Larva

Rozbalit box

Obsah boxu

Larva
Typická eruciformní larva – housenka otakárka fenyklového (Papilio machaon)
Související pojmy	Metamorfóza, Kukla, Nymfa, Imago, Pulec, Housenka

Larva (z latinského larva, původně „maska“ nebo „zlý duch“) je nedospělé, juvenilní stádium živočicha s nepřímým vývojem, které se morfologicky, anatomicky i ekologicky výrazně liší od dospělého jedince (imaga). Larva se po určité době mění v dospělce procesem zvaným metamorfóza (proměna). Během larválního stadia živočich obvykle intenzivně přijímá potravu a roste.

Larvální stádia jsou typická pro mnoho skupin bezobratlých, zejména pro hmyz s proměnou dokonalou (Holometabola), ale také pro korýše, měkkýše, ostnokožce a další. Z obratlovců mají larvální stádium například obojživelníci (jejich larva se nazývá pulec) nebo někteří ryby (např. mihule).

📖 Definice a charakteristika

Larva je definována jako samostatně žijící stádium mezi embryem a dospělcem, které se od dospělce liší. Hlavní charakteristiky larválního stadia jsou:

• Morfologická odlišnost: Larva má často zcela jinou stavbu těla než dospělec. Může mít orgány, které dospělci chybí (např. žábry u pulců, panožky u housenek), a naopak postrádat orgány typické pro dospělce (např. křídla, pohlavní orgány).
• Ekologická odlišnost: Larvy často obývají jiné biotopy a mají jinou potravní niku než jejich dospělci. Například larvy komárů žijí ve vodě a filtrují mikroorganismy, zatímco dospělé samice sají krev. Tím se snižuje vnitrodruhová konkurence o zdroje.
• Hlavní funkce: Primárním úkolem larvy je příjem potravy a růst. Většina celkového růstu živočicha probíhá právě v tomto stadiu.
• Růst a svlékání: U členovců, jejichž tělo je kryto pevnou kutikulou, je růst larvy spojen s opakovaným svlékáním (ekdyzí). Období mezi dvěma svlékáními se nazývá instar.

Larva se liší od nymfy, což je nedospělé stádium hmyzu s proměnou nedokonalou (Hemimetabola). Nymfa se již podobá dospělci (chybí jí křídla a pohlavní orgány) a postupně se mu přibližuje s každým svlékáním.

🦋 Typy larev

Existuje obrovská rozmanitost larev, které se často klasifikují podle jejich morfologie nebo podle taxonomické skupiny, do které patří.

🐛 Larvy hmyzu

U hmyzu s proměnou dokonalou se rozlišuje několik základních typů larev:

• Protopodní larva: Velmi jednoduchý typ s nevyvinutými končetinami a orgány. Vyskytuje se u parazitoidních blanokřídlých, kteří se vyvíjejí uvnitř těla hostitele.
• Apodní (beznohá) larva: Nemá hrudní končetiny ani panožky. Tělo je obvykle červovité.
  • Příklad: larvy dvoukřídlých (mouchy, komáři), označované jako červi (např. u much), a larvy mnoha širopasých blanokřídlých (včely, mravenci).
• Oligopodní larva: Má vyvinutý pár hrudních končetin, ale postrádá panožky na zadečku.
  • Příklad: larvy většiny brouků, síťokřídlých a dlouhošijek. Dále se dělí na:

* Kampodeoidní larva: Dravá, aktivně pohyblivá larva s plochým tělem, dlouhýma nohama a kusadly směřujícími dopředu. Připomíná dospělce z rodu Campodea. Příkladem jsou larvy střevlíků nebo potápníků. * Pochmurnatkovitá larva (eruciformní): Podobná housence, ale s delšími končetinami. Příkladem jsou larvy mandelinek. * Ponravovitá larva (skarabeiformní): Má masité, rohlíčkovitě prohnuté tělo, dobře vyvinuté nohy a silnou hlavu. Příkladem jsou larvy chroustů a dalších vrubounovitých brouků (ponrava). * Elateroidní larva: Válcovitá, silně sklerotizovaná (tvrdá) larva. Příkladem jsou larvy kovaříků, známé jako drátovci.

• Eruciformní larva (housenkovitá): Má válcovité tělo, tři páry pravých hrudních končetin a několik párů masitých panožek na zadečku.
  • Příklad: housenky (motýlů) a housenice (širopasých blanokřídlých, např. pilatky).

🐸 Larvy obojživelníků

Nejznámější larvou obojživelníků je pulec, larva žab.

• Charakteristika: Pulci jsou plně akvatičtí. Dýchají vnějšími nebo vnitřními žábrami, mají ocas s kožním lemem pro pohyb ve vodě a nemají končetiny (ty se vyvíjejí až později během metamorfózy). Většina pulců je býložravá nebo všežravá, živí se řasami a detritem.
• Metamorfóza: Během proměny v dospělou žábu dochází k dramatickým změnám: ztrátě ocasu a žaber, vývoji plic a končetin a přestavbě trávicí soustavy pro masožravou potravu.

Larvy ocasatých obojživelníků (mloci, čolci) se již více podobají dospělcům, mají protáhlé tělo, končetiny a keříčkovité vnější žábry.

🦀 Larvy ostatních živočišných kmenů

• Korýši (Crustacea): Mají často několik larválních stádií. Základním typem je nauplius, malá larva se třemi páry končetin. Dalšími stádii mohou být zoea nebo metanauplius.
• Měkkýši (Mollusca): Mořští plži a mlži mají typicky volně plovoucí larvu zvanou veliger, která je součástí planktonu. U některých skupin jí předchází stádium trochofora.
• Ostnokožci (Echinodermata): Mají mikroskopické, dvoustranně souměrné plovoucí larvy s různými názvy podle skupiny, např. pluteus (u ježovek a hadic) nebo bipinnaria a brachiolaria (u hvězdic).
• Kroužkovci (Annelida): Mnozí mořští mnohoštětinatci mají larvu typu trochofora, podobnou té u měkkýšů.
• Ryby (Pisces): U některých ryb, jako jsou úhoři, se vyskytuje odlišné larvální stádium zvané leptocephalus. U mihulí se larva nazývá minoha.

⚙️ Funkce a ekologický význam

Larvální stádia hrají klíčovou roli v životních cyklech mnoha organismů a v ekosystémech.

• Snížení konkurence: Tím, že larva a dospělec využívají různé zdroje potravy a obývají odlišná prostředí, je minimalizována konkurence o zdroje mezi generacemi téhož druhu.
• Šíření druhu (disperze): U přisedlých nebo málo pohyblivých dospělců (např. koráli, houbovci, sumky, mlži) zajišťuje volně plovoucí planktonní larva šíření druhu na nové lokality.
• Potravní řetězce: Larvy představují obrovskou biomasu a jsou zásadní složkou potravy pro mnoho jiných živočichů. Pulci jsou potravou pro vodní hmyz, ryby a ptáky; housenky jsou klíčovou potravou pro mláďata mnoha druhů pěvců.
• Bioindikátory: Přítomnost nebo nepřítomnost larev určitých druhů hmyzu (např. jepice, pošvatky, chrostíci) je spolehlivým ukazatelem kvality a čistoty vody v tocích.

🔄 Životní cyklus a metamorfóza

Přechod z larválního stadia do dospělosti se nazývá metamorfóza. Tento proces je řízen hormony, především ekdysonem (svlékací hormon) a juvenilním hormonem.

U hmyzu s proměnou dokonalou probíhá metamorfóza přes klidové stádium kukly (pupa). V kukle dochází k rozsáhlé přestavbě těla, kdy se larvální tkáně rozkládají (histolýza) a z tzv. imaginálních disků se formují orgány dospělce (histogeneze).

U obojživelníků je metamorfóza řízena hormony štítné žlázy (především thyroxin). Jde o postupný proces, při kterém se pulec mění v žábu.

🧑‍🔬 Vztah k člověku

Larvy mají pro člověka jak negativní, tak pozitivní význam.

• Škůdci: Mnoho larev je považováno za významné škůdce v zemědělství a lesnictví.
  • Příklady: housenka bekyně mnišky způsobuje holožíry v lesích, ponrava chrousta poškozuje kořeny rostlin, larvy mandelinky bramborové ničí porosty brambor, larvy tesaříků a kůrovců škodí ve dřevě.
• Užitečné organismy:
  • Biologický boj: Larvy slunéček a zlatooček jsou predátory mšic.
  • Medicína: Sterilní larvy bzučivky zelené se používají k čištění nehojících se ran, protože požírají pouze nekrotickou tkáň.
  • Potrava: V mnoha kulturách světa jsou larvy hmyzu (např. potemníků, ságových nosatců) běžnou a na proteiny bohatou součástí jídelníčku.
• Vědecký výzkum: Larvy octomilky obecné (Drosophila melanogaster) jsou klíčovým modelovým organismem v genetice a vývojové biologii.

💡 Pro laiky

Představte si larvu jako "dítě" nebo "teenagera" u živočichů, jako je motýl, moucha nebo žába. Toto "dítě" vypadá úplně jinak než jeho dospělý rodič – stejně jako se housenka nepodobá motýlovi. Hlavním úkolem larvy je co nejvíce jíst a růst. Aby se mohla proměnit v dospělce, musí projít úžasným procesem zvaným metamorfóza. Během této proměny se celé její tělo přestaví. Například housenka se zakuklí a z kukly se vylíhne motýl s křídly. Larvy jsou pro přírodu nesmírně důležité, protože jsou potravou pro mnoho jiných zvířat a často žijí v jiném prostředí než dospělci, takže si navzájem nekonkurují.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 21.12.2025