Přeskočit na obsah

1645: Porovnání verzí

Z Infopedia
Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)
 
m Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“
 
Řádek 18: Řádek 18:
Rok 1645 byl pro [[České království|České země]] jedním z nejtragičtějších v průběhu celé [[Třicetiletá válka|Třicetileté války]]. Švédská armáda pod velením maršála [[Lennart Torstensson|Lennarta Torstenssona]] dosáhla vrcholu své moci a ohrožovala samotné srdce [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]].
Rok 1645 byl pro [[České království|České země]] jedním z nejtragičtějších v průběhu celé [[Třicetiletá válka|Třicetileté války]]. Švédská armáda pod velením maršála [[Lennart Torstensson|Lennarta Torstenssona]] dosáhla vrcholu své moci a ohrožovala samotné srdce [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]].


**6. března – Bitva u Jankova:** V jedné z nejkrvavějších a nejrozhodnějších bitev celé války se střetla švédská armáda s císařskými vojsky vedenými [[Melchior von Hatzfeldt|Melchiorem von Hatzfeldtem]]. Bitva se odehrála poblíž města [[Jankov]] v [[Středočeský kraj|středních Čechách]]. Skončila drtivým vítězstvím [[Švédsko|Švédů]] a praktickým zničením císařské armády. Cesta na [[Vídeň]] byla pro Švédy otevřená a císař [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] musel uprchnout z [[Praha|Prahy]]. Následovalo rozsáhlé plenění [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]] švédskými vojsky.
'''6. března – Bitva u Jankova:''' V jedné z nejkrvavějších a nejrozhodnějších bitev celé války se střetla švédská armáda s císařskými vojsky vedenými [[Melchior von Hatzfeldt|Melchiorem von Hatzfeldtem]]. Bitva se odehrála poblíž města [[Jankov]] v [[Středočeský kraj|středních Čechách]]. Skončila drtivým vítězstvím [[Švédsko|Švédů]] a praktickým zničením císařské armády. Cesta na [[Vídeň]] byla pro Švédy otevřená a císař [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] musel uprchnout z [[Praha|Prahy]]. Následovalo rozsáhlé plenění [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]] švédskými vojsky.
**15. března – Obléhání Vídně:** Po vítězství u Jankova se Torstenssonova armáda spojila se sedmihradským knížetem [[Jiří I. Rákóczi|Jiřím I. Rákóczim]] a oblehla [[Vídeň]]. Císařské hlavní město se však podařilo ubránit.
'''15. března – Obléhání Vídně:''' Po vítězství u Jankova se Torstenssonova armáda spojila se sedmihradským knížetem [[Jiří I. Rákóczi|Jiřím I. Rákóczim]] a oblehla [[Vídeň]]. Císařské hlavní město se však podařilo ubránit.
**4. května – 23. srpna – Obléhání Brna:** Švédská armáda pod velením Torstenssona oblehla strategicky významné město [[Brno]]. Město, bráněné malou posádkou vojáků a měšťanů pod velením [[Jean-Louis Raduit de Souches|Jeana-Louise Raduita de Souches]], se navzdory obrovské přesile dokázalo ubránit. Neúspěch u Brna znamenal pro Švédy klíčový nezdar, který jim zabránil v dalším postupu na Vídeň a donutil je stáhnout se z [[Morava|Moravy]].
'''4. května – 23. srpna – Obléhání Brna:''' Švédská armáda pod velením Torstenssona oblehla strategicky významné město [[Brno]]. Město, bráněné malou posádkou vojáků a měšťanů pod velením [[Jean-Louis Raduit de Souches|Jeana-Louise Raduita de Souches]], se navzdory obrovské přesile dokázalo ubránit. Neúspěch u Brna znamenal pro Švédy klíčový nezdar, který jim zabránil v dalším postupu na Vídeň a donutil je stáhnout se z [[Morava|Moravy]].
**3. srpna – Druhá bitva u Nördlingenu (bitva u Alerheimu):** Francouzská armáda pod velením [[Louis, vévoda d'Enghien|vévody d'Enghien]] (pozdějšího [[Ludvík II. Bourbon-Condé|Velkého Condé]]) a maršála [[Henri de La Tour d'Auvergne de Turenne|Turenna]] porazila spojené bavorsko-císařské síly vedené [[Franz von Mercy|Franzem von Mercy]], který v bitvě padl. Ačkoliv se jednalo o francouzské vítězství, bylo vykoupeno obrovskými ztrátami.
'''3. srpna – Druhá bitva u Nördlingenu (bitva u Alerheimu):''' Francouzská armáda pod velením [[Louis, vévoda d'Enghien|vévody d'Enghien]] (pozdějšího [[Ludvík II. Bourbon-Condé|Velkého Condé]]) a maršála [[Henri de La Tour d'Auvergne de Turenne|Turenna]] porazila spojené bavorsko-císařské síly vedené [[Franz von Mercy|Franzem von Mercy]], který v bitvě padl. Ačkoliv se jednalo o francouzské vítězství, bylo vykoupeno obrovskými ztrátami.
**26. srpna – Lincký mír:** Císař Ferdinand III. uzavřel mír se sedmihradským knížetem Jiřím I. Rákóczim, čímž si uvolnil ruce pro boj se Švédy a [[Francie|Francouzi]].
'''26. srpna – Lincký mír:''' Císař Ferdinand III. uzavřel mír se sedmihradským knížetem Jiřím I. Rákóczim, čímž si uvolnil ruce pro boj se Švédy a [[Francie|Francouzi]].
*  Probíhají mírová jednání v [[Münster]]u a [[Osnabrück]]u, která postupně směřují k uzavření [[Vestfálský mír|Vestfálského míru]] v roce [[1648]].
*  Probíhají mírová jednání v [[Münster]]u a [[Osnabrück]]u, která postupně směřují k uzavření [[Vestfálský mír|Vestfálského míru]] v roce [[1648]].


Řádek 28: Řádek 28:
Rok 1645 byl rozhodujícím zlomem v [[První anglická občanská válka|první anglické občanské válce]] ve prospěch parlamentních sil (Roundheads) proti royalistům (Cavaliers) krále [[Karel I. Stuart|Karla I.]].
Rok 1645 byl rozhodujícím zlomem v [[První anglická občanská válka|první anglické občanské válce]] ve prospěch parlamentních sil (Roundheads) proti royalistům (Cavaliers) krále [[Karel I. Stuart|Karla I.]].


**10. ledna:** Arcibiskup canterburský [[William Laud]], jeden z hlavních strůjců královské náboženské politiky a odpůrce [[puritánství]], je na základě rozhodnutí [[Parlament Anglie|parlamentu]] popraven stětím v [[Tower of London|Toweru]].
'''10. ledna:''' Arcibiskup canterburský [[William Laud]], jeden z hlavních strůjců královské náboženské politiky a odpůrce [[puritánství]], je na základě rozhodnutí [[Parlament Anglie|parlamentu]] popraven stětím v [[Tower of London|Toweru]].
**17. února:** Parlament schválil vytvoření [[New Model Army]], první profesionální, centrálně organizované a placené armády v [[Anglie|Anglii]]. Jejím vrchním velitelem se stal Sir [[Thomas Fairfax]] a velitelem jízdy [[Oliver Cromwell]].
'''17. února:''' Parlament schválil vytvoření [[New Model Army]], první profesionální, centrálně organizované a placené armády v [[Anglie|Anglii]]. Jejím vrchním velitelem se stal Sir [[Thomas Fairfax]] a velitelem jízdy [[Oliver Cromwell]].
**14. června – Bitva u Naseby:** V klíčové bitvě celé války se střetla New Model Army s hlavní royalistickou armádou krále Karla I. Parlamentní síly dosáhly drtivého vítězství, zničily jádro královské pěchoty a ukořistily královu soukromou korespondenci, která odhalila jeho snahy získat pomoc od katolických mocností, což silně poškodilo jeho pověst.
'''14. června – Bitva u Naseby:''' V klíčové bitvě celé války se střetla New Model Army s hlavní royalistickou armádou krále Karla I. Parlamentní síly dosáhly drtivého vítězství, zničily jádro královské pěchoty a ukořistily královu soukromou korespondenci, která odhalila jeho snahy získat pomoc od katolických mocností, což silně poškodilo jeho pověst.
**10. července – Bitva u Langportu:** Další významné vítězství New Model Army, které zničilo poslední velkou royalistickou polní armádu v Anglii.
'''10. července – Bitva u Langportu:''' Další významné vítězství New Model Army, které zničilo poslední velkou royalistickou polní armádu v Anglii.


==== Ostatní Evropa ====
==== Ostatní Evropa ====
**23. července:** Umírá ruský car [[Michail I. Fjodorovič]], první panovník z dynastie [[Romanovci|Romanovců]]. Na trůn nastupuje jeho syn [[Alexej I. Michajlovič]].
'''23. července:''' Umírá ruský car [[Michail I. Fjodorovič]], první panovník z dynastie [[Romanovci|Romanovců]]. Na trůn nastupuje jeho syn [[Alexej I. Michajlovič]].


=== 🌏 Asie ===
=== 🌏 Asie ===
**24. června:** Začíná [[Krétská válka (1645–1669)|Krétská válka]] (známá také jako Válka o Kandii) mezi [[Benátská republika|Benátskou republikou]] a [[Osmanská říše|Osmanskou říší]]. Osmanské síly se vylodily na [[Kréta|Krétě]] a zahájily obléhání města [[Chania]], které v srpnu dobyly. Válka trvala 24 let a byla jedním z nejdelších konfliktů v historii obou mocností.
'''24. června:''' Začíná [[Krétská válka (1645–1669)|Krétská válka]] (známá také jako Válka o Kandii) mezi [[Benátská republika|Benátskou republikou]] a [[Osmanská říše|Osmanskou říší]]. Osmanské síly se vylodily na [[Kréta|Krétě]] a zahájily obléhání města [[Chania]], které v srpnu dobyly. Válka trvala 24 let a byla jedním z nejdelších konfliktů v historii obou mocností.
*  V [[Čína|Číně]] pokračuje dobývání území dynastie [[Ming]] mandžuskou dynastií [[Čching]].
*  V [[Čína|Číně]] pokračuje dobývání území dynastie [[Ming]] mandžuskou dynastií [[Čching]].



Aktuální verze z 5. 1. 2026, 02:06

Rozbalit box

Obsah boxu

1645
Století17. století
Desetiletí40. léta 17. století
Předchozí rok1644
Následující rok1646

1645 (MDCXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v neděli. Tento rok představoval jeden z nejkrvavějších a nejrozhodnějších momentů v několika klíčových konfliktech 17. století, především v Třicetileté válce a Anglické občanské válce. Události tohoto roku zásadně ovlivnily budoucí politické a vojenské uspořádání Evropy.

📜 Události

🌍 Evropa

Třicetiletá válka

Rok 1645 byl pro České země jedním z nejtragičtějších v průběhu celé Třicetileté války. Švédská armáda pod velením maršála Lennarta Torstenssona dosáhla vrcholu své moci a ohrožovala samotné srdce habsburské monarchie.

  • 6. března – Bitva u Jankova: V jedné z nejkrvavějších a nejrozhodnějších bitev celé války se střetla švédská armáda s císařskými vojsky vedenými Melchiorem von Hatzfeldtem. Bitva se odehrála poblíž města Jankov v středních Čechách. Skončila drtivým vítězstvím Švédů a praktickým zničením císařské armády. Cesta na Vídeň byla pro Švédy otevřená a císař Ferdinand III. musel uprchnout z Prahy. Následovalo rozsáhlé plenění Čech a Moravy švédskými vojsky.
  • 15. března – Obléhání Vídně: Po vítězství u Jankova se Torstenssonova armáda spojila se sedmihradským knížetem Jiřím I. Rákóczim a oblehla Vídeň. Císařské hlavní město se však podařilo ubránit.
  • 4. května – 23. srpna – Obléhání Brna: Švédská armáda pod velením Torstenssona oblehla strategicky významné město Brno. Město, bráněné malou posádkou vojáků a měšťanů pod velením Jeana-Louise Raduita de Souches, se navzdory obrovské přesile dokázalo ubránit. Neúspěch u Brna znamenal pro Švédy klíčový nezdar, který jim zabránil v dalším postupu na Vídeň a donutil je stáhnout se z Moravy.
  • 3. srpna – Druhá bitva u Nördlingenu (bitva u Alerheimu): Francouzská armáda pod velením vévody d'Enghien (pozdějšího Velkého Condé) a maršála Turenna porazila spojené bavorsko-císařské síly vedené Franzem von Mercy, který v bitvě padl. Ačkoliv se jednalo o francouzské vítězství, bylo vykoupeno obrovskými ztrátami.
  • 26. srpna – Lincký mír: Císař Ferdinand III. uzavřel mír se sedmihradským knížetem Jiřím I. Rákóczim, čímž si uvolnil ruce pro boj se Švédy a Francouzi.
  • Probíhají mírová jednání v Münsteru a Osnabrücku, která postupně směřují k uzavření Vestfálského míru v roce 1648.

Anglická občanská válka

Rok 1645 byl rozhodujícím zlomem v první anglické občanské válce ve prospěch parlamentních sil (Roundheads) proti royalistům (Cavaliers) krále Karla I..

  • 10. ledna: Arcibiskup canterburský William Laud, jeden z hlavních strůjců královské náboženské politiky a odpůrce puritánství, je na základě rozhodnutí parlamentu popraven stětím v Toweru.
  • 17. února: Parlament schválil vytvoření New Model Army, první profesionální, centrálně organizované a placené armády v Anglii. Jejím vrchním velitelem se stal Sir Thomas Fairfax a velitelem jízdy Oliver Cromwell.
  • 14. června – Bitva u Naseby: V klíčové bitvě celé války se střetla New Model Army s hlavní royalistickou armádou krále Karla I. Parlamentní síly dosáhly drtivého vítězství, zničily jádro královské pěchoty a ukořistily královu soukromou korespondenci, která odhalila jeho snahy získat pomoc od katolických mocností, což silně poškodilo jeho pověst.
  • 10. července – Bitva u Langportu: Další významné vítězství New Model Army, které zničilo poslední velkou royalistickou polní armádu v Anglii.

Ostatní Evropa

🌏 Asie

👶 Narození

✝️ Úmrtí

🔬 Pro laiky

Představte si rok 1645 jako klíčovou epizodu v obrovském historickém seriálu. V Evropě už třicet let zuřila obrovská a ničivá válka, která začala jako náboženský konflikt, ale přerostla v boj o moc mezi velkými královstvími. V tomto roce švédská armáda, která byla něco jako tehdejší vojenská superstar, drtivě porazila císařskou armádu v Čechách v bitvě u Jankova. Bylo to tak velké vítězství, že se zdálo, že Švédové vyhrají celou válku. Jejich postup se ale nečekaně zastavil u Brna, které se jim nepodařilo dobýt, což zachránilo Vídeň.

Mezitím v Anglii probíhala jejich vlastní občanská válka – král proti parlamentu. V roce 1645 parlament vytvořil novou, profesionální armádu (tzv. New Model Army) a v bitvě u Naseby naprosto rozdrtil královské vojsko. Bylo to jako finále fotbalového mistrovství, po kterém bylo téměř jisté, kdo vyhraje celý turnaj. Pro krále Karla I. to byl začátek konce.

A aby toho nebylo málo, na jihu Evropy začala nová, dlouhá válka mezi Benátkami a Tureckou říší o ostrov Kréta. Rok 1645 byl tedy plný rozhodujících bitev a událostí, které zásadně změnily mapu moci v Evropě a nasměrovaly ji k novému uspořádání.


Tento článek je aktuální k datu 23.12.2025