Nadváha

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - nemoc Nadváha je stav, při kterém tělesná hmotnost člověka přesahuje zdravou úroveň v poměru k jeho výšce. Je definována jako předstupeň obezity a je považována za významný rizikový faktor pro řadu chronických onemocnění. Celosvětově je nadváha a obezita jedním z největších zdravotních problémů 21. století, často označovaným jako globální epidemie nebo pandemie.

Pro klasifikaci nadváhy se nejčastěji používá Body Mass Index (BMI), což je index tělesné hmotnosti. Hodnoty BMI mezi 25 a 29,9 kg/m² jsou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) klasifikovány jako nadváha.

📏 Definice a klasifikace

Hlavním nástrojem pro diagnostiku nadváhy je Body Mass Index (BMI). Vypočítá se jako podíl hmotnosti v kilogramech a druhé mocniny výšky v metrech.

Vzorec pro výpočet BMI: $\text{BMI}=\frac{\text{hmotnost [kg]}}{(\text{výška [m]}{)}^2}$

Podle klasifikace WHO se hmotnost dospělých dělí do následujících kategorií:

• Podváha: BMI < 18,5
• Normální hmotnost: BMI 18,5 – 24,9
• Nadváha: BMI 25,0 – 29,9
• Obezita I. stupně: BMI 30,0 – 34,9
• Obezita II. stupně: BMI 35,0 – 39,9
• Obezita III. stupně (morbidní): BMI ≥ 40,0

⚠️ Omezení BMI

Přestože je BMI užitečným nástrojem pro posouzení rizika na populační úrovni, má svá omezení. Nehodnotí totiž složení těla, tedy poměr svalové hmoty a tuku. Z tohoto důvodu může být BMI zavádějící u:

• Sportovců a kulturistů: Mohou mít vysoké BMI kvůli velkému množství svalové hmoty, aniž by měli nadměrné množství tuku.
• Starších osob: Mohou mít normální BMI, ale snížený podíl svalové hmoty a zvýšený podíl tuku (sarkopenická obezita), což stále představuje zdravotní riziko.
• Různých etnických skupin: Například lidé asijského původu mohou mít zvýšené zdravotní riziko již při nižších hodnotách BMI.

Dalším důležitým ukazatelem, který doplňuje BMI, je obvod pasu. Měří se v polovině vzdálenosti mezi spodním okrajem žeber a horním okrajem pánevní kosti. Zvýšené riziko je spojeno s obvodem pasu:

• U mužů: > 94 cm (vysoké riziko > 102 cm)
• U žen: > 80 cm (vysoké riziko > 88 cm)

Vysoký obvod pasu ukazuje na hromadění viscerálního (útrobního) tuku v břišní dutině, který je metabolicky aktivnější a je silněji spojen s rizikem kardiovaskulárních chorob a diabetes mellitus 2. typu.

🌍 Epidemiologie a výskyt

Výskyt nadváhy a obezity v posledních desetiletích dramaticky vzrostl po celém světě. Podle údajů WHO z doby před rokem 2025 mělo více než 1,9 miliardy dospělých nadváhu, z toho přes 650 milionů bylo obézních. Tento problém se již netýká pouze zemí s vysokými příjmy, ale stále více postihuje i země s nízkými a středními příjmy.

• Globální trendy: Nárůst je pozorován ve všech věkových skupinách, včetně dětí.
• Geografické rozdíly: Nejvyšší prevalence je v zemích jako , , v některých zemích Blízkého východu a na tichomořských ostrovech. V Evropě patří mezi země s vysokým výskytem například , nebo .
• Dětská nadváha: Alarmující je nárůst nadváhy a obezity u dětí a dospívajících, což představuje vážnou hrozbu pro budoucí generace, protože nadváha v dětství často přetrvává do dospělosti.

🩺 Příčiny a rizikové faktory

Nadváha je multifaktoriální onemocnění, na jehož vzniku se podílí komplexní souhra genetických, metabolických, behaviorálních a environmentálních faktorů. Základní příčinou je dlouhodobá energetická nerovnováha, kdy příjem energie z potravy převyšuje její výdej.

🧬 Genetické faktory

Genetika hraje významnou roli v predispozici k nadváze. Odhaduje se, že dědičnost se na variabilitě BMI v populaci podílí 40–70 %. Geny mohou ovlivňovat metabolismus, chuť k jídlu, ukládání tuku a pocit sytosti. Existence "úsporných genů" (thrifty genes), které byly v minulosti výhodné pro přežití v dobách nedostatku potravy, může být v dnešní době nadbytku nevýhodou.

🍔 Životní styl a chování

• Strava: Konzumace vysoce kalorických potravin bohatých na tuky a jednoduché cukry (např. slazené nápoje, rychlé občerstvení, průmyslově zpracované potraviny) je klíčovým faktorem. Nedostatek vlákniny, ovoce a zeleniny ve stravě také přispívá k problému.
• Nedostatek fyzické aktivity: Sedavý způsob života, práce u počítače, doprava automobilem a trávení volného času u obrazovek vedou k nízkému energetickému výdeji.
• Spánková deprivace: Nedostatek spánku narušuje hormonální rovnováhu (zvyšuje hladinu ghrelinu – hormonu hladu, a snižuje hladinu leptinu – hormonu sytosti), což vede ke zvýšené chuti k jídlu.

🌳 Environmentální a sociální faktory

• "Obezogenní prostředí": Moderní společnost podporuje přejídání a neaktivitu. Všudypřítomná reklama na nezdravé potraviny, snadná dostupnost levných a kalorických jídel a urbanizace omezující přirozený pohyb hrají významnou roli.
• Socioekonomický status: V rozvinutých zemích je nadváha častější u lidí s nižším vzděláním a příjmy, kteří mohou mít omezený přístup ke kvalitním potravinám a bezpečným místům pro rekreaci. V rozvojových zemích je naopak často spojena s vyšším socioekonomickým statusem.
• Psychologické faktory: Stres, deprese, úzkost a emoční jedení mohou vést k nadměrnému příjmu kalorií.

💊 Další faktory

• Léky: Některé léky (např. některá antidepresiva, kortikosteroidy, léky na diabetes) mohou jako vedlejší účinek způsobovat přírůstek hmotnosti.
• Zdravotní stavy: Onemocnění jako hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy) nebo Cushingův syndrom mohou vést k nadváze.

💔 Zdravotní důsledky a rizika

Nadváha významně zvyšuje riziko vzniku řady závažných, především chronických onemocnění. I mírné zvýšení hmotnosti nad normu může mít negativní dopad na zdraví.

• Kardiovaskulární onemocnění:
  • Hypertenze (vysoký krevní tlak)
  • Ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu
  • Cévní mozková příhoda
  • Dyslipidémie (zvýšený cholesterol a triglyceridy)

• Metabolická onemocnění:
  • Diabetes mellitus 2. typu: Nadváha a obezita jsou hlavním rizikovým faktorem pro vznik inzulinové rezistence.
  • Metabolický syndrom: Kombinace břišní obezity, vysokého krevního tlaku, poruchy metabolismu cukrů a tuků.

• Onkologická onemocnění:
  • Zvýšené riziko některých typů rakoviny, například tlustého střeva, prsu (po menopauze), dělohy, ledvin, jícnu a slinivky břišní.

• Onemocnění pohybového aparátu:
  • Artróza, zejména nosných kloubů (kyčlí, kolen), v důsledku jejich nadměrného zatěžování.
  • Bolesti zad.

• Respirační problémy:
  • Spánková apnoe (krátké zástavy dechu ve spánku)
  • Zhoršení astmatu

• Další zdravotní problémy:
  • Nealkoholové ztučnění jater (steatóza)
  • Onemocnění žlučníku
  • Gastroezofageální refluxní nemoc
  • Problémy s plodností a gynekologické poruchy u žen
  • Erektilní dysfunkce u mužů
  • Psychosociální problémy (nízké sebevědomí, deprese, sociální izolace)

⚖️ Prevence a léčba

Základem prevence i léčby nadváhy je změna životního stylu, která zahrnuje úpravu stravovacích návyků a zvýšení fyzické aktivity. Cílem je dosáhnout a udržet negativní energetickou bilanci.

🥗 Úprava stravy

• Snížení energetického příjmu: Omezení celkového počtu přijatých kalorií.
• Vyvážený jídelníček: Zvýšení podílu zeleniny, ovoce, celozrnných výrobků, luštěnin a libových bílkovin (ryby, drůbež, tofu).
• Omezení nezdravých potravin: Snížení konzumace potravin s vysokým obsahem nasycených a trans-nenasycených tuků, jednoduchých cukrů a soli.
• Pitný režim: Preferovat čistou vodu, neslazené čaje. Omezit slazené nápoje a alkohol.
• Pravidelnost: Jíst pravidelně v menších porcích, aby se předešlo záchvatům hladu a přejídání.

🏃 Fyzická aktivita

• Aerobní cvičení: Doporučuje se alespoň 150 minut středně intenzivní aktivity (rychlá chůze, cyklistika, plavání) nebo 75 minut vysoce intenzivní aktivity týdně. Pro redukci hmotnosti je často potřeba více.
• Silový trénink: Posilování svalů alespoň dvakrát týdně pomáhá budovat svalovou hmotu, která zvyšuje bazální metabolismus.
• Nefyzická aktivita (NEAT): Zahrnuje veškerý pohyb mimo plánované cvičení, jako je chůze do schodů, práce na zahradě nebo chůze při telefonování.

🧠 Behaviorální terapie

Kognitivně-behaviorální terapie může pomoci identifikovat a změnit nezdravé vzorce chování a myšlení spojené s jídlem a pohybem. Zaměřuje se na sebemonitorování, stanovování realistických cílů a zvládání stresu.

💊 Farmakoterapie a chirurgická léčba

Tyto možnosti jsou obvykle vyhrazeny pro pacienty s obezitou (BMI > 30) nebo s nadváhou (BMI > 27) a přidruženými komorbiditami, u kterých selhala konzervativní léčba.

• Farmakoterapie: Existují léky, které mohou pomoci snížit chuť k jídlu nebo omezit vstřebávání tuků. Jejich užívání musí být vždy pod lékařským dohledem.
• Bariatrická chirurgie: Chirurgické zákroky, které zmenšují objem žaludku nebo mění trávicí trakt, jsou nejúčinnější metodou pro výraznou a dlouhodobou redukci hmotnosti u pacientů s těžkou obezitou.

💡 Pro laiky

Nadváhu si můžeme představit jako situaci, kdy naše tělo nosí zbytečnou zátěž navíc. Tato zátěž vzniká, když dlouhodobě přijímáme více energie (kalorií) z jídla a pití, než kolik spálíme pohybem a běžným fungováním těla. Přebytečná energie se ukládá ve formě tuku.

• Proč je to problém? Nadbytečný tuk není jen "kosmetická vada". Zatěžuje naše srdce, které musí pumpovat krev do většího množství tkáně, opotřebovává naše klouby (hlavně kolena a kyčle) a může narušit fungování hormonů, což vede k nemocem jako je cukrovka.
• Jak to poznám? Nejjednodušší je použít kalkulačku BMI (Body Mass Index), která porovnává vaši váhu a výšku. Pokud vám vyjde číslo mezi 25 a 30, máte nadváhu. Dalším dobrým ukazatelem je krejčovský metr – pokud mají muži v pase více než 94 cm a ženy více než 80 cm, je to signál ke zvýšené opatrnosti.
• Co s tím dělat? Základem je jednoduchá rovnice: méně energie přijímat a více vydávat. To v praxi znamená jíst více zeleniny, ovoce a kvalitních bílkovin, a naopak omezit sladkosti, tučná jídla a slazené nápoje. K tomu je potřeba přidat pravidelný pohyb – stačí i rychlá chůze, jízda na kole nebo plavání. Každý krok se počítá.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 27.12.2025