Karel XII.

Karel XII.
	Karl
	Soubor:David von Krafft - Charles XII of Sweden (1685-1718) - Google Art Project.jpg
	Portrét Karla XII. od Davida von Kraffta, kolem roku 1706
Titul	Švédský král
Období vlády	14. dubna 1697 – 30. listopadu 1718
Korunovace	14. prosince 1697
Předchůdce	Karel XI.
Nástupce	Ulrika Eleonora
Datum narození	17. června 1682
Místo narození	Palác Tři koruny, Stockholm,
Datum úmrtí	30. listopadu 1718 (ve věku 36 let)
Místo úmrtí	Fredriksten, Norsko
Místo pohřbení	Riddarholmskyrkan, Stockholm
Dynastie	Wittelsbachové (větev Pfalz-Zweibrücken)
Otec	Karel XI.
Matka	Ulrika Eleonora Dánská
	Soubor:Charles XII of Sweden's signature.svg

Rozbalit box

Obsah boxu

Karel XII. (švédsky Karl XII.; 17. června 1682, Stockholm – 30. listopadu 1718, Fredriksten, Norsko) byl švédský král a vévoda falcko-zweibrückenský, který vládl od roku 1697 až do své smrti. Je považován za jednoho z největších vojenských taktiků v dějinách a poslední evropský absolutistický monarcha, který osobně vedl svá vojska do boje. Jeho vláda byla téměř zcela pohlcena Velkou severní válkou, která zásadně změnila mocenskou mapu severní Evropy a znamenala konec švédského impéria jako velmoci.

Jeho neústupná a bojovná povaha mu vynesla přezdívky jako "Poslední Viking" nebo "Švédský meteor". Zatímco jeho vojenské úspěchy v rané fázi války jsou legendární, jeho pozdější porážky, zejména v bitvě u Poltavy, vedly k fatálnímu oslabení Švédska a vzestupu carského Ruska pod vedením Petra Velikého.

👑 Život a vláda

👶 Dětství a nástup na trůn

Karel se narodil jako nejstarší syn krále Karla XI. a královny Ulriky Eleonory Dánské. Od dětství byl systematicky připravován na roli panovníka. Vynikal v matematice, latině a vojenských disciplínách. Byl známý svou tvrdohlavostí, odvahou a hlubokou luteránskou vírou. Jeho otec zemřel v roce 1697, a ačkoliv bylo Karlovi pouhých 15 let, švédský Riksdag (parlament) ho prohlásil za plnoletého a schopného vlády, čímž obešel poručnickou radu.

Mladý král okamžitě převzal otěže moci a pokračoval v otcově politice absolutismu. Jeho mládí a zdánlivá nezkušenost vedly sousední mocnosti – carské Rusko, Dánsko-Norsko a Sasko-Polsko – k vytvoření tajné aliance s cílem získat zpět území ztracená ve prospěch Švédska v předchozích desetiletích.

⚔️ Velká severní válka

V roce 1700 trojice spojenců koordinovaně zaútočila na švédská území, čímž rozpoutala Velkou severní válku (1700–1721). Očekávali snadné vítězství proti mladému a nezkušenému králi. Karel XII. je však šokoval svou rychlostí, odhodláním a vojenským géniem.

💥 Počátek války a první vítězství

Karel se nejprve zaměřil na Dánsko. S podporou anglo-nizozemské flotily provedl překvapivé vylodění na ostrově Sjaelland a oblehl Kodaň. Dánský král Frederik IV. byl donucen kapitulovat a podepsat mír v Travendalu, čímž z koalice vystoupil.

Poté Karel obrátil svou pozornost na východ proti Rusku. V listopadu 1700 se s armádou čítající pouhých 8 500 mužů postavil více než čtyřicetitisícové ruské armádě obléhající švédskou pevnost Narva v Estonsku. V bitvě u Narvy využil sněhové vánice a drtivě zvítězil. Toto vítězství mu zajistilo pověst neporazitelného vojevůdce po celé Evropě.

🇵🇱 Polské tažení a sesazení Augusta II.

Místo aby pronásledoval poraženou ruskou armádu a zničil síly Petra Velikého, rozhodl se Karel XII. potrestat třetího člena koalice, saského kurfiřta a polského krále Augusta II. Silného. Následovalo šestileté tažení v Polsku-Litvě. Karel porazil sasko-polská vojska v několika bitvách, obsadil Varšavu i Krakov a v roce 1704 donutil polskou šlechtu sesadit Augusta a zvolit si nového krále, jeho spojence Stanisława Leszczyńského.

August II. se však nevzdával a pokračoval v boji ze svého rodného Saska. Karel proto v roce 1706 vpadl do Saska a donutil Augusta podepsat Altranstädtský mír, kterým se definitivně vzdal polské koruny a uznal Leszczyńského. Švédsko bylo na vrcholu své moci.

🇷🇺 Ruské tažení a bitva u Poltavy

Zatímco byl Karel zaměstnán v Polsku a Sasku, car Petr Veliký využil času k modernizaci své armády a k budování nové pevnosti u Finského zálivu – budoucího Petrohradu. V roce 1707 se Karel konečně rozhodl vypořádat se s Ruskem a vytáhl na východ s jednou z největších armád, jakou kdy Švédsko postavilo.

Ruské tažení se však brzy změnilo v katastrofu. Rusové uplatňovali taktiku spálené země, což švédské armádě ztěžovalo zásobování. Zima na přelomu let 1708 a 1709 byla jednou z nejkrutějších v novodobých dějinách a tisíce švédských vojáků umrzly nebo zemřely hlady. Karlova armáda byla navíc oslabena porážkou zásobovacího sboru v bitvě u Lesné.

Karel se rozhodl táhnout na Ukrajinu, kde očekával podporu hejtmana Ivana Mazepy. V létě 1709 oblehla jeho vyčerpaná armáda pevnost Poltava. Zde se 8. července 1709 odehrála osudová bitva u Poltavy. Švédská armáda, oslabená a početně slabší, utrpěla drtivou porážku od modernizované ruské armády. Sám Karel byl den před bitvou zraněn na noze a nemohl osobně vést útok. Bitva znamenala zničení hlavní švédské polní armády a zlom ve válce.

🇹🇷 Exil v Osmanské říši

Po porážce u Poltavy uprchl Karel XII. s malou skupinou přeživších na jih na území Osmanské říše, kde mu sultán Ahmed III. poskytl azyl ve městě Bender (dnešní Tighina v Moldavsku). Zde strávil pět let v exilu. Snažil se přesvědčit sultána, aby vyhlásil válku Rusku, což se mu nakonec podařilo. Osmanské tažení v roce 1711 bylo úspěšné a ruská armáda vedená Petrem Velikým byla obklíčena u řeky Prut. Petr byl donucen podepsat pro Rusko nevýhodný mír.

Karel však nebyl s výsledkem spokojen a nadále se snažil Osmany dotlačit k další válce. Jeho přítomnost se stala pro sultána nepohodlnou. V roce 1713 došlo k ozbrojenému střetu mezi Karlovými vojáky a janičáři, známému jako "kalabalik v Benderu" (šarvátka), při kterém byl král zajat.

🇳🇴 Návrat a poslední tažení

V roce 1714 se Karlovi konečně podařilo opustit Osmanskou říši a v přestrojení projel celou Evropu na koni za pouhých 14 dní, aby se vrátil do švédského Pomořanska. Situace Švédska byla zoufalá – všechna zámořská území s výjimkou Finska byla ztracena.

Karel se však nevzdal. Znovu zorganizoval obranu země a v roce 1716 zahájil ofenzívu proti Dánsku-Norsku vpádem do Norska. V roce 1718 podnikl druhé norské tažení s cílem dobýt pevnost Fredriksten. Během obléhání, v noci na 30. listopadu 1718, byl Karel XII. zabit střelou do hlavy, když si prohlížel zákopové práce. Okolnosti jeho smrti jsou dodnes předmětem debat – není jisté, zda ho zabila nepřátelská kulka, nebo zda se stal obětí atentátu ze strany vlastních unavených a nespokojených vojáků.

🎯 Vojenská strategie a taktika

Karel XII. byl mistrem rychlých a agresivních manévrů. Jeho strategie byla založena na snaze co nejrychleji vyhledat a zničit hlavní nepřátelskou armádu v rozhodující bitvě. Upřednostňoval útok před obranou a spoléhal na vysokou morálku a disciplínu svých vojáků, tzv. karoliner.

Jeho taktika kladla důraz na útok chladnou zbraní. Pěchota byla cvičena k rychlému postupu proti nepříteli, vypálení jedné nebo dvou salv z mušket na krátkou vzdálenost a následnému okamžitému útoku na bodáky a kordy. Jízda útočila v sevřených formacích plným tryskem s tasenými palaši. Tento agresivní styl boje byl v počátečních fázích války extrémně úspěšný, ale proti taktice spálené země a v rozlehlých oblastech Ruska se ukázal jako neudržitelný.

🏛️ Odkaz a hodnocení

Karel XII. je jednou z nejkontroverznějších postav švédských dějin. Pro jedny je národním hrdinou, ztělesněním odvahy a vojenského génia, který do poslední chvíle bránil svou zemi proti přesile. Pro druhé je tvrdohlavým a nezodpovědným monarchou, jehož posedlost válkou přivedla Švédsko na pokraj zkázy, způsobila obrovské lidské i materiální ztráty a vedla ke konci jeho velmocenského postavení.

Jeho smrtí skončila éra švédského absolutismu a začalo období známé jako "éra svobody", kdy moc převzal parlament. Velká severní válka definitivně ukončila švédskou nadvládu v Pobaltí a na její místo nastoupilo Ruské impérium jako nová dominantní síla v severní Evropě.

✨ Zajímavosti

Karel XII. se nikdy neoženil a neměl žádné známé potomky. Celý svůj život zasvětil válce.
Byl známý svým asketickým životním stylem. Nosil prostou uniformu, spal na zemi a jedl stejné jídlo jako jeho vojáci.
Měl velký zájem o matematiku a inženýrství. Během svého exilu v Benderu se věnoval složitým matematickým problémům.
Zavedl ve Švédsku v roce 1712 dočasně unikátní kalendář, který měl postupně přejít z juliánského na gregoriánský.
Jeho socha, ukazující směrem na východ (na Rusko), dominuje náměstí Kungsträdgården ve Stockholmu.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 24.12.2025