Náchodské panství: Porovnání verzí

Aktuální verze z 22. 11. 2025, 06:54

Rozbalit box

Obsah boxu

Náchodské panství (německy Herrschaft Nachod) byl rozsáhlý historický, správní a hospodářský celek v severovýchodních Čechách, rozkládající se na území dnešního okresu Náchod a v oblasti Kladského pomezí.

Po staletí šlo o strategicky klíčové území, které střežilo zemskou bránu (tzv. Polská či Kladská stezka) mezi Českým královstvím a Kladskem (později Slezskem). Centrem správy byl hrad a později zámek Náchod. Panství zahrnovalo desítky vesnic a několik poddanských měst (např. Hronov, Česká Skalice, Červený Kostelec). Jeho majitelé zásadním způsobem ovlivňovali ekonomický, architektonický i kulturní vývoj celého regionu.

🏰 Založení a středověk: Strážci brány

Vznik panství souvisí s kolonizací pohraničního hvozdu ve 13. století.

Hron z Náchoda: Zakladatelem panství byl rytíř Hron z Náchoda z rodu Načeraticů, který v polovině 13. století (cca 1254) založil na ostrohu nad řekou Metuje gotický hrad a pod ním město Náchod. Jeho cílem bylo chránit obchodní stezku. Hron také kolonizoval širší okolí a založil město Hronov (původně osadu).
Královský majetek: Na počátku 14. století získal panství král Jan Lucemburský, který si uvědomoval jeho strategický význam.
Páni z Dubé: Později panství přešlo do rukou rodu Pánů z Dubé. Hynek z Dubé udělil Náchodu řadu městských privilegií.
Husitské války: V 15. století, během husitských válek, se panství stalo baštou kališníků. Vládl zde hejtman Jan Kolda z Žampachu, který z Náchoda podnikal loupeživé i vojenské výpady do katolického Slezska a proti hnutí odporoval i po bitvě u Lipan.

⚜️ Zlatý věk Smiřických (1544–1620)

Období největšího hospodářského rozkvětu a stavebního rozvoje zažilo panství pod vládou jednoho z nejbohatších rodů v zemi – Smiřických ze Smiřic.

Nákup panství: V roce 1544 koupil panství Zikmund I. Smiřický ze Smiřic. Tento rod přinesl do regionu renesanční kulturu a efektivní hospodaření.
Přestavba sídla: Smiřičtí přestavěli starý gotický hrad na pohodlný renesanční zámek. Nechali vyzdobit fasády sgrafity a upravili Dolní město.
Hospodářství: Podporovali rozvoj řemesel (zejména plátenictví), zakládali rybníky, pivovary a ovčíny. Města Červený Kostelec a Česká Skalice získala nová privilegia.
Konfiskace: Éra Smiřických skončila tragicky po stavovském povstání. Albrecht Jan Smiřický, jeden z vůdců povstání, zemřel v roce 1618. Jeho dědictví bylo po bitvě na Bílé hoře (1620) zkonfiskováno císařem Ferdinandem II.

⚔️ Valdštejn, Trčkové a zrada v Chebu

Po bělohorské porážce se panství stalo předmětem mocenských spekulací a válečného kořistnictví.

Albrecht z Valdštejna: V roce 1623 koupil zkonfiskované panství Albrecht z Valdštejna, generalissimus císařské armády. Náchod však nedržel dlouho – využíval ho především jako zboží pro další obchod a politické machinace.
Trčkové z Lípy: Valdštejn prodal panství rodu Trčků z Lípy (konkrétně Marii Magdaleně Trčkové, později jej držel její syn Adam Erdman Trčka z Lípy). Za jejich vlády trpělo poddanstvo průchody vojsk, drancováním a násilnou rekatolizací.
Chebská krev: Éra Trčků skončila náhle v roce 1634 v Chebu. Adam Erdman Trčka byl zavražděn společně s Valdštejnem jako zrádce císaře Ferdinanda II. Panství tak podruhé během krátké doby propadlo císařské komoře.

🇮🇹 Éra Piccolominiů: Baroko a Itálie

Jako odměnu za věrnost císaři a podíl na likvidaci Valdštejna získal Náchodské panství italský vojevůdce a kníže Ottavio Piccolomini (1599–1656).

Barokní přestavba: Piccolomini, zvyklý na italský luxus, začal hrad měnit na reprezentativní rezidenci. Povolal architekty jako byl Carlo Lurago. Zámek získal dnešní siluetu a bohatou štukovou výzdobu.
Válečné útrapy: I za Piccolominiů panství trpělo válkou. V roce 1639 Náchod obléhali a poškodili Švédové pod vedením generála Banéra. Město bylo vypáleno, venkov zpustošen.
Rekatolizace: Rod dbal na posílení katolické víry. Pozvali do Náchoda řád kapucínů, pro které nechali vybudovat klášter (dnešní kostel sv. Víta).
Lorenzo Piccolomini: Ottaviův nástupce Lorenzo Piccolomini pokračoval ve stavebních úpravách a dokončil zámeckou kapli. Rod vymřel po meči v roce 1783, čímž panství opět změnilo majitele.

🎭 Vévodská éra: Kultura a Babiččino údolí

Krátce panství vlastnil rod Desfoursů, ale skutečný kulturní a společenský rozkvět přinesl až rok 1792, kdy panství zakoupil Petr Biron, vévoda Kuronský a Zemgalský.

Kulturní centrum: Petr Biron, vzdělaný osvícenec a milovník umění, učinil z Náchoda centrum evropské kultury. Na zámku se hrálo divadlo, pořádaly se operní představení a koncerty. Vévoda také modernizoval hospodaření velkostatku.
Kateřina Vilemína Zaháňská: Po smrti Petra Birona (1800) zdědila panství jeho nejstarší dcera, Kateřina Vilemína Zaháňská (známá jako "Paní kněžna"). Ta si za své letní sídlo zvolila zámek Ratibořice v údolí řeky Úpy.
Babiččino údolí: Právě do období vlády Kateřiny Zaháňské je situován děj klasického díla české literatury – Babičky od Boženy Němcové. Údolí u Ratibořic, s Starým bělidlem, mlýnem a mandlem, bylo integrální součástí Náchodského panství.
Diplomacie: V roce 1813 se na panství (v Ratibořicích a Náchodě) konala tajná diplomatická jednání mezi Ruskem, Pruskem a Rakouskem proti Napoleonovi, která hostila vévodkyně Zaháňská.

👑 Rod Schaumburg-Lippe: Poslední majitelé

V roce 1842 zakoupil panství za 2,5 milionu zlatých kníže Jiří Vilém ze Schaumburg-Lippe. Tím se Náchod dostal do rukou významného německého panovnického rodu, který zde sídlil až do konce druhé světové války.

Stavební úpravy: Schaumburgové upravili zámek pro potřeby moderního bydlení (tzv. druhé rokoko). Založili také rodovou hrobku na hřbitově u Bílého kopečku.
Lesnictví a chov: Rod byl známý svým zájmem o lesnictví. Reorganizovali správu panských lesů a zavedli moderní metody myslivosti.
Vilém ze Schaumburg-Lippe: Výraznou postavou byl princ Vilém ze Schaumburg-Lippe (druhorozený syn), který založil "sekundogenituru" rodu v Náchodě. Byl to rakouský generál, který se aktivně účastnil válečných konfliktů.

⚔️ Rok 1866: Válka na prahu zámku

Náchodské panství se stalo prvním bojištěm během prusko-rakouské války v létě roku 1866.

Invaze: Pruská armáda (V. sbor generála Steinmetze) překročila hranice v Bělovsi a postupovala přes Náchod do vnitrozemí.
Bitva u Náchoda (27. června 1866): Klíčový střet se odehrál na výšinách u Vysokova a Václavic, které byly součástí panství. Rakouský VI. sbor byl poražen.
Zámek jako lazaret: Zámek Náchod se proměnil v obrovský vojenský lazaret. Knížecí rodina se podílela na ošetřování raněných. Princezna Bathildis (manželka Viléma) se angažovala v rodícím se hnutí Červený kříž.
Škody: Města Náchod a Česká Skalice byla válkou těžce poškozena, venkovské usedlosti vyrabovány. Válka 1866 znamenala konec jedné epochy a urychlila společenské změny.

🏭 Konec poddanství a průmyslová revoluce

Revoluční rok 1848 přinesl zásadní změnu – zrušení poddanství a roboty.

Zánik správní funkce: Panství (dominium) ztratilo svou politickou a soudní moc. Vznikla moderní státní správa – okresní hejtmanství a soudy. Z Náchodského panství se stal "pouhý" velkostatek (hospodářský podnik), který vlastnil lesy, půdu a průmysl, ale už nevládl lidem.
Textilní boom: Ve 2. polovině 19. století se region, díky vodní síle řek Metuje a Úpy a nově vybudované železnice (trať Choceň-Broumov), proměnil v centrum textilního průmyslu.
Nová elita: Vedle staré šlechty (Schaumburg-Lippe) vyrostla nová elita – továrníci (rody Bartoňů z Dobenína, Katzů, Mautnerů). Tito průmyslníci začali ovlivňovat tvář měst (výstavba dělnických kolonií, škol, sokoloven) více než zámecký pán.

🇨🇿 Rok 1945: Konfiskace a státní zámek

Definitivní tečku za historií Náchodského panství udělal konec druhé světové války.

Německá národnost: Poslední majitel, kníže Bedřich ze Schaumburg-Lippe, se hlásil k německé národnosti (ačkoliv jeho postoj k nacismu byl nejednoznačný a spíše vlažný).
Benešovy dekrety: V roce 1945 byl veškerý majetek rodu na území Československa zkonfiskován na základě dekretů prezidenta republiky.
Národní kulturní komise: Zámek převzal stát a byl zpřístupněn veřejnosti jako muzeum. Lesy a polnosti převzaly státní statky a lesy. Tím právní i hospodářská kontinuita panství, trvající 700 let, zanikla.

Zdroje