John Maynard Keynes
Obsah boxu
| John Maynard Keynes | |
|---|---|
| John Maynard Keynes kolem roku 1940 | |
| Národnost | britská |
| Otec | John Neville Keynes |
| Matka | Florence Ada Keynes |
| Povolání | Ekonom, státní úředník, investor, akademik |
John Maynard Keynes, 1. baron Keynes (* 5. června 1883, Cambridge – 21. dubna 1946, Firle) byl britský ekonom, novinář a finančník. Je považován za jednoho z nejvlivnějších ekonomů 20. století a zakladatele makroekonomie jako samostatné disciplíny. Jeho myšlenky, známé jako keynesiánství, zásadně změnily pohled na roli státu v hospodářství a staly se základem poválečné hospodářské politiky v mnoha západních zemích. Jeho nejvýznamnějším dílem je Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz z roku 1936.
Keynes zpochybnil principy klasické ekonomie, která předpokládala, že volné trhy automaticky zajistí plnou zaměstnanost. Tvrdil, že agregátní poptávka (celkové výdaje v ekonomice) je často nedostatečná, což vede k hospodářským poklesům a vysoké nezaměstnanosti. Navrhoval aktivní fiskální a monetární politiku ze strany vlády, zejména zvýšení vládních výdajů během recese, aby se stimulovala poptávka a obnovil růst.
📜 Život
John Maynard Keynes se narodil v Cambridge do akademicky zaměřené rodiny. Jeho otec, John Neville Keynes, byl ekonom a filozof na Univerzitě v Cambridgi, a jeho matka, Florence Ada Keynes, byla úspěšná spisovatelka a sociální reformátorka.
🎓 Vzdělání a raná kariéra
Keynes získal stipendium na prestižní Eton College a později na King's College v Cambridgi, kde studoval matematiku. Jeho zájem o ekonomii probudil vlivný profesor Alfred Marshall. Po absolvování univerzity nastoupil do státní služby a pracoval na ministerstvu pro Indii. Během této doby napsal svou první knihu, Indian Currency and Finance (1913).
Současně se stal členem intelektuálního kroužku známého jako Bloomsbury Group, kam patřili například spisovatelé Virginia Woolfová a E. M. Forster nebo malíř Duncan Grant. Tato skupina měla významný vliv na jeho kulturní a sociální názory.
🏛️ Veřejná služba a Versailleská smlouva
Během první světové války pracoval Keynes na britském ministerstvu financí. V roce 1919 se zúčastnil Pařížské mírové konference jako zástupce ministerstva. Znechucen podmínkami Versailleské smlouvy, které považoval za ekonomicky likvidační pro Německo, rezignoval na svou funkci.
Své názory shrnul v knize Ekonomické důsledky míru (The Economic Consequences of the Peace, 1919). V ní předpověděl, že drastické reparace uvalené na Německo povedou k hospodářskému kolapsu a politické nestabilitě v Evropě, což se později ukázalo jako prorocké. Kniha mu přinesla mezinárodní proslulost, ale také kritiku za jeho postoj.
🌐 Brettonwoodská konference a pozdější život
Ve 30. letech, v reakci na Velkou hospodářskou krizi, Keynes formuloval své revoluční ekonomické teorie, které vyvrcholily vydáním jeho magnum opus, Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz v roce 1936.
Během druhé světové války se vrátil do služeb ministerstva financí jako poradce. V roce 1944 vedl britskou delegaci na Brettonwoodské konferenci ve 
New Hampshire. Tato konference položila základy poválečného mezinárodního měnového systému, včetně založení Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky. Ačkoliv jeho návrh na vytvoření globální centrální banky a světové měny (nazvané bancor) nebyl přijat, jeho vliv na výslednou dohodu byl zásadní.
V roce 1942 byl povýšen do šlechtického stavu jako baron Keynes z Tiltonu. Zemřel na infarkt myokardu v roce 1946 ve věku 62 let.
💡 Ekonomické myšlení a klíčové koncepty
Keynesova ekonomie představovala radikální odklon od klasické ekonomické teorie, která dominovala myšlení od dob Adama Smithe.
📖 Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz
Tato kniha je považována za základní kámen moderní makroekonomie. Keynes v ní argumentuje, že úroveň zaměstnanosti není určena cenou práce (mzdou), ale celkovou úrovní výdajů v ekonomice, kterou nazval agregátní poptávka. Podle něj může ekonomika uvíznout v rovnováze s vysokou nezaměstnaností, pokud je agregátní poptávka příliš nízká.
📉 Agregátní poptávka a role vlády
Agregátní poptávka se skládá ze čtyř složek: 1. Spotřeba (výdaje domácností) 2. Investice (výdaje firem) 3. Vládní výdaje 4. Čistý export (export mínus import)
Keynes tvrdil, že během recese soukromé investice a spotřeba klesají. Aby se zabránilo spirále poklesu, měla by vláda aktivně zasáhnout a zvýšit své vlastní výdaje (např. na veřejné projekty, jako je výstavba silnic nebo nemocnic) nebo snížit daně, čímž by stimulovala spotřebu a investice. Tento proces se nazývá fiskální stimulace.
💰 Multiplikační efekt
Jedním z klíčových konceptů je multiplikační efekt. Podle něj každá koruna (nebo dolar) vládních výdajů zvýší celkový hrubý domácí produkt (HDP) o více než jednu korunu. Když vláda například zaplatí stavební firmě za stavbu mostu, firma zaplatí svým zaměstnancům a dodavatelům. Ti pak utratí část svých nových příjmů, čímž vytvoří další příjmy pro jiné lidi, a tak dále. Tento řetězec výdajů "multiplikuje" původní vládní investici.
🧠 Zvířecí duchové (Animal Spirits)
Keynes se domníval, že investiční rozhodnutí firem nejsou vždy plně racionální. Jsou často ovlivněna psychologickými faktory, jako je optimismus nebo pesimismus ohledně budoucnosti. Tyto iracionální vlny nálad nazval "zvířecími duchy" (animal spirits). Během krize mohou pesimismus a nejistota vést k prudkému poklesu investic, i když jsou ekonomické fundamenty zdravé.
🏦 Likviditní preference
Keynes také představil teorii preference likvidity, která vysvětluje, proč lidé drží peníze v hotovosti místo toho, aby je investovali. Podle něj lidé preferují likvidní aktiva (hotovost) ze tří důvodů: transakčního, opatrnostního a spekulačního. Během nejistých dob může touha po likviditě převážit nad vidinou zisku z investic, což dále snižuje agregátní poptávku.
💥 Kritika a odkaz
Keynesovy myšlenky se staly dominantním ekonomickým proudem od konce druhé světové války až do 70. let 20. století, období známého jako "zlatý věk kapitalismu".
🗣️ Kritika ze strany rakouské a monetaristické školy
Keynesovo dílo bylo terčem kritiky z různých směrů.
- Rakouská škola: Ekonomové jako Friedrich Hayek tvrdili, že vládní zásahy narušují přirozené tržní mechanismy a vedou k chybné alokaci zdrojů. Podle nich jsou recese nutným ozdravným procesem, který čistí ekonomiku od špatných investic.
- Monetarismus: V 70. letech, kdy západní ekonomiky čelily stagflace (vysoká inflace a zároveň vysoká nezaměstnanost), získal na popularitě monetarismus v čele s Miltonem Friedmanem. Friedman tvrdil, že hlavní příčinou ekonomické nestability jsou změny v peněžní zásobě a že vláda by se měla soustředit na kontrolu inflace spíše než na řízení poptávky.
🌟 Vliv na poválečnou ekonomiku
Navzdory kritice formovaly keynesiánské principy hospodářskou politiku vlád po celém světě. Programy jako New Deal v USA nebo budování sociálního státu v Evropě byly silně ovlivněny jeho myšlenkami. Vlády běžně používaly fiskální politiku k tlumení hospodářských cyklů.
🔄 Neokeynesiánství a Nové keynesiánství
Keynesovy myšlenky byly dále rozvíjeny a modifikovány.
- Neokeynesiánství: V 50. a 60. letech se ekonomové jako Paul Samuelson pokusili syntetizovat Keynesovy myšlenky s neoklasickou mikroekonomií.
- Nové keynesiánství: V 80. a 90. letech vznikl nový směr, který se snažil poskytnout mikroekonomické základy pro keynesiánské závěry, například vysvětlením, proč jsou mzdy a ceny "lepkavé" (nereagují pružně na změny poptávky).
Po finanční krizi v roce 2008 zažily Keynesovy myšlenky renesanci, když vlády po celém světě sáhly k masivním fiskálním stimulům, aby zabránily hluboké depresi.
🎨 Osobní život a zájmy
Keynes nebyl jen ekonomem; byl to renesanční člověk s širokým spektrem zájmů. Byl vášnivým sběratelem umění (vlastnil díla od Picassa či Seurata) a bibliofilem, který shromáždil cenné rukopisy, včetně spisů Isaaca Newtona.
Bloomsbury Group
Jeho členství ve skupině Bloomsbury Group ho hluboce ovlivnilo. Skupina odmítala viktoriánské konvence a prosazovala liberální postoje v umění, společnosti i osobních vztazích. Keynesovy rané vztahy byly převážně homosexuální, jedním z jeho partnerů byl malíř Duncan Grant.
💍 Manželství a soukromí
V roce 1925 se Keynes oženil s proslulou ruskou baletkou Lydií Lopokovou, která byla hvězdou souboru Ballets Russes. Jejich manželství, ačkoliv bylo pro mnohé z jeho přátel překvapením, bylo údajně velmi šťastné a trvalo až do jeho smrti. Pár neměl žádné děti.
Keynes byl také úspěšným investorem. Spravoval finance pro King's College a výrazně rozmnožil její majetek, stejně jako svůj vlastní, a to i přes několik velkých ztrát.
📚 Hlavní díla
- Indian Currency and Finance (Indická měna a finance, 1913)
- The Economic Consequences of the Peace (Ekonomické důsledky míru, 1919)
- A Tract on Monetary Reform (Traktát o měnové reformě, 1923)
- A Treatise on Money (Pojednání o penězích, 1930)
- The General Theory of Employment, Interest and Money (Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz, 1936)
🤓 Pro laiky
Představte si ekonomiku jako vanu plnou vody. Voda představuje peníze, které lidé a firmy utrácejí. Když je vana plná, všichni mají práci a daří se jim dobře (plná zaměstnanost). Občas se ale ve vaně objeví díra – lidé a firmy začnou šetřit a méně utrácet (například kvůli strachu z budoucnosti). Voda z vany odtéká a její hladina klesá. To je recese a lidé začínají přicházet o práci.
Podle starých ekonomických teorií se díra měla "sama" ucpat. Keynes ale řekl, že to může trvat příliš dlouho a způsobit mnoho utrpení. Jeho řešení bylo jednoduché: když soukromý sektor (lidé a firmy) přestane napouštět vodu, musí to udělat někdo jiný. Tím "někým" je vláda. Vláda by měla vzít velký kohoutek (vládní výdaje) a začít do vany pumpovat vodu – například tím, že začne stavět dálnice, školy nebo nemocnice. Tím dá lidem práci a peníze, které oni zase začnou utrácet, a hladina vody ve vaně se opět zvedne. Stručně řečeno, Keynes radil vládám, aby v dobách krize utrácely, aby ekonomiku znovu "nastartovaly".