Břišní dutina

Rozbalit box

Obsah boxu

Břišní dutina (latinsky cavitas abdominis) je největší tělní dutinou u člověka a mnoha dalších živočichů. Nachází se v trupu, konkrétně mezi bránicí a pánví. Obsahuje většinu orgánů trávicí soustavy, část vylučovací soustavy a některé endokrinní žlázy. Její vnitřní povrch je vystlán tenkou serózní membránou zvanou pobřišnice (peritoneum).

Prostor břišní dutiny plynule přechází do dutiny pánevní, a proto se často hovoří o jednolité břišní a pánevní dutině (latinsky cavitas abdominopelvica). Její ochranu zajišťuje zepředu a z boků břišní stěna, zezadu páteř a svaly zad a shora bránice.

🗺️ Topografie a ohraničení

Břišní dutina je přesně definovaný anatomický prostor s jasnými hranicemi:

• Kraniálně (nahoře): Tvoří její strop bránice, svalová přepážka oddělující ji od hrudní dutiny. Bránice se při dýchání pohybuje, čímž se objem břišní dutiny mění.
• Kaudálně (dole): Hranice je tvořena horním pánevním vchodem (apertura pelvis superior), kde plynule přechází v dutinu pánevní. Neexistuje zde žádná fyzická přepážka.
• Anteriorně a laterálně (vpředu a po stranách): Ohraničení tvoří břišní stěna, která se skládá z několika vrstev svalů (přímý sval břišní, šikmé svaly břišní, příčný sval břišní), fascií a kůže.
• Posteriorně (vzadu): Zadní stěnu tvoří bederní páteř, sval bedrokyčelostehenní (musculus iliopsoas) a čtyřhranný sval bederní (musculus quadratus lumborum).

🏛️ Struktura a členění

Vnitřní prostor břišní dutiny není prázdný, ale je komplexně organizován pomocí serózní blány zvané pobřišnice.

Peritoneální dutina

Pobřišnice (peritoneum) je tenká membrána, která vystýlá vnitřek břišní dutiny a obaluje většinu orgánů. Skládá se ze dvou listů:

• Nástěnná pobřišnice (peritoneum parietale): Vystýlá vnitřní povrch břišní stěny.
• Útrobní pobřišnice (peritoneum viscerale): Pokrývá povrch orgánů.

Mezi těmito dvěma listy se nachází úzká štěrbina zvaná peritoneální dutina (cavitas peritonealis). Tato dutina neobsahuje orgány, ale malé množství serózní tekutiny (cca 50–100 ml), která snižuje tření a umožňuje vzájemný pohyb orgánů.

Podle vztahu k pobřišnici se orgány dělí na:

• Intraperitoneální orgány: Jsou téměř celé obaleny pobřišnicí a zavěšeny na jejích řasách (tzv. mezenterium). Patří sem žaludek, slezina, játra, tenké střevo (kromě části dvanáctníku) a části tlustého střeva.
• Retroperitoneální orgány: Jsou uloženy za pobřišnicí, která je kryje pouze zepředu. Patří sem ledviny, nadledviny, slinivka břišní, většina dvanáctníku, břišní aorta a dolní dutá žíla.

Rozdělení na kvadranty a oblasti

Pro klinické účely, zejména pro snadnější lokalizaci bolesti a popis nálezů, se břišní dutina dělí na menší oblasti.

Čtyři kvadranty

Nejjednodušší dělení je pomocí dvou pomyslných čar, které se kříží v pupku:

• Pravý horní kvadrant: Obsahuje játra, žlučník, část žaludku, dvanáctník, hlavu slinivky břišní, pravou ledvinu a část tlustého střeva.
• Levý horní kvadrant: Obsahuje slezinu, většinu žaludku, tělo a ocas slinivky břišní, levou ledvinu a část tlustého střeva.
• Pravý dolní kvadrant: Obsahuje slepé střevo s apendixem, část tenkého střeva, pravý vaječník a vejcovod u žen.
• Levý dolní kvadrant: Obsahuje konečnou část tlustého střeva (esovitou kličku) a levý vaječník a vejcovod u žen.

Devět oblastí

Podrobnější dělení využívá dvě horizontální a dvě vertikální čáry, které rozdělují břicho na devět regionů:

• Pravé a levé podžebří (regio hypochondriaca dextra et sinistra)
• Nadbřišek (regio epigastrica)
• Pravý a levý bok (regio lateralis dextra et sinistra)
• Oblast kolem pupku (regio umbilicalis)
• Pravá a levá jáma kyčelní (regio inguinalis dextra et sinistra)
• Podbřišek (regio pubica nebo hypogastrica)

⚙️ Orgány břišní dutiny

Břišní dutina obsahuje klíčové orgány pro trávení, metabolismus, vylučování a imunitní funkce.

Trávicí systém

• Žaludek (gaster): Vakovitý orgán sloužící k mechanickému a chemickému zpracování potravy.
• Tenké střevo (intestinum tenue): Dlouhá trubice (dvanáctník, lačník, kyčelník), kde probíhá hlavní část trávení a vstřebávání živin.
• Tlusté střevo (intestinum crassum): Zahrnuje slepé střevo, tračník a konečník; slouží k vstřebávání vody a zahušťování stolice.
• Játra (hepar): Největší žláza v těle, klíčová pro metabolismus, detoxikaci a produkci žluči.
• Žlučník (vesica fellea): Malý orgán pod játry, který skladuje a zahušťuje žluč.
• Slinivka břišní (pancreas): Žláza produkující trávicí enzymy a hormony (inzulin, glukagon).

Močový systém

• Ledviny (renes): Párový orgán filtrující krev a produkující moč. Jsou uloženy retroperitoneálně.
• Močovody (ureteres): Jejich horní části procházejí břišní dutinou a odvádějí moč z ledvin do močového měchýře.

Endokrinní systém

• Nadledviny (glandulae suprarenales): Malé žlázy umístěné na horním pólu ledvin, produkují stresové hormony (např. kortizol, adrenalin).

Lymfatický systém

• Slezina (lien nebo splen): Největší lymfatický orgán, funguje jako krevní filtr, podílí se na imunitních reakcích a zanikají v ní staré červené krvinky.

🩸 Cévní zásobení a inervace

Břišní dutina je bohatě zásobena krví a nervy, které zajišťují funkci jejích orgánů.

Tepny

Hlavní tepnou je břišní aorta (aorta abdominalis), která sestupuje podél páteře a vydává řadu větví:

• Nepárové větve (pro trávicí systém):

   *   Truncus coeliacus: Zásobuje žaludek, játra, slezinu a část slinivky a dvanáctníku.
   *   Horní mezenterická tepna (Arteria mesenterica superior): Zásobuje tenké střevo a první polovinu tlustého střeva.
   *   Dolní mezenterická tepna (Arteria mesenterica inferior): Zásobuje druhou polovinu tlustého střeva.

• Párové větve:

   *   Ledvinné tepny (Arteriae renales): Pro ledviny.
   *   Nadlelvinné tepny (Arteriae suprarenales): Pro nadledviny.
   *   Varlatové/vaječníkové tepny (Arteriae testiculares/ovaricae): Pro pohlavní žlázy.

Žíly

Odkysličená krev z většiny břišních orgánů je sbírána do dolní duté žíly (vena cava inferior). Výjimkou je krev z trávicího traktu, slinivky a sleziny, která je odváděna vrátnicovou žílou (vena portae) do jater, kde je metabolicky zpracována, než se dostane do systémového oběhu. Tento systém se nazývá portální oběh.

Nervy

Inervace je zajištěna především autonomním nervovým systémem:

• Sympatikus: Zpomaluje trávení a připravuje tělo na zátěž.
• Parasympatikus (hlavně bloudivý nerv): Podporuje trávení a klidové funkce.

Nervová vlákna tvoří v okolí velkých cév husté pleteně, jako je plexus coeliacus nebo plexus mesentericus.

🩺 Klinický význam

Břišní dutina je místem mnoha častých onemocnění a úrazů.

• Záněty: Zánět pobřišnice (peritonitida) je život ohrožující stav. Časté jsou také záněty jednotlivých orgánů, jako apendicitida (zánět červovitého přívěsku), cholecystitida (zánět žlučníku) nebo pankreatitida (zánět slinivky břišní).
• Nádorová onemocnění: V břišní dutině se mohou vyskytovat nádory postihující kterýkoli orgán, například kolorektální karcinom, rakovina žaludku nebo rakovina slinivky břišní.
• Poranění: Tupá (např. při autonehodě) nebo pronikající (bodná, střelná) poranění břicha mohou vést k masivnímu vnitřnímu krvácení nebo poškození orgánů.
• Kýly (hernie): Vznikají, když orgán nebo jeho část pronikne oslabeným místem v břišní stěně (např. tříselná kýla, pupeční kýla).

Vyšetřovací metody

K diagnostice onemocnění břišní dutiny se používá řada metod:

• Fyzikální vyšetření: Pohled, poslech (auskultace), poklep (perkuse) a pohmat (palpace).
• Zobrazovací metody: Ultrazvuk, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI) a rentgenové snímky.
• Endoskopie: Gastroskopie (vyšetření žaludku) a koloskopie (vyšetření tlustého střeva).
• Laparoskopie: Minimálně invazivní chirurgická metoda, která umožňuje přímé zobrazení orgánů a provedení operačního zákroku.

💡 Pro laiky

• Pobřišnice (Peritoneum): Představte si ji jako velmi tenkou, kluzkou igelitovou fólii. Jedna její vrstva vystýlá "místnost" (břišní dutinu) a druhá vrstva obaluje "nábytek" (orgány). Malé množství tekutiny mezi vrstvami funguje jako mazivo, aby se orgány mohly volně pohybovat, například když se žaludek naplní jídlem.
• Retroperitoneum: Některé orgány, jako ledviny, nejsou volně v "místnosti", ale jsou jakoby "přilepené" na její zadní stěně a pobřišnice je překrývá jen zepředu. Jsou tedy "za tapetou".
• Kvadranty: Když lékaři mluví o kvadrantech, je to jako by si na břiše pacienta nakreslili jednoduchý kříž s průsečíkem v pupku. To jim pomáhá rychle a přesně popsat, kde pacienta něco bolí (např. "bolest v pravém dolním kvadrantu" často ukazuje na problém se slepým střevem).

Šablona:Aktualizováno