Kraje v Česku
Obsah boxu
Šablona:Infobox - státní útvar
Kraje v Česku jsou vyšší územní samosprávné celky, které tvoří ústavně zaručenou úroveň místní samosprávy v České republice. Celé území státu, s výjimkou Prahy, která má specifické postavení, je rozděleno na 13 krajů. Praha, ačkoliv je ze zákona hlavním městem a samostatným krajem, má zároveň status obce a její orgány vykonávají působnost kraje i obce. Celkem tedy existuje 14 vyšších územních samosprávných celků.
Současné kraje byly zřízeny k 1. lednu 2000 na základě Ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a představují klíčový prvek decentralizace státní správy a posílení regionální samosprávy. Každý kraj má své vlastní orgány – zastupitelstvo, radu a hejtmana – a spravuje širokou škálu oblastí, jako je střední školství, zdravotnictví, doprava nebo sociální služby. Pro statistické účely Evropské unie odpovídají české kraje úrovni NUTS 3.
📜 Historie
Územní členění českých zemí na kraje má dlouhou a složitou historii, která odráží politické a správní změny v průběhu staletí.
👑 Historické zemské uspořádání
Po staletí bylo základní členění na historické země: Čechy, Morava a Slezsko. Tyto země se dále dělily na kraje, jejichž počet a hranice se často měnily. Například v Království české existovalo v různých dobách 12 až 16 krajů (např. Kouřimský, Boleslavský, Plzeňský). Toto uspořádání bylo zrušeno po revolučním roce 1848 a nahrazeno novým systémem, který však stále respektoval zemské hranice.
🇨🇿 Kraje v Československu (1949–1960)
Po komunistickém převratu v roce 1948 došlo k zásadní reformě. Zákonem o krajském zřízení (č. 280/1948 Sb.) bylo zrušeno zemské uspořádání a na území Československa vzniklo 19 krajů (13 v českých zemích a 6 na Slovensku). Cílem této reformy bylo rozbít historické vazby a vytvořit menší, snadněji ovladatelné jednotky podřízené centrální vládě. Vznikly tak například kraje Jihlavský, Gottwaldovský nebo Liberecký.
🏛️ Kraje v Československu (1960–1990/2020)
Další radikální změna přišla v roce 1960 se zákonem č. 36/1960 Sb. o územním členění státu. Počet krajů byl výrazně zredukován na 7 v české části státu a 3 na Slovensku. Vznikly velké celky, které často nerespektovaly historické hranice a byly vytvořeny podle potřeb centrálně plánované ekonomiky. Těmito kraji byly:
- Středočeský
- Jihočeský
- Západočeský
- Severočeský
- Východočeský
- Jihomoravský
- Severomoravský
- Hlavní město Praha mělo postavení kraje.
Tyto "velké" kraje existovaly formálně až do roku 2020, ačkoliv jejich správní funkce (krajské národní výbory) byly zrušeny již v roce 1990. Jejich existence však přetrvávala například v organizaci soudnictví nebo policie.
🇪🇺 Vznik současných krajů (2000)
Po Sametové revoluci v roce 1989 sílily hlasy po obnovení samosprávy na regionální úrovni. Po dlouhých politických debatách byl v roce 1997 přijat ústavní zákon č. 347/1997 Sb., který položil základ pro vznik 14 vyšších územních samosprávných celků. Tyto nové kraje vznikly k 1. lednu 2000. První volby do jejich zastupitelstev se konaly v listopadu 2000 a krajské orgány se plně ujaly své funkce 1. ledna 2001.
Původní názvy některých krajů byly odvozeny od jejich sídelních měst (např. Budějovický, Jihlavský, Ostravský). V roce 2001 došlo k jejich přejmenování na současné názvy (Jihočeský, Vysočina, Moravskoslezský).
🏛️ Právní postavení a kompetence
Kraje jsou veřejnoprávní korporace, které mají vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Jejich postavení je vymezeno Ústavou a zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Vykonávají dvě hlavní funkce: samostatnou a přenesenou působnost.
🗳️ Samospráva (samostatná působnost)
V rámci samostatné působnosti kraj rozhoduje o záležitostech regionálního rozvoje, které si spravuje sám. Mezi nejdůležitější oblasti patří:
- Školství: Zřizování a správa středních škol, gymnázií, konzervatoří a vyšších odborných škol.
- Zdravotnictví: Zřizování a provoz krajských nemocnic, záchranné služby.
- Doprava: Vlastnictví a údržba silnic II. a III. třídy, zajišťování a objednávání regionální autobusové a železniční dopravy.
- Sociální služby: Zřizování domovů pro seniory, ústavů sociální péče a dalších zařízení.
- Kultura: Správa krajských muzeí, galerií, divadel a knihoven.
- Regionální rozvoj: Tvorba strategií rozvoje kraje, podpora cestovního ruchu a podnikání.
Nejvyšším orgánem kraje je Zastupitelstvo kraje, volené občany na čtyřleté období. Zastupitelstvo volí ze svých řad Radu kraje (výkonný orgán), hejtmana (reprezentuje kraj navenek) a jeho náměstky.
🏢 Přenesená působnost
V rámci přenesené působnosti vykonává kraj státní správu, kterou na něj delegoval stát. Krajský úřad, v jehož čele stojí ředitel, tak rozhoduje v oblastech, jako jsou:
- Ochrana životního prostředí (např. posuzování vlivů na životní prostředí - EIA).
- Územní plánování.
- Silniční správní úřad.
- Lesní hospodářství a myslivost.
- Vydávání některých typů oprávnění a licencí.
💰 Financování
Kraje jsou financovány z několika zdrojů:
- Daňové příjmy: Podíl na celostátně vybraných daních (DPH, daň z příjmu).
- Dotace: Účelové i neúčelové dotace ze státního rozpočtu a státních fondů.
- Evropské fondy: Prostředky z fondů Evropské unie na regionální projekty.
- Vlastní příjmy: Poplatky, příjmy z pronájmu majetku, zisky z podnikatelské činnosti.
🌍 Seznam a charakteristika krajů
Česká republika se dělí na 14 krajů. Následující tabulka poskytuje jejich základní přehled.
| Krajský znak | Název kraje | Krajské město | Počet obyvatel (cca) | Rozloha (km²) | Charakteristika |
|---|---|---|---|---|---|
|
Hlavní město Praha | Praha | 1 385 000 | 496 | Metropole a největší město státu, centrum politiky, kultury a obchodu. Má specifický status kraje i obce. |
| Soubor:Coat of arms of Central Bohemian Region.svg | Středočeský kraj | Praha (sídlo, ale není součástí) | 1 456 000 | 10 929 | Rozlohou největší kraj, obklopuje Prahu. Významný průmysl, zemědělství a hustá dopravní síť. |
| Soubor:Coat of arms of South Bohemian Region.svg | Jihočeský kraj | České Budějovice | 654 000 | 10 057 | Kraj s bohatou historií, rybníkářstvím (Třeboňsko) a přírodními krásami (Šumava). |
| Soubor:Coat of arms of Plzeň Region.svg | Plzeňský kraj | Plzeň | 600 000 | 7 649 | Průmyslové centrum západních Čech, známý pivovarnictvím a strojírenstvím. |
| Soubor:Coat of arms of Karlovy Vary Region.svg | Karlovarský kraj | Karlovy Vary | 293 000 | 3 310 | Nejmenší kraj podle počtu obyvatel, proslulý lázeňstvím (Karlovy Vary, Mariánské Lázně) a těžbou. |
| Soubor:Coat of arms of Ústí nad Labem Region.svg | Ústecký kraj | Ústí nad Labem | 812 000 | 5 339 | Průmyslová a těžební oblast (hnědé uhlí), prochází strukturální proměnou. Krásná příroda (České Švýcarsko). |
| Soubor:Coat of arms of Liberec Region.svg | Liberecký kraj | Liberec | 449 000 | 3 163 | Horská oblast (Jizerské hory, Krkonoše), tradiční sklářský a textilní průmysl, centrum zimních sportů. |
| Soubor:Coat of arms of Hradec Králové Region.svg | Královéhradecký kraj | Hradec Králové | 556 000 | 4 759 | Zemědělsky úrodná oblast Polabí a nejvyšší české hory Krkonoše. Rozvinutý průmysl a cestovní ruch. |
| Soubor:Coat of arms of Pardubice Region.svg | Pardubický kraj | Pardubice | 529 000 | 4 519 | Průmyslové centrum (chemie, strojírenství), známý výrobou perníku a koňskými dostihy (Velká pardubická). |
| Soubor:Coat of arms of Vysočina Region.svg | Kraj Vysočina | Jihlava | 517 000 | 6 796 | Leží na pomezí Čech a Moravy. Charakteristická je zvlněná krajina Českomoravské vrchoviny. |
| Soubor:Coat of arms of South Moravian Region.svg | Jihomoravský kraj | Brno | 1 227 000 | 7 188 | Druhé největší populační centrum v ČR. Proslulý vinařstvím, folklorem a veletrhy v Brně. |
| Soubor:Coat of arms of Olomouc Region.svg | Olomoucký kraj | Olomouc | 631 000 | 5 272 | Historické centrum Moravy s úrodnou oblastí Haná. Hory Jeseníky na severu. |
| Soubor:Coat of arms of Moravian-Silesian Region.svg | Moravskoslezský kraj | Ostrava | 1 189 000 | 5 427 | Těžce průmyslový region (těžba černého uhlí, hutnictví), který prochází významnou transformací. Hory Beskydy. |
| Soubor:Coat of arms of Zlín Region.svg | Zlínský kraj | Zlín | 579 000 | 3 963 | Kraj s unikátní baťovskou funkcionalistickou architekturou, folklorní oblast Valašska a Slovácka. |
🗺️ NUTS a statistické účely
Pro potřeby Eurostatu a čerpání evropských dotací je Česká republika členěna do tzv. regionů soudržnosti v rámci klasifikace NUTS (Nomenklatura územních statistických jednotek).
- NUTS 1: Celé území České republiky.
- NUTS 2: Osm regionů soudržnosti (tzv. "sdružené kraje"), které vznikly spojením několika krajů úrovně NUTS 3. Například NUTS 2 Jihovýchod tvoří Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina. Cílem tohoto sdružování bylo vytvořit regiony srovnatelné velikosti pro statistické a dotační účely.
- NUTS 3: Tuto úroveň tvoří 14 jednotlivých krajů.
⚙️ Symboly krajů
Každý ze 14 krajů má právo na své vlastní symboly – znak a vlajku. Tyto symboly byly vytvořeny po jejich vzniku v roce 2000 a schváleny Parlamentem. Znaky krajů jsou heraldicky rozděleny na čtvrtiny (kvadranty):
- První pole obvykle obsahuje znak historické země, na jejímž území se kraj převážně nachází (český lev pro kraje v Čechách, moravská orlice pro kraje na Moravě, slezská orlice pro Moravskoslezský kraj).
- Další pole obsahují figury a symboly, které charakterizují daný kraj – například znak krajského města, symboly místního průmyslu, zemědělství nebo přírodního bohatství.
Vlajky krajů jsou odvozeny od jejich znaků a mají poměr stran 2:3.
🤔 Pro laiky: Co je to kraj?
Představte si kraj jako "velkou obec", která se stará o věci, jež jsou příliš velké pro jednotlivá města a vesnice, ale zároveň příliš lokální pro centrální vládu v Praze.
- Kdo kraj řídí? Občané si jednou za čtyři roky volí své zástupce do krajského zastupitelstva. Tito zastupitelé pak vyberou "krajskou vládu" (radu) a hejtmana, který je něco jako "krajský premiér" nebo "prezident".
- Co kraj dělá?
- Příklad 1 (Doprava):** Vaše město se stará o místní chodníky a silnice. Stát se stará o dálnice. Kraj se stará o silnice "mezi tím" – ty, po kterých jezdíte z jednoho města do druhého v rámci regionu. Také objednává a platí příměstské autobusy a vlaky, aby se lidé dostali do práce a do škol.
- Příklad 2 (Školství):** Základní školy zřizuje město nebo obec. Univerzity jsou většinou státní. Kraj zřizuje a provozuje střední školy, gymnázia a učiliště.
- Příklad 3 (Zdravotnictví):** Kraj provozuje většinu velkých nemocnic v regionu a také krajskou záchrannou službu (sanitky).
Stručně řečeno, kraj je mezistupeň mezi státem a obcemi, který zajišťuje, aby region fungoval jako celek.