Ukrajinská sovětská socialistická republika

Šablona:Infobox - zaniklý stát

'Ukrajinská sovětská socialistická republika (zkráceně Ukrajinská SSR nebo USSR; ukrajinsky Українська Радянська Соціалістична Республіка, rusky Украинская Советская Социалистическая Республика) byla jednou z patnácti svazových republik Sovětského svazu (SSSR). Během své 72leté historie se její hranice často měnily. Východní část země byla v roce 1939 anektována Polskem. V roce 1954 byl k Ukrajinské SSR připojen poloostrov Krym, který byl do té doby součástí Ruské SFSR. Hlavním městem byl zpočátku Charkov, od roku 1934 pak Kyjev. Dne 24. srpna 1991 se Ukrajinská SSR odtrhla od SSSR a vyhlásila nezávislost, čímž vznikla moderní Ukrajina.

⏳ Historie

Vznik a rané období (1917–1922)

Po Říjnové revoluci v Rusku v roce 1917 se na ukrajinském území rozpoutal boj o moc. V Kyjevě byla vyhlášena Ukrajinská lidová republika (ULR), která usilovala o nezávislost. Proti ní stáli bolševici, kteří s podporou sovětského Ruska uspořádali v prosinci 1917 v Charkově Všeukrajinský sjezd sovětů. Tento sjezd vyhlásil Ukrajinu sovětskou republikou a rozhodl o vytvoření federace s Ruskou sovětskou federativní socialistickou republikou (RSFSR). Následovalo období chaosu a bojů, kdy na území Ukrajiny existovalo několik státních útvarů, včetně Doněcko-krivorožské sovětské republiky a Oděské sovětské republiky. V březnu 1918 se tyto útvary sloučily do Ukrajinské sovětské republiky, která byla ale brzy obsazena německými vojsky. Po odchodu Němců byla 10. března 1919 vyhlášena nezávislá Ukrajinská socialistická sovětská republika (USSR). Tento nový stát musel čelit polské invazi, která byla ukončena v březnu 1921 Rižskou mírovou smlouvou, jež stanovila hranice mezi Polskem a sovětskými republikami.

Meziválečné období a stalinský teror (1922–1939)

Dne 30. prosince 1922 se Ukrajinská SSR stala jedním ze zakládajících členů Svazu sovětských socialistických republik (SSSR), spolu s RSFSR, Běloruskou SSR a Zakavkazskou SFSR. Dvacátá léta byla ve znamení politiky "ukrajinizace", kdy bylo podporováno ukrajinské školství a kultura pod heslem "národní obsah sovětskou formou". Tento kurz se však dramaticky změnil na konci 20. let s nástupem Josifa Stalina k moci. Začala násilná kolektivizace zemědělství, která narazila na silný odpor ukrajinských rolníků. Stalinova vláda reagovala brutálními represemi a uměle vyvolaným hladomorem v letech 1932–1933, známým jako Holodomor. Tento akt, který je dnes mnoha zeměmi včetně České republiky uznáván jako genocida, si vyžádal miliony obětí. Cílem bylo zlomit odpor rolníků a ukrajinského národního hnutí. Ve 30. letech také probíhaly rozsáhlé čistky v Komunistické straně, armádě i mezi inteligencí.

🗺️ Druhá světová válka (1939–1945)

Po uzavření paktu Molotov-Ribbentrop v srpnu 1939 a následné invazi do Polska Sovětský svaz anektoval východní části Polska. Tímto aktem byla k Ukrajinské SSR připojena území západní Ukrajiny (Halič a Volyň). Po německé invazi do SSSR 22. června 1941 se celé území Ukrajiny rychle ocitlo pod nacistickou okupací. Němci zde zřídili tzv. Říšský komisariát Ukrajina. Okupační režim byl mimořádně krutý, docházelo k systematickému vyvražďování židovského obyvatelstva a sovětských funkcionářů. Válka způsobila zemi obrovské materiální i lidské ztráty; odhaduje se, že zahynulo až 6,8 milionu ukrajinských civilistů a vojáků. Rudá armáda osvobodila území Ukrajiny v letech 1943 a 1944.

Poválečné období a Černobyl (1945–1991)

Po skončení války byla k Ukrajinské SSR připojena Zakarpatská oblast, dříve součást Československa jako Podkarpatská Rus. Spolu s Běloruskou SSR se Ukrajina stala zakládajícím členem OSN a měla zde samostatné zastoupení. V letech 1946–1947 zemi postihl další hladomor, i když ne v takovém rozsahu jako ve 30. letech. Až do 50. let na západě země působily oddíly Ukrajinské povstalecké armády (UPA), které bojovaly proti sovětské moci. V roce 1954, u příležitosti 300. výročí Perejaslavské rady, tehdejší vůdce SSSR Nikita Chruščov inicioval připojení Krymského poloostrova k Ukrajinské SSR. Dne 26. dubna 1986 došlo k největší jaderné katastrofě v historii – havárii v Černobylské jaderné elektrárně. Výbuch čtvrtého reaktoru uvolnil do atmosféry obrovské množství radioaktivních látek, které zamořily rozsáhlá území nejen na Ukrajině, ale i v Bělorusku, Rusku a dalších částech Evropy. Katastrofa a její utajování sovětskými úřady výrazně podkopaly důvěru v komunistický režim.

📉 Zánik a vyhlášení nezávislosti

V druhé polovině 80. let, v souvislosti s politikou perestrojky a glasnosti Michaila Gorbačova, sílilo na Ukrajině národní a demokratické hnutí. Po neúspěšném srpnovém puči v Moskvě v roce 1991 vyhlásil Nejvyšší sovět Ukrajinské SSR dne 24. srpna 1991 nezávislost Ukrajiny. Tento akt byl drtivou většinou potvrzen v referendu 1. prosince 1991. Tímto dnem definitivně zanikla Ukrajinská sovětská socialistická republika a zrodil se moderní stát Ukrajina.

🏛️ Politický systém

Ukrajinská SSR byla formálně suverénní stát, ale ve skutečnosti byla plně podřízena centrální vládě v Moskvě. Veškerou moc držela Komunistická strana Ukrajiny, která byla integrální součástí Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS). Nejvyšším zákonodárným orgánem byl Nejvyšší sovět Ukrajinské SSR, jehož volby však byly pouze formální.

🌍 Geografie a administrativní dělení

Ukrajinská SSR byla druhou nejlidnatější a třetí největší republikou Sovětského svazu. S rozlohou 603 700 km² byla největším státem v Evropě. Na západě sousedila s Polskem, Maďarskem a Rumunskem, na severu s Běloruskou SSR, na východě s Ruskou SFSR a na jihu byla omývána Černým a Azovským mořem. Administrativně se dělila na 25 oblastí.

💰 Ekonomika

Ekonomika Ukrajinské SSR byla klíčovou součástí hospodářství celého Sovětského svazu. Republika disponovala úrodnou černozemí, která z ní činila "obilnici SSSR". Kromě zemědělství byl silně rozvinutý i těžký průmysl, zejména těžba uhlí v Donbasu, hutnictví a strojírenství. Ukrajina byla také významným centrem sovětského zbrojního a kosmického průmyslu. Veškerá ekonomika byla centrálně plánovaná a řízená z Moskvy.

🧑‍🤝‍🧑 Obyvatelstvo

Podle posledního sovětského sčítání lidu v roce 1989 žilo v Ukrajinské SSR 51 706 746 obyvatel. Většinu tvořili Ukrajinci (cca 73 %), významnou menšinou byli Rusové (cca 22 %). Žily zde i další národnosti jako Židé, Bělorusové, Moldavané, Poláci a další. Oficiálními jazyky byly ukrajinština a ruština, avšak v praxi byla ruština silně preferována a probíhala politika rusifikace.

📖 Pro laiky

Představte si velkou rodinu, kde je jeden velmi přísný a silný rodič (Sovětský svaz) a několik dětí (jednotlivé republiky). Ukrajinská SSR byla jedním z těchto dětí – velkým, silným a důležitým, které muselo tvrdě pracovat na poli (pěstovat obilí) a v továrnách, aby se celá rodina měla dobře. I když měla svůj vlastní pokoj (byla to republika s vlastní vládou), o všem důležitém rozhodoval rodič v Moskvě. Někdy byl rodič velmi krutý, jako když způsobil hrozný hladomor, aby potrestal neposlušnost. Po mnoha letech, když rodič zeslábl, se toto "dítě" rozhodlo, že už je dost velké na to, aby se osamostatnilo a žilo si po svém. A tak se v roce 1991 z Ukrajinské SSR stala nezávislá Ukrajina.

📚 Zdroje

```