Poruchy spánku

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - nemoc Poruchy spánku (odborně somnipatie) jsou širokou a různorodou skupinou zdravotních stavů, které negativně ovlivňují schopnost jedince kvalitně spát. Tyto poruchy mohou narušovat délku, kvalitu, načasování nebo pravidelnost spánku, což vede k významným potížím v denním fungování, včetně nadměrné denní spavosti, únavy, poruch nálady a kognitivních deficitů. Postihují lidi všech věkových kategorií a mohou mít závažné dopady na fyzické i duševní zdraví. Mezi nejznámější poruchy spánku patří nespavost (insomnie), spánková apnoe a narkolepsie.

Oblast medicíny, která se zabývá studiem a léčbou spánku a jeho poruch, se nazývá somnologie. Diagnostika a léčba často vyžadují multidisciplinární přístup zahrnující neurology, psychiatry, pneumology a psychology.

📜 Historie a vnímání

Historicky byly poruchy spánku často přehlíženy nebo mylně interpretovány. Noční můry a náměsíčnost byly v minulosti připisovány nadpřirozeným silám, démonům (např. inkubus a sukuba) nebo božským znamením. Nespavost byla často vnímána jako důsledek špatného svědomí nebo psychického trápení, nikoli jako samostatný medicínský problém.

Vědecký přístup ke spánku začal nabývat na významu až v 19. a na počátku 20. století. Klíčovým momentem byl objev elektroencefalografie (EEG) Hansem Bergerem ve 20. letech 20. století, který umožnil objektivní měření mozkové aktivity během spánku. V roce 1953 objevili Eugene Aserinsky a Nathaniel Kleitman fází REM spánku (Rapid Eye Movement), což odstartovalo moderní éru výzkumu spánku.

První spánkové laboratoře začaly vznikat v 70. letech 20. století a s nimi i systematická klasifikace spánkových poruch. Mezinárodní klasifikace poruch spánku (ICSD), poprvé publikovaná v roce 1990, poskytla standardizovaný diagnostický rámec, který je dodnes pravidelně aktualizován. Povědomí o závažnosti poruch, jako je spánková apnoe a její souvislost s kardiovaskulárními chorobami, výrazně vzrostlo až na konci 20. století.

⚙️ Klasifikace poruch spánku

Poruchy spánku jsou klasifikovány do několika hlavních kategorií podle Mezinárodní klasifikace poruch spánku (ICSD-3). Tento systém pomáhá lékařům přesně diagnostikovat a léčit specifické problémy.

Insomnie

Nespavost (insomnie) je nejčastější poruchou spánku. Charakterizuje ji potíž s usínáním, udržením spánku nebo předčasným probouzením, které vede k pocitu nedostatečného a neosvěžujícího spánku.

• Chronická insomnie: Potíže se vyskytují alespoň 3krát týdně po dobu nejméně 3 měsíců.
• Krátkodobá insomnie: Trvá méně než 3 měsíce a je často spojena s konkrétním stresorem.

Poruchy dýchání ve spánku

Tato skupina zahrnuje stavy, kdy je dýchání během spánku abnormální.

• Obstrukční spánková apnoe (OSA): Nejčastější typ. Dochází k opakovaným epizodám kolapsu horních cest dýchacích během spánku, což vede k zástavám dechu (apnoe) nebo jeho ztížení (hypopnoe). Projevuje se hlasitým chrápáním, lapáním po dechu a nadměrnou denní spavostí.
• Centrální spánková apnoe (CSA): Vzácnější forma, kdy mozek dočasně nevysílá signály dýchacím svalům. Dýchací úsilí chybí.
• Hypoventilační a hypoxemické syndromy ve spánku: Stavy spojené s nedostatečným dýcháním vedoucím k nízké hladině kyslíku v krvi.

Hypersomnie centrálního původu

Tyto poruchy se vyznačují nadměrnou denní spavostí, která není způsobena nedostatkem spánku nebo jinou poruchou.

• Narkolepsie: Chronické neurologické onemocnění.

   * **Typ 1:** Spojen s kataplexií (náhlá ztráta svalového tonu vyvolaná emocemi) a nedostatkem neurotransmiteru hypokretinu.
   * **Typ 2:** Bez kataplexie.

• Idiopatická hypersomnie: Nadměrná potřeba spánku a spánková opilost (obtížné probouzení a dezorientace) bez zjevné příčiny.
• Kleine-Levinův syndrom: Vzácná porucha projevující se opakovanými epizodami extrémní spavosti (až 20 hodin denně), které trvají dny až týdny.

Poruchy cirkadiánního rytmu spánku a bdění

Jedná se o nesoulad mezi vnitřními biologickými hodinami jedince a vnějším 24hodinovým cyklem světla a tmy.

• Syndrom odložené fáze spánku: "Noční sovy", které usínají a probouzejí se výrazně později, než je společensky obvyklé (např. usínání ve 3:00, probouzení v 11:00).
• Syndrom předsunuté fáze spánku: "Ranní ptáčata", která usínají a probouzejí se výrazně dříve (např. usínání v 19:00, probouzení ve 3:00).
• Porucha spánku při směnném provozu: Problémy se spánkem a bdělostí způsobené prací v noci nebo na nepravidelné směny.
• Pásmová nemoc (Jet lag): Dočasná porucha po rychlém překonání několika časových pásem.

Parasomnie

Jde o nežádoucí a abnormální chování, prožitky nebo fyziologické události, které se vyskytují během usínání, spánku nebo probouzení.

• NREM parasomnie (z hlubokého spánku):

   * Somnambulismus (náměsíčnost): Komplexní chování (chůze, mluvení) ve spánku, na které si jedinec nepamatuje.
   * Noční děsy (pavor nocturnus): Epizody náhlého probuzení s panickým křikem, intenzivním strachem a silnou vegetativní reakcí. Typické pro dětství.
   * Probuzení se zmateností.

• REM parasomnie:

   * Porucha chování v REM spánku (RBD): Ztráta normální svalové atonie (ochablosti) během REM spánku, což vede k tomu, že jedinec "přehrává" své sny (křičí, kope, mlátí rukama). Může být časným příznakem neurodegenerativních onemocnění, jako je Parkinsonova choroba.
   * Noční můry: Opakující se děsivé sny, které vedou k probuzení a na které si jedinec dobře pamatuje.
   * Spánková paralýza: Dočasná neschopnost pohybu nebo mluvení při usínání nebo probouzení.

Poruchy pohybu ve spánku

Tyto stavy jsou charakterizovány jednoduchými, stereotypními pohyby, které narušují spánek.

• Syndrom neklidných nohou (RLS): Nepříjemné, nutkavé pocity v nohou (někdy i rukou) v klidu, zejména večer, které nutí k pohybu. Pohyb přináší dočasnou úlevu.
• Periodické pohyby končetinami ve spánku (PLMS): Opakované, stereotypní pohyby končetin (typicky pokrčení v kotníku, koleni a kyčli) během spánku.

🩺 Diagnostika

Diagnostika poruch spánku je komplexní proces, který začíná podrobnou anamnézou a klinickým vyšetřením.

• Spánková anamnéza: Lékař se ptá na spánkové návyky, denní fungování, příznaky (chrápání, zástavy dechu, pohyby končetin) a další zdravotní problémy či užívané léky. Často je zapojen i partner pacienta.
• Spánkový deník: Pacient si po dobu 1–2 týdnů zaznamenává dobu usínání, probouzení, kvalitu spánku a denní bdělost.
• Dotazníky: Standardizované dotazníky, jako je Epworthská škála spavosti (ESS), hodnotí míru denní spavosti.
• Aktigrafie: Dlouhodobé monitorování cyklů spánku a bdění pomocí zařízení podobného hodinkám, které zaznamenává pohyb.
• Polysomnografie (PSG): Zlatý standard diagnostiky. Jedná se o celonoční monitorování ve spánkové laboratoři, při kterém se sleduje řada tělesných funkcí:

   * Elektroencefalografie (EEG) – aktivita mozku
   * Elektrookulografie (EOG) – pohyby očí
   * Elektromyografie (EMG) – svalové napětí
   * Elektrokardiografie (EKG) – srdeční aktivita
   * Proud vzduchu před nosem a ústy
   * Dýchací pohyby hrudníku a břicha
   * Saturace krve kyslíkem (pulzní oxymetrie)
   * Zvukový záznam (chrápání)

• Multiple Sleep Latency Test (MSLT): Používá se k diagnostice narkolepsie a idiopatické hypersomnie. Měří, jak rychle pacient usne během dne v klidných podmínkách.

💊 Léčba a terapie

Léčba se liší podle konkrétní poruchy a jejích příčin.

• Spánková hygiena: Základní soubor doporučení pro zdravý spánek, který zahrnuje pravidelný spánkový režim, vytvoření klidného prostředí pro spánek, omezení kofeinu a alkoholu před spaním a pravidelnou fyzickou aktivitu.
• Kognitivně behaviorální terapie pro nespavost (KBT-I): Považována za léčbu první volby u chronické nespavosti. Zaměřuje se na změnu myšlenek a chování, které nespavost udržují.
• Farmakoterapie:

   * Hypnotika a sedativa: Léky na spaní (např. benzodiazepiny, Z-látky), které by měly být užívány krátkodobě kvůli riziku závislosti a vedlejších účinků.
   * Stimulanty: Léky jako modafinil nebo methylfenidát se používají k léčbě nadměrné denní spavosti u narkolepsie.
   * Melatonin: Hormon, který pomáhá regulovat spánkový cyklus, užívaný u poruch cirkadiánního rytmu.
   * Léky na RLS: Agonisté dopaminu nebo léky na neuropatickou bolest.

• Léčba přetlakem v dýchacích cestách (PAP):

   * CPAP (Continuous Positive Airway Pressure): Nejúčinnější léčba obstrukční spánkové apnoe. Přístroj přes masku vhání do dýchacích cest vzduch pod mírným tlakem, čímž je udržuje otevřené.

• Světelná terapie: Vystavení se jasnému světlu v určitou denní dobu se používá k "přenastavení" vnitřních biologických hodin u poruch cirkadiánního rytmu.

🌍 Dopad na společnost a jedince

Neléčené poruchy spánku mají závažné důsledky.

• Zdravotní rizika: Zvyšují riziko hypertenze, infarktu, mrtvice, diabetu 2. typu, obezity a duševních poruch, jako je deprese a úzkostné poruchy.
• Kognitivní a behaviorální dopady: Zhoršená paměť, pozornost, schopnost rozhodování a učení. Zvýšená podrážděnost a emoční labilita.
• Bezpečnostní rizika: Nadměrná denní spavost je hlavní příčinou dopravních nehod a pracovních úrazů. Katastrofy jako havárie Černobylu nebo ztroskotání tankeru Exxon Valdez jsou částečně připisovány lidské chybě způsobené únavou a nedostatkem spánku.
• Ekonomické dopady: Ztráta produktivity práce, zvýšené náklady na zdravotní péči a náklady spojené s nehodami představují významnou ekonomickou zátěž pro společnost.

💡 Pro laiky: Zjednodušené vysvětlení pojmů

• Cirkadiánní rytmus: Jsou to naše vnitřní "biologické hodiny", které řídí cyklus spánku a bdění během přibližně 24 hodin. Jsou ovlivňovány hlavně světlem. Když cestujete přes časová pásma (jet lag) nebo pracujete na noční směny, tyto hodiny se "rozladí".
• Polysomnografie: Představte si to jako "Eiffelovku" diagnostiky spánku. Strávíte noc ve speciální laboratoři, kde vám na hlavu a tělo připojí spoustu senzorů. Ty měří všechno možné – od mozkových vln přes pohyby očí až po dýchání a srdeční tep. Díky tomu lékaři přesně vidí, co se ve vašem těle děje, když spíte.
• Spánková apnoe: Během spánku se vám opakovaně na chvíli zastaví dech, protože se vám "ucpou" dýchací cesty v krku. Tělo se pak musí krátce probudit, aby se nadechlo. Člověk si to ráno nepamatuje, ale kvůli stovkám těchto mikroprobuzení se cítí přes den extrémně unavený. Léčí se to často maskou (CPAP), která jemně fouká vzduch do nosu a udržuje cesty otevřené.
• REM spánek: Fáze spánku, kdy se nám zdají nejživější sny. Oči se pod víčky rychle pohybují (Rapid Eye Movement) a mozek je velmi aktivní, ale tělo je "paralyzované", abychom sny fyzicky neprožívali. U poruchy chování v REM spánku tato paralýza nefunguje.
• Syndrom neklidných nohou: Nepříjemný pocit v nohou, který vás nutí s nimi neustále hýbat, hlavně večer v klidu. Je to jako mít v nohách "mravence" nebo "elektřinu". Pohyb dočasně pomůže, ale jakmile si zase lehnete, je to zpět.

Šablona:Aktualizováno