Hlava státu

Šablona:Infobox - politická funkce Hlava státu je nejvyšší představitel a reprezentant státu, stojící na vrcholu jeho hierarchie. Tato funkce ztělesňuje suverenitu a jednotu národa jak navenek, v mezinárodních vztazích, tak uvnitř země. Postavení, pravomoci a způsob ustanovení hlavy státu se liší v závislosti na formě vlády a ústavním systému dané země. Funkce hlavy státu má i silný symbolický význam, který často vychází z monarchistických tradic a potřeby personifikace státu s konkrétní osobou.

V republikách je hlavou státu typicky prezident, zatímco v monarchiích tuto roli plní monarcha (např. král, císař, kníže nebo sultán).

Typy hlav státu podle formy vlády

Postavení a pravomoci hlavy státu se zásadně liší podle toho, zda se jedná o monarchii nebo republiku, a dále podle konkrétního uspořádání státní moci.

Hlava státu v monarchii

V monarchiích je funkce hlavy státu zpravidla doživotní a dědičná. Panovník se ujímá vlády na základě nástupnického řádu, nejčastěji principu prvorozenství. Existují však i volené monarchie, příkladem je Vatikán, kde je papež volen na konkláve.

Absolutní monarchie: Panovník disponuje prakticky neomezenou mocí, která není omezena ústavou ani parlamentem. Je nejvyšším představitelem moci výkonné, zákonodárné i soudní. Příkladem jsou Saúdská Arábie nebo Omán.
Konstituční monarchie: Moc panovníka je omezena ústavou. Hlava státu má stále významné pravomoci, ale dělí se o moc s dalšími státními orgány, především s parlamentem a vládou. Příkladem je Jordánsko nebo Monako.
Parlamentní monarchie: Panovník má především reprezentativní a ceremoniální funkce. Skutečnou výkonnou moc drží vláda v čele s premiérem, která je odpovědná parlamentu. Panovník je symbolem národní jednoty a kontinuity. Typickými příklady jsou Spojené království, Španělsko, Švédsko nebo Japonsko.

Hlava státu v republice

V republikách je hlava státu, nejčastěji s titulem prezident, volena na časově omezené funkční období. Způsob volby a rozsah pravomocí se liší.

Parlamentní republika: Prezident má spíše ceremoniální roli, podobně jako monarcha v parlamentní monarchii. Výkonná moc je soustředěna v rukou vlády odpovědné parlamentu. Prezident je často volen parlamentem, nikoli přímo občany. Příkladem jsou Německo, Itálie nebo do roku 2012 i Česká republika.
Prezidentská republika: Prezident je hlavou státu i hlavou vlády (výkonné moci). Je volen přímo nebo nepřímo občany a je nezávislý na parlamentu. Vláda, kterou jmenuje, je odpovědná jemu, nikoli zákonodárnému sboru. Modelovým příkladem jsou Spojené státy americké.
Poloprezidentská republika: Systém kombinuje prvky parlamentní a prezidentské republiky. Přímo volený prezident má významné výkonné pravomoci, ale o výkonnou moc se dělí s premiérem a vládou, která je odpovědná parlamentu. Příkladem je Francie nebo Rusko.

Kolektivní hlava státu

V některých státech není funkce hlavy státu svěřena jediné osobě, ale kolektivnímu orgánu. Příkladem je Švýcarská federální rada, sedmičlenný orgán, jehož členové se v předsednictví střídají. V San Marinu tuto funkci společně vykonávají dva kapitáni-regenti.

Funkce a pravomoci

Pravomoci hlavy státu lze rozdělit do několika oblastí:

Reprezentativní a symbolické funkce: Hlava státu je nejvyšším reprezentantem země navenek i uvnitř. Přijímá cizí velvyslance, jmenuje a odvolává diplomatické zástupce, účastní se státních ceremonií a je symbolem národní jednoty.
Výkonné pravomoci: V prezidentských a poloprezidentských systémech má hlava státu klíčový podíl na výkonné moci, včetně jmenování a odvolávání vlády nebo jednotlivých ministrů. V parlamentních systémech jsou tyto pravomoci často formální a vyžadují spolupodpis (kontrasignaci) předsedy vlády.
Zákonodárné pravomoci: Hlava státu se podílí na legislativním procesu. Mezi její pravomoci patří svolávání a rozpouštění parlamentu, podepisování zákonů (promulgace) nebo uplatnění práva veta, kterým může vrátit zákon k novému projednání.
Vojenské pravomoci: Hlava státu je zpravidla vrchní velitel ozbrojených sil.
Soudní pravomoci: Může jmenovat soudce (často na návrh jiných orgánů) a má právo udělovat milost a amnestii.

Hlava státu vs. hlava vlády

V mnoha politických systémech je nutné rozlišovat mezi funkcí hlavy státu a hlavy vlády.

V prezidentských republikách a absolutních monarchiích jsou tyto dvě funkce sloučeny v jedné osobě (prezident nebo monarcha).
V parlamentních republikách a monarchiích je hlava státu (prezident, monarcha) oddělena od hlavy vlády (premiér, kancléř). Zatímco hlava státu plní především reprezentativní úkoly, hlava vlády řídí kabinet a je zodpovědná za každodenní politiku.

Volba a nástupnictví

Způsoby ustanovení hlavy státu do funkce se liší:

Dědičnost: Typická pro většinu monarchií.
Přímá volba: Občané volí hlavu státu přímo. Tento způsob posiluje legitimitu a politickou pozici prezidenta. V České republice se prezident volí přímo od roku 2013.
Nepřímá volba: Hlavu státu volí parlament nebo zvláštní sbor volitelů (např. v USA nebo Německu).

Odpovědnost a imunita

Hlava státu má v mnoha zemích zvláštní právní postavení. Zpravidla není odpovědná z výkonu své funkce, což znamená, že nemůže být politicky odvolána parlamentem (s výjimkou ústavní žaloby). Požívá také imunity, která ji po dobu výkonu funkce chrání před trestním stíháním. V některých zemích může být hlava státu stíhána pro specifické ústavní delikty, jako je velezrada.

Zdroje

Související články