Babylóňané

Rozbalit box

Obsah boxu

Babylóňané byli starověký, akkadsky mluvící semitský národ, který obýval centrální a jižní Mezopotámii (dnešní Irák). Jejich civilizace, soustředěná kolem města Babylon, dominovala regionu ve dvou významných obdobích: během Starobabylonské říše a později během Novobabylonské říše. Babylóňané jsou známí pro své monumentální úspěchy v oblasti práva, astronomie, matematiky a architektury. Jejich kultura a vědění zásadně ovlivnily sousední národy a zanechaly trvalý odkaz v dějinách lidstva.

📜 Historie

Dějiny Babylónie se tradičně dělí na několik klíčových období, přičemž nejvýznamnější jsou Starobabylonská a Novobabylonská říše.

🏛️ Vzestup a Starobabylonská říše (cca 1894–1595 př. n. l.)

Po pádu třetí urské dynastie a konci sumerské nadvlády se do Mezopotámie začaly stěhovat amorejské kmeny. Jeden z amorejských náčelníků, Sumu-abum, založil kolem roku 1894 př. n. l. v dosud nepříliš významném městě Babyloně vlastní dynastii. Jeho nástupci postupně rozšiřovali vliv města, ale skutečným tvůrcem říše se stal až šestý král této dynastie, Chammurapi (vládl cca 1792 př. n. l. – 1750 př. n. l.).

Chammurapi byl geniální stratég, diplomat a administrátor. Během své dlouhé vlády si postupně podmanil ostatní městské státy v Mezopotámii, včetně mocných rivalů jako Larsa, Ešnunna a Mari. Tím sjednotil celou jižní a střední Mezopotámii pod vládou Babylonu. Jeho nejznámějším odkazem je Chammurapiho zákoník, jedna z nejstarších a nejlépe zachovaných sbírek zákonů na světě, vytesaná na dioritové stéle. Tento zákoník stanovoval pravidla pro obchod, rodinu, majetek a tresty za zločiny, často na principu Lex talionis ("oko za oko").

Po Chammurapiho smrti začala moc říše postupně upadat. Jeho nástupci čelili vnitřním vzpourám a vnějším tlakům, zejména ze strany Kassitů z pohoří Zagros a národa z Přímoří na jihu. Definitivní konec Starobabylonské říši přinesl v roce 1595 př. n. l. nájezd chetitského krále Muršili I., který dobyl a vyplenil Babylon.

🛡️ Období úpadku a cizí nadvlády (cca 1595–626 př. n. l.)

Po chetitském nájezdu ovládli Babylónii na téměř 400 let Kassité. Přestože byli cizího původu, do značné míry přijali babylonskou kulturu, jazyk i náboženství a zajistili zemi období relativní stability. Během této doby se na severu Mezopotámie zformovala mocná Asyrská říše, která se stala hlavním rivalem Babylónie.

Od 12. století př. n. l. byla Babylónie opakovaně cílem asyrských vojenských tažení a často se nacházela v podřízeném, vazalském postavení. Asyrští králové jako Tiglatpilesar III. nebo Sinacherib vedli proti Babylonu tvrdé kampaně. Sinacherib dokonce v roce 689 př. n. l. nechal Babylon po povstání zcela zničit. Jeho nástupce Asarhaddon však město nechal znovu vybudovat, protože si uvědomoval jeho obrovský kulturní a náboženský význam.

✨ Novobabylonská (Chaldejská) říše (626–539 př. n. l.)

Nové období slávy přišlo s pádem Novoasyrské říše. V roce 626 př. n. l. se chaldejský vůdce Nabopolassar zmocnil babylonského trůnu a úspěšně se vzbouřil proti Asyřanům. Ve spojenectví s Médy dobyl asyrská hlavní města Aššur a Ninive (612 př. n. l.), čímž asyrskou říši definitivně zničil.

Jeho syn, Nebukadnesar II. (vládl 605 př. n. l. – 562 př. n. l.), je považován za největšího vládce Novobabylonské říše. Byl to schopný vojevůdce, který rozšířil říši na západ, ovládl Sýrii a Palestinu a dvakrát dobyl Jeruzalém. Po druhém dobytí v roce 586 př. n. l. zničil Šalamounův chrám a odvedl velkou část židovského obyvatelstva do tzv. babylonského zajetí.

Nebukadnesar II. se proslavil také jako velký stavitel. Přeměnil Babylon v nejvelkolepější město tehdejšího světa. Nechal postavit mohutné hradby, slavnou Ištařinu bránu zdobenou glazovanými cihlami, chrámový komplex Esagila s zikkuratem Etemenanki (inspirace pro biblickou Babylonskou věž) a údajně i Semiramidiny visuté zahrady, jeden ze sedmi divů starověkého světa.

📉 Pád Babylonu

Po Nebukadnesarově smrti nastalo období politické nestability a rychlého střídání slabých vládců. Poslední babylonský král, Nabonid, se dostal do konfliktu s mocným kněžstvem boha Marduka, protože upřednostňoval kult měsíčního boha Sína. Mezitím na východě vzrostla moc Perské říše pod vedením Kýra Velikého. V roce 539 př. n. l. perská armáda téměř bez boje vstoupila do Babylonu. Kýros se prezentoval jako osvoboditel a obnovitel Mardukova kultu a ukončil tak existenci nezávislé Babylónie. Babylónie se stala satrapií Achaimenovské říše.

🏛️ Společnost a vláda

Babylonská společnost byla přísně hierarchická. Na vrcholu stál král, který byl považován za zástupce bohů na zemi a měl absolutní moc.

Awílum (člověk): Horní vrstva svobodných občanů, zahrnující královskou rodinu, kněze, vysoké úředníky, vojenské velitele a bohaté vlastníky půdy. Měli největší práva, ale také nejpřísnější tresty v případě provinění.
Muškénum (poddaný): Střední vrstva svobodných občanů, jako byli řemeslníci, obchodníci a zemědělci. Měli méně práv než awílové, ale byli chráněni zákonem.
Wardum (otrok): Nejnižší vrstva společnosti. Otroci byli považováni za majetek a mohli být kupováni a prodáváni. Mohli být válečnými zajatci, dlužníky nebo se do otroctví narodili. Zákon jim však přiznával určitá práva, například mohli vlastnit majetek a vykoupit se na svobodu.

Základem ekonomiky bylo zemědělství, které bylo závislé na propracovaném systému zavlažovacích kanálů napájených řekami Eufrat a Tigris. Pěstoval se především ječmen, pšenice, sezam a datlovník. Důležitou roli hrál také dálkový obchod. Babylóňané dováželi dřevo, kovy a kámen, které v Mezopotámii chyběly, a vyváželi zemědělské přebytky a řemeslné výrobky.

🔬 Věda a kultura

Babylóňané byli dědici sumerské a akkadské kultury, kterou dále rozvinuli a obohatili.

✍️ Písmo a literatura

Používali klínové písmo, které ryli rákosovými pisátky do hliněných tabulek. Vytvořili rozsáhlou literaturu, která zahrnovala mýty, eposy, hymny, modlitby, vědecké texty i administrativní záznamy. Ačkoliv nejznámější dílo, Epos o Gilgamešovi, má sumerské kořeny, jeho nejúplnější verze pochází právě z babylonského období. Dalším významným dílem je kosmogonický mýtus Enúma eliš, který oslavuje stvoření světa a vzestup boha Marduka.

🔭 Astronomie a matematika

Babylónští kněží a písaři byli vynikajícími astronomy. Systematicky pozorovali noční oblohu, zaznamenávali pohyby planet, Měsíce a hvězd. Dokázali předpovídat zatmění Slunce i Měsíce. Rozdělili rok na 12 měsíců, týden na 7 dní a den na 24 hodin. Vytvořili také zvířetník (zodiak) a položili základy astrologie.

Jejich astronomické úspěchy byly možné díky pokročilé matematice. Používali šedesátkovou (sexagesimální) soustavu, jejíž pozůstatky dodnes používáme při měření času (60 sekund, 60 minut) a úhlů (360 stupňů v kruhu). Znali Pythagorovu větu dlouho před Pythagorem, uměli řešit kvadratické rovnice a vypočítali hodnotu čísla pí (π) s pozoruhodnou přesností.

🙏 Náboženství

Babylonské náboženství bylo polyteistické s obrovským panteonem bohů a bohyň, z nichž mnozí byli převzati od Sumerů. Každé město mělo svého patrona. S politickým vzestupem Babylonu se jeho městský bůh Marduk stal hlavním bohem celého panteonu. Byl považován za krále bohů, stvořitele světa a udržovatele řádu. Mezi další významné bohy patřili:

Ištar (sumerská Inanna) – bohyně lásky, plodnosti a války.
Šamaš (sumerský Utu) – bůh slunce a spravedlnosti.
Sín (sumerský Nanna) – bůh měsíce.
Ea (sumerský Enki) – bůh moudrosti a sladkých vod.

Náboženský život se soustředil kolem chrámů a zikkuratů. Babylóňané věřili, že osud lidí je určen vůlí bohů, a proto se snažili jejich záměry zjistit pomocí věštění, například z vnitřností obětovaných zvířat (hepatoskopie) nebo z nebeských jevů.

✨ Odkaz

Civilizace Babylóňanů zanechala hlubokou a trvalou stopu v dějinách. Jejich poznatky v astronomii a matematice převzali a dále rozvinuli Řekové a jejich prostřednictvím se staly součástí západní vědy. Šedesátková soustava pro měření času a úhlů je toho nejzřetelnějším příkladem. Jejich právní systém, ztělesněný Chammurapiho zákoníkem, ovlivnil koncept psaného práva.

Babylon a jeho vládci také hrají významnou roli v Bibli, zejména ve Starém zákoně. Příběhy o Babylonské věži, zničení Jeruzaléma Nebukadnesarem II. a babylonském zajetí Židů se staly nedílnou součástí židovské a křesťanské tradice a formovaly obraz Babylonu jako symbolu pýchy, útlaku a hříchu.

🧑‍🏫 Pro laiky

Klínové písmo: Písmo, které vypadalo jako otisky malých klínků do měkkých hliněných tabulek. Bylo to jedno z prvních písem na světě a používalo se pro vše od nákupních seznamů po velké literární eposy.
Zikkurat: Obrovská stupňovitá věž z cihel, která stála uprostřed města a na jejímž vrcholu byl chrám. Babylóňané věřili, že je to schodiště, po kterém mohou bohové sestupovat na zem. Nejslavnější byl zikkurat v Babylonu, který je považován za předlohu biblické Babylonské věže.
Chammurapiho zákoník: Jeden z nejstarších a nejúplnějších souborů zákonů. Proslavil se principem "oko za oko, zub za zub". To znamenalo, že trest měl odpovídat zločinu, ale neplatilo to pro všechny stejně – trest pro šlechtice byl jiný než trest pro otroka za stejný prohřešek.
Šedesátková soustava: Způsob počítání založený na čísle 60. Díky Babylóňanům máme dodnes 60 minut v hodině, 60 sekund v minutě a 360 stupňů v kruhu. Byla to pro ně velmi praktická soustava, protože číslo 60 je dělitelné mnoha jinými čísly.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025