Valois

Rozbalit box

Obsah boxu

Valois (francouzsky Maison de Valois) byl francouzský královský rod, vedlejší větev dynastie Kapetovců. Na francouzském trůně vládli od roku 1328 do roku 1589. Jejich vláda je spojena s klíčovými událostmi francouzských dějin, jako byla Stoletá válka, konec středověku, nástup renesance ve Francii a ničivé náboženské války, které nakonec vedly k zániku rodu v hlavní linii.

Rod založil Karel z Valois (1270–1325), mladší syn francouzského krále Filipa III. Smělého. Jeho syn Filip se stal v roce 1328 prvním francouzským králem z této dynastie po vymření hlavní linie Kapetovců. Posledním panovníkem z rodu Valois byl Jindřich III., zavražděný v roce 1589. Po něm nastoupil na trůn Jindřich IV. Navarrský z rodu Bourbonů, který byl rovněž potomkem Kapetovců.

📜 Původ a vzestup

Rod Valois odvozuje svůj původ od Karla, hraběte z Valois, který byl čtvrtým synem francouzského krále Filipa III. z rodu Kapetovců. Ačkoliv se Karel sám nikdy nestal králem, byl bratrem krále Filipa IV. Sličného a otcem budoucího krále Filipa VI..

V roce 1328 zemřel bez mužských potomků francouzský král Karel IV., poslední přímý potomek krále Filipa IV. Sličného. Tím vymřela hlavní linie Kapetovců. Vznikla tak nástupnická krize. Nárok na trůn si činili dva hlavní pretendenti:

• Filip z Valois, syn Karla z Valois a synovec Filipa IV. Sličného. Jeho nárok se opíral o následnictví v mužské linii.
• Eduard III., anglický král, který byl synem Isabely, dcery Filipa IV. Sličného. Jeho nárok byl tedy odvozen přes ženskou linii.

Francouzská šlechta se rozhodla uplatnit tzv. Salické právo, starý zákoník Franků, který byl interpretován tak, že vylučuje dědictví trůnu po ženské linii. Tím byl nárok Eduarda III. zamítnut a francouzským králem byl zvolen Filip z Valois jako Filip VI. Tento akt se stal hlavní záminkou pro rozpoutání Stoleté války mezi Anglií a Francií.

⚔️ Stoletá válka (1337–1453)

Vláda rodu Valois je neoddělitelně spjata s tímto vleklým konfliktem. Válka probíhala s přestávkami více než sto let a zásadně formovala francouzský stát i národní identitu.

🏛️ Počáteční porážky a krize

Za vlády Filipa VI. a jeho syna Jana II. Dobrého utrpěla Francie sérii drtivých porážek. Anglická armáda, využívající taktiku lučištníků s dlouhými luky, zvítězila v bitvě u Kresčaku (1346) a bitvě u Poitiers (1356), kde byl král Jan II. dokonce zajat a odvezen do Anglie. Francie byla nucena podepsat Mír z Brétigny (1360), kterým ztratila rozsáhlá území na jihozápadě země.

🧠 Obnova za Karla V. Moudrého

Syn Jana II., Karel V. Moudrý, byl schopným panovníkem, který provedl vojenské a finanční reformy. S pomocí talentovaných vojevůdců, jako byl Bertrand du Guesclin, postupně dobýval zpět ztracená území a stabilizoval království. Za jeho vlády se Francie zotavila z nejhorších porážek.

🤪 Šílenství Karla VI. a anglická invaze

Nástupce Karla V., Karel VI. Šílený, trpěl záchvaty duševní choroby, což vedlo k politické nestabilitě a bojům o moc mezi šlechtickými frakcemi, především mezi Armagnaky a Burgunďany. Této situace využil anglický král Jindřich V., který v roce 1415 drtivě porazil francouzskou šlechtu v bitvě u Azincourtu. Následně ovládl severní Francii a donutil Karla VI. podepsat Smlouva z Troyes (1420), která vydědila Karlova syna (budoucího Karla VII.) a ustanovila Jindřicha V. a jeho potomky dědici francouzského trůnu.

✨ Johanka z Arku a konečné vítězství

Situace se zdála pro dynastii Valois beznadějná. Dauphin Karel ovládal pouze území jižně od řeky Loiry. Zvrat přinesla až Johanka z Arku, prostá dívka, která přesvědčila Karla, že je poslána Bohem, aby osvobodila Francii. Její přítomnost pozvedla morálku francouzské armády, která v roce 1429 prolomila obléhání Orléansu. Následně byl Karel slavnostně korunován v Remeši jako Karel VII., což legitimizovalo jeho vládu. I po upálení Johanky z Arku Angličany pokračoval francouzský postup. V roce 1453, po bitvě u Castillonu, Stoletá válka skončila francouzským vítězstvím. Angličanům zůstal na francouzské půdě pouze přístav Calais.

👑 Vrchol moci a renesance

Po skončení Stoleté války se králové z rodu Valois soustředili na centralizaci moci a posílení království.

• Ludvík XI. (1461–1483), přezdívaný "Král Pavouk", byl mistrem diplomacie a intrik. Definitivně zlomil moc velkých feudálů, především burgundského vévody Karla Smělého, a připojil Burgundsko k francouzské koruně.
• Karel VIII. (1483–1498) a Ludvík XII. (1498–1515) zahájili sérii tzv. italských válek, které sice nepřinesly trvalé územní zisky, ale přivedly do Francie myšlenky a umění italské renesance.
• František I. (1515–1547) je považován za ztělesnění francouzského renesančního panovníka. Byl velkým mecenášem umění, na jeho dvůr přišel i Leonardo da Vinci. Jeho vláda byla poznamenána neustálým soupeřením s císařem Karlem V. z rodu Habsburků.
• Jindřich II. (1547–1559) pokračoval v otcově politice. Za jeho vlády Francie definitivně získala Calais. Jeho nešťastná smrt při rytířském turnaji předznamenala začátek úpadku dynastie.

✝️ Náboženské války a zánik

Po smrti Jindřicha II. se na trůně rychle vystřídali jeho tři synové: František II., Karel IX. a Jindřich III.. Byli to slabí panovníci, za které často vládla jejich matka, Kateřina Medicejská. V této době se ve Francii prudce šířil kalvinismus a rostlo napětí mezi katolíky a protestanty, nazývanými hugenoti.

Toto napětí přerostlo v sérii krvavých občanských válek, známých jako Hugenotské války (1562–1598). K nejtragičtějším událostem patřila Bartolomějská noc v roce 1572, kdy byly na příkaz dvora v Paříži zmasakrovány tisíce hugenotů.

Poslední fáze válek je známa jako Válka tří Jindřichů:

• Jindřich III., král z rodu Valois.
• Jindřich I. de Guise, vůdce radikální Katolické ligy.
• Jindřich Navarrský, vůdce hugenotů z rodu Bourbonů a po smrti bratra Jindřicha III. jeho nejbližší mužský příbuzný a dědic trůnu.

V roce 1588 nechal král Jindřich III. zavraždit Jindřicha de Guise. O rok později, v roce 1589, byl sám zavražděn fanatickým mnichem. Protože neměl žádné potomky, jeho smrtí vymřela dynastie Valois v mužské linii. Trůn tak legálně připadl Jindřichu Navarrskému, který po konverzi ke katolicismu usedl na trůn jako Jindřich IV. a založil tak dynastii Bourbonů.

🌳 Vedlejší větve

Během své existence se rod Valois rozdělil do několika významných vedlejších větví:

• Valois-Alençon: Potomci druhého syna Karla z Valois. Vymřela v roce 1525.
• Valois-Anjou: Založena druhým synem Jana II. Dobrého, Ludvíkem I. z Anjou. Vládli v Neapoli a Provence. Vymřela v roce 1481.
• Valois-Burgundsko: Nejmocnější vedlejší větev, založená nejmladším synem Jana II. Dobrého, Filipem II. Smělým. Jejich vévodové byli mocnými rivaly francouzských králů. Vymřela v roce 1477 smrtí Karla Smělého.
• Valois-Orléans: Založena mladším synem Karla V., Ludvíkem I. Orleánským. Po vymření hlavní linie Valois v roce 1498 nastoupil na trůn člen této větve jako Ludvík XII..
• Valois-Angoulême: Vedlejší větev větve Valois-Orléans. Po smrti Ludvíka XII. bez mužských potomků nastoupil na trůn František I. z této linie, která pak vládla až do zániku rodu.

👑 Panovníci z rodu Valois

Hlavní linie

• Filip VI. (1328–1350)
• Jan II. Dobrý (1350–1364)
• Karel V. Moudrý (1364–1380)
• Karel VI. Šílený (1380–1422)
• Karel VII. Vítězný (1422–1461)
• Ludvík XI. (1461–1483)
• Karel VIII. (1483–1498)

Větev Valois-Orléans

• Ludvík XII. (1498–1515)

Větev Valois-Angoulême

• František I. (1515–1547)
• Jindřich II. (1547–1559)
• František II. (1559–1560)
• Karel IX. (1560–1574)
• Jindřich III. (1574–1589), také král polský a velkokníže litevský (1573–1575)

💡 Pro laiky

• Salické právo: Staré pravidlo, které říkalo, že králem se může stát jen muž a že trůn se nedědí po ženské linii (například přes matku nebo sestru). Právě kvůli tomuto pravidlu se rod Valois dostal k moci místo anglického krále, jehož nárok na trůn byl přes jeho matku.
• Stoletá válka: Nebyla to jedna nepřetržitá válka, ale série konfliktů mezi Francií a Anglií o to, kdo bude vládnout Francii. Začala, když si anglický král nárokoval francouzský trůn, a po mnoha bitvách a zvratech (včetně působení Johanky z Arku) skončila vítězstvím Francie.
• Renesance: Umělecký a myšlenkový směr, který vznikl v Itálii a oslavoval antiku, umění a vzdělanost. Králové z rodu Valois, zejména František I., zvali italské umělce do Francie a nechali stavět nádherné zámky, například na řece Loire.
• Hugenoti: Francouzští protestanti (podobní českým husitům nebo evangelíkům). Jejich spory s katolíky vedly ke krvavým občanským válkám, které dynastii Valois nakonec oslabily a vedly k jejímu konci.

Šablona:Aktualizováno