Jaderné zbraně
Obsah boxu
Šablona:Infobox Zbraně Jaderné zbraně jsou zbraně hromadného ničení, které získávají svou ničivou energii z jaderných reakcí – buď štěpení atomových jader (atomová bomba), nebo kombinace fúze a štěpení jader (vodíková bomba). Jejich obrovská ničivá síla, schopná způsobit masivní zničení, rozsáhlé zamoření radiací a dlouhodobé ekologické dopady, je činí nejsilnějšími zbraněmi, jaké kdy byly vyvinuty.
Princip a typy
Ničivý potenciál jaderných zbraní je založen na uvolnění obrovského množství energie z atomového jádra.
- Atomová bomba (štěpná bomba): Využívá neřízenou řetězovou reakci těžkých jader, jako je uran-235 nebo plutonium-239. Kritické množství štěpného materiálu je rychle spojeno, což vede k nekontrolovanému štěpení a obrovskému uvolnění energie. První takové bomby byly svrženy na Hirošimu a Nagasaki.
- Vodíková bomba (termonukleární nebo fúzní bomba): Je mnohem silnější než atomová bomba a využívá fúzi lehkých jader (např. izotopů vodíku – deuterium a tritium). K zahájení fúzní reakce je však zapotřebí extrémně vysoká teplota a tlak, které jsou získány pomocí menší štěpné bomby, jež slouží jako "zápalnice". Výsledkem je exploze o mnoho řádů silnější.
Ničivé účinky jaderných zbraní
Výbuch jaderné zbraně má několik ničivých účinků:
- Tlaková vlna: Největší část energie je uvolněna jako tlaková vlna, která ničí budovy a infrastrukturu.
- Tepelná vlna: Extrémně vysoká teplota (miliony stupňů Celsia v epicentru) způsobuje rozsáhlé požáry a popáleniny.
- Radiace (ionizující záření): Okamžité silné záření, které je smrtelné v blízkosti epicentra. Následný radioaktivní spad (fallout) může zamořit rozsáhlé oblasti na dlouhou dobu.
- Elektromagnetický puls (EMP): Vysokoenergetický pulz, který může vyřadit elektronické systémy a komunikační sítě na velké ploše.
- Dlouhodobé účinky: "Jaderná zima", zničení ozonové vrstvy, genetické mutace a ekologické katastrofy.
Historie
Vývoj jaderných zbraní je jednou z nejzásadnějších kapitol 20. století.
- Projekt Manhattan (1942–1945): Tajný americký projekt za druhé světové války, do kterého se zapojili i vědci z Velké Británie a Kanady. Jeho cílem bylo vyvinout atomovou bombu dříve než nacistické Německo.
- Hirošima a Nagasaki (1945): 6. srpna 1945 byla na Hirošimu svržena atomová bomba "Little Boy" a 9. srpna na Nagasaki bomba "Fat Man". Tyto události vedly k japonské kapitulaci a ukončení druhé světové války.
- Studená válka: Nástup jaderných zbraní a jejich rychlý rozvoj vedl k studené válce a strategii jaderného odstrašování. Obě supervelmoci, USA a SSSR, budovaly obrovské jaderné arzenály a vyvíjely stále sofistikovanější doručovací systémy (např. mezikontinentální balistické rakety, ponorky s balistickými střelami).
- Závody ve zbrojení a jaderné testy: Období intenzivních jaderných testů, které probíhaly nad zemí, pod zemí i pod vodou. Tyto testy byly později omezeny mezinárodními smlouvami (např. Smlouva o částečném zákazu jaderných zkoušek z roku 1963).
- Proliferace jaderných zbraní: Postupně se jadernými mocnostmi staly i další státy: Velká Británie (1952), Francie (1960), Čína (1964). Později Indie, Pákistán a Severní Korea. Izrael je obecně považován za jadernou mocnost, i když to oficiálně nepotvrdil.
- Současnost: Jaderné zbraně nadále hrají klíčovou roli v mezinárodní politice a jaderném odstrašování. Existují obavy z jejich šíření a z možnosti jejich použití teroristickými skupinami nebo v regionálních konfliktech.
Pro laiky
Představte si zbraň, která je tak neuvěřitelně silná, že dokáže zničit celé město jedním výbuchem. A nejen zničit, ale taky zanechá nebezpečné záření, které zabíjí lidi i dlouho po výbuchu. To jsou jaderné zbraně. Jsou to ty nejsilnější zbraně na světě, které fungují tak, že se uvolní obrovská energie z jader atomů. Většina zemí, které je mají, je drží jen proto, aby je ostatní země nenapadly – je to takové "kdo to má, ať na něj nikdo neútočí", protože by to skončilo obrovskou katastrofou pro všechny.