Epikureismus

Rozbalit box

Obsah boxu

Epikureismus je filozofický směr založený Epikúrem ze Samu v Athénách kolem roku 307 př. n. l. Jedná se o materialistický a hedonistický systém, jehož hlavním cílem je dosažení blaženého a klidného života, který se vyznačuje absencí bolesti a strachu (stav známý jako ataraxia). Cestou k tomuto cíli je uměřený život, získávání znalostí o fungování světa, pěstování přátelství a omezování tužeb.

Ačkoliv je v moderní době termín "epikurejec" často mylně spojován s požitkářstvím, luxusem a labužnictvím, původní filozofie prosazovala spíše střídmost a jednoduchost. Epikúros učil, že největší slastí není honba za smyslovými požitky, ale stav klidu a duševní vyrovnanosti, kterého lze dosáhnout uspokojením základních "přirozených a nutných" potřeb.

Epikureismus byl jedním z dominantních filozofických směrů helénistického období a římské říše, kde soupeřil především se stoicismem. Jeho fyzikální teorie, založená na atomismu Démokrita, poskytovala materialistický výklad světa bez zásahů bohů, což mělo osvobodit lidi od strachu z božského trestu a smrti.

📜 Historie

🏛️ Založení školy "Zahrada"

Epikúros založil svou školu v Athénách přibližně v roce 307 př. n. l. Na rozdíl od Platónovy Akademie a Aristotelova Lykeia se jeho škola nenacházela ve veřejném gymnáziu, ale v domě se zahradou, který Epikúros zakoupil. Odtud pochází název školy – Képos (řecky Κῆπος, Zahrada).

Zahrada byla proslulá svou otevřeností a přátelskou atmosférou. Na rozdíl od jiných škol přijímala mezi své členy i ženy a otroky, což bylo v té době neobvyklé. Komunita žila v ústraní od politického dění a řídila se heslem lathe biosas (λάθε βιώσας), což znamená "žij skrytě" nebo "žij v ústraní". Cílem bylo vyhnout se stresu a neklidu spojenému s veřejným životem.

🌍 Šíření a vliv v římském světě

Epikureismus se rychle rozšířil po celém řeckém světě a později si získal značnou popularitu i v Římě. Nejvýznamnějším římským představitelem a zároveň jedním z nejdůležitějších zdrojů pro poznání této filozofie je básník a filozof Titus Lucretius Carus, známý jako Lucretius. Jeho monumentální didaktická báseň De rerum natura (O přírodě) je nejucelenějším dochovaným výkladem epikurejské fyziky, etiky a teorie poznání.

Dalším významným římským epikurejcem byl Filodémos z Gádary, jehož svitky byly objeveny ve vile v Herculaneu. Tyto texty poskytly cenné informace o pozdějším vývoji školy. Epikurejské myšlenky ovlivnily i osobnosti jako Horatius nebo Vergilius.

📉 Úpadek a znovuobjevení

S nástupem křesťanství a jeho vzestupem na státní náboženství v Římské říši začal epikureismus upadat. Jeho materialistické a ateistické (přesněji deistické) teze byly v příkrém rozporu s křesťanskou doktrínou. Epikurejci byli často obviňováni z bezbožnosti a nemorálního hedonismu, což vedlo k postupnému zániku jejich škol a ztrátě většiny původních textů.

Zájem o epikureismus byl obnoven až v období renesance po znovuobjevení Lucretiova spisu De rerum natura v roce 1417. Myšlenky epikurejské fyziky a etiky silně ovlivnily řadu novověkých myslitelů. Francouzský kněz a vědec Pierre Gassendi se pokusil smířit epikurejský atomismus s křesťanstvím. Vliv epikureismu je patrný také u britských empiriků a utilitaristů (Jeremy Bentham, John Stuart Mill) a dokonce i u amerických Otců zakladatelů, jako byl Thomas Jefferson, který se sám označoval za epikurejce.

🧠 Jádro filozofie

Epikurejská filozofie se tradičně dělí na tři části: kanoniku (teorii poznání), fyziku (přírodní filozofii) a etiku (učení o správném životě), která je vyvrcholením celého systému.

🔬 Kanonika: Kritéria pravdy

Kanonika (z řeckého kanón, pravidlo) je epikurejská teorie poznání. Je založena na radikálním empirismu. Podle Epikúra existují tři základní kritéria pravdy:

1. Smyslové vjemy (aisthésis): Všechno poznání pochází ze smyslů. Smyslové vjemy jsou vždy pravdivé a spolehlivé, protože jsou přímým otiskem reality. Chyby vznikají až při jejich interpretaci rozumem.
2. Pojmy neboli před-zkušenosti (prolepsis): Jsou to obecné představy, které se v mysli utvářejí na základě opakovaných smyslových vjemů. Například pojem "člověk" vzniká na základě setkání s mnoha jednotlivými lidmi.
3. Pocity (pathé): Pocity slasti a bolesti jsou základními kritérii pro etické rozhodování. Slast je přirozeným signálem toho, co je pro organismus dobré a co máme vyhledávat, zatímco bolest signalizuje to, co je špatné a čemu se máme vyhýbat.

⚛️ Fyzika: Atomistický materialismus

Epikurejská fyzika je klíčová pro etiku, protože jejím cílem je odstranit strach z bohů a ze smrti. Epikúros převzal a upravil atomismus filozofa Démokrita.

• **Atomy a prázdno:** Celý vesmír se skládá pouze ze dvou věcí: z nekonečného počtu neviditelných, nedělitelných a věčných částic zvaných atomy a z prázdného prostoru (prázdna), ve kterém se atomy pohybují.
• **Pohyb atomů a clinamen:** Atomy se neustále pohybují v prázdnu. Podle Epikúra se pohybují primárně směrem dolů vlivem své váhy. Aby vysvětlil, jak se atomy mohou spojovat a vytvářet složitější tělesa, zavedl koncept parenklisis (latinsky clinamen), což je nepatrná, náhodná odchylka v pohybu atomu. Tato odchylka narušuje deterministický pád atomů a umožňuje jejich srážky a spojování. Clinamen je také základem pro vysvětlení lidské svobodné vůle v materialistickém světě.
• **Duše a smrt:** Duše je také složena z obzvláště jemných a pohyblivých atomů, které jsou rozptýleny po celém těle. Po smrti se atomy duše, stejně jako atomy těla, rozptýlí. To znamená, že neexistuje žádný posmrtný život, žádná nesmrtelná duše a žádné tresty v podsvětí. Smrt je tedy pouhým zánikem vnímání a není třeba se jí bát. Epikúros to shrnul slavným výrokem: "Dokud jsme tady my, není tady smrt, a když je tady smrt, nejsme tady my."
• **Bohové:** Epikúros nepopíral existenci bohů. Představoval si je jako dokonalé bytosti složené z atomů, které žijí v meziprostorech mezi světy (intermundia) ve stavu dokonalé blaženosti a klidu (ataraxie). Jsou však zcela lhostejní k lidským záležitostem, nezasahují do světa, netrestají ani neodměňují. Proto je zbytečné se jich bát nebo se k nim modlit. Jsou pouze vzorem dokonalého života, který by lidé měli napodobovat.

😊 Etika: Cesta ke klidnému životu

Etika je vyvrcholením epikurejské filozofie. Cílem života je dosáhnout slasti (řecky hédoné).

Druhy slastí a tužeb

Epikurejský hedonismus je často špatně chápán. Epikúros rozlišoval dva druhy slasti: 1. **Kinetická slast:** Aktivní slast, která vzniká při uspokojování nějaké potřeby (např. jídlo při hladu, pití při žízni). Je dočasná. 2. **Katastematická slast:** Statická slast, která je stavem po uspokojení potřeby. Je to stav klidu, absence bolesti (aponia) a duševního neklidu (ataraxia). Tento stav je cílem epikurejského života a je považován za nejvyšší formu slasti.

Epikúros také dělil lidské touhy do tří kategorií:

• **Přirozené a nutné:** Touhy, které je třeba uspokojit pro přežití a dosažení klidu (např. jídlo, pití, přístřeší, přátelství). Jejich uspokojení je snadné a přináší velkou slast.
• **Přirozené a nenutné:** Touhy, které jsou přirozené, ale ne nezbytné pro život (např. luxusní jídlo, drahé oblečení). Přinášejí jen krátkodobou slast a mohou vést k závislosti a neklidu. Epikurejec by se jim měl spíše vyhýbat.
• **Nepřirozené a nenutné (prázdné):** Touhy po moci, slávě, bohatství. Jsou uměle vytvořené společností, jsou neomezené a nikdy nemohou být plně uspokojeny. Jsou hlavním zdrojem lidského utrpení a je třeba je zcela potlačit.

Tetrafarmakos: Čtyřdílný lék

Epikurejské učení bylo shrnuto do jednoduché poučky zvané Tetrafarmakos (řecky τετραφάρμακος, "čtyřlék"), která měla lidem pomoci zbavit se strachu a dosáhnout klidu:

1. Neboj se bohů. (Bohové jsou lhostejní k lidem.)
2. Nedělej si starosti se smrtí. (Smrt je zánik vnímání.)
3. Dobro je snadno dosažitelné. (Základní potřeby pro klidný život lze snadno naplnit.)
4. Zlo je snadno snesitelné. (Intenzivní bolest je krátká, chronická bolest je mírná.)

Význam přátelství a spravedlnosti

Na rozdíl od stoiků, kteří zdůrazňovali veřejnou službu, epikurejci preferovali život v ústraní v kruhu přátel. Přátelství bylo považováno za jednu z největších slastí a nejdůležitější záruku bezpečného a šťastného života. Spravedlnost podle epikurejců nevznikla z božského příkazu, ale z jakési společenské smlouvy – dohody lidí, že si nebudou navzájem škodit, aby mohli žít v bezpečí.

💡 Pro laiky

Epikureismus je často mylně chápán jako filozofie požitkářství a hédonismu ve smyslu "jez, pij a vesel se". Ve skutečnosti je to téměř naopak. Zde je několik zjednodušených bodů:

• **Cílem není párty, ale klid:** Představte si, že největší štěstí není divoký večírek (kinetická slast), ale klidný večer bez stresu, bolesti a starostí (katastematická slast). To je cíl epikurejce.
• **Méně je více:** Epikúros učil, že k životu stačí málo – chléb, voda a přátelé. Luxusní věci (drahá auta, značkové oblečení) jsou podle něj spíše zdrojem stresu, protože se o ně bojíme a chceme stále víc.
• **Svět jako LEGO:** Všechno na světě, včetně naší duše, je složeno z maličkých, neviditelných kostiček – atomů. Když zemřeme, tyto kostičky se prostě rozpadnou a použijí se na něco jiného. Není žádné nebe ani peklo, takže není důvod se bát smrti nebo trestajících bohů.
• **Bohové jsou jako celebrity v důchodu:** Bohové existují, ale jsou tak dokonalí a šťastní, že se o náš svět vůbec nezajímají. Jsou jako filmové hvězdy, které si užívají klid na soukromém ostrově a je jim jedno, co se děje jinde. Nemá smysl se jich bát.
• **Přátelé jsou nejdůležitější:** Pro epikurejce bylo přátelství klíčem ke šťastnému životu. Je to nejlepší pojistka proti osamělosti a strachu.

Stručně řečeno, epikureismus je návod, jak dosáhnout trvalého štěstí skrze jednoduchý život, pochopení přírody, potlačení strachu a pěstování pevných přátelských vztahů.

🏛️ Odkaz a vliv

Ačkoliv byl epikureismus po staletí potlačován, jeho myšlenky měly hluboký a trvalý vliv na západní myšlení.

• **Věda:** Epikurejský atomismus a empirismus předznamenaly moderní vědeckou metodu a materialistický pohled na svět. Myšlenka, že přírodní jevy lze vysvětlit bez odkazování na nadpřirozené síly, byla pro vývoj vědy zásadní.
• **Politická filozofie:** Koncept spravedlnosti jako společenské smlouvy ovlivnil myslitele jako Thomas Hobbes a John Locke a stal se základem moderních teorií státu a práva.
• **Etika:** Důraz na lidské štěstí a minimalizaci utrpení ovlivnil utilitarismus a moderní sekulární humanismus.
• **Psychologie:** Terapie zaměřená na odstranění iracionálních strachů a úzkostí (jako je strach ze smrti) má mnoho společného s moderní kognitivně-behaviorální terapií.

Epikureismus tak zůstává relevantní filozofií, která nabízí praktický návod na dosažení klidného a smysluplného života v často chaotickém světě.

Šablona:Aktualizováno