New Deal

Rozbalit box

Obsah boxu

New Deal (česky "Nový úděl") byl soubor programů, reforem a finančních regulací zavedených ve Spojených státech amerických v letech 1933 až 1939 za vlády prezidenta Franklina Delano Roosevelta v reakci na Velkou hospodářskou krizi. Cílem New Dealu bylo zmírnit dopady krize, podpořit ekonomické oživení a reformovat finanční systém, aby se zabránilo budoucím krizím. Programy se zaměřovaly na tři hlavní oblasti: "relief" (úleva pro chudé a nezaměstnané), "recovery" (obnova ekonomiky) a "reform" (regulace finančního systému a průmyslu).

⏳ Historie

New Deal vznikl jako přímá reakce na Velkou hospodářskou krizi, která začala krachem burzy v říjnu 1929 a vedla k masivní nezaměstnanosti, chudobě a bankrotům po celých Spojených státech. V roce 1932, kdy byl Franklin Delano Roosevelt zvolen prezidentem, byla americká ekonomika v katastrofálním stavu, s nezaměstnaností dosahující až 25 %. Roosevelt, slibující americkému lidu "nový úděl", zahájil sérii legislativních změn a programů, které radikálně změnily roli federální vlády v ekonomice a společnosti. První fáze New Dealu (1933–1934) se zaměřovala na okamžitou úlevu a stabilizaci, zatímco druhá fáze (1935–1938) se soustředila na širší sociální reformy a dlouhodobé strukturální změny.

🎯 Cíle a principy

Hlavní cíle New Dealu lze shrnout do tří "R":

Relief (Úleva): Poskytnout okamžitou pomoc milionům lidí postižených krizí, zejména prostřednictvím pracovních programů a přímé pomoci.
Recovery (Oživení): Obnovit ekonomiku země a vrátit ji na udržitelnou cestu růstu. To zahrnovalo podporu zemědělství, průmyslu a bankovního sektoru.
Reform (Reforma): Zavést opatření, která by zabránila opakování podobných krizí v budoucnu a chránila občany před ekonomickými šoky. To vedlo k vytvoření sociálního zabezpečení a regulaci finančních trhů.

New Deal představoval významný posun od předchozí laissez-faire politiky a přijal princip, že federální vláda má odpovědnost za blahobyt svých občanů a za stabilizaci ekonomiky.

🏛️ Klíčové programy a agentury

New Deal zavedl řadu programů a agentur, z nichž mnohé existují dodnes nebo položily základy moderního sociálního státu v USA. Mezi nejvýznamnější patří:

Civilian Conservation Corps (CCC) (založeno 1933): Nabízelo práci mladým nezaměstnaným mužům na veřejných projektech, jako je výsadba stromů, výstavba silnic a protipovodňová ochrana. Během své existence zaměstnalo miliony mužů a přispělo k ochraně přírodních zdrojů.
Public Works Administration (PWA) (založeno 1933): Financovalo rozsáhlé infrastrukturní projekty, včetně škol, nemocnic, mostů a přehrad, čímž vytvářelo pracovní místa a stimulovalo ekonomiku.
Tennessee Valley Authority (TVA) (založeno 1933): Regionální rozvojová agentura zaměřená na údolí řeky Tennessee s cílem zlepšit životní podmínky v chudém regionu prostřednictvím výstavby přehrad, výroby elektřiny a kontroly záplav.
Agricultural Adjustment Act (AAA) (zavedeno 1933): Mělo za cíl zvýšit ceny zemědělských produktů snížením nabídky. Farmářům byly vypláceny dotace za omezení produkce, což pomohlo stabilizovat zemědělský sektor, ale vyvolalo kritiku kvůli ničení potravin v době hladu.
National Recovery Administration (NRA) (zavedeno 1933): Snažilo se oživit průmysl prostřednictvím samoregulačních kodexů pro spravedlivou hospodářskou soutěž, které stanovovaly mzdy, ceny a pracovní podmínky. Bylo však shledáno protiústavním Nejvyšším soudem v roce 1935.
Federal Deposit Insurance Corporation (FDIC) (založeno 1933): Zřízeno za účelem pojištění bankovních vkladů a obnovení důvěry veřejnosti v bankovní systém. Každý vklad je pojištěn až do určité výše, což chrání střadatele před ztrátami v případě bankrotu banky.
Securities and Exchange Commission (SEC) (založeno 1934): Reguluje burzy cenných papírů a chrání investory před manipulací a podvody na finančních trzích. Zvýšila transparentnost a integritu kapitálových trhů.
Social Security Act (schváleno 1935): Vytvořilo systém sociálního zabezpečení, který poskytuje penzijní pojištění, pojištění v nezaměstnanosti a pomoc pro matky s dětmi a zdravotně postižené. Je to jeden z nejtrvalejších a nejvýznamnějších odkazů New Dealu.
National Labor Relations Act (Wagner Act) (schváleno 1935): Zaručovalo právo zaměstnanců organizovat se do odborů a kolektivně vyjednávat, čímž posílilo postavení pracujících a vedlo k růstu odborového hnutí.

📉 Dopady a kritika

Dopady New Dealu jsou předmětem intenzivních historických a ekonomických debat.

Ekonomické dopady: New Deal sice nezcela ukončil Velkou hospodářskou krizi – plné zotavení přišlo až s vypuknutím druhé světové války a masivními vládními výdaji na obranu – ale výrazně zmírnil lidské utrpení a zabránil kolapsu finančního systému. Někteří ekonomové kritizují New Deal za prodlužování krize kvůli vládním zásahům do trhu a zvyšování daní, zatímco jiní zdůrazňují jeho stabilizační roli a záchranu kapitalismu.
Politické důsledky: New Deal vedl k významné politické realignaci, kdy se Demokratická strana stala dominantní silou v americké politice, získala podporu dělníků, farmářů, etnických menšin a intelektuálů. Změnil vztah občanů k federální vládě, která se stala vnímanou jako garant sociální a ekonomické bezpečnosti.
Ústavní výzvy: Některé programy New Dealu, jako AAA a NRA, byly shledány protiústavními Nejvyšším soudem, což vedlo k politickému střetu mezi Rooseveltovou administrativou a konzervativními soudci. Rooseveltova snaha o "balení soudu" (rozšíření počtu soudců) se však nesetkala s úspěchem.
Kritika: New Deal čelil kritice zleva i zprava. Konzervativci jej kritizovali za přílišné vládní zásahy, narušování individuální svobody a posilování byrokracie. Radikálové zleva jej považovali za nedostatečný a za selhání v řešení základních problémů kapitalismu.

🌍 Mezinárodní kontext a dědictví

Ačkoli byl New Deal primárně vnitrostátní reakcí na americkou krizi, jeho principy a programy ovlivnily i další země. Koncepty sociálního zabezpečení a vládních investic do infrastruktury se staly běžnými v poválečném světě. Dědictví New Dealu je dodnes patrné v mnoha oblastech americké společnosti, včetně existence sociálního zabezpečení, FDIC, SEC a zvýšené role federální vlády v regulaci ekonomiky a poskytování sociálních služeb. Debaty o rozsahu vládních zásahů, sociální spravedlnosti a ekonomické regulaci často odkazují na zkušenosti a lekce z období New Dealu.

💡 Pro laiky

Představte si, že se celá vaše vesnice najednou ocitne v obrovských potížích. Všichni přijdou o práci, obchody jsou prázdné, banky zavírají a lidé nemají co jíst. To je zhruba to, co se stalo v Americe ve 30. letech minulého století, během takzvané Velké hospodářské krize. A pak přišel nový "starosta" (prezident Roosevelt) a řekl: "Musíme s tím něco udělat! Dáme vám 'nový úděl'!"

Ten "nový úděl" byl jako obrovský balíček pomoci a nových pravidel pro celou vesnici.

Práce pro všechny: Starosta zorganizoval, aby ti, co neměli práci, začali stavět silnice, mosty, sázet stromy nebo budovat elektrárny. To jim dalo peníze na jídlo a pomohlo to vesnici vypadat lépe (například programy jako CCC nebo PWA).
Bezpečné banky: Aby se lidé nebáli, že přijdou o všechny své úspory, starosta zavedl pravidlo, že když vložíte peníze do banky, vláda vám je zaručí. I kdyby banka zkrachovala, o své peníze nepřijdete (to je jako FDIC).
Pomoc na stáří: Také řekl, že když lidé zestárnou a nebudou moci pracovat, dostanou od vesnice malý důchod, aby měli na živobytí (to je jako Social Security Act).
Pravidla pro obchody: Aby se zabránilo podvodům a nepoctivým praktikám, zavedla se nová pravidla pro to, jak se obchoduje na trhu s akciemi (jako SEC).

Takže New Deal byl obrovský plán, jak pomoci lidem z nejhorší bídy, postavit vesnici zpátky na nohy a zavést nová pravidla, aby se už taková katastrofa neopakovala. Změnil to, jak lidé vnímali roli vlády – už to nebyl jen "hlídač", ale aktivní pomocník a organizátor.

Zdroje