Potrat

Rozbalit box

Obsah boxu

Potrat (latinsky abortus) je obecný termín pro ukončení těhotenství předtím, než je plod schopen samostatného života mimo dělohu. K potratu může dojít buď spontánně (samovolný potrat, též potrat), nebo může být uměle vyvolán (umělé přerušení těhotenství, interrupce). Téma potratů je celosvětově předmětem intenzivních etických, právních, náboženských a politických debat.

Z lékařského hlediska se za potrat obvykle považuje ukončení těhotenství před 22. týdnem gestace, nebo pokud je hmotnost plodu nižší než 500 gramů. Hranice životaschopnosti plodu se však s pokrokem medicíny neustále posouvá.

📜 Historie

Pokusy o vyvolání potratu jsou známy již od starověku. Různé civilizace, včetně starověkého Egypta, Řecka a Říma, používaly bylinné přípravky, fyzické metody a primitivní chirurgické nástroje k ukončení nechtěného těhotenství. Postoje k potratům se lišily; například Hippokratova přísaha ve své původní podobě obsahovala slib nepodat ženě prostředek k vyhnání plodu.

Ve středověku byly potraty pod vlivem křesťanství stále více vnímány jako hřích a postupně byly v Evropě kriminalizovány. Zákony proti potratům se zpřísnily v 19. století, kdy se zlepšily lékařské znalosti o vývoji plodu a zároveň se státy snažily regulovat lékařskou profesi a potírat nebezpečné, neodborně prováděné zákroky.

Ve 20. století začalo sílit hnutí za legalizaci potratů, které argumentovalo právem ženy na volbu, ochranou jejího zdraví a sociálními důvody. První zemí na světě, která legalizovala potraty na žádost, byl v roce 1920 Sovětský svaz. V druhé polovině 20. století následovala vlna liberalizace v mnoha západních zemích. Klíčovým milníkem bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu USA v případu Roe v. Wade z roku 1973, které zaručovalo právo na potrat na federální úrovni (toto rozhodnutí bylo zrušeno v roce 2022). V Československu byly potraty legalizovány zákonem v roce 1957.

⚕️ Lékařské hledisko

Potraty se dělí na dvě základní kategorie: samovolné a indukované (uměle vyvolané).

Samovolný potrat

Samovolný potrat, často označovaný jako potrat, je spontánní ukončení těhotenství bez vnějšího zásahu. Je to poměrně častá komplikace, postihující odhadem 10–20 % všech potvrzených těhotenství. Většina samovolných potratů se odehraje v prvním trimestru.

Nejčastější příčiny zahrnují:

• Chromozomální abnormality: Vady genetické informace plodu, které jsou neslučitelné s dalším vývojem.
• Hormonální nerovnováha: Nedostatečná produkce hormonů potřebných k udržení těhotenství.
• Anatomické vady dělohy: Například vrozené vady nebo myomy.
• Infekce: Některé infekce matky mohou vést k potratu.
• Autoimunitní onemocnění: Onemocnění, při kterých imunitní systém matky napadá vlastní tkáně, včetně plodu.

Indukovaný potrat (interrupce)

Indukovaný potrat je záměrné ukončení těhotenství. Provádí se z různých důvodů, včetně osobních, sociálních, ekonomických nebo zdravotních (pokud těhotenství ohrožuje život či zdraví ženy nebo pokud je u plodu zjištěna závažná vývojová vada).

Existují dvě hlavní metody provedení:

Medikamentózní (farmakologický) potrat

Tato metoda, často nazývaná "potratová pilulka", se používá v raných fázích těhotenství (v Česku do 9. týdne). Spočívá v podání dvou léků:

1. Mifepriston: Blokuje hormon progesteron, který je nezbytný pro udržení těhotenství. Tím dojde k odloučení plodového vejce od děložní stěny.
2. Misoprostol: Podává se o 24–48 hodin později. Vyvolává stahy dělohy, které vypudí plodové vejce z těla ven. Proces se podobá silnější menstruaci nebo samovolnému potratu.

Chirurgický potrat

Chirurgické metody se používají v pozdějších fázích těhotenství nebo pokud medikamentózní metoda selže.

• Vakuová aspirace: Nejčastější metoda, prováděná obvykle do 12. týdne těhotenství. Po rozšíření děložního hrdla se obsah dělohy odsaje pomocí tenké kanyly napojené na vývěvu. Zákrok se provádí v lokální nebo krátké celkové anestezii.
• Dilatace a kyretáž (D&C): Starší metoda, dnes méně častá. Po rozšíření děložního hrdla se děložní sliznice a obsah dělohy odstraní pomocí kovového nástroje zvaného kyreta.
• Dilatace a evakuace (D&E): Používá se ve druhém trimestru. Jedná se o kombinaci vakuové aspirace, kyretáže a použití chirurgických kleští.

Zdravotní rizika

Moderní lékařské potraty prováděné kvalifikovaným personálem v řádných zdravotnických zařízeních jsou považovány za relativně bezpečné zákroky, zejména pokud jsou provedeny v raném stádiu těhotenství. Rizika však existují a zahrnují:

• Silné krvácení
• Infekce dělohy nebo pánve
• Neúplný potrat (část tkáně zůstane v děloze)
• Perforace (proděravění) děložní stěny
• Komplikace spojené s anestezií
• Psychické dopady (úzkost, deprese, posttraumatická stresová porucha)

Nelegální potraty prováděné neodborně představují obrovské zdravotní riziko a jsou celosvětově jednou z hlavních příčin mateřské úmrtnosti.

⚖️ Právní úprava

Zákony týkající se potratů se ve světě dramaticky liší. Spektrum sahá od úplného zákazu až po volnou dostupnost na žádost ženy.

Globální přehled

• Země s úplným nebo téměř úplným zákazem: V těchto zemích (např. Malta, Salvador, části Latinské Ameriky) je potrat nelegální za všech okolností, někdy i v případě ohrožení života matky.
• Země s omezeným přístupem: Potrat je povolen pouze za specifických podmínek, jako je ohrožení života ženy, znásilnění, incest nebo vážné poškození plodu. Příkladem jsou mnohé země v Africe, na Blízkém východě a v Polsku.
• Země s přístupem na žádost (s časovým omezením): Většina evropských zemí, Kanada, Austrálie a další umožňují potrat na žádost ženy do určitého týdne těhotenství (nejčastěji 12.–14. týden). Po této lhůtě je potrat možný jen ze závažných zdravotních důvodů.
• Situace v USA: Po zrušení přelomového rozsudku Roe v. Wade v roce 2022 již neexistuje federální právo na potrat a jednotlivé státy si mohou legislativu určovat samy. To vedlo k situaci, kdy v některých státech jsou potraty téměř zcela zakázány, zatímco v jiných zůstávají legální.

Právní úprava v České republice

V České republice upravuje umělé přerušení těhotenství zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství.

• Na žádost ženy: Lze provést do 12. týdne těhotenství bez udání důvodu. Žena musí podat písemnou žádost. Zákrok není hrazen z veřejného zdravotního pojištění.
• Ze zdravotních důvodů: Lze provést i po 12. týdnu.

   * Do 24. týdne těhotenství, pokud je prokázána závažná genetická nebo jiná vývojová vada plodu.
   * Kdykoliv během těhotenství, pokud je ohrožen život nebo zdraví ženy.

V těchto případech je zákrok hrazen z veřejného zdravotního pojištění.

Zákon také stanovuje podmínky, za kterých nelze potrat provést (např. pokud žena žádost nepodala svobodně nebo pokud by zákrok vážně ohrozil její zdraví).

💬 Etické a společenské debaty

Debata o potratech je hluboce polarizovaná a soustředí se kolem dvou hlavních názorových proudů: pro-life (za život) a pro-choice (za volbu).

Hnutí pro-life

Zastánci hnutí pro-life (často označovaní jako odpůrci potratů) argumentují, že lidský život začíná početím a že embryo či plod je lidská bytost s právem na život. Z tohoto pohledu je potrat morálně nesprávný, protože se jedná o zabití nevinného lidského jedince. Často se opírají o náboženské a filozofické argumenty o posvátnosti života. Požadují zpřísnění nebo úplný zákaz potratů.

Hnutí pro-choice

Zastánci hnutí pro-choice (často označovaní jako obhájci práva na potrat) zdůrazňují právo ženy na tělesnou autonomii a svobodné rozhodování o svém vlastním těle a životě. Argumentují, že nikdo nemůže být nucen k těhotenství a mateřství proti své vůli. Upozorňují, že zákazy potratů nevedou k jejich vymizení, ale pouze k nárůstu nebezpečných, nelegálních zákroků, které ohrožují zdraví a životy žen. Z jejich pohledu není embryo v rané fázi vývoje osobou s plnými právy.

Náboženské pohledy

• Katolická církev: Zastává nekompromisní postoj, že život začíná početím a potrat je v jakékoli fázi těžkým hříchem.
• Protestantismus: Názory se liší, od konzervativních postojů blízkých katolicismu až po liberální, které akceptují potrat za určitých okolností.
• Islám: Většina islámských právních škol potrat zakazuje po 120. dni těhotenství, kdy má být do plodu "vdechnuta duše". Před touto hranicí jsou názory různé, některé školy jej povolují.
• Judaismus: Tradiční židovské právo upřednostňuje život matky. Pokud těhotenství ohrožuje její život, potrat je nejen povolen, ale dokonce přikázán.
• Buddhismus: Obecně vnímá potrat jako formu zabití, což je v rozporu se základními principy. Přístup je však často soucitný a ne-dogmatický.

🤔 Potrat pro laiky

Představte si, že těhotenství je jako proces stavby domu.

• Samovolný potrat (potrat) je situace, kdy se stavba sama od sebe zhroutí, protože základy byly špatné nebo chyběl důležitý materiál. Tělo samo rozpozná, že "projekt" není životaschopný, a ukončí ho. Je to přirozená a poměrně častá událost.
• Umelé přerušení těhotenství (interrupce) je rozhodnutí majitele "staveniště" (tedy ženy) stavbu aktivně zastavit a zbourat. Důvody mohou být různé – majitel zjistil, že na stavbu nemá peníze, čas, sílu, nebo že by dům ohrožoval jeho samotného.

Jak se to dělá?

• Potratová pilulka: Je to jako kdyby stavbě byly odepřeny dodávky materiálu a energie. První pilulka zastaví "přívod proudu" a druhá způsobí, že se celá nedokončená stavba sama rozebere a odplaví. Funguje to jen na úplném začátku.
• Chirurgický potrat: Je to jako kdyby na staveniště přijel malý, specializovaný "vysavač" (vakuová aspirace), který celou rozestavěnou konstrukci šetrně odsaje a uklidí. Je to rychlý zákrok.

Zákon v Česku říká, že do 12. týdne (zhruba do konce třetího měsíce) si žena může sama rozhodnout, zda chce ve "stavbě" pokračovat, a nikdo jí do toho nesmí mluvit. Později už to jde jen tehdy, pokud lékaři zjistí, že "stavba" je vážně poškozená (vývojová vada plodu) nebo ohrožuje samotnou "stavebnici" (život matky).

Šablona:Aktualizováno