Prezident Francie

Rozbalit box

Obsah boxu

Prezident Francouzské republiky (francouzsky Président de la République française) je nejvyšší politická funkce a hlava státu ve Francii. Je také z titulu své funkce spoluknížetem Andorry, velmistrem Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy.

Současný systém prezidentské funkce je definován Ústavou páté Francouzské republiky z roku 1958. Ta dává prezidentovi rozsáhlé pravomoci, čímž se francouzský politický systém řadí mezi poloprezidentské republiky. Prezident je vrchním velitelem francouzských ozbrojených sil, předsedá Radě ministrů a je klíčovou postavou zahraniční politiky. Je jedinou osobou, která může nařídit použití jaderných zbraní.

Od roku 2002 je prezident volen v přímých, všeobecných volbách na pětileté funkční období (tzv. quinquennat), přičemž může být zvolen pouze dvakrát za sebou. Jeho oficiálním sídlem je Elysejský palác v Paříži.

Podle údajů k roku 2025 je úřadujícím prezidentem Emmanuel Macron, který byl poprvé zvolen v roce 2017 a znovuzvolen v roce 2022.

📜 Historie úřadu

Funkce prezidenta byla ve Francii zavedena poprvé během Druhé republiky v roce 1848.

👑 Druhá republika (1848–1852)

Prvním a jediným prezidentem Druhé republiky byl Ludvík Napoleon Bonaparte, synovec Napoleona Bonaparta. Byl zvolen v přímých volbách drtivou většinou hlasů. Jeho mandát měl být čtyřletý, ale v roce 1851 provedl státní převrat, rozpustil Národní shromáždění a o rok později se po referendu prohlásil císařem jako Napoleon III.. Tím Druhá republika zanikla a vzniklo Druhé Francouzské císařství.

🏛️ Třetí republika (1870–1940)

Po pádu císařství v důsledku porážky v prusko-francouzské válce byla vyhlášena Třetí republika. Ústava z roku 1875 definovala prezidenta jako hlavu státu s převážně ceremoniálními pravomocemi. Byl volen na sedmileté období (tzv. septennat) oběma komorami parlamentu. Skutečná výkonná moc ležela v rukou předsedy vlády (Président du Conseil). Tento systém byl charakteristický velkou nestabilitou vlád. Třetí republika zanikla v roce 1940 po porážce Francie nacistickým Německem a vzniku Vichistického režimu.

🕊️ Čtvrtá republika (1946–1958)

Po osvobození Francie byla v roce 1946 ustanovena Čtvrtá republika. Její ústava zachovala parlamentní systém Třetí republiky s prezidentem jako slabou, převážně reprezentativní hlavou státu. Stejně jako její předchůdkyně trpěla Čtvrtá republika chronickou politickou nestabilitou, častým střídáním vlád a neschopností řešit klíčové problémy, zejména dekolonizační krizi v Alžírsku.

🇫🇷 Pátá republika (1958–současnost)

Alžírská krize v roce 1958 vedla ke kolapsu Čtvrté republiky. K moci byl povolán generál Charles de Gaulle, který podmínil svůj návrat přijetím nové ústavy. Ústava Páté republiky, schválená v referendu, dramaticky posílila pozici prezidenta. Původně byl prezident stále volen sborem volitelů, ale de Gaulle v roce 1962 prosadil v referendu změnu ústavy zavádějící přímou volbu prezidenta občany. Tím se prezident stal nejmocnější politickou figurou v zemi, s přímým mandátem od lidu. V roce 2000 bylo v dalším referendu schváleno zkrácení funkčního období ze sedmi na pět let.

🗳️ Volba prezidenta

Prezident Francie je volen v přímých, všeobecných a tajných volbách. Volební systém je dvoukolový.

📝 Podmínky kandidatury

Kandidát na prezidenta musí splňovat následující podmínky:

Být francouzským občanem.
Dosáhnout věku nejméně 18 let (dříve 23 let).
Být zapsán na seznamu voličů.
Získat podporu nejméně 500 volených zástupců (starostů, poslanců, senátorů atd.) z nejméně 30 různých departementů nebo zámořských území.

📊 Volební systém

Volby probíhají ve dvou kolech, pokud žádný kandidát nezíská v prvním kole absolutní většinu (více než 50 %) odevzdaných hlasů.

První kolo: Účastní se ho všichni registrovaní kandidáti. Pokud některý z nich získá nadpoloviční většinu hlasů, je okamžitě zvolen prezidentem. To se v historii Páté republiky ještě nikdy nestalo.
Druhé kolo: Koná se dva týdny po prvním kole. Postupují do něj dva kandidáti, kteří v prvním kole získali nejvíce hlasů. Vítězem se stává ten, kdo získá prostou většinu hlasů.

Tento systém nutí kandidáty hledat širší podporu a často vede k tomu, že voliči ve druhém kole nevolí "pro" svého preferovaného kandidáta, ale "proti" kandidátovi, kterého odmítají více.

⚙️ Pravomoci a povinnosti

Prezident Páté republiky disponuje rozsáhlými pravomocemi, které z něj činí ústřední postavu francouzského politického systému.

🏛️ Výkonná moc

Jmenování předsedy vlády: Prezident jmenuje předsedu vlády. Není přitom vázán výsledky parlamentních voleb, ale v praxi musí jmenovat někoho, kdo je schopen získat důvěru Národního shromáždění.
Předsednictví Radě ministrů: Prezident předsedá týdenním zasedáním vlády (Conseil des ministres), kde se schvalují klíčové zákony a vyhlášky.
Vrchní velitel ozbrojených sil: Prezident je Chef des Armées. Předsedá radám obrany a je nejvyšším vojenským velitelem.
Promulgace zákonů: Prezident podepisuje a vyhlašuje zákony schválené parlamentem. Má právo požádat parlament o nové projednání zákona.
Rozpuštění Národního shromáždění: Prezident může jednou za rok rozpustit dolní komoru parlamentu a vyhlásit nové volby.
Vyhlášení referenda: Na návrh vlády nebo parlamentu může prezident vyhlásit referendum k některým zákonům.

⚖️ Soudní moc

Garant nezávislosti soudnictví: Prezident je formálním garantem nezávislosti soudní moci.
Předsednictví Nejvyšší soudní radě: Předsedá Nejvyšší soudní radě (Conseil supérieur de la magistrature), která rozhoduje o jmenování a kariéře soudců.
Jmenování členů Ústavní rady: Jmenuje tři z devíti členů Ústavní rady (Conseil constitutionnel), včetně jejího předsedy.
Právo milosti: Prezident má právo udělit individuální milost (droit de grâce).

🌍 Zahraniční politika a diplomacie

Prezident je hlavním architektem a představitelem francouzské zahraniční politiky. Vyjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, jmenuje velvyslance a reprezentuje Francii na mezinárodních summitech (např. G7, G20, Evropská rada). Tato oblast je často označována jako "vyhrazená doména" (domaine réservé) prezidenta.

☢️ Jaderná doktrína

Francie je jaderná mocnost a prezident je jedinou osobou, která má pravomoc nařídit použití jaderných zbraní. K tomuto účelu má neustále u sebe kufřík s kódy pro odpálení, známý jako la mallette nucléaire.

🚨 Mimořádné pravomoci (Článek 16)

Kontroverzní článek 16 Ústavy umožňuje prezidentovi převzít veškerou zákonodárnou i výkonnou moc v případě, že "instituce Republiky, nezávislost národa, celistvost jeho území nebo plnění jeho mezinárodních závazků jsou vážně a bezprostředně ohroženy". Tento článek byl aktivován pouze jednou, Charlesem de Gaullem během puče generálů v Alžíru v roce 1961.

🏰 Oficiální sídla a symboly

Elysejský palác (Palais de l'Élysée): Oficiální sídlo a pracovna prezidenta v Paříži.
Hôtel de Marigny: Rezidence pro oficiální státní návštěvy, nacházející se v blízkosti Elysejského paláce.
Fort de Brégançon: Středověká pevnost na pobřeží Středozemního moře, která slouží jako oficiální letní sídlo prezidenta.
La Lanterne: Bývalý lovecký zámeček ve Versailles, který je rovněž k dispozici prezidentovi pro odpočinek.

Prezident je z titulu své funkce velmistrem Řádu čestné legie a při inauguraci mu je předán velkořetěz tohoto řádu.

🤝 Spolukníže Andorry

Francouzský prezident má unikátní postavení jako jeden ze dvou spoluknížat Andorrského knížectví. Tuto funkci sdílí s biskupem ze španělského La Seu d'Urgell. Jedná se o dědictví po francouzských králích a hrabatech z Foix. Role je dnes převážně ceremoniální, ale prezident stále formálně schvaluje některé andorrské zákony a jmenuje svého osobního zástupce v Andoře.

📋 Seznam prezidentů Páté republiky

Charles de Gaulle (1959–1969)
Georges Pompidou (1969–1974)
Valéry Giscard d'Estaing (1974–1981)
François Mitterrand (1981–1995)
Jacques Chirac (1995–2007)
Nicolas Sarkozy (2007–2012)
François Hollande (2012–2017)
Emmanuel Macron (2017–současnost)

💡 Zajímavosti a rekordy

Nejdéle sloužící prezident: François Mitterrand (14 let, dva sedmileté mandáty).
Nejkratší dobu sloužící prezident: Jean Casimir-Perier (205 dní v Třetí republice).
Nejmladší prezident při nástupu do funkce: Emmanuel Macron (39 let).
Nejstarší prezident při nástupu do funkce: Adolphe Thiers (74 let v Třetí republice).
Prezident, který zemřel v úřadu: Georges Pompidou a dva další v Třetí republice.
Jediný prezident, který rezignoval: Charles de Gaulle v roce 1969 po neúspěšném referendu.

🧑‍🏫 Pro laiky: Co to znamená?

Kohabitace (Cohabitation)

Tento termín označuje situaci, kdy prezident a předseda vlády pocházejí z opačných politických táborů. K tomu dochází, když strana nebo koalice podporující prezidenta prohraje parlamentní volby. Prezident je pak nucen jmenovat premiérem vůdce parlamentní většiny. V takovém případě se moc dělí: prezident si obvykle ponechává kontrolu nad zahraniční politikou a obranou, zatímco premiér a vláda se soustředí na domácí politiku. Zkrácení prezidentského mandátu na pět let a sladění termínu voleb s těmi parlamentními výrazně snížilo pravděpodobnost kohabitace.

Dvoukolový volební systém

Představte si volby jako turnaj. V prvním kole soutěží všichni kandidáti. Pokud někdo nezíská více než polovinu všech hlasů, dva nejlepší postupují do finále (druhého kola). Ostatní kandidáti a jejich voliči si pak musí vybrat, kterého z těchto dvou finalistů podpoří. Cílem je zajistit, aby vítěz měl za sebou podporu většiny voličů a byl tak vnímán jako legitimní prezident všech Francouzů, nejen své vlastní politické strany.

Šablona:Aktualizováno