1588

Rozbalit box

Obsah boxu

{{{letopočet}}}
Porážka Španělské Armady v bitvě u Gravelines
Století	16. století
Desetiletí	1580–1589

1588 (MDLXXXVIII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem. Tento rok je v evropských dějinách zapsán především jako rok neúspěšného pokusu španělského krále Filipa II. o invazi do Anglie pomocí obrovského loďstva známého jako Španělská Armada (Neporazitelná Armada). Její porážka znamenala klíčový moment v anglicko-španělské válce a stala se symbolem vzestupu anglické námořní moci. Ve Francii pokračovala válka tří Jindřichů dramatickými událostmi, včetně pařížského povstání a vraždy vévody de Guise.

🌍 Události

Evropa

Anglie a Španělsko: Porážka Neporazitelné Armady

Nejvýznamnější událostí roku byl pokus španělského impéria o invazi do Anglie. Cílem bylo sesadit protestantskou královnu Alžbětu I., ukončit anglickou podporu nizozemským povstalcům a zastavit útoky anglických korzárů (jako byl Francis Drake) na španělské kolonie a lodě.

• 28. května – Španělská Armada, obrovská flotila čítající přibližně 130 lodí, vyplouvá z Lisabonu pod velením vévody z Mediny-Sidonie. Plánem bylo proplout Lamanšským průlivem, v Španělském Nizozemí nalodit elitní armádu vévody z Parmy a vylodit se v Kentu.
• 29. července – Armada je spatřena u pobřeží Cornwallu. Anglické loďstvo pod velením lorda Howarda z Effinghamu, sira Francise Drakea a sira Johna Hawkinse vyplouvá z Plymouthu.
• 31. července – 6. srpna – V Lamanšském průlivu dochází k sérii menších střetnutí. Anglické lodě, které jsou menší, rychlejší a lépe manévrovatelné, využívají své dělostřelectvo s delším dosahem a vyhýbají se přímému boji muže proti muži, na který spoléhali Španělé.
• 7. srpna – Španělská flotila zakotvila u Calais, kde čekala na zprávy od vévody z Parmy. Během noci Angličané vyslali proti sevřené formaci Armady osm zápalných lodí, což mezi Španěly vyvolalo paniku a donutilo je přeřezat kotevní lana. Formace se rozpadla.
• 8. srpna – Dojde k rozhodující bitvě u Gravelines. Anglické loďstvo využilo zmatku a způsobilo španělským lodím těžké ztráty. Španělé ztratili několik lodí a mnoho dalších bylo poškozeno.
• 9. srpna – Silný jihozápadní vítr, později nazývaný "protestantský vítr", znemožnil Armadě návrat do Lamanšského průlivu. Vévoda z Mediny-Sidonie se rozhodl pro návrat do Španělska nebezpečnou cestou kolem Skotska a Irska.
• srpen – říjen – Během cesty zpět je flotila zdecimována silnými bouřemi. Desítky lodí ztroskotaly u pobřeží Irska, kde byli přeživší často pobiti místními obyvateli nebo anglickými posádkami. Do Španělska se vrátila jen asi polovina lodí a zlomek mužů.

Porážka Armady byla obrovskou propagandistickou výhrou pro Anglii a protestantismus. Posílila národní hrdost a pozici královny Alžběty I. Ačkoliv válka se Španělskem pokračovala až do roku 1604, tato událost symbolicky předznamenala postupný úpadek španělské námořní dominance.

Francie: Válka tří Jindřichů

Náboženské války ve Francii dosáhly dalšího vrcholu.

• 12. května – Den barikád (Journée des Barricades): V Paříži vypuklo lidové povstání vedené Katolickou ligou a populárním vévodou Jindřichem I. de Guise. Král Jindřich III. byl donucen uprchnout z hlavního města.
• 23. prosince – Král Jindřich III., který se cítil ponížený a ohrožený mocí vévody de Guise, nechal na zasedání generálních stavů na zámku Blois vévodu a jeho bratra, kardinála Ludvíka II. de Guise, zavraždit svou osobní stráží. Tento čin vyvolal otevřenou vzpouru Katolické ligy proti králi.

Ostatní události v Evropě

• V Dánsku se po smrti Frederika II. stal králem jeho nezletilý syn Kristián IV. Dánský, za kterého vládla regentská rada.
• V Polsko-litevské unii upevňoval svou moc král Zikmund III. Vasa.
• Ve Svaté říši římské vládl císař Rudolf II. ze svého sídla v Praze.

Asie

• V Japonsku vydal faktický vládce Tojotomi Hidejoši edikt známý jako Hon na meče (Katanagari). Cílem bylo odzbrojit rolníky a mnichy, aby se předešlo povstáním a upevnila se moc třídy samurajů. Tím byla dále posílena společenská hierarchie.
• V Persii pokračoval šáh Abbás I. Veliký v reformách armády a státní správy, aby čelil hrozbě ze strany Osmanské říše a Uzbeků.

🔬 Věda a umění

• Anglický dramatik Christopher Marlowe pravděpodobně v tomto období napsal svou slavnou hru Tragická historie o doktoru Faustovi.
• Francouzský filozof Michel de Montaigne vydal páté, rozšířené vydání svých Esejů.
• V Benátkách zemřel Paolo Veronese, jeden z nejvýznamnějších malířů benátské školy pozdní renesance.
• V Konstantinopoli zemřel ve vysokém věku Mimar Sinan, nejvýznamnější architekt Osmanské říše, autor stovek staveb včetně mešity Sulejmanije.

👶 Narození

• 5. dubna – Thomas Hobbes, anglický filozof, teoretik společnosti a státu, autor díla Leviathan († 1679)
• 12. dubna – John Winthrop, anglický puritánský právník a první guvernér kolonie Massachusettského zálivu († 1649)
• 28. května – Pierre Séguier, francouzský státník a kancléř Francie († 1672)
• 13. července – Ferdinand Brandenburský, markrabě braniborský († 1608)
• 10. prosince – Johann von Aldringen, rakouský polní maršál v třicetileté válce († 1634)
• ? – Hendrick ter Brugghen, nizozemský malíř, představitel utrechtských caravaggistů († 1629)
• ? – Marin Mersenne, francouzský teolog, filozof, matematik a hudební teoretik († 1648)

✝️ Úmrtí

• 4. dubna – Frederik II. Dánský, král dánský a norský (* 1534)
• 19. dubna – Paolo Veronese, italský renesanční malíř (* 1528)
• 17. července – Mimar Sinan, hlavní osmanský architekt (* cca 1489)
• 10. srpna – Alonso Sánchez Coello, španělský renesanční malíř, portrétista na dvoře Filipa II. (* 1531)
• 4. září – Robert Dudley, 1. hrabě z Leicesteru, anglický státník a favorit královny Alžběty I. (* 1532)
• 2. října – Bernardino Telesio, italský filozof a přírodovědec (* 1509)
• 23. prosince – Jindřich I. de Guise, francouzský vévoda, vůdce Katolické ligy (zavražděn) (* 1550)
• 24. prosince – Ludvík II. de Guise, francouzský kardinál (zavražděn) (* 1555)

👑 Hlava státu

• Anglie – Alžběta I.
• Francie – Jindřich III.
• Svatá říše římská – Rudolf II.
• Španělsko & Portugalsko – Filip II.
• Papež – Sixtus V.
• Osmanská říše – Murad III.
• Polsko-litevská unie – Zikmund III. Vasa
• Ruské carství – Fjodor I. (de facto vládl Boris Godunov)
• Persie – Abbás I. Veliký
• Mughalská říše – Akbar Veliký
• Japonsko – císař Go-Józei (de facto vládl Tojotomi Hidejoši)

⏰ Tento článek je aktuální k datu 23.12.2025