Přeskočit na obsah

Prezident Francie

Z Infopedia
Verze z 27. 12. 2025, 13:01, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - hlava státu

Prezident Francouzské republiky (francouzsky Président de la République française) je nejvyšší politická funkce a hlava státu ve Francii. Je také z titulu své funkce spoluknížetem Andorry, velmistrem Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy.

Současný systém prezidentské funkce je definován Ústavou páté Francouzské republiky z roku 1958. Ta dává prezidentovi rozsáhlé pravomoci, čímž se francouzský politický systém řadí mezi poloprezidentské republiky. Prezident je vrchním velitelem francouzských ozbrojených sil, předsedá Radě ministrů a je klíčovou postavou zahraniční politiky. Je jedinou osobou, která může nařídit použití jaderných zbraní.

Od roku 2002 je prezident volen v přímých, všeobecných volbách na pětileté funkční období (tzv. quinquennat), přičemž může být zvolen pouze dvakrát za sebou. Jeho oficiálním sídlem je Elysejský palác v Paříži.

Podle údajů k roku 2025 je úřadujícím prezidentem Emmanuel Macron, který byl poprvé zvolen v roce 2017 a znovuzvolen v roce 2022.

📜 Historie úřadu

Funkce prezidenta byla ve Francii zavedena poprvé během Druhé republiky v roce 1848.

👑 Druhá republika (1848–1852)

Prvním a jediným prezidentem Druhé republiky byl Ludvík Napoleon Bonaparte, synovec Napoleona Bonaparta. Byl zvolen v přímých volbách drtivou většinou hlasů. Jeho mandát měl být čtyřletý, ale v roce 1851 provedl státní převrat, rozpustil Národní shromáždění a o rok později se po referendu prohlásil císařem jako Napoleon III.. Tím Druhá republika zanikla a vzniklo Druhé Francouzské císařství.

🏛️ Třetí republika (1870–1940)

Po pádu císařství v důsledku porážky v prusko-francouzské válce byla vyhlášena Třetí republika. Ústava z roku 1875 definovala prezidenta jako hlavu státu s převážně ceremoniálními pravomocemi. Byl volen na sedmileté období (tzv. septennat) oběma komorami parlamentu. Skutečná výkonná moc ležela v rukou předsedy vlády (Président du Conseil). Tento systém byl charakteristický velkou nestabilitou vlád. Třetí republika zanikla v roce 1940 po porážce Francie nacistickým Německem a vzniku Vichistického režimu.

🕊️ Čtvrtá republika (1946–1958)

Po osvobození Francie byla v roce 1946 ustanovena Čtvrtá republika. Její ústava zachovala parlamentní systém Třetí republiky s prezidentem jako slabou, převážně reprezentativní hlavou státu. Stejně jako její předchůdkyně trpěla Čtvrtá republika chronickou politickou nestabilitou, častým střídáním vlád a neschopností řešit klíčové problémy, zejména dekolonizační krizi v Alžírsku.

🇫🇷 Pátá republika (1958–současnost)

Alžírská krize v roce 1958 vedla ke kolapsu Čtvrté republiky. K moci byl povolán generál Charles de Gaulle, který podmínil svůj návrat přijetím nové ústavy. Ústava Páté republiky, schválená v referendu, dramaticky posílila pozici prezidenta. Původně byl prezident stále volen sborem volitelů, ale de Gaulle v roce 1962 prosadil v referendu změnu ústavy zavádějící přímou volbu prezidenta občany. Tím se prezident stal nejmocnější politickou figurou v zemi, s přímým mandátem od lidu. V roce 2000 bylo v dalším referendu schváleno zkrácení funkčního období ze sedmi na pět let.

🗳️ Volba prezidenta

Prezident Francie je volen v přímých, všeobecných a tajných volbách. Volební systém je dvoukolový.

📝 Podmínky kandidatury

Kandidát na prezidenta musí splňovat následující podmínky:

  • Být francouzským občanem.
  • Dosáhnout věku nejméně 18 let (dříve 23 let).
  • Být zapsán na seznamu voličů.
  • Získat podporu nejméně 500 volených zástupců (starostů, poslanců, senátorů atd.) z nejméně 30 různých departementů nebo zámořských území.

📊 Volební systém

Volby probíhají ve dvou kolech, pokud žádný kandidát nezíská v prvním kole absolutní většinu (více než 50 %) odevzdaných hlasů.

  • První kolo: Účastní se ho všichni registrovaní kandidáti. Pokud některý z nich získá nadpoloviční většinu hlasů, je okamžitě zvolen prezidentem. To se v historii Páté republiky ještě nikdy nestalo.
  • Druhé kolo: Koná se dva týdny po prvním kole. Postupují do něj dva kandidáti, kteří v prvním kole získali nejvíce hlasů. Vítězem se stává ten, kdo získá prostou většinu hlasů.

Tento systém nutí kandidáty hledat širší podporu a často vede k tomu, že voliči ve druhém kole nevolí "pro" svého preferovaného kandidáta, ale "proti" kandidátovi, kterého odmítají více.

⚙️ Pravomoci a povinnosti

Prezident Páté republiky disponuje rozsáhlými pravomocemi, které z něj činí ústřední postavu francouzského politického systému.

🏛️ Výkonná moc

  • Jmenování předsedy vlády: Prezident jmenuje předsedu vlády. Není přitom vázán výsledky parlamentních voleb, ale v praxi musí jmenovat někoho, kdo je schopen získat důvěru Národního shromáždění.
  • Předsednictví Radě ministrů: Prezident předsedá týdenním zasedáním vlády (Conseil des ministres), kde se schvalují klíčové zákony a vyhlášky.
  • Vrchní velitel ozbrojených sil: Prezident je Chef des Armées. Předsedá radám obrany a je nejvyšším vojenským velitelem.
  • Promulgace zákonů: Prezident podepisuje a vyhlašuje zákony schválené parlamentem. Má právo požádat parlament o nové projednání zákona.
  • Rozpuštění Národního shromáždění: Prezident může jednou za rok rozpustit dolní komoru parlamentu a vyhlásit nové volby.
  • Vyhlášení referenda: Na návrh vlády nebo parlamentu může prezident vyhlásit referendum k některým zákonům.

⚖️ Soudní moc

  • Garant nezávislosti soudnictví: Prezident je formálním garantem nezávislosti soudní moci.
  • Předsednictví Nejvyšší soudní radě: Předsedá Nejvyšší soudní radě (Conseil supérieur de la magistrature), která rozhoduje o jmenování a kariéře soudců.
  • Jmenování členů Ústavní rady: Jmenuje tři z devíti členů Ústavní rady (Conseil constitutionnel), včetně jejího předsedy.
  • Právo milosti: Prezident má právo udělit individuální milost (droit de grâce).

🌍 Zahraniční politika a diplomacie

Prezident je hlavním architektem a představitelem francouzské zahraniční politiky. Vyjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, jmenuje velvyslance a reprezentuje Francii na mezinárodních summitech (např. G7, G20, Evropská rada). Tato oblast je často označována jako "vyhrazená doména" (domaine réservé) prezidenta.

☢️ Jaderná doktrína

Francie je jaderná mocnost a prezident je jedinou osobou, která má pravomoc nařídit použití jaderných zbraní. K tomuto účelu má neustále u sebe kufřík s kódy pro odpálení, známý jako la mallette nucléaire.

🚨 Mimořádné pravomoci (Článek 16)

Kontroverzní článek 16 Ústavy umožňuje prezidentovi převzít veškerou zákonodárnou i výkonnou moc v případě, že "instituce Republiky, nezávislost národa, celistvost jeho území nebo plnění jeho mezinárodních závazků jsou vážně a bezprostředně ohroženy". Tento článek byl aktivován pouze jednou, Charlesem de Gaullem během puče generálů v Alžíru v roce 1961.

🏰 Oficiální sídla a symboly

  • Elysejský palác (Palais de l'Élysée): Oficiální sídlo a pracovna prezidenta v Paříži.
  • Hôtel de Marigny: Rezidence pro oficiální státní návštěvy, nacházející se v blízkosti Elysejského paláce.
  • Fort de Brégançon: Středověká pevnost na pobřeží Středozemního moře, která slouží jako oficiální letní sídlo prezidenta.
  • La Lanterne: Bývalý lovecký zámeček ve Versailles, který je rovněž k dispozici prezidentovi pro odpočinek.

Prezident je z titulu své funkce velmistrem Řádu čestné legie a při inauguraci mu je předán velkořetěz tohoto řádu.

🤝 Spolukníže Andorry

Francouzský prezident má unikátní postavení jako jeden ze dvou spoluknížat Andorrského knížectví. Tuto funkci sdílí s biskupem ze španělského La Seu d'Urgell. Jedná se o dědictví po francouzských králích a hrabatech z Foix. Role je dnes převážně ceremoniální, ale prezident stále formálně schvaluje některé andorrské zákony a jmenuje svého osobního zástupce v Andoře.

📋 Seznam prezidentů Páté republiky

  1. Charles de Gaulle (1959–1969)
  2. Georges Pompidou (1969–1974)
  3. Valéry Giscard d'Estaing (1974–1981)
  4. François Mitterrand (1981–1995)
  5. Jacques Chirac (1995–2007)
  6. Nicolas Sarkozy (2007–2012)
  7. François Hollande (2012–2017)
  8. Emmanuel Macron (2017–současnost)

💡 Zajímavosti a rekordy

  • Nejdéle sloužící prezident: François Mitterrand (14 let, dva sedmileté mandáty).
  • Nejkratší dobu sloužící prezident: Jean Casimir-Perier (205 dní v Třetí republice).
  • Nejmladší prezident při nástupu do funkce: Emmanuel Macron (39 let).
  • Nejstarší prezident při nástupu do funkce: Adolphe Thiers (74 let v Třetí republice).
  • Prezident, který zemřel v úřadu: Georges Pompidou a dva další v Třetí republice.
  • Jediný prezident, který rezignoval: Charles de Gaulle v roce 1969 po neúspěšném referendu.

🧑‍🏫 Pro laiky: Co to znamená?

Kohabitace (Cohabitation)

Tento termín označuje situaci, kdy prezident a předseda vlády pocházejí z opačných politických táborů. K tomu dochází, když strana nebo koalice podporující prezidenta prohraje parlamentní volby. Prezident je pak nucen jmenovat premiérem vůdce parlamentní většiny. V takovém případě se moc dělí: prezident si obvykle ponechává kontrolu nad zahraniční politikou a obranou, zatímco premiér a vláda se soustředí na domácí politiku. Zkrácení prezidentského mandátu na pět let a sladění termínu voleb s těmi parlamentními výrazně snížilo pravděpodobnost kohabitace.

Dvoukolový volební systém

Představte si volby jako turnaj. V prvním kole soutěží všichni kandidáti. Pokud někdo nezíská více než polovinu všech hlasů, dva nejlepší postupují do finále (druhého kola). Ostatní kandidáti a jejich voliči si pak musí vybrat, kterého z těchto dvou finalistů podpoří. Cílem je zajistit, aby vítěz měl za sebou podporu většiny voličů a byl tak vnímán jako legitimní prezident všech Francouzů, nejen své vlastní politické strany.


Šablona:Aktualizováno