Nobelova cena za fyziologii a medicínu
Obsah boxu
Šablona:Infobox ocenění Nobelova cena za fyziologii a medicínu (švédsky Nobelpriset i fysiologi eller medicin) je jedním z pěti původních ocenění zřízených podle závěti švédského chemika a vynálezce Alfreda Nobela z roku 1895. Je každoročně udělována za mimořádné objevy v oblasti fyziologie nebo lékařství, které přinesly lidstvu největší prospěch. Cenu uděluje Nobelovo shromáždění při Institutu Karolinska ve Stockholmu ve Švédsku.
Slavnostní předávání ceny se koná 10. prosince, v den výročí Nobelovy smrti. Spolu s cenou za fyziku, chemii, literaturu a mír patří mezi nejprestižnější vědecká a společenská ocenění na světě. Laureáti obdrží zlatou medaili, diplom a finanční odměnu, jejíž výše se v průběhu let mění.
📜 Historie
Zřízení Nobelovy ceny bylo přímým důsledkem poslední vůle Alfreda Nobela, podepsané 27. listopadu 1895. Nobel, zděšený destruktivním potenciálem svých vynálezů (zejména dynamitu), se rozhodl věnovat svůj obrovský majetek na založení fondu, z něhož budou každoročně oceňováni ti, kteří "přinesli lidstvu největší prospěch". Pro oblast medicíny specifikoval, že cena má být udělena za "nejdůležitější objev v oblasti fyziologie nebo lékařství".
Výkonem jeho vůle byla pověřena Nobelova nadace a výběrem laureátů pro medicínu byl pověřen Institut Karolinska, prestižní lékařská univerzita ve Stockholmu.
🥇 První udělení a raná léta
První Nobelova cena za fyziologii a medicínu byla udělena v roce 1901 německému fyziologovi Emilu von Behringovi za jeho práci na sérové terapii, zejména za její využití při léčbě záškrtu. Tento objev zachránil životy tisíců dětí a dokonale naplnil Nobelovu vizi o prospěchu pro lidstvo.
V prvních desetiletích se ceny často soustředily na objevy v oblasti infekčních nemocí, imunologie a neurověd. Oceněni byli například:
- Robert Koch (1905) za objevy týkající se tuberkulózy.
- Ilja Iljič Mečnikov a Paul Ehrlich (1908) za práci na poli imunity.
- Santiago Ramón y Cajal a Camillo Golgi (1906) za výzkum struktury nervového systému.
wartime Přerušení během válek
Udělování ceny bylo několikrát přerušeno, především během první a druhé světové války. V těchto letech (např. 1915–1918, 1940–1942) cena buď nebyla udělena vůbec, nebo byly finanční prostředky převedeny do speciálních fondů nadace.
🧬 Éra molekulární biologie a genetiky
Od poloviny 20. století se těžiště oceněných objevů začalo přesouvat k molekulární biologii a genetice. Klíčovým momentem bylo udělení ceny v roce 1962 Jamesi Watsonovi, Francisi Crickovi a Maurici Wilkinsovi za objasnění struktury molekuly DNA. Tento objev odstartoval revoluci v biologii a medicíně.
Dalšími milníky v této oblasti byly ceny za:
- Objev genetického kódu a jeho funkce v syntéze proteinů (1968).
- Vývoj technologie rekombinantní DNA (1980).
- Objev polymerázové řetězové reakce (PCR) udělený Karymu Mullisovi (1993).
- Objev RNA interference (2006).
- Vývoj metody pro úpravu genomu CRISPR (2020).
⚙️ Proces výběru a udělování
Proces výběru laureátů je dlouhý, pečlivý a přísně tajný.
🗳️ Nominace
Nominační formuláře rozesílá Nobelův výbor pro fyziologii a medicínu v září předchozího roku tisícům vědců, akademiků a univerzitních profesorů po celém světě. Mezi oprávněné nominující patří:
- Členové Nobelova shromáždění při Institutu Karolinska.
- Členové lékařské sekce Švédská královská akademie věd.
- Držitelé Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu.
- Stálí profesoři na lékařských fakultách ve Švédsku, Dánsku, Finsku, Islandu a Norsku.
- Držitelé odpovídajících pozic na vybraných univerzitách a institutech po celém světě.
- Další vědci, které výbor uzná za vhodné k nominaci.
Nominace musí být doručeny do 31. ledna. Samonominace není povolena. Všechny informace o nominacích, včetně jmen nominujících a nominovaných, jsou utajeny po dobu 50 let.
🔎 Výběr
Během jara a léta Nobelův výbor, složený z pěti členů, s pomocí expertů vyhodnocuje stovky nominací. Vytváří se užší seznam kandidátů, který je následně předložen Nobelovu shromáždění. Nobelovo shromáždění, které má 50 členů z řad profesorů Institutu Karolinska, pak na začátku října hlasuje o konečném vítězi (nebo vítězích). Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat.
🏆 Oznámení a ceremoniál
Jména laureátů jsou tradičně oznamována na tiskové konferenci v Institutu Karolinska první říjnové pondělí. Samotné předávání cen probíhá 10. prosince ve Stockholmské koncertní síni z rukou švédského krále. Každý laureát obdrží:
- Zlatou medaili s portrétem Alfreda Nobela.
- Diplom navržený pro každého laureáta zvlášť.
- Finanční odměnu, která v roce 2023 činila 11 milionů švédských korun (přibližně 23 milionů CZK). Pokud je laureátů více, částka se mezi ně dělí.
🏆 Významní laureáti a objevy
Nobelova cena za fyziologii a medicínu byla udělena za objevy, které zásadně změnily chápání lidského těla a boj s nemocemi.
| Rok | Laureát(i) | Objev | Význam |
|---|---|---|---|
| 1923 | Frederick Banting, John Macleod | Objev inzulinu | Umožnil léčbu diabetes mellitus 1. typu, dříve smrtelného onemocnění. |
| 1928 | Alexander Fleming | Objev penicilinu | Položil základy pro éru antibiotik a léčbu bakteriálních infekcí. Cena udělena až v roce 1945 společně s Floreyem a Chainem. |
| 1930 | Karl Landsteiner | Objev lidských krevních skupin | Umožnil bezpečné krevní transfuze a zachránil nespočet životů. |
| 1953 | Hans Adolf Krebs | Objev cyklu kyseliny citronové | Zásadní pochopení buněčného metabolismu. |
| 1962 | Francis Crick, James Watson, Maurice Wilkins | Objasnění molekulární struktury DNA | Základní kámen moderní genetiky a molekulární biologie. |
| 1983 | Barbara McClintock | Objev mobilních genetických elementů (transpozonů) | Prokázala, že genom není statický, ale dynamický. |
| 2008 | Harald zur Hausen, Françoise Barré-Sinoussi, Luc Montagnier | Objev HPV způsobujícího rakovina děložního čípku a objev viru HIV | Klíčové objevy v oblasti virologie s obrovským dopadem na veřejné zdraví. |
| 2020 | Emmanuelle Charpentier, Jennifer Doudna | Vývoj metody pro úpravu genomu CRISPR/Cas9 | Revoluční nástroj pro genetické inženýrství s potenciálem léčit genetické choroby. |
| 2023 | Katalin Karikó, Drew Weissman | Objevy týkající se modifikací nukleosidových bází, které umožnily vývoj účinných mRNA vakcín | Klíčová technologie použitá pro rychlý vývoj vakcín proti nemoci covid-19. |
📊 Statistiky a zajímavosti
- Podle údajů k roku 2024 bylo uděleno 115 cen 227 laureátům.
- Nejmladší laureát: Frederick Banting, který získal cenu v roce 1923 ve věku 32 let za objev inzulinu.
- Nejstarší laureát: Peyton Rous, oceněný v roce 1966 ve věku 87 let za objev virů způsobujících nádory.
- Ženy: Do roku 2024 získalo cenu pouze 13 žen, což je předmětem časté kritiky. První byla Gerty Cori v roce 1947.
- Manželské páry: Cenu získalo několik manželských párů, například Gerty a Carl Coriovi (1947) nebo May-Britt Moser a Edvard Moser (2014).
- Omezení na tři laureáty: Od roku 1968 platí pravidlo, že cena může být v jednom roce rozdělena maximálně mezi tři osoby. To někdy vede ke kontroverzím, když na objevu pracovaly větší týmy.
- Posmrtné udělení: Původně bylo možné cenu udělit i posmrtně. Od roku 1974 to stanovy Nobelovy nadace neumožňují, ledaže by laureát zemřel po oznámení ceny, ale před jejím předáním (jako v případě Ralpha Steinmana v roce 2011).
⚖️ Kontroverze a kritika
Přestože je Nobelova cena považována za vrchol vědeckého uznání, nevyhnula se ani kontroverzím.
- Opomenutí vědci: Historie zná několik případů, kdy klíčoví přispěvatelé k objevu nebyli oceněni. Známý je případ Oswalda Averyho, jehož práce prokázala, že nositelem genetické informace je DNA, což bylo klíčové pro objev Watsona a Cricka. Podobně Rosalind Franklinová, jejíž rentgenové difrakční snímky DNA byly zásadní, cenu nezískala (zemřela před jejím případným udělením).
- Spor o inzulin: Udělení ceny za objev inzulinu Bantingovi a Macleodovi v roce 1923 vyvolalo velkou kontroverzi. Banting se cítil dotčen, že nebyl oceněn jeho blízký spolupracovník Charles Best, a o svou finanční odměnu se s ním rozdělil. Macleod, vedoucí laboratoře, se zase podělil se svým spolupracovníkem Jamesem Collipem.
- Objev HIV: Cena z roku 2008 pro Luca Montagniera a Françoise Barré-Sinoussi za objev viru HIV opomenula amerického virologa Roberta Galla, který se na objevu také významně podílel a vedl s francouzským týmem dlouholetý spor o prvenství.
- Lobotomie: V roce 1949 získal cenu António Egas Moniz za vývoj lobotomie. Tento zákrok je dnes považován za barbarský a neúčinný a udělení ceny je vnímáno jako jeden z největších omylů v historii Nobelových cen.
🔬 Pro laiky
Představte si Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu jako "Oskara" pro vědce, kteří zkoumají, jak funguje život. Neoceňuje se zde jen léčba nemocí, ale i základní objevy, které nám pomáhají pochopit samotnou podstatu živých organismů – od nejmenších molekul v našich buňkách až po fungování mozku.
- Když lékař v nemocnici provede bezpečnou krevní transfuzi, je to díky objevu krevních skupin, za který byla udělena Nobelova cena.
- Když si vezmete antibiotika na angínu, využíváte objev penicilinu, který byl také oceněn.
- Moderní genetické testy, které mohou odhalit riziko dědičných chorob, by neexistovaly bez objevu struktury DNA – dalšího "nobelovského" milníku.
- Nové vakcíny založené na technologii mRNA, které pomohly zvládnout pandemii covidu-19, vzešly z desítek let základního výzkumu, který byl nakonec také oceněn.
Tato cena tedy neslaví jen konkrétní léky, ale především velké myšlenky a průlomové objevy, které posouvají hranice lidského poznání a v konečném důsledku vedou k delšímu a zdravějšímu životu pro nás všechny.