Srbové
Obsah boxu
Srbové (srbsky v cyrilici Срби, v latince Srbi) jsou jihoslovanský národ žijící převážně v Srbsku a na Balkánském poloostrově. Významné menšiny se nacházejí v Bosně a Hercegovině (především v entitě Republika srbská), Chorvatsku, Černé Hoře a dalších zemích bývalé Jugoslávie. Velká a vlivná srbská diaspora žije po celém světě, zejména v Německu, Rakousku, Švýcarsku, USA a Kanadě.
Jejich identita je silně spjata se srbským jazykem, cyrilským písmem a především s autokefální Srbskou pravoslavnou církví, která hrála klíčovou roli v uchování národního povědomí během staletí osmanské nadvlády. Srbové mají bohatou historii, která zahrnuje mocnou středověkou říši, staletí bojů za nezávislost a ústřední roli ve formování i rozpadu Jugoslávie.
📜 Historie
Historie Srbů je komplexní a poznamenaná obdobími velkého rozmachu, útlaku i tragických konfliktů. Je klíčová pro pochopení současné politické situace na Balkáně.
🕰️ Středověk a příchod na Balkán
Slované začali osidlovat Balkánský poloostrov v 6. a 7. století. Srbové, jako jeden z kmenů, se usadili v oblasti dnešního jihozápadního Srbska, východní Bosny a Černé Hory. První srbské státy, jako byla Raška, Duklja a Zeta, byly často pod vlivem mocnějších sousedů – Byzantské říše a Bulharska.
Zlatý věk srbského středověkého státu nastal za vlády dynastie Nemanjićů (12.–14. století). Štěpán Nemanja sjednotil srbské kmeny a jeho syn, Svatý Sáva, založil v roce 1219 nezávislou Srbskou pravoslavnou církev, čímž položil základy národní a duchovní identity. Vrcholu moci dosáhlo Srbské carství za vlády Štěpána Dušana ve 14. století, kdy se rozkládalo na většině Balkánu. Po jeho smrti však říše rychle upadla.
🇹🇷 Osmanská nadvláda
Klíčovým momentem v srbské historii byla Bitva na Kosově poli v roce 1389. Ačkoli výsledek bitvy je historiky diskutován, srbská šlechta v ní utrpěla drtivé ztráty, což otevřelo cestu Osmanské říši k postupnému dobytí srbských zemí. Pád Smedereva v roce 1459 znamenal konec středověkého srbského státu.
Následovalo téměř pět století osmanské nadvlády. Během této doby byla srbská kultura a identita udržována především díky pravoslavné církvi a klášterům. Mnoho Srbů migrovalo na sever, do oblastí dnešní Vojvodiny a Chorvatska (tzv. Vojenská hranice), kde sloužili jako hraničáři pro Habsburskou monarchii. Odboj proti Osmanům probíhal formou povstání a činnosti hajduků (zbojníků).
🇷🇸 Vznik novodobého státu
Národní obrození a touha po nezávislosti vyvrcholily na počátku 19. století. První srbské povstání (1804–1813) vedené Karađorđem a Druhé srbské povstání (1815) vedené Milošem Obrenovićem vedly k vytvoření autonomního Srbského knížectví v rámci Osmanské říše. Plné nezávislosti dosáhlo Srbsko na Berlínském kongresu v roce 1878. V balkánských válkách (1912–1913) Srbsko významně rozšířilo své území o Kosovo, Makedonii a Sandžak.
Yugoslavia Jugoslávie a 20. století
Po první světové válce, ve které Srbsko utrpělo obrovské lidské i materiální ztráty, se stalo jádrem nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později přejmenovaného na Království Jugoslávie. Tento stát měl od počátku problémy s národnostním napětím, zejména mezi Srby a Chorvaty.
Během druhé světové války byla Jugoslávie okupována mocnostmi Osy. Na území vzniklo několik odbojových hnutí, především monarchističtí Četnici vedení Dražou Mihailovićem a komunističtí partyzáni pod vedením Josipa Broze Tita. Válka byla zároveň brutální občanskou válkou. Po válce se moci chopili komunisté a byla vyhlášena Socialistická federativní republika Jugoslávie (SFRJ).
⚔️ Rozpad Jugoslávie a současnost
Po Titově smrti v roce 1980 a pádu komunismu v Evropě začaly v Jugoslávii narůstat nacionalistické tendence. V 90. letech 20. století se federace krvavě rozpadla v sérii válečných konfliktů. Srbové se ocitli ve válkách v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a později i v Kosovu. Tyto konflikty vedly k masivním etnickým čistkám na všech stranách a zanechaly hluboké jizvy v celém regionu. V roce 1999 bombardovalo NATO Svazovou republiku Jugoslávii (tehdy tvořenou Srbskem a Černou Horou) kvůli situaci v Kosovu. Po pádu režimu Slobodana Miloševiće v roce 2000 se Srbsko začalo demokratizovat a integrovat do evropských struktur.
🌍 Geografické rozšíření
Většina Srbů žije v Srbsku, ale významné a historicky zakořeněné komunity se nacházejí i v sousedních zemích.
🇷🇸 Srbsko a region
- Srbsko: Podle posledních sčítání tvoří Srbové přibližně 83 % populace země. Jsou většinovým etnikem ve všech regionech s výjimkou některých oblastí ve Vojvodině a na jihu země.
- Bosna a Hercegovina: Srbové jsou jedním ze tří konstitutivních národů. Většina z nich žije v entitě Republika srbská, kde tvoří drtivou většinu obyvatelstva.
- Chorvatsko: Před válkou v 90. letech tvořili Srbové přibližně 12 % populace Chorvatska. Po válce a operaci Bouře jejich počet dramaticky klesl. Dnes žijí převážně v oblastech jako Lika, Kordun a východní Slavonie.
- Černá Hora: Srbové a Černohorci sdílejí společnou historii, kulturu a jazyk. Přibližně třetina obyvatel Černé Hory se hlásí k srbské národnosti.
🌐 Diaspora
Srbská diaspora je jednou z nejpočetnějších v Evropě. Vznikala v několika vlnách: po osmanském dobytí, po druhé světové válce (politická emigrace) a zejména v 90. letech 20. století (ekonomická emigrace a uprchlíci před válkou). Největší komunity se nacházejí v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Francii, Švédsku, USA (zejména v Chicagu), Kanadě a Austrálii.
🗣️ Jazyk a písmo
Srbové hovoří srbštinou, která patří do skupiny jihoslovanských jazyků. Je prakticky vzájemně srozumitelná s chorvatštinou, bosenštinou a černohorštinou.
Specifikem srbštiny je používání dvou rovnocenných písem:
- Cyrilice: Tradiční a oficiální písmo v Srbsku, založené na reformě Vuka Karadžiće z 19. století ("piš, jak slyšíš, a čti, jak je napsáno"). Je považována za symbol národní identity.
- Latinka: Široce používaná v každodenním životě, v médiích a na internetu. Její verze je také založena na fonetickém principu.
☦️ Náboženství a tradice
Převážná většina věřících Srbů se hlásí k Srbské pravoslavné církvi, která je autokefální (nezávislá) a hraje ústřední roli v národní identitě.
Nejvýznamnějším a unikátním náboženským zvykem je Slava. Jedná se o oslavu rodinného svatého patrona, která se dědí z otce na syna. Je to klíčový prvek srbské identity, který přežil i období komunismu. Každá rodina má svého svatého (např. sv. Mikuláše, sv. Jiří, sv. Jana Křtitele) a v den jeho svátku pořádá velkou hostinu pro příbuzné a přátele.
Dalšími důležitými svátky jsou Vánoce (Božić) a Velikonoce (Vaskrs), které se slaví podle juliánského kalendáře. Na Vánoce je typické pálení posvátného dubového polena zvaného badnjak.
🎭 Kultura a umění
Srbská kultura je směsicí byzantských, středoevropských a balkánských vlivů.
📚 Literatura
Mezi nejvýznamnější postavy srbské literatury patří Ivo Andrić, nositel Nobelovy ceny za literaturu za román Most na Drině, a básník a prozaik Miloš Crnjanski. V 19. století sehrál klíčovou roli reformátor jazyka Vuk Karadžić, který kodifikoval spisovnou srbštinu a sesbíral lidovou poezii.
🎨 Výtvarné umění
Srbské umění je proslulé především středověkými freskami a ikonami v pravoslavných klášterech (např. Studenica, Mileševa, Sopoćani), které jsou považovány za vrchol byzantského umění. Z moderních malířů vynikla Nadežda Petrović.
🎵 Hudba a tanec
Tradiční hudba je charakteristická použitím nástrojů jako gusle (jednostrunný smyčcový nástroj) nebo frula (dřevěná píšťala). Národním tancem je kolo, živý kruhový tanec. V moderní době je populární žánr turbofolk, který kombinuje lidovou hudbu s popem a elektronickými prvky.
🎬 Film
Mezinárodně nejznámějším srbským režisérem je Emir Kusturica, dvojnásobný vítěz Zlaté palmy z festivalu v Cannes za filmy Otec na služební cestě a Underground.
🍽️ Kuchyně
Srbská kuchyně je vydatná a rozmanitá, s velkým důrazem na maso. Mezi typická jídla patří:
- Pljeskavica: Velký, plochý karbanátek z mletého masa, často podávaný v placce lepinja.
- Ćevapi: Válečky z mletého masa, podobné čevabčiči.
- Sarma: Závitky z kysaného zelí plněné mletým masem a rýží.
- Gibanica: Slaný koláč z filo těsta se sýrem a vejci.
- Kajmak: Mléčný produkt podobný husté smetaně nebo máslu.
Národním nápojem je rakija, silná ovocná pálenka, nejčastěji ze švestek (šljivovica).
⚽ Sport
Srbové jsou velmi sportovně založený národ. Celosvětově nejznámějším srbským sportovcem je tenista Novak Djoković, považovaný za jednoho z nejlepších tenistů všech dob. V basketbalu vyniká Nikola Jokić, několikanásobný nejužitečnější hráč NBA. Srbsko je také velmocí ve vodním pólu, volejbalu a házené. Velmi populární je i fotbal.
💡 Pro laiky
- Srb, Chorvat, Bosňák: Ačkoliv mluví velmi podobnými jazyky, hlavní rozdíl mezi těmito třemi jihoslovanskými národy je historicky v náboženství. Srbové jsou převážně pravoslavní, Chorvati katolíci a Bosňáci muslimové. Tento rozdíl hrál klíčovou roli v konfliktech v 90. letech.
- Cyrilice vs. Latinka: Srbština je unikátní v tom, že standardně používá obě abecedy. Cyrilice je vnímána jako více "národní" a oficiální, zatímco latinka je běžnější v moderní komunikaci. Většina Srbů je schopna plynule číst a psát v obou.
- Republika srbská: Není to samostatný stát, ale jedna ze dvou entit, které tvoří stát Bosna a Hercegovina (druhou je Federace Bosny a Hercegoviny). Má vysokou míru autonomie, vlastní vládu a parlament.
- Slava: Představte si to jako "rodinné narozeniny" na počest svatého patrona. Je to nejdůležitější společenská a náboženská událost pro většinu srbských rodin, mnohem důležitější než například osobní narozeniny.