Sonet

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Literární forma Sonet (z italského sonetto, zdrobněliny slova suono, tedy zvuk či píseň) je lyrická báseň s pevnou a přesně definovanou strukturou. V tradiční podobě se skládá ze 14 veršů, které jsou obvykle uspořádány do dvou čtyřveršových slok (kvartet) a dvou tříveršových slok (tercet), nebo do tří kvartet a závěrečného dvojverší (kupletu). Sonet je považován za jednu z nejnáročnějších a zároveň nejušlechtilejších básnických forem v evropské literatuře.

Vznikl ve 13. století v Itálii a k jeho dokonalosti ho přivedl Francesco Petrarca. Odtud se rozšířil do celé Evropy a každá národní literatura si jej přizpůsobila svým jazykovým a kulturním specifikům. Nejznámějšími variantami jsou sonet italský (petrarkovský) a anglický (shakespearovský), které se liší především rýmovým schématem a vnitřní logickou stavbou.

📜 Historie

Historie sonetu je úzce spjata s vývojem evropské poezie od středověku po modernu. Jeho cesta od sicilského dvora až po světová pódia je dokladem jeho flexibility a trvalé přitažlivosti.

🇮🇹 Italský (Petrarkovský) původ

Sonet vznikl ve 13. století na dvoře císaře Fridricha II. na Sicílii. Za jeho vynálezce je považován Giacomo da Lentini, notář a básník tzv. Sicilské školy. Tito básníci psali v sicilském dialektu a položili základy italské světské poezie.

Skutečnou slávu a kanonickou podobu však sonetu dodal až toskánský básník Francesco Petrarca (1304–1374). Ve své sbírce Canzoniere (Zpěvník), věnované jeho celoživotní lásce Lauře, dovedl tuto formu k dokonalosti. Petrarkovský sonet se skládá z oktetu (prvních osmi veršů) s rýmovým schématem abba abba a sextetu (posledních šesti veršů) s variabilním rýmem, nejčastěji cde cde nebo cdc dcd. Oktet typicky představuje problém, otázku nebo popisuje situaci, zatímco sextet přináší řešení, odpověď nebo komentář. Mezi oktetem a sextetem se nachází obsahový zlom, tzv. volta (obrat). Petrarkův vliv byl tak obrovský, že se jeho model stal na staletí standardem pro většinu evropských literatur. Před ním sonety psal i Dante Alighieri ve svém díle Vita nuova.

🇬🇧 Anglický (Shakespearovský) vývoj

Do Anglie se sonet dostal na počátku 16. století díky básníkům jako Sir Thomas Wyatt a Henry Howard, Earl of Surrey, kteří překládali a napodobovali Petrarku. Přizpůsobili však jeho strukturu možnostem anglického jazyka, který má méně rýmových možností než italština.

Vrcholu dosáhl anglický sonet v díle Williama Shakespeara (1564–1616). Jeho sbírka 154 sonetů, vydaná v roce 1609, představila novou strukturu, která se dnes nazývá shakespearovská. Skládá se ze tří čtyřverší (kvartet) a závěrečného dvojverší (kupletu). Rýmové schéma je abab cdcd efef gg. Tato struktura umožňuje postupné rozvíjení myšlenky ve třech krocích, přičemž závěrečný kuplet přináší pointu, epigramatické shrnutí nebo nečekaný obrat. Další významnou variantu, tzv. spenserovský sonet (abab bcbc cdcd ee), vytvořil Edmund Spenser.

🇫🇷 Francouzská a další evropské varianty

Ve Francii se sonet ujal v 16. století díky básníkům skupiny Plejáda, zejména Pierru de Ronsardovi a Joachimu du Bellay. Francouzský sonet se často držel petrarkovského modelu, ale používal alexandrín (dvanáctislabičný verš) namísto italského endecasillaba (jedenáctislabičného verše). Sonet se rychle rozšířil i do španělské (Garcilaso de la Vega), portugalské (Luís de Camões) a německé literatury.

🇨🇿 Sonet v české literatuře

V české literatuře se sonet objevuje později, výrazněji až v období národního obrození. Za prvního velkého mistra českého sonetu je považován Ján Kollár, jehož monumentální skladba Slávy dcera je tvořena znělkami (český ekvivalent pro sonet). V 19. století se sonetu věnovali Karel Hynek Mácha, Jaroslav Vrchlický (Sonety samotáře), který jich napsal tisíce, a Josef Svatopluk Machar.

Ve 20. století se sonet stal oblíbenou formou pro mnoho básníků, včetně Vítězslava Nezvala (100 sonetů zachránkyni věčného studenta Roberta Davida, 70 sonetů z temnoty), Jiřího Ortena, Vladimíra Holana či Jaroslava Seiferta.

⚙️ Struktura a forma

Přestože existuje mnoho variant, základní pravidla sonetu zůstávají stejná: 14 veršů a pevná logická i rýmová struktura.

📝 Verš a metrum

Nejčastějším metrem pro sonet je pětistopý jamb (jambický pentametr). Jedná se o verš skládající se z pěti jambických stop, kde každá stopa obsahuje jednu nepřízvučnou a jednu přízvučnou slabiku (schéma: da-DUM da-DUM da-DUM da-DUM da-DUM). Tento rytmus se považuje za nejpřirozenější pro mnoho evropských jazyků, včetně angličtiny a češtiny, protože se blíží běžné řeči. V románských jazycích, jako je italština nebo francouzština, se používají verše založené na počtu slabik (jedenáctislabičný endecasillabo v Itálii, dvanáctislabičný alexandrín ve Francii).

🎶 Rýmová schémata

Rýmové schéma je klíčovým prvkem, který definuje typ sonetu.

Italský (Petrarkovský) sonet

**Struktura:** Oktet (8 veršů) + Sextet (6 veršů)
**Rýmové schéma:** abba abba + cde cde (nebo cdc dcd, cdd cdc atd.)
**Logická stavba:**

   *   Oktet: Představuje téma, problém, otázku, tezi nebo pozorování. Je vnitřně uzavřený.
   *   Sextet: Reaguje na oktet. Přináší řešení, odpověď, antitezi, syntézu nebo komentář.
   *   Volta (obrat): Myšlenkový přechod mezi oktetem a sextetem, obvykle po 8. verši.

Anglický (Shakespearovský) sonet

**Struktura:** Tři kvarteta (4+4+4 verše) + závěrečný kuplet (2 verše)
**Rýmové schéma:** abab cdcd efef gg
**Logická stavba:**

   *   První kvarteto: Představuje hlavní myšlenku nebo metaforu.
   *   Druhé kvarteto: Rozvíjí nebo rozšiřuje myšlenku z prvního kvarteta.
   *   Třetí kvarteto: Často přináší další pohled nebo obrat v myšlence.
   *   Kuplet: Poskytuje silnou, často epigramatickou pointu, shrnutí nebo závěr.

💭 Tematický obsah

Původním a dominantním tématem sonetu byla kurtoazní láska, idealizovaná a často neopětovaná láska k vznešené dámě, jak ji známe od Petrarky. Postupem času se však tematický záběr sonetu výrazně rozšířil. Básníci jej začali používat k vyjádření široké škály myšlenek a emocí:

**Filozofické a náboženské úvahy:** John Donne ve svých Svatých sonetech zkoumal témata víry, smrti a spásy. John Milton v sonetu "On His Blindness" uvažuje o svém osudu a službě Bohu.
**Politika a společnost:** Sonety byly používány i jako forma politického komentáře, například u Johna Miltona nebo později u romantiků jako William Wordsworth.
**Přírodní lyrika:** Popis krásy přírody a ročních období.
**Smrtelnost a čas:** Velmi časté téma u Shakespeara, který ve svých sonetech zkoumá pomíjivost krásy a života a hledá nesmrtelnost v poezii a lásce.
**Satira a humor:** Forma byla využita i k satirickým a humorným účelům.

📖 Sonet pro laiky

Představte si sonet jako krátký, čtrnáctiřádkový "myšlenkový sprint" s přísnými pravidly. Je to jako skládat poetické origami – cílem je vytvořit něco krásného v rámci daných omezení.

**Italský model (Petrarkův):** Je to jako dialog. Prvních osm řádků (oktet) položí otázku nebo popíše problém (např. "Proč mě moje láska nechce?"). Posledních šest řádků (sextet) se snaží najít odpověď nebo se s tím smířit (např. "Možná je to proto, že pravá láska nepotřebuje být opětována.").

**Anglický model (Shakespearův):** Je to jako stavění argumentu ve třech krocích s pointou na konci.

   1.  První čtyři řádky: "Léto je krásné, ale netrvá věčně."
   2.  Další čtyři řádky: "Tvoje krása je jako léto, také pomine."
   3.  Třetí čtyři řádky: "Ale já o tvé kráse píšu báseň."
   4.  Poslední dva řádky (pointa): "A dokud lidé budou číst tuto báseň, tvá krása bude žít navždy."

Striktní pravidla (počet veršů, rytmus, rýmy) nutí básníka k maximální přesnosti a vynalézavosti. Každé slovo musí být na svém místě, což dává sonetu jeho charakteristickou hutnost a eleganci.