhý nejčastější původce epidemií.
- Bundibugyo ebolavirus (BDBV) – Způsobil epidemii v Ugandě v roce 2007.
- Taï Forest ebolavirus (TAFV) – Dříve známý jako Ivory Coast ebolavirus, zaznamenán pouze jeden případ u člověka.
- Reston ebolavirus (RESTV) – Nalezen u opic a prasat na Filipínách a v Číně. Způsobuje onemocnění u primátů, ale u lidí nevyvolává vážné příznaky.
- Bombali ebolavirus (BOMV) – Identifikován u netopýrů v Sieře Leone, jeho schopnost nakazit člověka není plně prozkoumána.
Předpokládá se, že přirozeným rezervoárem viru jsou plodožraví netopýři (kaloni).
🔄 Přenos
Ebola se na člověka přenáší kontaktem s infikovanými zvířaty, jako jsou kaloni, šimpanzi, gorily, lesní antilopy nebo dikobrazi, ať už živými nebo mrtvými. Tento přenos se označuje jako spillover event.
Mezi lidmi se virus šíří přímým kontaktem (přes porušenou kůži nebo sliznice) s:
- Krví nebo tělními tekutinami (moč, sliny, pot, výkaly, zvratky, mateřské mléko, sperma) nakažené osoby.
- Předměty, které byly těmito tekutinami kontaminovány (jehly, lůžkoviny, oblečení).
Zdravotníci jsou vystaveni vysokému riziku, pokud při péči o pacienty s ebolou nedodržují přísná opatření pro kontrolu infekce. Tradiční pohřební rituály, při kterých se pozůstalí dotýkají těla zesnulého, také představují významnou cestu přenosu. Virus může v spermatu přežívat i několik měsíců po uzdravení, což umožňuje přenos pohlavním stykem.
🩺 Klinický obraz a příznaky
Průběh nemoci je obvykle rychlý a dramatický.
⏳ Inkubační doba
Inkubační doba, tedy čas od nákazy do projevu prvních příznaků, se pohybuje od 2 do 21 dnů, nejčastěji je to 8 až 10 dnů. Během této doby není nakažená osoba infekční.
🌡️ Fáze onemocnění
Onemocnění obvykle postupuje v několika fázích: 1. Počáteční fáze (suchá): Náhlý nástup příznaků podobných chřipce:
* Vysoká horečka (nad 38,5 °C) * Silná bolest hlavy * Bolesti svalů a kloubů * Extrémní únava a slabost * Bolest v krku
2. Gastrointestinální fáze (mokrá): Po několika dnech se přidávají další příznaky:
* Zvracení * Vodnatý průjem (často s příměsí krve) * Bolesti břicha * Nechutenství
3. Hemoragická fáze a selhání orgánů: V nejtěžších případech (asi u 20–50 % pacientů) dochází k projevům krvácení:
* Vnitřní krvácení * Krvácení z dásní, nosu, očí * Krev ve zvratcích a stolici * Vyrážka, která může krvácet
Masivní ztráta tekutin vede k dehydrataci, šoku a selhání více orgánů, zejména jater a ledvin. Smrt nejčastěji nastává v důsledku multiorgánového selhání a šoku.
🔬 Diagnostika a léčba
Včasná diagnostika a okamžitá léčba jsou klíčové pro zvýšení šancí na přežití.
🧪 Diagnostika
Vzhledem k tomu, že počáteční příznaky eboly jsou nespecifické a podobné jiným nemocem, jako je malárie nebo břišní tyfus, je laboratorní potvrzení nezbytné. Používají se následující metody:
- **RT-PCR (Reverse transcriptase polymerase chain reaction):** Nejběžnější a nejspolehlivější metoda pro detekci virové RNA v krvi v rané fázi nemoci.
- **ELISA (Enzyme-linked immunosorbent assay):** Test na detekci virových antigenů nebo protilátek proti viru.
- **Izolace viru na buněčných kulturách:** Provádí se pouze ve specializovaných laboratořích s nejvyšším stupněm biologické bezpečnosti (BSL-4).
Vzorky od pacientů jsou extrémně biologicky nebezpečné a vyžadují manipulaci za nejpřísnějších bezpečnostních podmínek.
💊 Léčba
Až do nedávné doby byla léčba eboly čistě podpůrná. V posledních letech však byly schváleny specifické léky, které výrazně zlepšují prognózu pacientů.
- Podpůrná péče: Je základem léčby a zahrnuje:
* Intravenózní rehydrataci a doplňování elektrolytů. * Udržování krevního tlaku a hladiny kyslíku. * Léčbu druhotných infekcí. * Podávání léků proti bolesti, horečce a nevolnosti.
- Specifická léčba: Během epidemie v DRK (2018–2020) se ukázaly jako vysoce účinné dvě léčby založené na monoklonálních protilátkách, které byly následně schváleny americkým úřadem FDA.
* **Inmazeb** (kombinace atoltivimab, maftivimab a odesivimab) * **Ebanga** (ansuvimab) Tyto léky neutralizují virus a brání mu v napadání buněk. Při včasném podání mohou snížit smrtnost až na 10 %.
🛡️ Prevence a kontrola
Kontrola šíření eboly vyžaduje komplexní přístup zahrnující očkování, rychlou identifikaci případů a přísná hygienická opatření.
💉 Očkování
Největším průlomem v prevenci eboly je vakcína **Ervebo** (rVSV-ZEBOV), která byla schválena v roce 2019. Je účinná proti kmeni Zaire ebolavirus. Vakcína se podává v jedné dávce a poskytuje rychlou ochranu.
Používá se především ve strategii tzv. **kruhové vakcinace** (ring vaccination), kdy jsou očkováni všichni lidé, kteří přišli do kontaktu s potvrzeným případem (kontakty), a také lidé, kteří přišli do kontaktu s těmito kontakty (kontakty kontaktů). Tato strategie se ukázala jako velmi efektivní při potlačování ohnisek nákazy. Ve vývoji jsou i další vakcíny, včetně dvoudávkových schémat pro preventivní očkování rizikových skupin, jako jsou zdravotníci.
🏥 Kontrolní opatření
Klíčová opatření pro zastavení epidemie zahrnují:
- **Dohled a rychlá identifikace:** Aktivní vyhledávání a testování podezřelých případů.
- **Trasování kontaktů:** Identifikace a sledování všech osob, které mohly být vystaveny viru.
- **Izolace pacientů:** Okamžitá izolace nakažených osob ve specializovaných léčebných centrech.
- **Osobní ochranné prostředky (OOP):** Důsledné používání rukavic, masek, brýlí a ochranných obleků zdravotníky a dalšími osobami v kontaktu s pacienty.
- **Bezpečné pohřbívání:** Provádění pohřbů speciálně vyškolenými týmy, aby se zabránilo kontaktu s tělem zesnulého, které je vysoce infekční.
- **Osvěta a zapojení komunity:** Informování veřejnosti o způsobech přenosu a prevenci je klíčové pro získání důvěry a spolupráce.
🧑🏫 Pro laiky: Co je Ebola?
Představte si Ebolu jako extrémně agresivního a rychlého útočníka na váš imunitní systém. Když se virus dostane do těla, napadne klíčové buňky, které mají tělo bránit (jako jsou makrofágy a dendritické buňky), a v podstatě je "přeprogramuje" tak, aby produkovaly obrovské množství nových virů. To vyvolá masivní zánětlivou reakci, která poškozuje celé tělo.
Tělo začne ztrácet tekutiny kvůli zvracení a průjmu, což vede k dehydrataci a selhání orgánů, jako jsou játra a ledviny. V některých případech virus poškodí krevní cévy natolik, že začnou prosakovat, což způsobuje vnitřní a vnější krvácení. Přenos je sice obtížnější než u chřipky (vyžaduje přímý kontakt s tělními tekutinami, nešíří se vzduchem), ale jakmile se člověk nakazí, nemoc postupuje velmi rychle a bez moderní léčby je vysoce smrtelná.