Tropický deštný les

Rozbalit box

Obsah boxu

Tropický deštný les je biom a typ lesa, který se nachází v tropickém podnebném pásu v oblastech s vysokými celoročními srážkami (typicky nad 2000 mm ročně) a stabilně vysokými teplotami. Tyto ekosystémy jsou charakteristické nejvyšší biodiverzitou na Zemi; odhaduje se, že hostí více než polovinu všech živočišných a rostlinných druhů, ačkoliv pokrývají jen asi 6 % zemského povrchu. Jsou často označovány jako "plíce planety" kvůli své masivní produkci kyslíku prostřednictvím fotosyntézy a schopnosti pohlcovat velké množství oxidu uhličitého.

🌍 Geografické rozšíření

Tropické deštné lesy se vyskytují v pásu kolem rovníku, přibližně mezi obratníkem Raka a obratníkem Kozoroha. Lze je rozdělit do tří hlavních geografických oblastí:

Americké deštné lesy (Neotropická oblast): Největší souvislá plocha deštného lesa na světě se nachází v Amazonské pánvi v Jižní Americe. Zasahuje na území devíti států, především , , a . Další významné oblasti se nacházejí ve Střední Americe (např. v a ) a na karibských ostrovech.
Africké deštné lesy (Afrotropická oblast): Druhý největší komplex deštných lesů se rozkládá v Konžské pánvi ve střední Africe, zejména na území , , u a u. Menší oblasti se nacházejí také v západní Africe a na Madagaskaru.
Asijské a australské deštné lesy (Indomalajská a Australasijská oblast): Tato oblast zahrnuje rozsáhlé lesy v Jihovýchodní Asii, především na ostrovech jako Borneo, Sumatra, Nová Guinea a na Malajském poloostrově (, ). Deštné lesy se vyskytují také v severovýchodní (stát Queensland) a na mnoha tichomořských ostrovech.

☀️ Klima a podmínky

Klima tropického deštného lesa je definováno dvěma hlavními faktory: teplotou a srážkami.

Teplota: Průměrná měsíční teplota se po celý rok pohybuje mezi 25 a 30 °C. Rozdíly mezi nejteplejším a nejchladnějším měsícem jsou minimální, často menší než 5 °C. Denní teplotní výkyvy jsou rovněž malé.
Srážky: Deštné lesy se vyznačují extrémně vysokým úhrnem srážek, který přesahuje 2000 mm za rok. V některých oblastech může dosahovat až 10 000 mm. Srážky jsou rozloženy poměrně rovnoměrně během celého roku, i když se mohou vyskytovat krátká období s menším množstvím deště. Neexistuje zde typické období sucha.
Vlhkost vzduchu: Vzdušná vlhkost je trvale vysoká, obvykle se pohybuje mezi 80 % a 90 %. To vytváří dusné a vlhké prostředí.
Sluneční svit: Kvůli husté oblačnosti a hustému zápoji korun stromů proniká na lesní půdu jen velmi málo slunečního světla (často méně než 2 %).

🌱 Struktura a patra lesa

Tropický deštný les má charakteristickou vertikální strukturu, která se dělí na několik pater (vrstev). Každé patro poskytuje specifické podmínky a je domovem pro odlišná společenstva rostlin a živočichů.

🌳 Emergentní patro

Tvoří ho ojedinělé, obrovské stromy, které ční vysoko nad hlavní korunové patro, často do výšky 50–60 metrů, výjimečně i více. Tyto stromy musí odolávat silnému větru, intenzivnímu slunečnímu záření a velkým teplotním výkyvům. Žijí zde především orli, netopýri a některé druhy opic.

🌿 Korunové patro

Je to hlavní, souvislá vrstva lesa ve výšce přibližně 30–45 metrů. Tvoří hustou "střechu" z listů a větví, která zachytává většinu slunečního světla. Toto patro je nejbohatší na život – žije zde odhadem až 70–90 % všech druhů deštného lesa. Je domovem pro většinu opic, lenochodů, tukanů, hadů, žab a obrovské množství hmyzu.

🌴 Střední patro

Nachází se pod korunovým patrem a je tvořeno menšími stromy, keři a mladými stromky, které jsou přizpůsobeny životu v šeru. Rostliny zde mají často větší listy, aby zachytily co nejvíce zbytkového světla. V tomto patře žijí například jaguári (kteří zde odpočívají), levharti, mnoho druhů hmyzu a ptáků.

🌱 Bylinné patro a lesní půda

Nejnižší vrstva lesa, kam proniká jen minimum světla. Vegetace je zde proto řídká a tvoří ji především stínomilné byliny, kapradiny a houby. Na lesní půdě leží tenká vrstva spadaného listí, které se v teplém a vlhkém prostředí velmi rychle rozkládá díky činnosti bakterií, hub a bezobratlých. Půda samotná (tzv. laterit) je paradoxně velmi chudá na živiny, protože jsou okamžitě spotřebovány rostlinami. Na zemi žijí velcí savci jako tapíri, kapustňáci (v zaplavených lesích), divoká prasata a mnoho druhů hmyzu a plazů.

🐒 Fauna a flóra

Biodiverzita tropických deštných lesů je ohromující. Na jediném hektaru amazonského pralesa může růst více druhů stromů než v celé Evropě.

🐘 Živočichové

Živočichové jsou často specializovaní na život v určitých patrech lesa.

Savci: Opice (např. vřešťan, malpa, šimpanz, gorila, orangutan), velké kočkovité šelmy (jaguár, levhart obláčkový), lenochodi, tapíri, mravenečníkové, hrošík liberijský, slon pralesní.
Ptáci: Extrémně pestrá skupina zahrnující papoušky (ara, amazoňan), tukani, kolibříky, zoborožce, harpyje pralesní.
Plazi a obojživelníci: Mnoho druhů hadů (anakonda, krajta, hroznýš královský), leguáni, chameleoni, gekoni a tisíce druhů žab, včetně pestrobarevných a jedovatých pralesniček.
Hmyz a bezobratlí: Nejpočetnější skupina živočichů. Zahrnuje miliony druhů, jako jsou motýli (morpho), brouci, mravenci, pavouci a termiti.

🌺 Rostliny

Rostliny v deštném lese vyvinuly řadu adaptací pro přežití v konkurenčním prostředí.

Stromová patra: Dominují vysoké stromy s rovnými kmeny a kořeny často zpevněnými deskovitými náběhy pro lepší stabilitu.
Liány: Dřevnaté popínavé rostliny, které využívají kmeny stromů jako oporu, aby se dostaly ke slunečnímu světlu v korunovém patru.
Epifyty: Rostliny, které rostou na jiných rostlinách (typicky na kmenech a větvích stromů), ale neparazitují na nich. Živiny a vodu získávají ze vzduchu a organických zbytků. Patří sem například orchideje, bromélie a kapradiny.
Škrtiči (např. škrtící fíkovník): Začínají život jako epifyty, ale postupně spouštějí kořeny k zemi. Tyto kořeny postupně zesílí, obepnou hostitelský strom a nakonec ho "uškrtí" a zahubí.

🔄 Ekologický význam

Tropické deštné lesy hrají klíčovou roli v globálních ekologických procesech.

Produkce kyslíku a regulace klimatu: Absorbují obrovské množství oxidu uhličitého z atmosféry a uvolňují kyslík. Tím pomáhají zmírňovat skleníkový efekt.
Koloběh vody: Významně ovlivňují globální i lokální koloběh vody. Procesem transpirace uvolňují do atmosféry obrovské množství vodní páry, která tvoří mraky a vrací se na zem ve formě deště. Odlesňování tak může vést k vysychání celých regionů.
Ochrana půdy: Hustý kořenový systém a vegetační pokryv chrání půdu před erozí způsobenou prudkými dešti.
Zdroj biodiverzity a genetických zdrojů: Jsou "živou laboratoří" a zdrojem genetické rozmanitosti. Mnoho moderních léků (např. proti rakovině nebo malárii) pochází z látek objevených v pralesních rostlinách.

🔥 Hrozby a ochrana

Navzdory svému obrovskému významu čelí tropické deštné lesy masivnímu ničení. Hlavní hrozbou je odlesňování, které má několik hlavních příčin:

Zemědělství: Vypalování a kácení lesů za účelem získání půdy pro pěstování plodin (např. palma olejná, sója, cukrová třtina) nebo pro pastviny pro dobytek.
Těžba dřeva: Legální i nelegální těžba cenných druhů dřeva, jako je mahagon nebo teak.
Těžba nerostných surovin: Těžba zlata, železných rud, bauxitu a dalších surovin ničí rozsáhlé plochy lesa.
Výstavba infrastruktury: Budování silnic, přehrad a osad fragmentuje lesní ekosystémy a zpřístupňuje je dalšímu ničení.

Důsledky odlesňování jsou katastrofální: ztráta biodiverzity, vymírání druhů, narušení vodního cyklu, eroze půdy a uvolňování obrovského množství uhlíku do atmosféry, což přispívá ke změně klimatu. Ochrana deštných lesů je globální výzvou a zahrnuje zakládání národních parků a rezervací, podporu udržitelného hospodaření a boj proti nelegální těžbě.

💡 Pro laiky

Biom: Velmi rozsáhlý ekosystém charakterizovaný určitým typem klimatu a vegetace. Příkladem je kromě deštného lesa třeba poušť, tundra nebo savana.
Biodiverzita: Rozmanitost života. Vysoká biodiverzita znamená, že na daném místě žije velké množství různých druhů rostlin, živočichů a dalších organismů.
Epifyt: Rostlina, která roste na jiné rostlině (např. na stromě), ale nebere jí živiny. Je to jako "nájemník", který si jen půjčuje místo k životu blíže ke světlu. Typickým příkladem jsou orchideje v korunách stromů.
Emergentní patro: Patro nejvyšších stromů, které "vyčuhují" nad hlavní lesní "střechu". Jsou to osamělí obři pralesa.
Transpirace: Proces, při kterém rostliny "dýchají" a uvolňují vodní páru do vzduchu. U deštných lesů je tento proces tak masivní, že si les v podstatě vytváří svůj vlastní déšť.

Šablona:Aktualizováno