Larva

Larva
	Typická eruciformní larva – housenka otakárka fenyklového (Papilio machaon)
Související pojmy	Metamorfóza, Kukla, Nymfa, Imago, Pulec, Housenka

Rozbalit box

Obsah boxu

Larva (z latinského larva, původně „maska“ nebo „zlý duch“) je nedospělé, juvenilní stádium živočicha s nepřímým vývojem, které se morfologicky, anatomicky i ekologicky výrazně liší od dospělého jedince (imaga). Larva se po určité době mění v dospělce procesem zvaným metamorfóza (proměna). Během larválního stadia živočich obvykle intenzivně přijímá potravu a roste.

Larvální stádia jsou typická pro mnoho skupin bezobratlých, zejména pro hmyz s proměnou dokonalou (Holometabola), ale také pro korýše, měkkýše, ostnokožce a další. Z obratlovců mají larvální stádium například obojživelníci (jejich larva se nazývá pulec) nebo někteří ryby (např. mihule).

📖 Definice a charakteristika

Larva je definována jako samostatně žijící stádium mezi embryem a dospělcem, které se od dospělce liší. Hlavní charakteristiky larválního stadia jsou:

Morfologická odlišnost: Larva má často zcela jinou stavbu těla než dospělec. Může mít orgány, které dospělci chybí (např. žábry u pulců, panožky u housenek), a naopak postrádat orgány typické pro dospělce (např. křídla, pohlavní orgány).
Ekologická odlišnost: Larvy často obývají jiné biotopy a mají jinou potravní niku než jejich dospělci. Například larvy komárů žijí ve vodě a filtrují mikroorganismy, zatímco dospělé samice sají krev. Tím se snižuje vnitrodruhová konkurence o zdroje.
Hlavní funkce: Primárním úkolem larvy je příjem potravy a růst. Většina celkového růstu živočicha probíhá právě v tomto stadiu.
Růst a svlékání: U členovců, jejichž tělo je kryto pevnou kutikulou, je růst larvy spojen s opakovaným svlékáním (ekdyzí). Období mezi dvěma svlékáními se nazývá instar.

Larva se liší od nymfy, což je nedospělé stádium hmyzu s proměnou nedokonalou (Hemimetabola). Nymfa se již podobá dospělci (chybí jí křídla a pohlavní orgány) a postupně se mu přibližuje s každým svlékáním.

🦋 Typy larev

Existuje obrovská rozmanitost larev, které se často klasifikují podle jejich morfologie nebo podle taxonomické skupiny, do které patří.

🐛 Larvy hmyzu

U hmyzu s proměnou dokonalou se rozlišuje několik základních typů larev:

Protopodní larva: Velmi jednoduchý typ s nevyvinutými končetinami a orgány. Vyskytuje se u parazitoidních blanokřídlých, kteří se vyvíjejí uvnitř těla hostitele.
Apodní (beznohá) larva: Nemá hrudní končetiny ani panožky. Tělo je obvykle červovité.
- Příklad: larvy dvoukřídlých (mouchy, komáři), označované jako červi (např. u much), a larvy mnoha širopasých blanokřídlých (včely, mravenci).
Oligopodní larva: Má vyvinutý pár hrudních končetin, ale postrádá panožky na zadečku.
- Příklad: larvy většiny brouků, síťokřídlých a dlouhošijek. Dále se dělí na:
  - Kampodeoidní larva: Dravá, aktivně pohyblivá larva s plochým tělem, dlouhýma nohama a kusadly směřujícími dopředu. Připomíná dospělce z rodu Campodea. Příkladem jsou larvy střevlíků nebo potápníků.
  - Pochmurnatkovitá larva (eruciformní): Podobná housence, ale s delšími končetinami. Příkladem jsou larvy mandelinek.
  - Ponravovitá larva (skarabeiformní): Má masité, rohlíčkovitě prohnuté tělo, dobře vyvinuté nohy a silnou hlavu. Příkladem jsou larvy chroustů a dalších vrubounovitých brouků (ponrava).
  - Elateroidní larva: Válcovitá, silně sklerotizovaná (tvrdá) larva. Příkladem jsou larvy kovaříků, známé jako drátovci.
Eruciformní larva (housenkovitá): Má válcovité tělo, tři páry pravých hrudních končetin a několik párů masitých panožek na zadečku.
- Příklad: housenky (motýlů) a housenice (širopasých blanokřídlých, např. pilatky).

🐸 Larvy obojživelníků

Nejznámější larvou obojživelníků je pulec, larva žab.

Charakteristika: Pulci jsou plně akvatičtí. Dýchají vnějšími nebo vnitřními žábrami, mají ocas s kožním lemem pro pohyb ve vodě a nemají končetiny (ty se vyvíjejí až později během metamorfózy). Většina pulců je býložravá nebo všežravá, živí se řasami a detritem.
Metamorfóza: Během proměny v dospělou žábu dochází k dramatickým změnám: ztrátě ocasu a žaber, vývoji plic a končetin a přestavbě trávicí soustavy pro masožravou potravu.

Larvy ocasatých obojživelníků (mloci, čolci) se již více podobají dospělcům, mají protáhlé tělo, končetiny a keříčkovité vnější žábry.

🦀 Larvy ostatních živočišných kmenů

Korýši (Crustacea): Mají často několik larválních stádií. Základním typem je nauplius, malá larva se třemi páry končetin. Dalšími stádii mohou být zoea nebo metanauplius.
Měkkýši (Mollusca): Mořští plži a mlži mají typicky volně plovoucí larvu zvanou veliger, která je součástí planktonu. U některých skupin jí předchází stádium trochofora.
Ostnokožci (Echinodermata): Mají mikroskopické, dvoustranně souměrné plovoucí larvy s různými názvy podle skupiny, např. pluteus (u ježovek a hadic) nebo bipinnaria a brachiolaria (u hvězdic).
Kroužkovci (Annelida): Mnozí mořští mnohoštětinatci mají larvu typu trochofora, podobnou té u měkkýšů.
Ryby (Pisces): U některých ryb, jako jsou úhoři, se vyskytuje odlišné larvální stádium zvané leptocephalus. U mihulí se larva nazývá minoha.

⚙️ Funkce a ekologický význam

Larvální stádia hrají klíčovou roli v životních cyklech mnoha organismů a v ekosystémech.

Snížení konkurence: Tím, že larva a dospělec využívají různé zdroje potravy a obývají odlišná prostředí, je minimalizována konkurence o zdroje mezi generacemi téhož druhu.
Šíření druhu (disperze): U přisedlých nebo málo pohyblivých dospělců (např. koráli, houbovci, sumky, mlži) zajišťuje volně plovoucí planktonní larva šíření druhu na nové lokality.
Potravní řetězce: Larvy představují obrovskou biomasu a jsou zásadní složkou potravy pro mnoho jiných živočichů. Pulci jsou potravou pro vodní hmyz, ryby a ptáky; housenky jsou klíčovou potravou pro mláďata mnoha druhů pěvců.
Bioindikátory: Přítomnost nebo nepřítomnost larev určitých druhů hmyzu (např. jepice, pošvatky, chrostíci) je spolehlivým ukazatelem kvality a čistoty vody v tocích.

🔄 Životní cyklus a metamorfóza

Přechod z larválního stadia do dospělosti se nazývá metamorfóza. Tento proces je řízen hormony, především ekdysonem (svlékací hormon) a juvenilním hormonem.

U hmyzu s proměnou dokonalou probíhá metamorfóza přes klidové stádium kukly (pupa). V kukle dochází k rozsáhlé přestavbě těla, kdy se larvální tkáně rozkládají (histolýza) a z tzv. imaginálních disků se formují orgány dospělce (histogeneze).

U obojživelníků je metamorfóza řízena hormony štítné žlázy (především thyroxin). Jde o postupný proces, při kterém se pulec mění v žábu.

🧑‍🔬 Vztah k člověku

Larvy mají pro člověka jak negativní, tak pozitivní význam.

Škůdci: Mnoho larev je považováno za významné škůdce v zemědělství a lesnictví.
- Příklady: housenka bekyně mnišky způsobuje holožíry v lesích, ponrava chrousta poškozuje kořeny rostlin, larvy mandelinky bramborové ničí porosty brambor, larvy tesaříků a kůrovců škodí ve dřevě.
Užitečné organismy:
- Biologický boj: Larvy slunéček a zlatooček jsou predátory mšic.
- Medicína: Sterilní larvy bzučivky zelené se používají k čištění nehojících se ran, protože požírají pouze nekrotickou tkáň.
- Potrava: V mnoha kulturách světa jsou larvy hmyzu (např. potemníků, ságových nosatců) běžnou a na proteiny bohatou součástí jídelníčku.
Vědecký výzkum: Larvy octomilky obecné (Drosophila melanogaster) jsou klíčovým modelovým organismem v genetice a vývojové biologii.

💡 Pro laiky

Představte si larvu jako "dítě" nebo "teenagera" u živočichů, jako je motýl, moucha nebo žába. Toto "dítě" vypadá úplně jinak než jeho dospělý rodič – stejně jako se housenka nepodobá motýlovi. Hlavním úkolem larvy je co nejvíce jíst a růst. Aby se mohla proměnit v dospělce, musí projít úžasným procesem zvaným metamorfóza. Během této proměny se celé její tělo přestaví. Například housenka se zakuklí a z kukly se vylíhne motýl s křídly. Larvy jsou pro přírodu nesmírně důležité, protože jsou potravou pro mnoho jiných zvířat a často žijí v jiném prostředí než dospělci, takže si navzájem nekonkurují.

Šablona:Aktualizováno