Abraham Maslow

Abraham Maslow
Datum narození	1. dubna 1908
Místo narození	Brooklyn, New York, USA
Datum úmrtí	8. června 1970 (ve věku 62 let)
Místo úmrtí	Menlo Park, Kalifornie, USA
Národnost	Americká
Manželka	Bertha Goodman Maslow (sňatek 1928)
Děti	2 dcery
Povolání	Psycholog, profesor
Známý pro	Maslowova hierarchie potřeb, seberealizace, humanistická psychologie
Vzdělání	City College of New York, University of Wisconsin (BA 1930, MA 1931, PhD 1934)

Rozbalit box

Obsah boxu

Abraham Harold Maslow (1. dubna 1908 Brooklyn, New York, USA – 8. června 1970 Menlo Park, Kalifornie, USA) byl významný americký psycholog a jeden ze zakladatelů humanistické psychologie. Je nejvíce známý pro svou hierarchii potřeb, teorii psychologického zdraví založenou na uspokojování vrozených lidských potřeb v prioritním pořadí, která vyvrcholila v seberealizaci. Maslow zdůrazňoval význam zaměření se na pozitivní vlastnosti u lidí, namísto jejich vnímání jako „pytle symptomů“. Jeho práce významně ovlivnila nejen psychologii, ale i management, vzdělávání a zdravotnictví.

⏳ Život a raná léta

Abraham Harold Maslow se narodil 1. dubna 1908 v Brooklynu, ve státě New York, jako nejstarší ze sedmi dětí. Jeho rodiče byli židovští imigranti z Kyjeva, tehdejší části Ruského impéria (nyní Ukrajina), kteří uprchli před carským pronásledováním na počátku 20. století. Maslow popsal své rané dětství jako nešťastné a osamělé. Většinu času trávil v knihovnách ponořen do knih, kde si vypěstoval lásku ke čtení a učení. Navštěvoval Boys High School, jednu z nejlepších středních škol v Brooklynu, kde vynikal akademicky a byl aktivní v latinském a fyzikálním klubu.

🎓 Vzdělání a akademická kariéra

Maslow nejprve studoval právo na City College of New York (CCNY), aby uspokojil přání svých rodičů. Po třech semestrech přešel na Cornell University, ale po jednom semestru odešel kvůli špatným známkám a vysokým nákladům. Vrátil se na CCNY a později přešel na University of Wisconsin, kde se začal zajímat o psychologii a kde se jeho studijní výsledky dramaticky zlepšily. Získal všechny tři své tituly v psychologii z University of Wisconsin: bakalářský v roce 1930, magisterský v roce 1931 a doktorát v roce 1934. Během studia na Wisconsinu se jeho hlavním mentorem stal Harry Harlow, známý svými experimenty s chováním primátů.

V roce 1928 se oženil se svou sestřenicí Berthou Goodmanovou, s níž měl dvě dcery. Po promoci se Maslow vrátil do New Yorku, kde pracoval s E. L. Thorndikem na Columbia University, kde se začal zajímat o výzkum lidské sexuality. Zde našel dalšího mentora v Alfrédu Adlerovi, jednom z raných kolegů Sigmundu Freudovi.

Od roku 1937 do roku 1951 působil Maslow na fakultě Brooklyn College. V New Yorku se setkal s mnoha evropskými intelektuály, kteří imigrovali do USA před druhou světovou válkou, včetně gestalt psychologa Maxe Wertheimera a antropoložky Ruth Benedictové. Jejich vlastnosti a chování se staly základem jeho celoživotního výzkumu a myšlení o duševní zdraví a lidském potenciálu.

V letech 1951 až 1969 byl Maslow profesorem a vedoucím katedry psychologie na Brandeis University ve Walthamu. V roce 1967 byl zvolen prezidentem American Psychological Association na funkční období 1967–1968. V roce 1969 se přestěhoval do Kalifornie a působil jako rezidentní spolupracovník Laughlin Institute, než v roce 1970 zemřel na srdeční infarkt v Menlo Parku.

💡 Hlavní myšlenky a teorie

Maslowova práce představovala revoluční posun v psychologii, odklánějící se od tehdejšího zaměření na patologii a dysfunkce k potenciálu lidského růstu a naplnění.

Humanistická psychologie

Maslow byl jednou z ústředních postav vzniku humanistické psychologie v 50. a 60. letech 20. století, kterou označoval jako „třetí sílu“ – nad rámec freudovské teorie a behaviorismu. Humanistická psychologie se zaměřuje na pozitivní aspekty lidské povahy, autonomii, důstojnost, sebeodpovědnost a schopnost lidí být ctnostní a laskaví. Maslow se zajímal o to, co pomáhá lidem prosperovat, a nikoli pouze o poruchy a dysfunkce.

Maslowova hierarchie potřeb

V roce 1943 Maslow publikoval svou epochální práci „A Theory of Human Motivation“, kde představil svou hierarchii lidských potřeb. Tato teorie je často vizualizována jako pyramida s pěti úrovněmi a předpokládá, že lidé mají řadu základních potřeb, které musí být uspokojeny, než se posunou výše v hierarchii, aby usilovali o složitější sociální, emoční a seberealizující potřeby.

Pět úrovní hierarchie, od nejnižší po nejvyšší, jsou:

Fyziologické potřeby (Physiological needs): Základní požadavky na přežití, jako je jídlo, voda, spánek, úkryt a dýchání.
Potřeba bezpečí (Safety needs): Zahrnuje bezpečnost, stabilitu, svoboda od strachu a ochranu před fyzickým a emočním poškozením.
Potřeba lásky a sounáležitosti (Love and belonging needs): Touha po mezilidských vztazích, lásce, náklonnost, připojení a sounáležitosti ke skupině (přátelé, rodina, kolegové).
Potřeba úcty (Esteem needs): Dělí se na dvě kategorie: sebeúcta (důstojnost, mistrovství, nezávislost) a potřeba cítit se uznáván, přijímán a oceňován ostatními.
Seberealizace (Self-actualization): Nejvyšší úroveň hierarchie, představující touhu naplnit svůj plný potenciál a stát se vším, čeho je člověk schopen.

Maslow rozlišoval mezi „potřebami nedostatku“ (D-potřeby), které vznikají z deprivace (fyziologické, bezpečí, láska a úcta), a „potřebami růstu“ (B-potřeby), které motivují k osobnímu rozvoji a seberealizaci. Ačkoliv se hierarchie zdá být lineární, Maslow zdůrazňoval, že potřeba nemusí být uspokojena 100% předtím, než se objeví další. Lidé jsou často částečně uspokojeni a neuspokojeni ve svých základních potřebách současně, protože chování je určeno několika nebo všemi základními potřebami najednou.

Seberealizace

Seberealizace je proces, kterým člověk dosáhne svého plného potenciálu. Maslow to definoval jako „touhu stát se více a více tím, čím člověk je, stát se vším, čeho je schopen se stát“. Seberealizující lidé se vyznačují sebekoncepcí, spontánností, nezávislostí a schopností prožívat vrcholné zážitky. Maslowovy myšlenky o seberealizaci položily základy pro pozitivní psychologii.

Metamotivace a vrcholné zážitky

Maslow také zavedl termín metamotivace k popisu motivace lidí, kteří přesahují rámec základních potřeb a usilují o neustálé zlepšování. Tito jedinci jsou často motivováni B-hodnotymi (B-values), jako je pravda, krása, spravedlnost a dokonalost.

Vrcholné zážitky (peak experiences) jsou definovány jako dočasné okamžiky radosti a transcendence, kdy se člověk cítí naprosto naplněný a v souladu se světem. Maslow věřil, že seberealizující jedinci prožívají tyto zážitky častěji.

📚 Dílo a publikace

Abraham Maslow byl plodný vědec a autor, který napsal více než dvacet knih a téměř sto článků. Mezi jeho nejvýznamnější publikace patří:

Principles of Abnormal Psychology (s Béla Mittelmann, 1941)
„A Theory of Human Motivation“ (článek v Psychological Review, 1943)
Motivation and Personality (1954) – Jedno z jeho nejvlivnějších děl, které představilo teorii hierarchie potřeb.
New Knowledge in Human Values (editor, 1959)
Toward a Psychology of Being (1962) – Kniha se hlouběji zabývá konceptem seberealizace a charakteristikami seberealizujících jedinců.
Religions, Values, and Peak-Experiences (1964)
Eupsychian Management (1965) – Později vydáno jako Maslow on Management.
The Psychology of Science: A Reconnaissance (původně 1966, vydáno elektronicky 2002)
The Farther Reaches of Human Nature (posmrtně, 1971) – Sbírka Maslowových esejů a přednášek, zkoumající témata jako kreativita, vrcholné zážitky a potenciál lidské dokonalosti.

🌍 Vliv a odkaz

Maslowovy teoretické příspěvky, zejména jeho hierarchie potřeb, mu zajistily místo klíčové postavy v dějinách psychologie. Jeho poznatky o lidské motivaci a potenciálu přesáhly hranice akademického studia a ovlivnily řadu disciplín, včetně podnikání, vzdělávání a zdravotní péče.

Maslowův důraz na pozitivní aspekty lidské povahy položil základy pro vznik pozitivní psychologie, která se zaměřuje na silné stránky, pohoda a usilování o naplněný život. Koncepty jako seberealizace, vrcholné zážitky a synergie se staly součástí běžného jazyka.

V oblasti managementu a lidských zdrojů Maslowova hierarchie potřeb přinesla humanističtější perspektivu, která uznává zaměstnance jako komplexní jedince s různými potřebami a motivacemi. To vedlo k rozvoji přístupů zaměřených na angažovanost zaměstnanců, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a účelově orientované organizace.

Ve vzdělávání Maslowovy myšlenky podpořily zaměření na rozvoj studentského potenciálu a sebeúcty, uznávající důležitost uspokojování základních potřeb pro usnadnění vyšších úrovní úspěchu a osobního rozvoje. Jeho odkaz spočívá v humanitním přístupu – v jeho trvání na tom, že organizace, instituce a systémy by měly existovat proto, aby sloužily lidskému rozkvětu, nikoli naopak.

🗣️ Pro laiky

Představte si, že jste hladoví, žízniví a nemáte kde spát. V takovou chvíli je pro vás nejdůležitější sehnat jídlo, pití a bezpečné místo. Přesně to jsou ty nejnižší, fyziologické potřeby v Maslowově pyramidě. Dokud je nemáte uspokojené, těžko se budete soustředit na cokoli jiného.

Jakmile máte jídlo a bezpečné místo, začnete se starat o bezpečí – aby vám nikdo neublížil, abyste měli stabilní život. Když se cítíte v bezpečí, toužíte po lásce a sounáležitosti – chcete mít přátele, rodinu, cítit se milováni a někam patřit.

Když máte lásku a přátele, potřebujete cítit úctu – chcete si vážit sami sebe a chcete, aby si vás vážili i ostatní za to, co děláte. A teprve když jsou všechny tyto potřeby víceméně splněny, objeví se ta nejvyšší potřeba: seberealizace. To je touha stát se tím nejlepším, čím můžete být, naplnit svůj potenciál, dělat to, co vás opravdu naplňuje, a využít své talenty naplno. Maslow tvrdil, že malíř musí malovat, spisovatel psát, aby byl šťastný. Nemusíte mít všechno 100% ideální na nižších úrovních, abyste se mohli posunout výš, ale tyto základní věci jsou prostě nutné jako základ.

Zdroje

Převážná část informací v tomto článku vychází z vědeckých publikací a uznávaných encyklopedií o psychologii a biografii Abrahama Maslowa.