Tataři

Rozbalit box

Obsah boxu

Tataři (tatarsky татарлар, tatarlar) jsou turkický národ, jehož vlastí je především Povolží a Ural, zejména Republika Tatarstán v rámci Ruské federace. Jsou největší etnickou menšinou v Rusku. Jejich celkový počet se odhaduje na 7 až 8 milionů, přičemž významné diaspory žijí v zemích Střední Asie, Turecku a dalších částech světa. Hovoří tatarským jazykem, který patří do kypčacké větve turkických jazyků, a drtivá většina se hlásí k sunnitskému islámu.

Historie Tatarů je úzce spjata s historií Eurasie, zejména s Mongolskou říší a jejím nástupnickým státem, Zlatou hordou. Moderní tatarský národ se zformoval z potomků Volžských Bulharů, Kypčaků (Kumánů) a dalších turkických a ugrofinských kmenů, které byly sjednoceny pod nadvládou Zlaté hordy.

📜 Původ a historie

🌍 Původ jména

Jméno "Tataři" se poprvé objevuje v 8. století v orchonských nápisech jako označení pro jednu z konfederací turkických kmenů žijících na severovýchodě dnešního Mongolska. Tyto původní Tatary si ve 13. století podrobil Čingischán. Během expanze Mongolské říše se název rozšířil a začal být Evropany používán pro všechny národy, které přišly s mongolskými vojsky.

V Evropě byl název často komolen na "Tartarové" kvůli asociaci s Tartarem, peklem z řecké mytologie. Toto označení mělo vyjadřovat strach z nájezdníků. Postupem času se jméno "Tataři" ujalo pro turkické, islamizované obyvatelstvo Zlaté hordy a jejích nástupnických států, přestože etničtí Mongolové tvořili pouze malou vládnoucí vrstvu.

🏹 Středověk a Mongolská říše

Před příchodem Mongolů byla oblast středního Povolží domovem vyspělé civilizace Volžských Bulharů, turkického národa, který v roce 922 přijal islám jako státní náboženství. Volžské Bulharsko bylo významným obchodním a kulturním centrem.

Ve 13. století byla tato oblast dobyta vojsky Bátú chána, vnuka Čingischána. Území se stalo součástí západní části Mongolské říše, známé jako ulus Džuči neboli Zlatá horda. Během následujících staletí došlo k postupnému mísení vládnoucí mongolské menšiny s většinovým turkickým obyvatelstvem (především Kypčaky a potomky Volžských Bulharů). Tento proces vedl ke vzniku nové etnické a kulturní identity, pro kterou se vžilo označení Tataři. Vládnoucí elita přijala turkický jazyk a islám.

🕌 Vznik chanátů

Po oslabení a rozpadu Zlaté hordy v 15. století vzniklo na jejím území několik nezávislých států, tzv. tatarských chanátů. Mezi nejvýznamnější patřily:

• Kazaňský chanát (1438–1552): Centrum v Kazani, stal se přímým nástupcem Volžského Bulharska a kulturním a politickým centrem Povolžských Tatarů.
• Astrachaňský chanát (1466–1556): Nacházel se v deltě řeky Volha.
• Sibiřský chanát (konec 15. století – 1598): Rozkládal se na západní Sibiři a byl domovem Sibiřských Tatarů.
• Krymský chanát (1441–1783): Nejtrvalejší z tatarských chanátů, byl vazalem Osmanské říše a hrál významnou roli v dějinách východní Evropy.

🇷🇺 Ruská nadvláda

Expanze Moskevského velkoknížectví vedla k postupnému pohlcování tatarských chanátů. Klíčovým momentem bylo dobytí Kazaně vojsky Ivana IV. Hrozného v roce 1552. Tato událost znamenala konec nezávislosti Povolžských Tatarů a začátek jejich integrace do ruského státu. Následovalo dobytí Astrachaně (1556) a postupné podmaňování Sibiřského chanátu.

Po dobytí Kazaně následovalo období útlaku, nucených křtů a konfiskace půdy. Mnoho Tatarů bylo vyhnáno ze svých domovů a na jejich místo přicházeli ruští kolonisté. Přesto si Tataři dokázali uchovat svou islámskou víru, jazyk a kulturu. V 18. století za vlády Kateřiny Veliké došlo k určitému uvolnění a tatarské šlechtě byla přiznána stejná práva jako ruské.

☭ Sovětské období

Po bolševické revoluci v roce 1917 se objevily snahy o vytvoření nezávislého státu Idel-Ural. Tyto snahy však byly potlačeny a v roce 1920 byla vytvořena Tatarská autonomní sovětská socialistická republika (TASSR) jako součást RSFSR.

Sovětské období bylo rozporuplné. Na jedné straně došlo k rozvoji sekulárního vzdělávání, průmyslu a standardizaci tatarského jazyka. Na druhé straně byli Tataři, stejně jako jiné národy SSSR, postiženi ateistickou propagandou, politickými represemi stalinského režimu a hladomorem ve 20. a 30. letech. V roce 1944 byli Krymští Tataři falešně obviněni z kolaborace s nacisty a hromadně deportováni ze své vlasti na Krymu do Střední Asie.

🕊️ Současnost

S rozpadem Sovětského svazu na konci 80. a na začátku 90. let zažilo tatarské národní hnutí renesanci. V roce 1990 vyhlásil Tatarstán deklaraci o státní suverenitě a v roce 1992 se v referendu většina obyvatel vyslovila pro status suverénního státu. Následovala složitá jednání s federálním centrem v Moskvě, která vyústila v roce 1994 v podpis smlouvy o rozdělení pravomocí. Tatarstán získal širokou autonomii, která byla v pozdějších letech postupně omezována. K roku 2025 je Tatarstán republikou s vlastní ústavou a prezidentem, avšak plně integrovanou do Ruské federace.

🌍 Geografické rozšíření

🇷🇺 Rusko a Tatarstán

Většina Tatarů žije v Ruské federaci. Podle sčítání lidu jsou nejpočetnější etnickou menšinou v zemi. Jejich hlavním sídelním a kulturním centrem je Republika Tatarstán, kde tvoří více než polovinu obyvatelstva (cca 53 %). Hlavní město Tatarstánu, Kazaň, je často nazýváno "třetím hlavním městem Ruska" a je důležitým centrem tatarské kultury a islámu v Rusku.

Významné tatarské populace žijí i v dalších regionech Ruska, zejména v sousedním Baškortostánu, dále v Uljanovské, Orenburské a Samarské oblasti, v Moskvě a na Sibiři.

🌏 Diaspora

Mimo Rusko žijí největší tatarské komunity v zemích Střední Asie, především v Uzbekistánu a Kazachstánu. Jedná se zčásti o potomky obchodníků a duchovních, kteří se zde usadili v 19. a na počátku 20. století, a zčásti o potomky těch, kteří sem byli přesunuti během sovětské éry.

Další významné komunity se nacházejí v Turecku, Ukrajině (především Krymští Tataři), Ázerbájdžánu a Kyrgyzstánu. Malé, ale historicky významné tatarské menšiny žijí také v Polsku, Litvě (Lipkové) a ve Finsku.

🗣️ Jazyk a kultura

📝 Jazyk a písmo

Tatarština (татар теле, tatar tele) patří do kypčacko-bulgarské podskupiny kypčacké větve turkických jazyků. Je úředním jazykem v Tatarstánu vedle ruštiny. Rozlišují se tři hlavní dialekty:

• Kazaňský (střední) dialekt: Tvoří základ spisovné tatarštiny.
• Mišarský (západní) dialekt: Považován za foneticky nejkonzervativnější.
• Sibiřský dialekt: Má mnoho archaických rysů a je někdy považován za samostatný jazyk.

Během své historie používala tatarština několik písem. Původně se psala arabským písmem, které bylo ve 20. letech 20. století nahrazeno latinkou (tzv. Janalif). Na konci 30. let byla direktivně zavedena upravená cyrilice, která se používá dodnes. Po roce 1991 se objevily snahy o návrat k latince, ale tento proces byl zastaven federálními zákony.

🕌 Náboženství

Drtivá většina věřících Tatarů jsou sunnitští muslimové hanafíjského mazhabu. Islám je klíčovou součástí tatarské identity a kultury již od dob Volžského Bulharska. Kazaň je jedním z nejdůležitějších center islámu v Rusku.

Existuje také malá, ale významná skupina pravoslavných křesťanů, známých jako Krjašeni (керәшеннәр). Jedná se o potomky Tatarů, kteří byli v 16.–18. století (často násilně) pokřtěni. Vytvořili si specifickou kulturu, která kombinuje tatarské tradice s pravoslavnou vírou.

🍽️ Kuchyně

Tatarská kuchyně je bohatá a rozmanitá. Vychází z tradic Volžských Bulharů, Kypčaků a nomádských národů, ovlivněna je i ruskou a středoasijskou kuchyní. Základem jsou maso (hlavně hovězí a skopové), mléčné výrobky a pečivo. Mezi nejznámější pokrmy patří:

• Öçpoçmaq (trojúhelník): Pečivo plněné masem, cibulí a bramborami.
• Bäliş: Velký slaný koláč s masovou a bramborovou nebo rýžovou náplní.
• Çäkçäk: Sladkost z kousků smaženého těsta zalitých medem, považovaná za národní dezert.
• Qistibi: Nekynutá placka plněná bramborovou kaší nebo jáhly.
• Pilaw (plov): Pokrm z rýže a masa, podobný středoasijskému pilafu.

🎭 Umění a tradice

Tatarská kultura má bohatou literární tradici. Za zakladatele moderní tatarské literatury je považován básník Gabdulla Tuqay (1886–1913). Důležitou součástí kultury je hudba, která využívá specifické pentatonické stupnice, a tradiční tance.

Nejvýznamnějším národním svátkem je Sabantuj, původně svátek jarní orby, který se slaví po skončení jarních polních prací. Zahrnuje sportovní soutěže (tradiční zápas köräş), jezdecké závody, hudební vystoupení a jarmarky.

👥 Etnické podskupiny

Tatarský národ není zcela homogenní a dělí se na několik velkých subetnických skupin, které se liší původem, dialektem a některými kulturními rysy:

• Kazaňští Tataři: Nejpočetnější skupina, potomci Volžských Bulharů a dalších kmenů Povolží. Tvoří jádro moderního tatarského národa.
• Mišaři (Mişärlär): Druhá největší skupina, jejich původ je spojen s turkickými kmeny Zlaté hordy. Žijí západně od Kazaňských Tatarů.
• Sibiřští Tataři: Původní turkické obyvatelstvo západní Sibiře, které se formovalo ještě před příchodem Mongolů. Mají vlastní dialekty a kulturní specifika.
• Astrachaňští Tataři: Potomci obyvatel Astrachaňského chanátu.
• Krymští Tataři: Ačkoliv sdílejí podobné jméno, jsou často považováni za samostatný, i když blízce příbuzný národ. Jejich etnogeneze probíhala na Krymském poloostrově a jejich jazyk a kultura se od Povolžských Tatarů liší.

💡 Pro laiky

• Kdo jsou Tataři? Jsou to turkický národ, podobně jako například Turci nebo Kazaši. Většina jich žije v Rusku, kde mají vlastní republiku – Tatarstán.
• Jsou to Mongolové? Ne. Ačkoliv jejich historie je úzce spjata s Mongolskou říší Čingischána, etnicky jsou to turkický národ. Mongolové tvořili v jejich historii jen malou vládnoucí vrstvu, která se postupně asimilovala.
• Co je Tatarstán? Je to republika v rámci Ruské federace, která je považována za historickou vlast Tatarů. Má určitou míru autonomie, vlastní vládu a úředním jazykem je vedle ruštiny i tatarština.
• Jaké je jejich náboženství? Převážná většina Tatarů jsou muslimové (sunnité). Islám přijali jejich předkové již v 10. století.
• Jaký je rozdíl mezi "Tatar" a "Tartar"? "Tatar" je správné označení národa. "Tartar" je historická zkomolenina, kterou používali Evropané ve středověku. Vznikla spojením jména národa s Tartarem, peklem z řecké mytologie, což mělo vyjadřovat strach z jejich nájezdů.

Šablona:Aktualizováno