Massachusetts Bay Colony

Rozbalit box

Obsah boxu

Kolonie Massachusettského zálivu (anglicky Massachusetts Bay Colony) byla anglická kolonie na východním pobřeží Severní Ameriky v oblasti Nová Anglie, která existovala v 17. století. Byla založena v roce 1629 Massachusetts Bay Company na základě královské charty od krále Karla I.. Hlavním motivem jejího založení byla snaha puritánů vytvořit společnost řídící se jejich náboženskými principy, daleko od perzekuce v Anglii. V čele s prvním guvernérem Johnem Winthropem se kolonie rychle stala nejlidnatější a ekonomicky nejvýznamnější osadou v Nové Anglii.

Kolonie je známá pro svou silně teokratickou vládu, důraz na vzdělání (založení Harvardovy koleje v roce 1636) a náboženskou nesnášenlivost, která vedla k vyhnání osobností jako Roger Williams a Anne Hutchinsonová. Její historie je také poznamenána konflikty s původními obyvateli, zejména devastující válkou krále Filipa, a nechvalně proslulými salemskými čarodějnickými procesy. Původní charta byla v roce 1684 zrušena a po krátkém období pod správou Dominion Nové Anglie byla kolonie v roce 1691 sloučena s Kolonie Plymouth a dalšími územími do nové Provincie Massachusetts Bay. Její odkaz však zásadně ovlivnil náboženský, politický a kulturní vývoj Spojených států.

📜 Historie

⛪ Puritánský původ a založení

Na počátku 17. století čelila skupina anglických protestantů, známých jako puritáni, sílícímu tlaku ze strany anglikánské církve a monarchie. Puritáni usilovali o "očištění" církve od zbytků katolických rituálů a struktur. Za vlády krále Karla I. a arcibiskupa Williama Lauda se jejich situace zhoršila, což vedlo mnohé k myšlence emigrace.

V roce 1628 získala skupina investorů, zvaná New England Company, od Rady pro Novou Anglii pozemkovou dotaci. O rok později, 4. března 1629, se jim podařilo získat od krále Karla I. královskou chartu, která společnost reorganizovala na Massachusetts Bay Company a udělila jí právo na samosprávu na území mezi řekami Charles a Merrimack. Klíčovým prvkem charty bylo, že neuváděla, kde se má konat valná hromada společnosti. To umožnilo puritánským vůdcům přenést sídlo společnosti – a tím i samotnou chartu a vládu – přímo do Ameriky, čímž si zajistili značnou autonomii na anglickou korunou.

⛵ Velká migrace a "Město na kopci"

První malá skupina osadníků pod vedením Johna Endecotta dorazila do osady Naumkeag, kterou přejmenovali na Salem, již v roce 1628. Hlavní vlna osídlení, známá jako Velká migrace, začala v roce 1630. V čele flotily jedenácti lodí stál John Winthrop, bohatý právník a nově zvolený guvernér kolonie.

Během plavby na lodi Arbella pronesl Winthrop slavné kázání "Model křesťanské lásky" (A Model of Christian Charity), v němž formuloval vizi nové společnosti. Měla být "jako město na kopci" (a city upon a hill), vzorem zbožného a spravedlivého společenství pro celý svět. Tato myšlenka hluboce ovlivnila americkou kulturu a identitu. Winthropova flotila přivezla do Massachusetts přes tisíc osadníků, kteří založili několik osad, včetně Bostonu, který se brzy stal politickým a obchodním centrem kolonie. Během 30. let 17. století přišlo do Massachusetts v rámci Velké migrace přibližně 20 000 dalších puritánů.

🏛️ Vláda a společnost

Vláda kolonie byla založena na principech královské charty, ale interpretována v duchu puritánské teologie. Nejvyšší mocí byla Všeobecná rada (General Court), která původně sestávala z guvernéra, jeho zástupce, 18 "asistentů" a všech "svobodných mužů" (freemen). Zpočátku byli za svobodné muže považováni pouze akcionáři společnosti, ale v roce 1631 bylo toto právo rozšířeno na všechny dospělé muže, kteří byli plnoprávnými členy puritánské církve. Tím byla de facto vytvořena teokracie, kde politická práva byla neoddělitelně spjata s náboženskou příslušností.

Jak kolonie rostla, stalo se nepraktickým, aby se všichni svobodní muži scházeli osobně. Systém byl proto reformován a každé město si začalo volit své zástupce do Všeobecné rady. V roce 1644 se rada rozdělila na dvě komory, čímž vznikl jeden z prvních dvoukomorových legislativních sborů v Americe. Společnost byla silně hierarchická a komunitní, s důrazem na rodinu, církev a poslušnost vůči autoritám.

✝️ Náboženské spory a vyhnanství

Puritánská snaha o vytvoření jednotné a čisté náboženské společnosti vedla k netoleranci vůči jakýmkoli odchylkám.

Roger Williams: Populární kazatel ze Salemu, který zpochybňoval právo kolonie zabírat indiánskou půdu bez řádné kompenzace a prosazoval striktní oddělení církve od státu. Jeho názory byly považovány za nebezpečné a v roce 1635 byl vyhoštěn. Uprchl na jih, kde založil kolonii Rhode Island jako útočiště pro náboženskou svobodu.
Anne Hutchinsonová: Charismatická a inteligentní žena, která pořádala ve svém domě náboženská setkání. Zpochybňovala důraz kladený duchovními na "dobré skutky" jako důkaz spásy a tvrdila, že spása přichází pouze skrze víru a vnitřní zjevení (tzv. antinomismus). Byla obviněna z kacířství a podvracení autority, a po vysoce sledovaném procesu byla v roce 1638 rovněž vyhnána. I ona našla útočiště v Rhode Islandu.
Kvakeři: Členové Společnosti přátel (kvakeři) byli v Massachusetts obzvláště tvrdě pronásledováni pro své misijní aktivity a odlišné náboženské praktiky. Byli bičováni, vězněni a vyháněni. Mezi lety 1659 a 1661 byli v Bostonu dokonce čtyři kvakeři, včetně jedné ženy (Mary Dyerová), oběšeni.

⚔️ Vztahy s indiány a válka krále Filipa

Počáteční vztahy mezi puritány a místními indiánskými kmeny, jako byli Massachusettové a Wampanoagové, byly smíšené. Puritáni se snažili některé indiány konvertovat ke křesťanství, nejznámější je v tomto ohledu misionář John Eliot, který založil tzv. "modlící se města" (Praying Towns) pro konvertované indiány.

Rostoucí počet osadníků a jejich hlad po půdě však nevyhnutelně vedly ke konfliktům. Napětí vyvrcholilo v letech 1675–1678 v konfliktu známém jako Válka krále Filipa (podle indiánského jména náčelníka Wampanoagů, Metacomet). Byla to nejkrvavější válka v americké koloniální historii v přepočtu na počet obyvatel. Indiánské kmeny vedené Metacometem zaútočily na desítky osad po celé Nové Anglii. Kolonisté odpověděli brutální silou. Válka skončila porážkou indiánů, smrtí Metacometa a zdecimováním indiánské populace v jižní Nové Anglii. Pro kolonii to bylo Pyrrhovo vítězství, které zanechalo hluboké ekonomické a psychologické jizvy.

🧙‍♀️ Salemské čarodějnické procesy

Jednou z nejtemnějších kapitol v historii kolonie byly Salemské čarodějnické procesy v letech 1692–1693. Vypukly ve vesnici Salem Village (dnešní Danvers) a rychle se rozšířily do okolí. Na základě obvinění skupiny mladých dívek, které tvrdily, že jsou očarovány, bylo více než 200 lidí obviněno z čarodějnictví. Devatenáct osob bylo oběšeno, několik dalších zemřelo ve vězení a jeden muž byl umučen k smrti. Procesy byly poznamenány masovou hysterií, používáním "spektrálních důkazů" (svědectví o zjevení ducha obviněného) a selháním právního systému. Během několika let si koloniální vláda uvědomila svou chybu, omluvila se a vyplatila odškodnění rodinám obětí.

📉 Zrušení charty a konec kolonie

Nezávislé a často vzdorovité chování kolonie, zejména její ignorování anglických Navigačních aktů (zákonů regulujících koloniální obchod), vedlo k rostoucímu napětí s anglickou korunou. V roce 1684 král Karel II. konečně zrušil původní chartu Massachusetts, čímž kolonii připravil o její samosprávu.

V roce 1686 byla Massachusetts začleněna do nového správního celku, Dominion Nové Anglie, který zahrnoval všechny kolonie Nové Anglie a později i New York a New Jersey. Vládl mu nepopulární královský guvernér Sir Edmund Andros. Jeho vláda skončila v roce 1689 po Slavné revoluci v Anglii, kdy byl Andros bostonským davem zatčen a svržen.

Po několika letech nejistoty byla v roce 1691 vydána nová charta, která vytvořila Provincie Massachusetts Bay. Ta spojila území Kolonie Massachusettského zálivu, Kolonie Plymouth, Martha's Vineyard, Nantucket a dnešní Maine a Nové Skotsko. Nová provincie již byla pod přímou kontrolou koruny, s guvernérem jmenovaným králem, a náboženská tolerance byla rozšířena i na nepuritány, což definitivně ukončilo éru puritánské teokracie.

⚙️ Ekonomika a hospodářství

Ekonomika Kolonie Massachusettského zálivu byla diverzifikovaná a robustní. Na rozdíl od jižních kolonií, které se spoléhaly na plantážní zemědělství, se Massachusetts zaměřilo na obchod a řemesla.

Zemědělství: Půda v Nové Anglii byla kamenitá a méně úrodná, takže zemědělství bylo převážně soběstačného charakteru. Pěstovala se kukuřice, dýně, žito a další plodiny.
Rybolov: Lov tresek byl klíčovým odvětvím. Sušené a solené tresky se vyvážely do Evropy a Karibiku, kde sloužily jako potrava pro otroky.
Stavba lodí: Díky rozsáhlým lesům s kvalitním dřevem se Massachusetts stalo centrem stavby lodí v britských koloniích. Loděnice v Bostonu, Salemu a dalších přístavech produkovaly lodě pro místní rybáře i pro mezinárodní obchod.
Obchod: Boston se rychle stal jedním z nejrušnějších přístavů v Severní Americe. Obchodníci z Massachusetts se zapojili do tzv. trojúhelníkového obchodu, vyváželi ryby, dřevo a potraviny do Západní Indie výměnou za cukr, melasu a rum, které pak dále směňovali v Anglii za průmyslové zboží.

🎓 Vzdělání a kultura

Puritáni kladli obrovský důraz na gramotnost, protože věřili, že každý křesťan by měl být schopen sám číst Bibli. Tento důraz vedl k založení jednoho z prvních systémů veřejného vzdělávání na světě.

Harvardova univerzita: Již v roce 1636 založila Všeobecná rada Harvardovu kolej (později univerzitu) s cílem zajistit vzdělání pro budoucí generaci duchovních.
Školské zákony: V letech 1642 a 1647 přijala kolonie zákony, které nařizovaly, aby každé město s 50 a více rodinami zaměstnávalo učitele a každé město se 100 a více rodinami zřídilo latinskou školu (grammar school).
Tisk: První tiskařský lis v anglické Severní Americe byl zprovozněn v Cambridge v roce 1638. První knihou zde vytištěnou byla Bay Psalm Book (1640).

🏛️ Vláda a právo

Právní systém kolonie byl založen na anglickém zvykovém právu (common law), ale byl silně modifikován biblickými principy. V roce 1641 byl přijat Massachusetts Body of Liberties, jeden z prvních kodexů zákonů v Americe, který zaručoval určitá základní práva a svobody (i když ne v moderním smyslu) a definoval trestné činy a tresty, často s přímými odkazy na Starý zákon.

Legacy a význam

Kolonie Massachusettského zálivu zanechala hluboký a trvalý odkaz na americkou historii a identitu.

Náboženský vliv: Ačkoli puritánská teokracie zanikla, jejich důraz na morálku, pracovitost (tzv. protestantská pracovní etika) a komunitní odpovědnost se stal součástí amerického charakteru.
Politický vliv: Zkušenosti se samosprávou, zastupitelskou vládou (Všeobecná rada) a psanými právními kodexy položily základy pro pozdější demokratické instituce ve Spojených státech. Idea "města na kopci" se stala trvalou metaforou pro americký excepcionalismus.
Vzdělávací vliv: Důraz na vzdělání vedl k tomu, že Nová Anglie se stala intelektuálním centrem Ameriky, což přetrvává dodnes.

🤔 Pro laiky

Co byli puritáni? Představte si skupinu lidí v Anglii, kteří si mysleli, že anglikánská církev je příliš okázalá a podobná katolické církvi, kterou neměli rádi. Chtěli církev "očistit" od všech ceremonií a vrátit se k jednoduché víře založené přímo na Bibli. Byli velmi přísní, pracovití a věřili, že Bůh předem určil, kdo bude spasen.
Co byla královská charta? Byla to v podstatě oficiální listina od krále, která dávala společnosti nebo skupině lidí povolení založit kolonii na určitém území. Charta fungovala jako ústava – definovala hranice kolonie, její vládu a práva osadníků. Puritáni chytře využili toho, že v jejich chartě nebylo uvedeno, že musí být řízena z Anglie, a tak si ji odvezli s sebou do Ameriky a vládli si sami.
Proč byla kolonie tak zaměřená na náboženství? Protože hlavním důvodem, proč puritáni opustili Anglii, byla náboženská perzekuce. Chtěli si vytvořit vlastní dokonalou společnost, kde by mohli žít přesně podle svých náboženských pravidel bez zásahů zvenčí. Náboženství tak prostupovalo vším – zákony, vládou, vzděláním i každodenním životem. Kdo s jejich pravidly nesouhlasil, byl často vyhnán.

Šablona:Aktualizováno