1663

Rozbalit box

Obsah boxu

1663 (MDC LXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v pondělí. Jednalo se o klíčový rok v kontextu evropských dějin, poznamenaný především eskalací konfliktu mezi habsburskou monarchií a Osmanskou říší, který přímo zasáhl i území Moravy. V Severní Americe pokračovala anglická a francouzská kolonizace, zatímco v oblasti vědy a umění docházelo k významnému rozvoji.

🌍 Události ve světě

⚔️ Války a konflikty

Začátek rakousko-turecké války: V dubnu vyhlásila Osmanská říše válku habsburské monarchii pod vedením císaře Leopolda I.. Hlavním cílem osmanské ofenzívy bylo dobytí Vídně.
Osmanská ofenzíva: Obrovská osmanská armáda, čítající přes 100 000 mužů a vedená velkovezírem Fazılem Ahmedem Pašou, vtrhla do Uher.
Pád Nových Zámků: Po sedmitýdenním obléhání dobyla 25. září osmanská vojska klíčovou pevnost Nové Zámky (tehdy Érsekújvár). Pád této pevnosti, považované za jednu z nejmodernějších v Evropě, vyvolal v celé střední Evropě šok a paniku. Otevřela se tak cesta pro osmanské nájezdy hlouběji do habsburských zemí, včetně Moravy a Slovenska.
Turecké nájezdy na Moravu: Po pádu Nových Zámků vpadly tatarské a turecké oddíly na Moravu, kde plenily, vypalovaly vesnice a odváděly obyvatele do otroctví. Tato událost je v regionální historii známa jako "turecký rok".

👑 Politika a společnost

Založení provincie Carolina: Anglický král Karel II. udělil 24. března osmi svým věrným stoupencům, známým jako "Lords Proprietors", chartu na založení nové kolonie v Severní Americe, nazvané Carolina na počest jeho otce Karla I..
Staple Act: Anglický parlament přijal tzv. Staple Act, který byl součástí Navigačních akt. Tento zákon nařizoval, že veškeré zboží z Evropy určené pro anglické kolonie musí být nejprve dopraveno do Anglie, kde bylo zdaněno a přeloženo na anglické lodě. Cílem bylo posílit anglický obchodní monopol.
Nová Francie královskou provincií: Francouzský král Ludvík XIV. převzal přímou kontrolu nad kolonií Nová Francie (dnešní Québec) a učinil z ní královskou provincii. Tím ukončil vládu soukromé Společnosti Nové Francie a zahájil období intenzivnější státní podpory kolonizace.
Nizozemská východoindická společnost dobyla od Portugalci město Kóčin a většinu portugalských držav na Malabárském pobřeží v Indii.

🏛️ Věda, umění a kultura

Anglický král Karel II. udělil Královské společnosti v Londýně druhou, rozšířenou královskou chartu, která potvrdila její status a privilegia.
V Londýně bylo otevřeno první divadlo Theatre Royal, Drury Lane.
V Paříži byla založena Académie des inscriptions et belles-lettres, původně jako neformální rada pro krále Ludvíka XIV., která měla na starost nápisy na královských monumentech a medailích.
Italský fyzik a astronom Francesco Maria Grimaldi posmrtně publikoval dílo Physico-mathesis de lumine, coloribus, et iride, ve kterém poprvé popsal jev difrakce světla.
Robert Boyle publikoval dílo Considerations touching the Usefulness of Experimental Natural Philosophy.

🌎 Kolonizace a objevy

V Newportu na Rhode Island byla založena synagoga Touro, první židovská synagoga v Severní Americe.
Francouzský objevitel Pierre-Esprit Radisson se pravděpodobně jako první Evropan dostal k Hořejšímu jezeru.

🇨🇿 Události v českých zemích

Hlavní událostí, která zasáhla České země, byl vpád osmanských a tatarských vojsk na Moravu v září a říjnu. Tento nájezd byl přímým důsledkem pádu pevnosti Nové Zámky.
Nájezdníci pronikli hluboko na moravské území, až do okolí Uherského Hradiště, Brna a Olomouce.
Během vpádu bylo vypáleno mnoho vesnic, povražděno několik tisíc lidí a odhadem až 12 000 obyvatel bylo odvlečeno do otroctví v Osmanské říši.
Tato událost zanechala hlubokou a traumatickou stopu v kolektivní paměti obyvatel jihovýchodní Moravy a je připomínána v mnoha lidových písních a pověstech.
Císař Leopold I. a zemské úřady organizovaly obranu, ale kvůli rychlosti a brutalitě nájezdů byla z velké části neúčinná. Zemská hotovost byla svolána pozdě a nedokázala tatarským nájezdníkům efektivně čelit.

👶 Narození

12. února – Cotton Mather, americký puritánský duchovní a spisovatel († 1728)
25. března – Franciscus van Stampart, vlámský malíř a rytec († 1750)
20. května – William Bradford, anglický tiskař působící v amerických koloniích († 1752)
24. června – Jean-Baptiste Massillon, francouzský kazatel a biskup († 1742)
31. srpna – Guillaume Amontons, francouzský fyzik a vynálezce († 1705)
18. října – Evžen Savojský, rakouský vojevůdce a politik francouzského původu († 1736)
14. listopadu – Friedrich Wilhelm Zachow, německý varhaník a hudební skladatel, učitel G. F. Händela († 1712)
? – August Hermann Francke, německý teolog a pedagog, představitel pietismu († 1727)
? – Tomáš Baltazar Janovka, český hudební teoretik a varhaník († 1741)

⚰️ Úmrtí

18. ledna – Gaspard van den Hoecke, vlámský malíř (* kolem 1585)
29. ledna – Robert Sanderson, anglický teolog a logik (* 1587)
20. dubna – František z Ditrichštejna, olomoucký biskup a moravský zemský hejtman (* 1570)
28. července – Kristýna Francouzská, sestra Ludvíka XIII. a savojská vévodkyně (* 1606)
18. září – Svatý Josef Kopertinský, italský františkánský mnich a mystik (* 1603)
27. září – Filip IV. Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský, dánský vévoda (* 1584)
27. prosince – Christine Marie de France, sestra Ludvíka XIII. a savojská vévodkyně (* 1606)
31. prosince – Francesco Maria Grimaldi, italský fyzik, astronom a jezuita (* 1618)

💡 Pro laiky

Rok 1663 si můžeme představit jako dobu, kdy svět fungoval velmi odlišně než dnes. V Evropě vládli mocní králové a císaři, kteří věřili, že svou moc získali od Boha (tzv. absolutismus). Největší hrozbou pro křesťanskou střední Evropu byla v té době obrovská a mocná Osmanská říše (dnešní Turecko a okolní země). V tomto roce se rozhodla zaútočit na srdce Evropy a její armáda se valila přes Uhersko směrem k Vídni. Pro lidi na Moravě to znamenalo nepředstavitelnou hrůzu – nájezdy tatarských jezdců, kteří byli spojenci Turků, přinášely smrt, vypálené domovy a odvlečení do otroctví. Mezitím na druhé straně světa, v Severní Americe, si Angličané a Francouzi "porcovali" území, která původně patřila indiánským kmenům, a zakládali nové kolonie. Vědci jako Robert Boyle v Anglii pokládali základy moderní chemie a fyziky, ale jejich objevy se šířily jen pomalu mezi úzkou vrstvu vzdělanců. Pro obyčejného člověka byl život stále především bojem o přežití, ovlivněný válkami, nemocemi a vůlí místního pána.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 24.12.2025