Básník
Obsah boxu
Šablona:Infobox - profese Básník nebo básnířka je umělec a spisovatel, který tvoří poezii. Svá díla vytváří za použití specifických básnických forem a jazykových prostředků, jako jsou verš, rým, metafora, symbolika a rytmus, aby vyjádřil emoce, myšlenky, příběhy nebo nálady. V širším smyslu může být jako básník označen kdokoli, kdo dokáže i běžné věci zpracovat umělecky a s fantazií.
Podle řecké mytologie inspirovaly básníky Múzy, zejména Kalliopé (epické básnictví), Erató (milostná poezie) a Thálie (veselé básnictví a komedie).
⏳ Historie
Role básníka se v průběhu dějin měnila souběžně s vývojem samotné poezie.
Starověk a středověk
Nejstarší známí básníci pocházejí z starověkého Sumeru; za první jménem známou autorku je považována kněžka Enheduanna. V antickém Řecku a Římě byli básníci jako Homér nebo Vergilius považováni za kronikáře, filozofy a učitele, jejichž eposy jako Ilias a Aeneis formovaly kulturní a morální hodnoty společnosti. Ve středověku byli básníci často potulnými pěvci (trubadúr, minnesängr), kteří skládali a přednášeli hrdinské eposy a milostné písně na šlechtických dvorech. Téměř veškerá literatura byla psána ve verších.
Renesance a romantismus
V renesanci se postavení básníků změnilo, autoři jako Dante Alighieri, Francesco Petrarca a William Shakespeare se stali uznávanými intelektuály a umělci. V období romantismu (konec 18. a 1. polovina 19. století) byl básník vnímán jako vizionář a génius s výjimečnou citlivostí, který stojí mimo společnost a jejíž normy kritizuje. Mezi klíčové postavy patřili George Gordon Byron, John Keats nebo v českém prostředí Karel Hynek Mácha.
Moderní doba
Ve 20. a 21. století se role básníka dále diverzifikovala. Básníci jako T. S. Eliot, Pablo Neruda nebo Jaroslav Seifert se stali komentátory společenských a politických změn, svědomím národa, ale i experimentátory s jazykem. Vznikly nové formy, jako je slam poetry, které kladou důraz na živé vystoupení. Současná poezie je velmi rozmanitá, autoři se věnují osobním i celospolečenským tématům a často publikují na sociálních sítích nebo v literárních časopisech.
🖋️ Tvůrčí proces a nástroje
Básníkova práce je založena na mistrném ovládání jazyka a jeho uměleckých prostředků, které se dělí na tropy a figury.
- Tropy (básnické obrazy): Jde o přenášení významu slov.
- Metafora: Přenesení významu na základě vnější podobnosti (perly rosy).
- Metonymie: Přenesení významu na základě vnitřní souvislosti (číst Čapka).
- Personifikace (zosobnění): Neživým věcem nebo abstraktním pojmům jsou přisuzovány lidské vlastnosti a činy (stromy šeptají).
- Synekdocha: Část se používá k označení celku (noha tam nevkročila).
- Epiteton: Básnický přívlastek zdůrazňující určitou vlastnost (růžoprstý úsvit).
- Figury: Jde o specifické zacházení se slovy a jejich uspořádáním.
- Anafora: Opakování slov na začátku veršů.
- Epifora: Opakování slov na konci veršů.
- Aliterace: Opakování stejných hlásek na začátku slov (potkal potkan potkana).
- Onomatopoie (zvukomalba): Napodobení reálného zvuku shlukem určitých hlásek (řinčí řetězů hřmot).
- Gradace (stupňování): Uspořádání slov nebo myšlenek se stoupající intenzitou.
- Řečnická otázka: Otázka, na kterou autor nečeká odpověď.
Inspirace pro básníky přichází z nejrůznějších zdrojů – z osobních prožitků, přírody, společnosti, politiky, filozofie nebo jiných uměleckých děl.
🎭 Role ve společnosti
Básník ve společnosti plní několik rolí:
- Strážce jazyka: Básníci obohacují a kultivují jazyk, objevují jeho nové možnosti a významy.
- Komentátor doby: Poezie často reflektuje a kritizuje společenské, politické a kulturní dění. V dobách útlaku se básníci stávali hlasem národa a symbolem odporu.
- Zprostředkovatel emocí: Básníci dokáží artikulovat složité lidské pocity a zkušenosti, čímž pomáhají čtenářům lépe porozumět sobě i světu.
- Tvorba krásy: Poezie přináší estetický zážitek a povznáší ducha, nabízí únik od všední reality.
🌍 Významní světoví a čeští básníci
Světová i česká literatura zná nespočet významných básníků, kteří ovlivnili celé generace.
Světoví básníci
- Homér (8. stol. př. n. l.) – Řecko, autor eposů Ilias a Odysseia.
- Dante Alighieri (1265–1321) – Itálie, autor Božská komedie.
- William Shakespeare (1564–1616) – Anglie, dramatik a autor proslulých sonetů.
- Charles Baudelaire (1821–1867) – Francie, klíčová postava moderní poezie, autor sbírky Květy zla.
- Arthur Rimbaud (1854–1891) – Francie, jeden z tzv. prokletých básníků.
- Vladimir Majakovskij (1893–1930) – Rusko, představitel futurismu.
- Pablo Neruda (1904–1973) – Chile, nositel Nobelovy ceny.
Čeští básníci
- Karel Hynek Mácha (1810–1836) – Hlavní představitel českého romantismu, autor básně Máj.
- Karel Jaromír Erben (1811–1870) – Autor sbírky balad Kytice.
- Jan Neruda (1834–1891) – Vůdčí osobnost májovců, autor sbírek Písně kosmické a Balady a romance.
- Otokar Březina (1868–1929) – Představitel symbolismu.
- Petr Bezruč (1867–1958) – Autor sbírky Slezské písně.
- Jiří Wolker (1900–1924) – Představitel proletářské poezie.
- Vítězslav Nezval (1900–1958) – Vůdčí osobnost poetismu a surrealismu.
- Jaroslav Seifert (1901–1986) – Jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu (1984).
- Vladimír Holan (1905–1980) – Významný básník 20. století, známý svou meditativní a existenciální poezií.
- Egon Bondy (1930–2007) – Klíčová postava českého undergroundu.
📖 Pro laiky
Představte si, že básník je malíř, který místo barev a štětce používá slova. Běžná slova, která používáme každý den, dokáže poskládat tak, že v nás vyvolají silný pocit, nakreslí nám v hlavě živý obraz nebo nás donutí zamyslet se nad věcmi úplně novým způsobem.
Zatímco obyčejná věta řekne: "V noci svítily na obloze hvězdy," básník může napsat: "Noc si na černý samet rozsypala démanty." Cítíte ten rozdíl? Obojí říká to samé, ale básníkův jazyk je bohatší, kouzelnější a probouzí naši představivost. Básník si hraje se zvukem slov, s jejich rytmem a skrytými významy, aby vytvořil malé umělecké dílo – báseň. Někdy je to jako skládat hudbu ze slov.
Zdroje
Wikipedie - Básník Rozbor-díla.cz - Básnické prostředky Český rozhlas Wave - Jak začít s publikováním básní