Přeskočit na obsah

Tuberkulóza

Z Infopedia
Verze z 28. 11. 2025, 00:07, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (Tuberkulóza))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - nemoc

Tuberkulóza (zkráceně TBC, dříve též souchotiny nebo úbytě) je závažné a potenciálně smrtelné infekční onemocnění, které nejčastěji postihuje plíce. Původcem je bakterie zvaná Mycobacterium tuberculosis, označovaná též jako Kochův bacil. Onemocnění se šíří vzduchem, když infikovaná osoba kašle, kýchá nebo mluví. Ačkoli je TBC léčitelná a dá se jí předcházet, zůstává jednou z hlavních příčin úmrtí z infekčních chorob na světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2024 onemocnělo tuberkulózou odhadem 10,7 milionu lidí po celém světě.

Existují dvě základní formy: latentní TBC infekce a aktivní TBC onemocnění. U latentní formy je člověk nakažen bakterií, ale nemá žádné příznaky a není infekční. Bakterie zůstávají v těle v neaktivním stavu. U malého procenta těchto lidí (asi 5–10 %) se může infekce později v životě aktivovat a přejít v aktivní onemocnění, a to zejména při oslabení imunitního systému. Aktivní TBC se projevuje příznaky jako je dlouhotrvající kašel, horečka, noční pocení, úbytek hmotnosti a únava.

👶 Pro laiky

Představte si, že vaše tělo je jako velká zahrada a bakterie tuberkulózy jsou jako semínka velmi odolného plevele. Když se nadechnete vzduchu, kde jsou tato "semínka" od někoho nemocného, mohou se dostat do vaší "zahrady" (plic).

  • Spící semínka (Latentní TBC): Většinou je vaše tělo (zahradník) dost silné na to, aby semínka oplotilo a nenechalo je růst. Semínka jsou v zemi, ale neškodí. Jsou "spící". Člověk se cítí úplně zdravý a nikoho dalšího nemůže nakazit. Většina lidí, co se s TBC setká, má právě tuto "spící" formu.
  • Rostoucí plevel (Aktivní TBC): Pokud je ale váš "zahradník" (imunitní systém) unavený nebo oslabený (například jinou nemocí), "semínka" se mohou probudit a začít růst jako plevel. Tento plevel (aktivní nemoc) pak začne ničit zahradu (plíce a další orgány). Člověk se začne cítit nemocný – kašle, má horečku, hubne. A co je důležité, může teď "semínka" šířit dál, když kašle nebo kýchá.

Léčba je jako speciální postřik na plevel. Trvá to sice dlouho (několik měsíců), ale je velmi důležité použít celý postřik, aby se zničila všechna semínka a plevel se nevrátil.

⏳ Historie

Tuberkulóza je jedním z nejstarších známých onemocnění lidstva. Důkazy o jejím výskytu byly nalezeny na kostrách prehistorických lidí a egyptských mumií. V průběhu historie byla známá pod různými názvy, jako jsou souchotiny, úbytě, ftíza (z řeckého phthisis – úbytek), bílý mor (kvůli bledosti nemocných) nebo královo zlo.

Významný zlom v pochopení nemoci nastal 24. března 1882, kdy německý lékař a mikrobiolog Robert Koch objevil původce – bakterii Mycobacterium tuberculosis. Za tento objev obdržel v roce 1905 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Termín "tuberkulóza" byl poprvé použit v roce 1832.

Před objevem antibiotik byla léčba TBC velmi omezená a spočívala především v klimatické a dietetické léčbě v sanatoriích. Úmrtnost byla velmi vysoká. Skutečnou revoluci v léčbě přinesl až objev streptomycinu v roce 1943 a dalších antituberkulotik v následujících desetiletích. Dalším klíčovým milníkem byl vývoj vakcíny BCG (Bacillus Calmette-Guérin) Albertem Calmettem a Camillem Guérinem, která se začala používat ve 20. letech 20. století.

🦠 Původce

Hlavním původcem tuberkulózy je bakterie Mycobacterium tuberculosis , aerobní, nepohyblivá, tyčinkovitá bakterie. Je součástí skupiny bakterií zvané Mycobacterium tuberculosis complex, kam patří i další blízce příbuzné druhy jako M. bovis (původce TBC u skotu, přenosný na člověka), M. africanum a M. microti.

Charakteristickým znakem mykobakterií je vysoký obsah mykolových kyselin v buněčné stěně, což jim propůjčuje voskovitý povrch. Tato vlastnost způsobuje, že jsou odolné vůči běžnému Gramovu barvení a místo toho se k jejich vizualizaci pod mikroskopem používá speciální acidorezistentní barvení (např. podle Ziehl-Neelsena). Tato odolná stěna jim také umožňuje přežívat uvnitř buněk imunitního systému, konkrétně v makrofágách, a unikat tak imunitní odpovědi hostitele.

🩺 Příznaky a projevy

Příznaky tuberkulózy se liší podle toho, zda se jedná o plicní nebo mimoplicní formu.

Plicní tuberkulóza

Plicní TBC je nejčastější formou onemocnění (asi 85 % případů). Mezi typické příznaky patří:

  • Dlouhotrvající kašel (déle než 3 týdny), který může být suchý a dráždivý, později s vykašláváním hlenu.
  • Hemoptýza (vykašlávání krve), obvykle v pokročilejších stádiích.
  • Bolest na hrudi.
  • Dušnost.

Kromě toho se objevují i celkové (systémové) příznaky:

Mimoplicní tuberkulóza

Bakterie TBC se mohou z plic krevním nebo lymfatickým oběhem rozšířit do kterékoliv části těla. Příznaky pak závisí na postiženém orgánu:

  • TBC mízních uzlin (skrofulóza): Nejčastější mimoplicní forma, projevuje se nebolestivým zduřením lymfatických uzlin, typicky na krku.
  • TBC kostí a kloubů (Pottova nemoc): Pokud postihne páteř, způsobuje bolesti zad a může vést k deformacím.
  • TBC urogenitálního traktu: Může se projevit krví v moči nebo bolestmi v boku.
  • TBC centrálního nervového systému (tuberkulózní meningitida): Závažná forma projevující se bolestmi hlavy, ztuhlostí šíje a poruchami vědomí.
  • Miliární tuberkulóza: Vzniká masivním rozsevem bakterií do celého těla a postihuje mnoho orgánů najednou.

🔬 Diagnostika

Diagnostika tuberkulózy zahrnuje kombinaci několika metod k potvrzení přítomnosti infekce a rozlišení mezi latentní a aktivní formou.

  • Anamnéza a fyzikální vyšetření: Lékař zjišťuje příznaky (kašel, horečka, úbytek váhy) a rizikové faktory (kontakt s nemocným, cestování). Poslechem plic fonendoskopem může odhalit abnormální dýchací zvuky.
  • Tuberkulinový kožní test (Mantoux test): Do kůže na předloktí se aplikuje malé množství tuberkulinu. Reakce (zatvrdnutí v místě vpichu) se hodnotí po 48–72 hodinách. Pozitivní výsledek značí, že imunitní systém se s bakterií setkal, ale nerozlišuje mezi latentní infekcí, aktivní nemocí nebo stavem po očkování.
  • IGRA testy (Interferon-Gamma Release Assays): Moderní krevní testy (např. QuantiFERON-TB Gold), které měří imunitní reakci na specifické antigeny M. tuberculosis. Jsou specifičtější než kožní test a nejsou ovlivněny předchozím očkováním vakcínou BCG.
  • Zobrazovací metody: Rentgen hrudníku nebo CT mohou odhalit typické změny na plicích, jako jsou zánětlivá ložiska (infiltráty) nebo dutiny (kaverny).
  • Mikrobiologické vyšetření: Zlatým standardem pro potvrzení aktivní plicní TBC je průkaz bakterií ve vzorku, nejčastěji ve vykašlaném hlenu (sputu).
   *   **Mikroskopie:** Vzorek se obarví podle Ziehl-Neelsena a hledají se acidorezistentní tyčinky. Výsledek je rychlý, ale metoda je méně citlivá.
   *   **Kultivace:** Pěstování mykobakterií na speciálních půdách. Je to nejpřesnější metoda, ale kvůli pomalému růstu bakterií trvá několik týdnů. Moderní automatizované systémy v tekutých médiích mohou dobu zkrátit.
   *   **Molekulárně-genetické metody (PCR):** Rychlé testy, které detekují DNA mykobakterií ve vzorku během několika hodin a mohou zároveň zjistit rezistenci na klíčová antibiotika.

💊 Léčba

Léčba aktivní, nekomplikované tuberkulózy je založena na kombinaci několika antituberkulotik a trvá standardně 6 měsíců. Cílem kombinované terapie je zabránit vzniku rezistence bakterií na léky.

Standardní léčebný režim se skládá ze dvou fází: 1. Iniciální (intenzivní) fáze (2 měsíce): Podává se kombinace čtyř léků: isoniazid, rifampicin, pyrazinamid a ethambutol. Tato fáze má za cíl rychle snížit množství bakterií v těle a zabránit dalšímu přenosu. Pacient se obvykle stává neinfekčním během prvních dvou týdnů léčby. 2. Pokračovací fáze (4 měsíce): Pacient pokračuje v užívání dvou klíčových léků, isoniazidu a rifampicinu. Tato fáze má za cíl zlikvidovat zbývající perzistující bakterie.

Léčba musí být důsledná a nepřerušovaná. Nedostatečná nebo přerušovaná léčba je hlavním důvodem selhání a vzniku lékové rezistence.

Lékově rezistentní TBC

Velkým globálním problémem je nárůst kmenů TBC, které jsou odolné vůči standardním lékům.

  • Multirezistentní TBC (MDR-TB): Je definována jako rezistence nejméně na dva nejúčinnější léky první linie – isoniazid a rifampicin. Léčba MDR-TB je mnohem delší (může trvat až 2 roky), dražší a využívá léky druhé linie, které mají více vedlejších účinků.
  • Extenzivně rezistentní TBC (XDR-TB): Je ještě závažnější formou, kde je bakterie kromě isoniazidu a rifampicinu rezistentní i na fluorochinolony a alespoň jeden z injekčních léků druhé linie. Léčebné možnosti jsou velmi omezené.

🛡️ Prevence

Prevence tuberkulózy se opírá o několik klíčových strategií:

  • Včasná diagnostika a léčba: Rychlé odhalení a zahájení léčby u osob s aktivní TBC je nejúčinnějším způsobem, jak zabránit dalšímu šíření nemoci v populaci.
  • Screening a léčba latentní TBC: Vyhledávání a preventivní léčba latentní TBC u rizikových skupin (např. lidé v blízkém kontaktu s nemocnými, pacienti s HIV/AIDS, osoby před zahájením biologické léčby) významně snižuje riziko přechodu do aktivního onemocnění.
  • Očkování (kalmetizace): Používá se vakcína BCG (Bacillus Calmette-Guérin), která obsahuje živý, oslabený kmen Mycobacterium bovis. Očkování nechrání plně před nákazou plicní TBC, ale je účinné v prevenci závažných forem onemocnění u malých dětí, jako je tuberkulózní meningitida. V mnoha zemích s nízkým výskytem TBC, včetně České republiky, bylo plošné očkování novorozenců ukončeno (v ČR v roce 2010) a nyní se očkují pouze rizikové skupiny dětí.
  • Kontrola infekce: Zahrnuje opatření ve zdravotnických zařízeních a komunitách, jako je respirační hygiena (zakrývání úst při kašli), větrání prostor a používání respirátorů při péči o pacienty s aktivní TBC.

📈 Epidemiologie

Tuberkulóza zůstává celosvětově významným zdravotním problémem. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je TBC jednou z hlavních příčin úmrtí z jediného infekčního agens, hned po COVID-19.

V roce 2024 podle odhadů WHO:

  • Onemocnělo TBC přibližně 10,7 milionu lidí.
  • Na TBC zemřelo přibližně 1,3 milionu lidí.
  • Nejvyšší zátěž TBC nesou země v Jihovýchodní Asii, Africe a oblasti Západního Pacifiku.

V České republice je situace dlouhodobě příznivá a země patří mezi státy s nejnižším výskytem TBC v Evropě. Ročně jsou hlášeny stovky nových případů. Zvýšené riziko se týká určitých skupin obyvatelstva, jako jsou lidé bez domova, osoby s oslabenou imunitou a cizinci ze zemí s vysokým výskytem TBC. Data o výskytu v ČR sbírá a publikuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) prostřednictvím Registru tuberkulózy.

💡 Zajímavosti

  • Bakterie M. tuberculosis se může v těle skrývat v latentní (spící) formě po mnoho let, aniž by způsobovala potíže.
  • Přibližně jedna čtvrtina světové populace je podle odhadů infikována bakterií tuberkulózy v latentní formě.
  • Mezi slavné osobnosti, které zemřely na tuberkulózu, patří například Franz Kafka, Frédéric Chopin, Anton Pavlovič Čechov, George Orwell nebo Karel Havlíček Borovský.
  • Den 24. březen byl vyhlášen Světovým dnem boje proti tuberkulóze na památku dne, kdy Robert Koch oznámil svůj objev.

🌐 Zdroje