Státy Evropské unie
Obsah boxu
| Evropská unie | |
|---|---|
| Sídlo | Brusel, Lucemburk, Štrasburk |
| Znak | Flag of Europe.svg |
| Slogan | Jednotná v rozmanitosti |
| Typ | Supranacionální organizace |
| Název | Evropská unie |
| Název | Evropská unie |
| Měna | Euro (v 20 členských státech) |
| Typ | Supranacionální organizace |
| Web | Oficiální portál Evropské unie |
| Klíčové orgány | Evropská komise, Evropský parlament, Rada Evropské unie, Evropská rada, Soudní dvůr Evropské unie |
| Rozloha | 4 233 262 km² |
| Sídlo | Brusel, Lucemburk, Štrasburk |
| Rok založení | 1993 (Maastrichtská smlouva), předchůdce ESUO 1952 |
| Počet obyvatel | cca 448 milionů (2024) |
| Počet členských států | 27 |
| Znak | Flag of Europe.svg |
| Web | Oficiální portál Evropské unie |
Evropská unie (zkratka EU) je jedinečné ekonomické a politické partnerství 27 evropských zemí, které pokrývá velkou část kontinentu. Jejím cílem je podporovat mír a pohodu svých občanů, zajistit volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu (tzv. čtyři svobody), a budovat společný trh a společné politiky. EU se vyvinula z Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) založeného v roce 1952 šesti zeměmi, a postupným rozšiřováním se stala jednou z největších nadnárodních organizací na světě.
---
Současné členské státy Evropské unie (červen 2025)
Evropská unie má k červnu 2025 27 členských států. Zde je jejich přehled s rokem vstupu:
- Belgie (1958 – zakládající člen EHS/ES)
- Francie (1958 – zakládající člen EHS/ES)
- Itálie (1958 – zakládající člen EHS/ES)
- Lucembursko (1958 – zakládající člen EHS/ES)
- Německo (1958 – zakládající člen EHS/ES, včetně sjednocení s NDR v roce 1990)
- Nizozemsko (1958 – zakládající člen EHS/ES)
- Dánsko (1973)
- Irsko (1973)
- Řecko (1981)
- Portugalsko (1986)
- Španělsko (1986)
- Finsko (1995)
- Rakousko (1995)
- Švédsko (1995)
- Česko (2004)
- Estonsko (2004)
- Kypr (2004)
- Lotyšsko (2004)
- Litva (2004)
- Maďarsko (2004)
- Malta (2004)
- Polsko (2004)
- Slovensko (2004)
- Slovinsko (2004)
- Bulharsko (2007)
- Rumunsko (2007)
- Chorvatsko (2013)
---
Historie rozšíření Evropské unie
Proces rozšiřování je jednou z nejúspěšnějších politik EU, která přispěla k šíření stability, míru a prosperity po celém kontinentu. Od původních šesti zakládajících členů se EU (a její předchůdci) rozšířila v několika vlnách:
- 1952: Šest zakládajících členů Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO): Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo (tehdy Západní Německo), Nizozemsko.
- 1973: První rozšíření: Dánsko, Irsko, Spojené království (vystoupilo v roce 2020 – Brexit).
- 1981: Druhé rozšíření: Řecko.
- 1986: Třetí rozšíření (jižní): Portugalsko, Španělsko.
- 1995: Čtvrté rozšíření (severské): Finsko, Rakousko, Švédsko.
- 2004: Páté rozšíření (východní): Česko, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko. Toto bylo největší rozšíření z hlediska počtu zemí a obyvatel.
- 2007: Šesté rozšíření: Bulharsko, Rumunsko.
- 2013: Sedmé rozšíření: Chorvatsko.
- 2020: Brexit: Spojené království vystoupilo z EU.
---
Kritéria členství v Evropské unii (Kodaňská kritéria)
Každá evropská země, která se chce stát členem EU, musí splňovat přísná kritéria, známá jako Kodaňská kritéria, která byla stanovena v 1993 a posílena v 1995:
- Politická kritéria:
- Stabilita institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin.
- Ekonomická kritéria:
- Existence fungující tržní ekonomiky a schopnost vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci Unie.
- Administrativní a právní kritéria (schopnost převzít závazky členství – acquis communautaire):
- Schopnost převzít a efektivně provádět celý soubor právních předpisů a norem EU (tzv. acquis communautaire), včetně cílů politické, hospodářské a měnové unie.
- Musí prokázat vytvoření odpovídajících administrativních a právních struktur nezbytných pro efektivní zavádění legislativy EU.
Důležitá je také absorpční kapacita samotné EU, tedy její schopnost přijmout nové členy bez narušení vlastního fungování a rozvoje.
---
Kandidátské země a potenciální kandidáti (červen 2025)
Proces rozšíření Evropské unie pokračuje. Několik zemí má status kandidátské země a další jsou potenciálními kandidáty:
- Kandidátské země:
- Albánie
- Bosna a Hercegovina
- Černá Hora
- Gruzie
- Kosovo (status potenciálního kandidáta)
- Moldavsko
- Severní Makedonie
- Srbsko
- Turecko (jednání probíhají, ale jsou v podstatě zmrazena kvůli obavám z dodržování právního státu a lidských práv)
- Ukrajina
- Potenciální kandidáti:
- Kosovo (čeká se na uznání nezávislosti všemi členskými státy EU)
Proces vstupu do EU je dlouhý a složitý, zahrnující řadu reforem v kandidátských zemích, harmonizaci právních předpisů a jednání s EU. Evropská unie klade velký důraz na reformy v oblasti právního státu, lidských práv a boje proti korupci.
---
Pro laiky
Představte si Evropskou unii jako velký "klub" evropských zemí. Dnes je v něm 27 zemí. Tyto země se dohodly, že budou spolupracovat, aby v Evropě vládl mír, aby se lidem dobře žilo a aby spolu obchodovaly bez zbytečných překážek.
Co to znamená pro nás?
- Cestování bez pasu: Mezi většinou zemí EU (a některými dalšími) můžete cestovat bez pasové kontroly, jen s občankou. To je díky tzv. Schengenskému prostoru.
- Jedna měna: V mnoha zemích EU (už jich je 20) platíme eurem, takže nemusíte měnit peníze, když cestujete.
- Snazší práce a studium: Můžete jít pracovat nebo studovat do jiné země EU, aniž byste potřebovali složité povolení.
- Společná pravidla: EU má spoustu společných pravidel pro všechno možné – od toho, co smí být v potravinách, po ochranu životního prostředí. To nám pomáhá žít v bezpečnějším a spravedlivějším prostředí.
Jak se do klubu dostane nová země? Musí splnit přísná pravidla, kterým se říká Kodaňská kritéria. Zjednodušeně to znamená, že musí být demokratická, mít fungující ekonomiku a dodržovat lidská práva. Také musí přijmout všechny zákony a pravidla, která už v EU platí. Momentálně se do klubu snaží dostat několik dalších zemí, například Ukrajina nebo země na západním Balkáně.
---