1541

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1541 (MDXLI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v sobotu. Byl to rok významných geopolitických změn, zejména v střední Evropě s pádem Budínu do rukou Osmanů, a také klíčový rok pro protestantskou reformaci a španělské objevitelské cesty v Americe.

🌍 Události

Evropa

5. dubna – 22. května – V Řezně se koná Řezenský sněm, poslední velký pokus o teologické smíření mezi katolíky a protestanty v rámci Svaté říše římské. Jednání, kterého se účastnili Filip Melanchthon, Martin Bucer a Johannes Eck na protestantské straně a kardinál Gasparo Contarini na katolické straně, ztroskotala na otázkách transsubstanciace a autority papeže.
23. června – Irské království: Irský parlament schválil zákon (Crown of Ireland Act 1542), kterým povýšil Irské lordství na Irské království. Jindřich VIII. se tak stal prvním anglickým králem, který nesl titul "král Irska".
29. srpna – Osmanská vojska pod velením sultána Sulejmana I. Nádherného dobývají Budín, hlavní město Uherského království. To vede k přímé osmanské anexi centrální části Uher a k definitivnímu rozdělení země na tři části:

   *   Královské Uhry (západní a severní část) pod vládou Habsburků (Ferdinand I.).
   *   Budínský pašalík (centrální část) pod přímou osmanskou správou.
   *   Sedmihradské knížectví (východní část) jako vazalský stát Osmanské říše pod vládou Jana Zikmunda Zápolského.

13. září – Jan Kalvín se po svém vyhnanství vrací do Ženevy, kde zakládá teokratický režim založený na jeho náboženských principech. Zřizuje tzv. konzistoř, orgán dohlížející na morálku a náboženský život občanů.
27. května – V londýnském Toweru je popravena Margaret Poleová, 8. hraběnka ze Salisbury, jedna z posledních členek dynastie Plantagenetů a odpůrkyně náboženské politiky Jindřicha VIII..
18. října – Umírá Markéta Tudorovna, skotská královna a sestra anglického krále Jindřicha VIII.
Švédsko – Gustav I. Vasa nařizuje pořízení prvního kompletního překladu Bible do švédštiny, známého jako Gustav Vasa Bible.
Francie – Král František I. vydává Ordonnance de Villers-Cotterêts, která mimo jiné nařizuje používání francouzštiny v úředních dokumentech namísto latiny.

Amerika

12. února – Španělský conquistador Pedro de Valdivia zakládá město Santiago del Nuevo Extremo, dnešní Santiago de Chile, hlavní město Chile.
8. května – Španělská expedice vedená Hernandem de Sotem jako první Evropané spatřila řeku Mississippi, kterou pojmenovali Río del Espíritu Santo.
23. května – Francouzský objevitel Jacques Cartier vyplouvá na svou třetí a poslední cestu do Kanady.
26. června – V Limě je zavražděn španělský dobyvatel Incké říše, Francisco Pizarro. Byl zabit stoupenci svého bývalého rivala Diega de Almagra.
Španělská expedice Francisca Vázqueze de Coronada, hledající bájná města Cíbola, prozkoumává území dnešních států Texas, Oklahoma a Kansas.
V Novém Španělsku (dnešní Mexiko) propuká Mixtónská válka, rozsáhlé povstání domorodých kmenů proti španělské nadvládě.

Asie a Afrika

Etiopie – Pokračuje Etiopsko-adalská válka mezi Etiopským císařstvím, podporovaným Portugalci, a Adalským sultanátem, podporovaným Osmany.
Portugalská Indie – Portugalci upevňují svou moc na západním pobřeží Indie a kontrolují klíčové obchodní cesty v Indickém oceánu.

🔬 Věda, kultura a umění

Gerardus Mercator vytváří svůj první zemský glóbus.
Andreas Vesalius, vlámský anatom, intenzivně pracuje na svém přelomovém díle De humani corporis fabrica (vydáno 1543), které způsobí revoluci v chápání lidské anatomie.
V Itálii vrcholí období manýrismu v umění.

👶 Narození

El Greco (Doménikos Theotokópoulos), krétský malíř, sochař a architekt španělské renesance († 1614)
František I. Medicejský, velkovévoda toskánský († 1587)
Jakub Stewart, 1. vévoda z Moray, regent Skotska († 1570)

✝️ Úmrtí

26. června – Francisco Pizarro, španělský dobyvatel Říše Inků (* asi 1478)
24. září – Paracelsus (Theophrastus von Hohenheim), švýcarský lékař, alchymista a filozof (* 1493)
18. října – Markéta Tudorovna, skotská královna, manželka Jakuba IV. a sestra Jindřicha VIII. (* 1489)
24. listopadu – Markéta z Valois, navarrská královna a spisovatelka (* 1492)
Jean Clouet, francouzský renesanční malíř (* asi 1480)
Hernando de Alarcón, španělský mořeplavec (* asi 1500)

💡 Pro laiky

Rozdělení Uher v roce 1541

Představte si Uherské království jako velký a důležitý dům uprostřed Evropy. V roce 1526 v bitvě u Moháče zemřel jeho král a dům se začal otřásat v základech. Dva mocní sousedé, Habsburkové z Rakouska a Osmanská říše z Turecka, se začali přetahovat o to, kdo bude v domě pánem.

V roce 1541 přišel sultán Sulejman I. s obrovskou armádou a obsadil hlavní město Budín (srdce domu). Tímto aktem se dům definitivně rozpadl na tři části:

Západní a severní pokoje (Královské Uhry): Tuto část si udrželi Habsburkové. Bylo to něco jako zbytek původního království, které se muselo bránit proti dalším útokům. Patřilo sem i území dnešního Slovenska a Chorvatska.
Střed domu (Budínský pašalík): Tuto největší a nejbohatší část si vzali přímo Turci. Vládli zde přímo ze svého centra v Istanbulu a proměnili ji v provincii své říše.
Východní křídlo (Sedmihradsko): Tato část se stala jakýmsi polonezávislým knížectvím. Musela poslouchat sultána a platit mu daně, ale mohla si ponechat vlastního vládce a určitou míru svobody.

Toto rozdělení trvalo více než 150 let a zásadně ovlivnilo dějiny Maďarska, Slovenska, Rumunska i celého regionu. Střed Evropy se stal trvalým bojištěm mezi křesťanským a islámským světem.

Šablona:Aktualizováno