Uherské království: Porovnání verzí

Aktuální verze z 5. 6. 2025, 02:55

Rozbalit box

Obsah boxu

Uherské království (latinsky Regnum Hungariae, maďarsky Magyar Királyság) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který existoval přibližně od roku 1000 do 1918. Jeho dějiny jsou úzce spjaty s dějinami okolních zemí, včetně Českých zemí, Rakouska, Slovenska a Rumunska, a byly poznamenány vzestupy a pády, bojům s Osmany a pozdější integrací do Habsburské monarchie.

---

Historie

Vznik a rané dějiny (cca 1000–1301)

Základy Uherského království položil náčelník Arpád a jeho potomci, kteří v 9. století přivedli Maďary do Karpatské kotliny. Kmenové uspořádání postupně ustupovalo centralizované moci. Klíčovým okamžikem bylo přijetí křesťanství a korunovace knížete Štěpána I. (997–1038) za prvního uherského krále kolem roku 1000 (obvykle se uvádí rok 1000 nebo 1001). Štěpán I. konsolidoval stát, zavedl správní systém po vzoru západní Evropy a položil základy uherského státního práva. Během vlády Arpádovců (do 1301) království prosperovalo, expandovalo a přijímalo prvky západní kultury. V roce 1222 byla vydána Zlatá bula, která omezovala královskou moc ve prospěch šlechty.

Anjouovci a Zikmund Lucemburský (1301–1437)

Po vymření Arpádovců nastoupila na uherský trůn dynastie Anjouovců. Nejvýznamnějším panovníkem byl Karel I. Robert (1308–1342), který posílil královskou moc a ekonomiku. Jeho syn Ludvík I. Veliký (1342–1382) se stal jedním z nejmocnějších panovníků v Evropě, sjednotil Polsko a Uhersko pod svou vládou a vedl úspěšné války. Po Anjouovcích následovalo období, kdy uherskou korunu držel Zikmund Lucemburský (1387–1437), císař Svaté říše římské a český král, který se snažil sjednotit síly proti rostoucí hrozbě Osmanské říše.

Osmanská invaze a Habsburkové (1440–1699)

Od 15. století čelilo Uherské království rostoucímu tlaku Osmanské říše. Klíčovou postavou v boji proti Osmanům byl János Hunyadi, vojevůdce a regent. Po jeho smrti se králem stal jeho syn Matyáš Korvín (1458–1490), který byl silným panovníkem, podporoval renesanci a vytvořil stálou armádu. Tragickým zlomem byla bitva u Moháče v roce 1526, kde bylo uherské vojsko drtivě poraženo Osmany a padl král Ludvík Jagellonský. Tato bitva znamenala faktický konec nezávislého Uherského království. Následně se Uhersko rozdělilo na tři části:

Královské Uhersko: Západní a severní část (včetně dnešního Slovenska), která připadla Habsburkům. Král Ferdinand I. byl korunován uherským králem.
Osmanské Uhersko: Centrální část s Budín, která se stala součástí Osmanské říše.
Sedmihradsko: Autonomní knížectví na východě, které bylo vazalem Osmanské říše, ale udržovalo si určitou nezávislost.

Po více než 150 letech bojů bylo celé Uherské království postupně osvobozeno z osmanské nadvlády a v roce 1699 (Karlovický mír) bylo plně začleněno do Habsburské monarchie.

V rámci Habsburské monarchie (1699–1867)

Uhersko se stalo součástí habsburské říše, ale udržovalo si svou ústavu, sněm a určitou míru autonomie. Vláda Habsburků byla poznamenána snahami o centralizaci a reformy (zejména za Marie Terezie a Josef II.), které se často setkávaly s odporem uherské šlechty. V 19. století, v souvislosti s národními obrozeními v Evropě, sílily v Uhrách maďarské nacionalistické tendence.

Revoluce 1848–1849: V roce 1848 vypukla v Uhrách revoluce, která usilovala o větší nezávislost a liberální reformy. Byla však potlačena habsburskými a ruskými vojsky.

Rakousko-Uhersko (1867–1918)

Po prohrané válce s Pruskem a v reakci na vnitřní problémy byla v roce 1867 uzavřena tzv. Rakousko-uherské vyrovnání, které vytvořilo Rakousko-Uherskou monarchii. Uherské království se stalo rovnoprávným partnerem Rakouského císařství v rámci tzv. dualistického státu. Mělo vlastní vládu, parlament a administrativu. Toto období bylo charakterizováno ekonomickým rozvojem, ale také rostoucím napětím mezi dominantními Maďary a ostatními národnostmi (Slováky, Rumuny, Chorvaty, Srby) v rámci království. Uherské království zaniklo v roce 1918 s rozpadem Rakouska-Uherska po prohrané první světové válce.

---

Územní rozsah a národnosti

Uherské království bylo po většinu své historie mnohonárodnostním státem. Jeho území zahrnovalo:

Dnešní Maďarsko
Dnešní Slovensko (tzv. Horní Uhry)
Dnešní Chorvatsko (s určitou mírou autonomie, jako Chorvatsko-slavonské království)
Velkou část dnešního Rumunska (zejména Sedmihradsko)
Části dnešní Srbska (Vojvodina)
Části dnešní Ukrajiny (Zakarpatská oblast)
Části dnešního Rakouska (Burgenland)

Mezi hlavní národnosti Uherského království patřili Maďaři, Slováci, Chorvati, Rumuni, Němci (zejména podunajští Švábové, Sasové v Sedmihradsku), Srbové, Rusíni a Židé. Napětí mezi dominantními Maďary a ostatními národnostmi bylo významným faktorem, zejména v pozdním 19. a na počátku 20. století.

---

Kultura a dědictví

Uherské království zanechalo bohaté kulturní a historické dědictví.

Architektura: Mnoho kostelů, hradů a městských památek z doby Arpádovců a Lucemburků dodnes stojí (např. Ostřihomská bazilika, Parlament v Budapešti).
Jazyk a literatura: I když latina byla dlouho úředním jazykem, rozvíjela se i literatura v maďarštině.
Vzdělání: Založení univerzit (např. v Pětikostelí 1367, Budín 1395) svědčí o důrazu na vzdělání.
Zvyky a tradice: Mnohé zvyky a tradice, které dnes v regionu existují, mají kořeny v dobách Uherského království.

---

Pro laiky

Představte si Uherské království jako takový velký a silný stát, který existoval ve střední Evropě přes 1000 let – od dob, kdy se u nás začínalo formovat České království, až do konce první světové války.

Tady jsou ty nejdůležitější věci, co o něm potřebujete vědět:

**Kde leželo?** Jeho území bylo obrovské a zahrnovalo nejen dnešní Maďarsko, ale i celé Slovensko, velkou část Rumunska (Sedmihradsko) a kusy Chorvatska, Srbska a Ukrajiny.
**Kdo ho založil?** Založili ho Maďaři kolem roku 1000 a prvním králem byl svatý Štěpán.
**Problém s Turky:** Po dlouhou dobu bojovalo Uherské království s Osmany (Turky), kteří obsadili velkou část země.
**Spojení s Rakouskem:** Od roku 1526 (po bitvě u Moháče, kde zahynul král Ludvík Jagellonský) se Uherské království stalo součástí Rakouské říše (které vládli Habsburkové). I když bylo součástí Rakouska, snažilo se udržet si svoje vlastní pravidla a zvyky.
**Rakousko-Uhersko:** V roce 1867 se Rakouská říše a Uherské království spojily do velkého státu zvaného Rakousko-Uhersko. Bylo to jako dva rovnoprávní partneři, kteří vládli společně.
**Rozpad:** Tahle říše se ale rozpadla v roce 1918 po první světové válce. Tím skončilo i Uherské království a na jeho území vznikly nové státy, včetně Československa (kde žijí i Slováci, kteří byli dříve součástí Uherska).

Byla to obrovská a důležitá země, která ovlivnila dějiny celé střední Evropy.

---

Externí odkazy