Druhohory

Rozbalit box

Obsah boxu

Druhohory (mezinárodně Mesozoikum) jsou geologická éra v eonu fanerozoikum, která následovala po prvohorách a předcházela kenozoiku. Začaly přibližně před 252 miliony let a skončily před 66 miliony let, trvaly tedy zhruba 186 milionů let. Tato éra je často označována jako „Věk plazů“ nebo „Věk dinosaurů“, protože právě dinosauři byli dominantní skupinou suchozemských obratlovců po celou dobu jejího trvání. Kromě dinosaurů se v druhohorách vyvinuli také první savci, ptáci a kvetoucí rostliny. Éra je ohraničena dvěma velkými hromadnými vymíráními: vymíráním na konci permu, které ji zahájilo, a vymíráním na konci křídy, které ji ukončilo.

📜 Dělení a časové zařazení

Druhohory se dělí na tři základní geologické periody:

• Trias (před 252–201 miliony let): Nejnižší a nejstarší perioda. Život se pomalu zotavoval z katastrofálního vymírání na konci permu. Objevili se první dinosauři, ptakoještěři a také první savci. Klima bylo převážně horké a suché.
• Jura (před 201–145 miliony let): Střední perioda, charakteristická rozpadem superkontinentu Pangea. Klima se stalo vlhčím, což podpořilo růst bujné vegetace. Dinosauři dosáhli obřích rozměrů (např. sauropodi) a stali se dominantní skupinou. Objevili se první ptáci, jako je Archaeopteryx.
• Křída (před 145–66 miliony let): Nejmladší a nejdelší perioda druhohor. Pokračoval rozpad kontinentů a hladina moří byla velmi vysoká. Objevily se a rozšířily kvetoucí rostliny (angiospermy), což dramaticky změnilo ekosystémy. Dinosauři byli stále dominantní, s ikonickými druhy jako Tyrannosaurus rex a Triceratops. Éra končí dopadem asteroidu a masivním vymíráním.

🌍 Geologie a klima

Geologický a klimatický vývoj v druhohorách byl mimořádně dynamický a měl zásadní vliv na evoluci života.

🏛️ Rozpad Pangey

Na začátku druhohor byly všechny hlavní kontinenty spojeny v jediný superkontinent zvaný Pangea. Tento obrovský pevninský celek byl obklopen globálním oceánem Panthalassa.

Během triasu se Pangea začala postupně rozpadat. Vznikla trhlina, která oddělila severní část (Laurasie) od jižní části (Gondwana). Mezi nimi se začal otevírat oceán Tethys.

V období jury se rozpad zintenzivnil. Laurasie se dále dělila na budoucí Severní Ameriku a Eurasii, čímž se začal formovat severní Atlantský oceán. Gondwana se také fragmentovala na Jižní Ameriku, Afriku, Antarktidu, Austrálii a Indii. Tento proces vedl k vytvoření nových moří a oceánů, což zásadně změnilo oceánské proudění a globální klima.

V křídě již byly kontinenty z velké části odděleny a směřovaly ke svým dnešním pozicím. Jižní Atlantik se plně otevřel a Indie se začala pohybovat na sever směrem k Asii. Vysoká tektonická aktivita vedla k intenzivnímu vulkanismu a horotvorným procesům.

☀️ Podnebí

Klima druhohor bylo po většinu času výrazně teplejší než dnes. Neexistovaly trvalé polární ledovce a hladina světového oceánu byla o desítky až stovky metrů vyšší.

• V triasu bylo klima vnitrozemí Pangey velmi kontinentální – horké a suché s velkými pouštěmi.
• V juře se díky vzniku nových moří a zvýšené vlhkosti klima stalo mírnějším a vlhčím, což umožnilo vznik rozsáhlých lesů.
• V křídě dosáhly teploty globálního maxima. Teplé vody oceánů sahaly až do polárních oblastí. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře byla mnohonásobně vyšší než dnes, což přispívalo k silnému skleníkovému efektu.

🦖 Život v druhohorách (Fauna)

Druhohory jsou synonymem pro nadvládu plazů, kteří obsadili pevninu, moře i vzduch.

🦕 Vláda dinosaurů

Dinosauři se objevili ve středním triasu a po vymírání na konci triasu se stali dominantní skupinou suchozemských obratlovců. Byli neuvěřitelně rozmanití:

• Sauropodi: Obří býložraví dinosauři s dlouhými krky a ocasy, jako Brachiosaurus, Diplodocus nebo Argentinosaurus, největší suchozemský živočich všech dob.
• Teropodi: Dvojnozí masožravci, od malých predátorů až po obry, jako byl Allosaurus v juře a Tyrannosaurus rex v křídě. Do této skupiny patří i předci ptáků.
• Ornithischia: "Ptakopánví" dinosauři, kteří byli výhradně býložraví. Patří sem obrnění dinosauři (Stegosaurus, Ankylosaurus), rohatí dinosauři (Triceratops) a kachnozobí dinosauři (Edmontosaurus).

🌊 Život v mořích

Druhohorní moře byla plná života. Dominovali zde velcí mořští plazi:

• Ichthyosauři: Plazi podobní dnešním delfínům, kteří byli dokonale přizpůsobeni životu ve vodě.
• Plesiosauři: Plazi s dlouhým krkem a soudkovitým tělem, kteří se pohybovali pomocí čtyř ploutví (např. Elasmosaurus).
• Mosasauři: Obří mořští ještěři, kteří se stali vrcholovými predátory v mořích pozdní křídy.

Kromě nich byli v mořích hojní amoniti a belemniti, hlavonožci s vnějšími či vnitřními schránkami, kteří jsou dnes důležitými vůdčími fosiliemi.

🦅 Vládci oblohy

Vzdušný prostor v druhohorách ovládali ptakoještěři (pterosauři). Nebyli to dinosauři, ale jejich blízcí příbuzní. Vyvinuli se u nich blanitá křídla napnutá mezi prodlouženým čtvrtým prstem a tělem. Existovaly druhy o velikosti vrabce (Anurognathus) i obři s rozpětím křídel přes 10 metrů (Quetzalcoatlus).

🐁 Vzestup savců a ptáků

První savci se vyvinuli již v pozdním triasu z plazů ze skupiny cynodontů. Po celé druhohory však zůstávali malými, nočními živočichy, žijícími ve stínu dinosaurů. Byli velikosti dnešních rejsků nebo krys a pravděpodobně se živili hmyzem.

Ptáci se vyvinuli z malých dravých teropodních dinosaurů v období jury. Za jednoho z nejstarších známých ptáků je považován Archaeopteryx, který měl znaky plazů (zuby, dlouhý ocas) i ptáků (peří, křídla).

🌿 Rostlinstvo (Flóra)

Flóra druhohor prošla významnými změnami. V triasu a juře dominovaly nahosemenné rostliny (gymnospermy). Krajině vládly rozsáhlé lesy tvořené cykasy, jinany (např. Ginkgo biloba), kapradinami a zejména jehličnany (např. araukárie).

Největší revoluce v rostlinné říši nastala v křídě s nástupem kvetoucích rostlin (krytosemenné rostliny, angiospermy). Tyto rostliny se díky efektivnějšímu způsobu rozmnožování (květy a plody) a spolupráci s hmyzem rychle rozšířily a staly se dominantní složkou vegetace. Objevily se první trávy, magnólie nebo fíkovníky.

💥 Vymírání na konci křídy

Druhohory skončily před 66 miliony let třetím největším hromadným vymíráním v historii Země, známým jako vymírání K-Pg (křída-paleogén).

Nejuznávanější příčinou je dopad obrovského asteroidu (o průměru asi 10–15 km) do oblasti dnešního Mexického zálivu, kde vytvořil Chicxulubský kráter. Impakt způsobil okamžitou devastaci v podobě rázových vln, tsunami a globálních požárů. Do atmosféry se uvolnilo obrovské množství prachu a aerosolů, které na měsíce až roky zastínily Slunce. To vedlo ke kolapsu fotosyntézy, zániku rostlin a následně i býložravců a masožravců.

Toto vymírání vyhladilo přibližně 75 % všech tehdejších druhů, včetně všech dinosaurů (s výjimkou ptáků), ptakoještěrů, amonitů a velkých mořských plazů. Přežili především menší živočichové, jako savci, ptáci, krokodýli, želvy a hadi, kteří byli schopni najít úkryt a potravu. Uvolněné ekologické niky po dinosaurech umožnily v následujícím kenozoiku explozivní evoluční radiaci savců.

🧑‍🏫 Pro laiky

• Ma (Mega-annum): Zkratka znamenající "milion let". Geologové a paleontologové ji používají pro vyjádření stáří hornin a fosilií. Například "před 66 Ma" znamená "před 66 miliony let".
• Pangea: Název pro superkontinent, který existoval na přelomu prvohor a druhohor. Představte si, že všechny dnešní kontinenty byly spojeny do jedné obrovské pevniny. Její rozpad dal vzniknout dnešnímu uspořádání světa.
• Gymnospermy vs. Angiospermy: Dvě hlavní skupiny rostlin. Gymnospermy (nahosemenné) jsou starší skupina, kam patří jehličnany nebo cykasy. Jejich semena nejsou chráněna v plodu. Angiospermy (krytosemenné) jsou mladší a dnes dominantní skupina – jsou to všechny kvetoucí rostliny, které tvoří plody (např. jabloně, trávy, růže). Jejich nástup v křídě byl pro život na Zemi revoluční.
• Hromadné vymírání: Událost, při které v relativně krátkém geologickém čase vyhine velká část (více než 75 %) všech druhů na Zemi. Druhohory jsou ohraničeny dvěma takovými událostmi.

Šablona:Aktualizováno