Pruské vévodství

Rozbalit box

Obsah boxu

Pruské vévodství (německy Herzogtum Preußen, latinsky Ducatus Prussiae) byl stát, který existoval v letech 1525 až 1701 na jihovýchodním pobřeží Baltského moře. Vzniklo sekularizací státu Řádu německých rytířů a stalo se prvním oficiálně luteránským státem na světě. Po celou dobu své existence bylo jeho hlavním městem Königsberg (česky Královec, dnes Kaliningrad).

Vévodství bylo založeno, když Albrecht Braniborsko-Ansbašský, poslední velmistr Řádu německých rytířů, přijal myšlenky protestantské reformace a přeměnil řádový stát na světské vévodství pod svrchovaností Polského království. Tato závislost byla formálně potvrzena Pruským holdem v Krakově roku 1525. V roce 1618 vévodství přešlo v rámci personální unie pod vládu braniborských kurfiřtů z rodu Hohenzollernů, čímž vznikl státní útvar známý jako Braniborsko-Prusko. Plné suverenity na Polsko-litevské unii dosáhlo až v roce 1657 smlouvou z Wehlau, potvrzenou Olivským mírem v roce 1660. V roce 1701 bylo vévodství povýšeno na Pruské království.

📜 Historie

✝️ Vznik sekularizací (1525)

Na počátku 16. století se Stát Řádu německých rytířů nacházel v hluboké krizi. Po Druhém toruňském míru (1466) se stal polským lénem a ztratil významná území, včetně Královských Prus. Vnitřní spory a neustálé války s Polskem stát oslabovaly. V roce 1511 byl velmistrem zvolen Albrecht Braniborsko-Ansbašský z rodu Hohenzollernů, synovec polského krále Zikmunda I. Starého. Doufalo se, že jeho rodinné vazby pomohou řádu získat zpět nezávislost.

Albrecht však vedl další neúspěšnou válku s Polskem (1519–1521), která skončila příměřím. Během této doby se setkal s myšlenkami Martina Luthera a dalších reformátorů. Luther mu poradil, aby zrušil řád, oženil se a přeměnil Prusko na světské, dědičné vévodství. Albrecht tuto radu přijal jako řešení politické i osobní krize.

8. dubna 1525 podepsal v Krakově Krakovskou smlouvu s polským králem Zikmundem I. Starým. Na jejím základě byl řádový stát sekularizován a přeměněn na Pruské vévodství, které se stalo dědičným lénem polské koruny v mužské linii rodu Hohenzollernů. O dva dny později, 10. dubna, složil Albrecht na krakovském rynku veřejný lenní slib, známý jako Pruský hold. Tímto aktem se Prusko stalo prvním státem, který oficiálně přijal luteránství jako státní náboženství.

🇵🇱 Vztah s Polskem

Jako léno Polského království měl pruský vévoda řadu povinností. Musel polskému králi poskytovat vojenskou pomoc a účastnit se zasedání polského sejmu (i když s omezenými právy). Zahraniční politika vévodství byla podřízena zájmům Polska. Tento vazalský vztah trval více než 130 let a definoval politické postavení Pruska v regionu. Polský král byl nejvyšším soudcem ve sporech mezi vévodou a pruskými stavy (šlechtou a městy).

🤝 Personální unie s Braniborskem (1618)

Albrechtův syn, Albrecht Fridrich Pruský, trpěl duševní chorobou a nezanechal mužského potomka. Dědická práva tak po jeho smrti v roce 1618 přešla na braniborskou větev Hohenzollernů, konkrétně na kurfiřta Jana Zikmunda. Tímto okamžikem vznikla personální unie mezi Braniborským kurfiřtstvím a Pruským vévodstvím, známá jako Braniborsko-Prusko.

Tato unie byla klíčová pro budoucí vzestup Pruska. Zatímco Braniborsko bylo součástí Svaté říše římské, Pruské vévodství leželo mimo její hranice. Vládce tak byl v Braniborsku kurfiřtem a vazalem císaře, zatímco v Prusku vévodou a vazalem polského krále. Toto dvojí postavení poskytovalo Hohenzollernům značnou politickou flexibilitu.

👑 Cesta k suverenitě

Během Třicetileté války bylo Braniborsko-Prusko těžce zasaženo. Zásadní obrat nastal za vlády Fridricha Viléma, známého jako "Velký kurfiřt" (vládl 1640–1688). Tento schopný panovník využil Druhé severní války (známé také jako Švédská potopa v Polsku) mezi Švédskem a Polsko-litevskou unií.

Fridrich Vilém nejprve uzavřel spojenectví se Švédskem a za vojenskou pomoc získal od švédského krále Karla X. Gustava příslib plné suverenity v Prusku. Když se však válečné štěstí začalo obracet, přešel na stranu Polska. Polský král Jan II. Kazimír Vasa mu za tuto zradu Švédů udělil plnou suverenitu nad Pruským vévodstvím smlouvou z Wehlau v roce 1657. Toto rozhodnutí bylo mezinárodně potvrzeno Olivským mírem v roce 1660, který ukončil válku. Prusko se tak vymanilo z polské lenní závislosti a stalo se nezávislým státem.

🏰 Povýšení na království (1701)

Syn Velkého kurfiřta, Fridrich III., toužil po královském titulu, který by zvýšil jeho prestiž mezi evropskými panovníky. Protože Pruské vévodství leželo mimo hranice Svaté říše římské, mohl se zde stát králem, aniž by přímo zpochybnil autoritu císaře.

Příležitost se naskytla na počátku Války o španělské dědictví. Císař Leopold I. potřeboval vojenskou podporu Braniborska-Pruska a za příslib 8 000 vojáků souhlasil s povýšením Fridricha na krále. Korunovace se konala 18. ledna 1701 na zámku v Königsbergu. Fridrich přijal titul král v Prusku (König in Preußen), nikoli král Pruska, aby formálně nenárokoval území Královských Prus, která stále patřila Polsku. Tímto aktem Pruské vévodství zaniklo a stalo se základem nového Pruského království.

🌍 Geografie a obyvatelstvo

Pruské vévodství se rozkládalo na území dnešní Kaliningradské oblasti Ruska, Varmijsko-mazurského vojvodství v Polsku a Klaipėdského kraje v Litvě. Území bylo převážně nížinaté, s mnoha jezery (např. Mazurská jezerní plošina), lesy a řekami jako Pregola a Němen. Na severu bylo omýváno Baltským mořem a jeho lagunami (Viselský záliv, Kurský záliv).

Obyvatelstvo bylo etnicky smíšené. Dominantní jazykovou a kulturní skupinou byli Němci, potomci kolonistů z dob Řádu německých rytířů. Na jihu, v oblasti zvané Mazursko, žila polsky mluvící protestantská populace známá jako Mazurové. Na severovýchodě, v regionu zvaném Malá Litva, žili pruští Litevci (Lietuvininkai). Původní baltský jazyk, pruština, v průběhu 17. století postupně vymizel.

🏛️ Státní zřízení a politika

Vévodství bylo dědičnou monarchií v čele s vévodou z rodu Hohenzollernů. Moc vévody však byla omezena pruskými stavy (Landstände), které tvořili zástupci vysoké šlechty, nižší šlechty (Junker) a velkých měst jako Königsberg, Kněžipole a Memel. Stavy měly právo schvalovat daně a musely být konzultovány v klíčových otázkách.

Tento dualismus moci byl typický pro raně novověké státy. Velký kurfiřt Fridrich Vilém I. Braniborský se systematicky snažil moc stavů omezit a vybudovat centralizovanou, absolutistickou vládu. Zavedl stálou armádu a stálý daňový systém, čímž položil základy pruského militarismu a byrokracie.

💰 Ekonomika a společnost

Ekonomika vévodství byla založena především na zemědělství. Hlavním exportním artiklem bylo obilí, které se přes přístavy v Königsbergu a Memelu vyváželo do západní Evropy, zejména do Nizozemska. Důležitý byl také export dřeva, dehtu a potaše. Unikátním zdrojem bohatství byla těžba a obchod s jantarem, jehož největší světová naleziště se nacházela na pobřeží Sambijského poloostrova.

Společnost byla silně hierarchizovaná. Na vrcholu stála německá šlechta (Junkers), která vlastnila rozsáhlé pozemky a dominovala politickému i vojenskému životu. Většinu obyvatelstva tvořili nevolníci, kteří byli vázáni k půdě a podléhali svým pánům.

✝️ Náboženství a kultura

Přijetí luteránství v roce 1525 mělo hluboký dopad na pruskou společnost. Církevní majetek byl zabaven a církev se dostala pod kontrolu státu. Vévodství se stalo útočištěm pro protestanty z jiných částí Evropy.

Kulturním a intelektuálním centrem bylo hlavní město Königsberg. V roce 1544 zde vévoda Albrecht založil univerzitu, známou jako Albertina, která se stala významným protestantským vzdělávacím ústavem pro celou baltskou oblast. Působili zde významní učenci, jako například Immanuel Kant v pozdějším období.

💡 Pro laiky

Představte si, že rytířský řád, který dlouho vládl určitému území u Baltského moře, se rozhodne zrušit svá přísná náboženská pravidla. Jejich velmistr se stane světským vládcem – vévodou. Aby si udržel moc, musí slíbit věrnost mocnějšímu sousedovi, polskému králi. Toto nové vévodství se stane prvním státem, kde je oficiálním náboženstvím protestantství. Později se jeho vládci spojí s jiným německým státem (Braniborsko) a vytvoří silnější celek. Po více než sto letech se jim podaří získat úplnou nezávislost na Polsku a nakonec se stanou tak mocnými, že se jejich vládce prohlásí za krále. To je ve zkratce příběh Pruského vévodství, které bylo přímým předchůdcem slavného a mocného Pruského království.

👑 Dědictví a význam

Pruské vévodství hrálo klíčovou roli v evropských dějinách. Jeho vznik jako prvního protestantského státu byl významným milníkem reformace. Spojení s Braniborskem vytvořilo mocenské jádro, z něhož vzešlo Pruské království, které se v 18. a 19. století stalo jednou z hlavních evropských velmocí. Získání suverenity na Polsku bylo mistrovským diplomatickým a politickým tahem, který umožnil budoucí vzestup Pruska. Dědictví vévodství je tak neoddělitelně spjato se vznikem moderního Německa, které bylo v roce 1871 sjednoceno právě pod pruskou hegemonií.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025