Středoafrická republika
Obsah boxu
Šablona:Infobox stát Středoafrická republika (francouzsky République centrafricaine, v jazyce sango Ködörösêse tî Bêafrîka) je vnitrozemský stát nacházející se v srdci Afriky. Sousedí s Čadem na severu, se Súdánem a Jižní Súdánem na východě, s Demokratickou republikou Kongo a Konžskou republikou na jihu a s Kamerunem na západě. Hlavním a největším městem je Bangui, ležící na řece Ubangi.
Země je i přes své značné nerostné bohatství, zahrnující diamanty, zlato, uran a ropu, jednou z nejchudších a nejméně rozvinutých zemí světa. Od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 je její historie poznamenána téměř neustálou politickou nestabilitou, vojenskými převraty a brutálními občanskými válkami, které zdevastovaly ekonomiku a infrastrukturu a způsobily hlubokou humanitární krizi.
📜 Historie
🏺 Předkoloniální období
Území dnešní Středoafrické republiky bylo osídleno již před tisíci lety, ale kvůli absenci psaných pramenů je raná historie málo zmapovaná. Region sloužil jako křižovatka pro migraci různých etnických skupin, včetně pygmejských národů, které patří k nejstarším obyvatelům. Později sem přicházely bantuské a súdánské kmeny. Před příchodem Evropanů neexistoval na tomto území žádný centralizovaný státní útvar; společnost byla organizována na bázi kmenových společenství a vesnických klanů. V 19. století bylo území zasaženo nájezdy lovců otroků ze severu, zejména z oblasti dnešního Súdánu.
🇫🇷 Francouzská kolonizace
Na konci 19. století začala do oblasti pronikat Francie. V roce 1894 bylo území formálně prohlášeno za francouzský protektorát pod názvem Ubangi-Šari (podle řek Ubangi a Šari). V roce 1910 se stalo součástí větší správní jednotky, Francouzské rovníkové Afriky, společně s dnešním Čadem, Gabonem a Kongem.
Koloniální správa byla mimořádně brutální. Francouzské koncesní společnosti nutily místní obyvatelstvo k nuceným pracím na plantážích kaučuku a bavlny a při těžbě slonoviny. Tento systém vedl k drastickému poklesu populace v důsledku vyčerpání, hladomorů a nemocí. Jakýkoliv odpor byl tvrdě potlačován.
👑 Nezávislost a Bokassovo císařství
Po druhé světové válce začalo sílit hnutí za nezávislost, jehož klíčovou postavou byl kněz a politik Barthélemy Boganda. Ten prosazoval myšlenku sjednocených států latinské Afriky, ale zemřel při leteckém neštěstí v roce 1959. Nezávislost byla vyhlášena 13. srpna 1960 a prvním prezidentem se stal Bogandův synovec David Dacko.
Jeho vládu ukončil v roce 1966 vojenský převrat vedený jeho bratrancem, plukovníkem Jean-Bédelem Bokassou. Bokassova vláda se rychle změnila v tyranskou diktaturu. V roce 1976 se Bokassa, inspirován Napoleonem, prohlásil císařem a zemi přejmenoval na Středoafrické císařství. Jeho korunovace v roce 1977 stála desítky milionů dolarů, což představovalo téměř třetinu státního rozpočtu. Jeho režim byl nechvalně proslulý brutalitou, porušováním lidských práv a údajným kanibalismem. V roce 1979 byl s pomocí francouzských jednotek svržen a k moci se vrátil David Dacko.
⚔️ Občanské války a současnost
Od Bokassova pádu se země propadala do stále hlubší nestability. Následovala série vojenských převratů a vlád, které nedokázaly ovládnout celé území státu. V roce 2003 se moci chopil generál François Bozizé.
Zlom nastal na konci roku 2012, kdy proti Bozizého vládě povstala koalice převážně muslimských rebelů ze severu, známá jako Séléka. V březnu 2013 dobyla hlavní město Bangui a donutila Bozizého k útěku. Vláda Séléky se vyznačovala násilím a rabováním, což vyvolalo odpor v podobě milicí zvaných Anti-balaka, tvořených převážně křesťany a animisty. Konflikt přerostl v brutální občanskou válku s prvky etnických a náboženských čistek, která si vyžádala tisíce životů a statisíce lidí vyhnala z domovů.
Do situace zasáhly mezinárodní síly, včetně francouzské armády a mírové mise OSN (MINUSCA). K roku 2025 je situace v zemi stále křehká. Prezident Faustin-Archange Touadéra se snaží stabilizovat zemi, ale velká část území je stále pod kontrolou ozbrojených skupin. V posledních letech výrazně vzrostl vliv Ruska, zejména prostřednictvím Wagnerovy skupiny, která poskytuje vojenskou podporu vládě výměnou za přístup k nerostným zdrojům.
🌍 Geografie a přírodní podmínky
Středoafrická republika je rozlehlá země bez přístupu k moři. Většinu jejího území tvoří mírně zvlněná náhorní plošina v nadmořské výšce 500 až 800 metrů, která je součástí rozvodí mezi povodím řeky Kongo a povodím Čadského jezera.
🏞️ Povrch a vodstvo
Krajina je převážně tvořena tropickou savanou s řídkými lesy. Na jihu, podél hranic s Kongem, se nacházejí husté tropické deštné pralesy. Na severovýchodě a severozápadě se terén zvedá do pahorkatin, jako je masiv Yade.
Nejvýznamnější řekou je Ubangi, která tvoří velkou část jižní hranice a je hlavním dopravním spojením země se světem, neboť je splavná až k Brazzaville. Dalšími důležitými řekami jsou Šari a Logone, které tečou na sever a vlévají se do Čadského jezera.
☀️ Podnebí
Podnebí je tropické s výrazným střídáním období dešťů a období sucha. Období dešťů trvá přibližně od května do října, zatímco suché a horké období od listopadu do dubna. Průměrné teploty se po celý rok pohybují kolem 26 °C.
🐘 Fauna a flóra
Země se může pyšnit bohatou biodiverzitou. V deštných pralesích na jihu žijí vzácné druhy jako slon pralesní, gorila nížinná nebo bongo lesní. Savany jsou domovem žiraf, slonů, lvů a různých druhů antilop.
Ochranu přírody zajišťuje několik národních parků. Mezi nejvýznamnější patří komplex Dzanga-Sangha na jihozápadě, známý pozorováním pralesních slonů a goril, a Národní park Manovo-Gounda St. Floris na severu, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, avšak v současnosti je na seznamu památek v ohrožení kvůli rozsáhlému pytláctví.
🏛️ Politický systém
Středoafrická republika je formálně prezidentská republika s vícestranickým systémem. Realita je však taková, že státní instituce jsou velmi slabé a vláda nekontroluje celé území státu.
Prezident je hlavou státu i vlády a je volen v přímých volbách na pětileté období. Zákonodárnou moc vykonává jednokomorové Národní shromáždění. Soudní systém je formálně nezávislý, ale v praxi je ovlivňován politikou a korupcí.
Zahraniční politika je silně ovlivněna historickými vazbami na
Francii, která v zemi opakovaně vojensky intervenovala. V posledních letech však roste vliv
Ruska, které se stalo klíčovým vojenským a politickým partnerem vlády. Země je členem Organizace spojených národů, Africké unie a Hospodářského společenství států střední Afriky (CEMAC).
💰 Ekonomika
Ekonomika Středoafrické republiky patří mezi nejméně rozvinuté na světě. Je zdevastovaná desetiletími konfliktů, špatnou správou a korupcí. Většina obyvatelstva se živí samozásobitelským zemědělstvím.
💎 Sektory hospodářství
- Zemědělství: Pěstuje se především maniok, jamy, proso a kukuřice pro vlastní spotřebu. Na export se v omezené míře pěstuje káva a bavlna.
- Těžba: Země má obrovské zásoby nerostných surovin. Nejdůležitější jsou diamanty, jejichž těžba je však z velké části nelegální a slouží k financování ozbrojených skupin (tzv. krvavé diamanty). Dále se těží zlato. Existují také ložiska uranu a ropy, ale jejich těžbě brání nestabilita a chybějící infrastruktura.
- Průmysl a služby: Průmyslový sektor je téměř neexistující a omezuje se na zpracování dřeva a výrobu piva. Služby jsou na velmi nízké úrovni.
Infrastruktura je v katastrofálním stavu. Silniční síť je řídká a z velké části nezpevněná, což komplikuje dopravu, zejména v období dešťů. Země je silně závislá na mezinárodní humanitární a rozvojové pomoci. Měnou je středoafrický frank (CFA), který je pevně vázán na euro.
👥 Obyvatelstvo
Populace Středoafrické republiky je etnicky velmi rozmanitá, tvoří ji více než 80 etnických skupin. Mezi nejpočetnější patří Baya, Banda, Mandja a Sara. Navzdory této rozmanitosti je národním jazykem a spojujícím prvkem jazyk sango, kterým hovoří naprostá většina populace. Druhým úředním jazykem je francouzština, používaná ve státní správě a vzdělávání.
⛪ Náboženství
Většina obyvatel se hlásí ke křesťanství (přibližně 80 %, z toho polovina protestanti a polovina katolíci). Významnou menšinu tvoří muslimové (asi 15 %), kteří žijí převážně na severu země. Zbytek populace vyznává tradiční animistická náboženství, jejichž prvky často prostupují i křesťanství a islám. Náboženské napětí se výrazně zhoršilo během občanské války po roce 2013.
🩺 Sociální situace
Sociální ukazatele patří k nejhorším na světě. Gramotnost je nízká a zdravotnický systém je v troskách. Střední délka života je jedna z nejnižších na planetě. Země čelí vysoké míře dětské úmrtnosti a rozšíření nemocí jako malárie, HIV/AIDS a tuberkulóza. Humanitární krize způsobená konflikty zanechala miliony lidí závislých na mezinárodní pomoci.
💡 Pro laiky
- Vnitrozemský stát: Středoafrická republika nemá přístav, což znamená, že veškeré zboží musí dovážet a vyvážet přes území svých sousedů. To výrazně zvyšuje náklady na dopravu a činí zemi zranitelnou vůči nestabilitě v regionu.
- Křehký stát (Failed State): Tento termín se používá pro země, jejichž vláda nedokáže plnit své základní funkce. Ve Středoafrické republice vláda nekontroluje velkou část území, kde moc drží ozbrojené skupiny. Nejsou zde funkční základní služby jako bezpečnost, zdravotnictví nebo školství.
- Konflikt Séléka vs. Anti-balaka: Zjednodušeně řečeno šlo o občanskou válku, která začala v roce 2012. Povstalecká skupina Séléka (většinou muslimové) svrhla prezidenta. Jejich brutální chování vyvolalo vznik milicí Anti-balaka (většinou křesťané), které se začaly mstít na muslimských civilistech. Z politického konfliktu se tak stala krvavá válka mezi komunitami.
- Krvavé diamanty: Jsou to diamanty vytěžené v oblastech konfliktů, které se prodávají, aby se z utržených peněz financovaly boje. Středoafrická republika je jedním z hlavních zdrojů těchto diamantů. Mezinárodní společenství se snaží jejich prodej omezit, ale je to velmi obtížné.