Pete Mahovlich

Pete Mahovlich
Celé jméno	Peter Joseph Mahovlich
Datum narození	10. října 1946
Místo narození	Timmins, Ontario, Kanada
Státní příslušnost
Povolání	lední hokejista, hokejový trenér, hokejový skaut
Aktivní od	1963
Aktivní do	1986
Výška	196 cm
Váha	95 kg

Pete Mahovlich (celým jménem Peter Joseph Mahovlich; známý rovněž pod dobovou přezdívkou „Little M“) je kanadský bývalý profesionální lední hokejista, hlavní trenér a dlouholetý profesionální hokejový skaut. Narodil se 10. října 1946 v hornickém městě Timmins v provincii Ontario. Během své více než dvě dekády trvající aktivní hráčské kariéry nastupoval primárně na pozici středního útočníka a na postu levého křídla. V nejvyšší severoamerické lize NHL si do celkových historických statistik připsal 884 odehraných utkání v základní části, ve kterých zaznamenal 773 kanadských bodů, a přidal dalších 88 startů ve vyřazovacích bojích o pohár.

Nejrozsáhlejší a statisticky nejpřínosnější část své aktivní hráčské dráhy spojil s organizací Montreal Canadiens, v jejímž dresu překonal celkem dvakrát ve své kariéře hranici sta kanadských bodů za jedinou základní část. Z pozice stěžejního ofenzivního prvku a silového útočníka se podílel na zisku celkem čtyř pohárů Stanley Cup v letech 1971, 1973, 1976 a 1977. Souběžně s klubovou kariérou naskočil do reprezentačního dresu, kdy odehrál ostře sledovanou Sérii století proti tehdejšímu Sovětskému svazu v roce 1972 a o čtyři roky později se účastnil inauguračního ročníku mezinárodního turnaje o Kanadský pohár. Po definitivním ukončení dráhy na ledě strávil následující léta jako funkcionář a hlavní trenér v nižších amerických ligách a následně vykonával funkci profesionálního vyhledávače talentů pro několik organizací NHL. Svou profesionální činnost v lize ukončil na pozici poradce pro skauting u týmu Florida Panthers v roce 2020.

👤 Životopis a dorostenecká léta

Peter Joseph Mahovlich pochází z rodiny chorvatských imigrantů. Jeho rodiče, Peter st. a Cecilia Mahovlichovi, se bezprostředně po svém příchodu na kanadské území usadili v hornickém městě Timmins na severu provincie Ontario. Otec pracoval v tamních hlubinných dolech a v pozdějších letech řídil technický obchod a půjčovnu s hokejovým vybavením v torontské aréně Leaside, kde se staral o broušení bruslí a údržbu výstroje pro lokální celky. Mahovlich měl staršího bratra Franka Mahovlicha, který se pod dobovou přezdívkou „Big M“ rovněž prosadil jako elitní křídelník a následně byl oficiálně uveden do Hokejové síně slávy. Z důvodu přímé pokrevní vazby a značné fyzické podoby s bratrem obdržel Pete Mahovlich logickou přezdívku „Little M“.

Ve svých školních a středoškolských letech navštěvoval vzdělávací institut St. Michael's College School ve městě Toronto (mezi kalendářními lety 1961 a 1963). Vedle povinné účasti v hokejovém dorosteneckém programu figuroval současně v letní přípravě u tamního baseballového týmu, kde trvale obsadil pozici prvařaře poté, co z tohoto postu vytlačil konkurenta Gorda Kirkeho. Hokejově nastupoval v dorostenecké kategorii za místní středoškolský celek Junior B. Následně si svými výkony zajistil přechod do prestižní juniorské soutěže OHA, kde zakotvil na soupisce týmu Hamilton Red Wings. Během tří po sobě jdoucích sezónních cyklů mezi lety 1963 a 1966 zde v rámci základní části a play-off evidoval celkem 155 utkání a 138 kanadských bodů. Z hlediska celkových fyzických parametrů dorostl do mimořádné výšky 196 centimetrů a váhy 95 kilogramů, což ho na tehdejší poměry předurčilo k drtivému silovému stylu hry u mantinelů. V roce 1963 byl jako celkově druhý hráč v pořadí vybrán v historicky zcela prvním vstupním draftu do NHL zástupci organizace Detroit Red Wings.

💼 Profesionální hráčská kariéra

Systém farmářských lig a začátky v Detroitu (1965–1969)

Své vůbec první zápasové starty v dresu prvního mužstva Detroit Red Wings a tím i v rámci NHL absolvoval v průběhu ročníku 1965/66, kdy po zraněních hráčů ze základní sestavy zasáhl jako povolaný náhradník do 3 utkání a zaznamenal první kariérní asistenci. Pevnou pozici v základním celku si však pro svou herní nevyzrálost trvale nevybojoval a následující čtyři sezóny z velké části osciloval mezi dresy Detroitu a přidruženými kluby operujícími v minoritních soutěžích. V ročníku 1966/67 odehrál za Detroit 34 zápasů se zápisem jediné branky a tří asistencí, načež jej vedení managementu přesunulo do formujícího se farmářského klubu Pittsburgh Hornets spadajícího pod AHL. V Pittsburghu se aklimatizoval na profesionální seniorský hokej a v jarní vyřazovací části absolvoval 9 utkání, čímž jako součást širší soupisky získal titul a obdržel pohár Calder Cup.

Následující dvě hrací sezóny (1967/68 a 1968/69) strávil z podstatné části na hostování v dresu texaského celku Fort Worth Wings v nižší lize CHL. Během těchto let za tým odehrál celkem 76 duelů a zapsal v nich 70 kanadských bodů a celkových 157 trestných minut. Zřejmý nedostatek hracího prostoru v prvním mužstvu Red Wings, kde v této době nastupoval na jeho pozicích hvězdný Gordie Howe a Alex Delvecchio, vedl k finálnímu rozhodnutí tehdejšího generálního vedení Detroitu ukončit Mahovlichovo působení v klubu. V letních měsících roku 1969 byl zúčastněn v přímé hráčské výměně do klubu Montreal Canadiens; opačným směrem ze státu Quebec tehdy do Detroitu putovali útočník Garry Monahan a obránce Doug Piper.

Bodová dominance a dynastie v Montrealu (1969–1977)

Svůj první ročník 1969/70 pod hlavičkou nového kanadského zaměstnavatele začal sice opět na lokální farmě týmu Montreal Voyageurs hrajícím v AHL, ale v průběhu zimních měsíců téže sezóny byl trvale stažen do kádru prvního mužstva na základě zisku 40 bodů v pouhých 31 zápasech na farmě. Definitivní a trvalý přesun znamenal zásadní zlom v jeho celkovém kariérním rozvoji. Počínaje sezónou 1970/71 se natrvalo usadil v sestavě jako kmenový střední útočník prvních dvou formací a v základní části tohoto ročníku rovnou zaznamenal 35 přesných branek. Současně poprvé v profesionální kariéře nastupoval ve stejném týmu po boku svého staršího bratra Franka Mahovlicha, jehož Canadiens získali formou výměny. V jarní vyřazovací části play-off odehrál 20 utkání, ve kterých nastřádal 16 kanadských bodů a na konci série poprvé fyzicky zvedl nad hlavu prestižní Stanley Cup.

Osobní a herní produktivita Peta Mahovlicha začala ve druhém patře montrealské dynastie sedmdesátých let rapidně stoupat. Během ročníku 1973/74 posbíral 73 bodů v 78 zápasech. Absolutního individuálního vrcholu pak dosáhl v ofenzivně laděné sezóně 1974/75. Postavený do elitní první formace po bok křídelníků Guye Lafleura a Stevea Shutta, Mahovlich za 80 odehraných zápasů nastřádal celkem 117 kanadských bodů za 35 gólů a 82 asistencí. Tento výsledek znamenal obsazení konečného čtvrtého místa v celoligovém bodování základní části o Art Ross Trophy a zároveň ustanovení osobního rekordu. Ziskem 82 asistencí navíc obsadil třetí příčku v lize mezi nahravači, ihned po dvojici Bobby Orr a Bobby Clarke.

O rok později, v sezóně 1975/76, prokazatelně zopakoval výkonnost přesahující magickou stobodovou hranici. Dosáhl na metu konečných 105 bodů (za 34 branek a 71 asistencí). Z celkového historického pohledu byl Mahovlich zcela integrální ofenzivní součástí nepřekonatelné sestavy Montreal Canadiens a postupně přidal do svého rejstříku další tři prsteny za celkový zisk poháru Stanley Cup, a to konkrétně ve vyřazovacích sériích z let 1973, 1976 a naposledy na jaře kalendářního roku 1977.

Přestup do Pittsburghu a finální léta na ledě (1977–1986)

V průběhu listopadu ročníku 1977/78, po odehrání úvodních 17 utkání za montrealský výběr, byl Mahovlich překvapivě začleněn do další masivní ligové výměny, podepsané manažerem Samem Pollockem. Mahovlich a útočník Peter Lee byli společně odesláni přes hranice do amerického celku Pittsburgh Penguins. Kanadský klub z Montrealu za ně obratem inkasoval technického útočníka Pierra Larouche a práva na Petera Marshe. V Pittsburghu zůstal necelé dva kompletní ligové cykly, přičemž v obou ročnících bez obtíží udržel svou vysokou ofenzivní produktivitu na hranici zisku jednoho bodu na odehraný zápas (61 bodů v 57 utkáních základní části první sezóny, následovaných 53 body v 60 utkáních v ročníku 1978/79).

V létě před startem ročníku 1979/80 došlo po vyjednávání k opětovnému návratu na místo, kde jeho dospělá profesionální dráha formálně započala – zpět pod organizaci Detroit Red Wings. V první sezóně po obnoveném podpisu nastřádal na centru solidních 16 gólů a 50 asistencí v 80 zápasech. Fyzické vyčerpání organismu a nástup nové generace vedly k tomu, že v následném roce 1980/81 obdržel dres jen k 24 utkáním prvního týmu s výtěžkem zlomkových pěti bodů. Následkem ztráty formy a rychlosti byl odeslán do farmářského oddílu Adirondack Red Wings pro ligu AHL. V prostředí této soutěže zaznamenal druhý kariérní úspěch z nižšího patra hierarchie – v jarní části naskočil k 18 zápasům tvrdého play-off, vyprodukoval dominantních 19 bodů a pomohl Adirondacku s jasnou převahou získat Calder Cup.

Postupný a řízený konec aktivního hraní uskutečnil formou přesunu do struktur soutěže International Hockey League (IHL), kde podepsal poloprofesionální doložku u tehdejší organizace Toledo Goaldiggers. Za tento konkrétní celek zasáhl do 68 střetnutí základní části v sezóně 1982/83 s přínosem 46 bodů. Následnou dvouletou herní absenci ukončil ohlášeným návratem pro závěrečných 22 duelů v ročníku 1985/86 (14 bodů). V této závěrečné štaci se již nacházel na lavičce paralelně ve formátu hrajícího hlavního trenéra mužstva.

🌍 Reprezentační kariéra a Série století

Při mezinárodních srovnáních Pete Mahovlich nikdy prozatímně nereprezentoval kanadský tým na standardních zavedených turnajích pod gescí IIHF, jakými byly každoroční turnaje mistrovství světa nebo zimní olympijské turnaje, což bylo odrazem nepropustnosti smluv se zástupci klubů NHL a odlišného harmonogramu. Dostal se však do oficiálních reprezentačních nominací při historických konfrontačních formátech zaměřených striktně proti týmům z Evropy.

V srpnu 1972 prošel tvrdým přípravným kempem a zařadil se do závěrečné soupisky týmu Kanady pro takzvanou Sérii století (Summit Series). V průběhu tehdejších osmi domluvených duelů proti národnímu výběru SSSR odehrál fyzicky 7 utkání. Do reprezentačních archívů v nich zapsal 1 branku a 1 asistenci a obdržel celkem 4 trestné minuty z důvodů častých konfliktů před brankovištěm. Jeho vůbec jediný přesný zásah ze série padl 4. září 1972 ve druhém utkání konaném v hale Maple Leaf Gardens na území Toronta. Tuto branku vstřelil při hře v oslabení a definitivně tím pomohl kanadskému výběru k celkové výhře v poměru 4:1. Historicky zaznamenaným okamžikem za mezinárodní sportovní smír se pak stal jeho výstup ze střídačky hned po vstřelení posledního vítězného gólu spoluhráče Paula Hendersona v závěrečném osmém utkání hraném na moskevském ledě. Mahovlich tehdy při hromadné divoké euforické oslavě cíleně vybočil ze skupiny svých oslavujících spoluhráčů, přijel ke zhroucenému a zklamanému sovětskému brankáři Vladislavu Treťjakovi a hokejkou ho poklepal po brankářských betonech jako znak úcty vůči poraženému oponentovi.

Druhou a zároveň poslední reprezentační akcí se stala jeho přímá účast v inauguračním hracím roce mezinárodního formátu o Kanadský pohár 1976. Při této příležitosti nastoupil bez přerušení do všech 7 naplánovaných utkání domácího výběru, eviduje z nich 1 přesnou branku, 4 asistence a 5 kanadských bodů. Na svém účtu udržel bilanci přesně +4 plusových bodů v tabulce pravdy a nebyl trestán jediným trestem. S kádrem prošel skupinovou a následně finálovou fází, kde Kanada poměrem 2:0 na zápasy zdolala reprezentaci Československa a převzala trofej určenou pro šampiona turnaje.

👔 Trenérské a skautské působení

Po oficiálním odstoupení od aktivního hracího kontraktu v dresu Goaldiggers přešel do sféry trvalého trenérského nasazení pro ligy sdružené pod dohledem svazu. Svoji premiérovou samostatnou a kompletní sezónu ve vysoce exponované roli hlavního kouče řídil na lavičce zmíněného týmu Toledo Goaldiggers (v rámci struktury IHL) v ročníku 1985/86 se statistickým výsledkem 24 výher, 48 proher a 10 remízových výsledků v základní části, za jehož podmínek se mu nepodařilo posunout tým nad čáru postupu do play-off.

Následující rok 1986/87 po zrušení smlouvy působil u oddělení skautingu organizace New York Rangers. Vrátil se však znovu na lavičku, a sice v ročníku 1987/88 pro roli obsazeného generálního manažera a taktéž hlavního trenéra u sestavy Colorado Rangers hrající v soutěži IHL. Tým tehdy svými pokyny bezpečně dovedl do hracího plánu druhého kola play-off. Následně si identickou souhrnnou funkci udržel i po stěhování licence pod nový název Denver Rangers určenou pro ročník 1988/89, ale vinou špatného startu byl na konci února kalendářního roku 1989 propuštěn a odvolán z funkce vedením majitelů. Další trenérské angažmá v archivech zaznamenal jako hlavní stratég týmu Fort Worth Fire v lize CHL (konkrétně v sezóně 1992/93, kdy dosáhl cifry 24 výher z 60 odtrénovaných zápasů). Kariérně úplně posledním zásahem do dění z lavičky se pak stal angažmá u kanadského farmářského kádru Cape Breton Oilers fungujícím v rámci soutěžního schématu AHL pro ročník 1994/95 (27 výher z celkových 80 utkání).

S polovinou devadesátých let absolutně rezignoval na budoucí trenérskou profesi a bez přerušení se přeorientoval na proces profesionálního vyhodnocování přestupů hráčů. V období mezi květnem 1995 a červnem 1997 působil nepřetržitě v oddělení profesionálního skautingu spadajícího pod pravomoc generálního manažera celku Edmonton Oilers. Podobně pak další téměř dva kompletní kalendářní roky setrval ve funkci zplnomocněného skauta posuzujícího soupisky ligových oponentů u tehdy nově utvářené organizace Tampa Bay Lightning.

Nejdelší setrvání v řadách skautů se datuje od nástupu celku Atlanta Thrashers do ligového spektra NHL v roce 1999. Pro klub působil z pozice terénního profesionálního skauta celých 11 let až do roku 2010. Svou závěrečnou pracovní kapitolu po přesunu organizace zahájil po předložení smlouvy u oddílu Florida Panthers, k jejichž výplatní listině nastoupil v srpnu roku 2011. Zastával nejprve totožnou pracovní funkci pozorovatele. Ve věkově pokročilém stádiu od sezóny 2016/17 až do definitivního ohlášení formálního odchodu do důchodu v roce 2020 vykonával pozici takzvaného vrchního poradního úředníka oddělení hráčských transferů (Senior Advisor). Během let se i s rodinou civilně přesídlil na východ Spojených států, kde si jako trvalé bydliště zvolil oblast okolí Glens Falls na teritoriu administrativního území severního New Yorku.

📈 Statistiky

Zápisová data přejatá a sestavená z elektronické databáze ligových archivů pro všechna hrací období. Data ze sezón 1983/84 a 1984/85 nejsou dostupná.

Záznamy ze základní části a play-off

Sezóna	Tým	Soutěž	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty	Zápasy (play-off)	Góly (play-off)	Asistence (play-off)	Body (play-off)	Trestné minuty (play-off)
1963/64	Hamilton Red Wings	OHA	54	20	27	47	0	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1964/65	Hamilton Red Wings	OHA	55	20	35	55	0	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1965/66	Hamilton Red Wings	OHA	46	14	22	36	121	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1965/66	Detroit Red Wings	NHL	3	0	1	1	0	—	—	—	—	—
1966/67	Detroit Red Wings	NHL	34	1	3	4	16	—	—	—	—	—
1966/67	Pittsburgh Hornets	AHL	18	4	7	11	37	9	0	0	0	2
1967/68	Detroit Red Wings	NHL	15	6	4	10	13	—	—	—	—	—
1967/68	Fort Worth Wings	CPHL	42	20	14	34	103	—	—	—	—	—
1968/69	Detroit Red Wings	NHL	30	2	2	4	21	—	—	—	—	—
1968/69	Fort Worth Wings	CHL	34	19	17	36	54	—	—	—	—	—
1969/70	Montreal Voyageurs	AHL	31	21	19	40	77	—	—	—	—	—
1969/70	Montreal Canadiens	NHL	36	9	8	17	51	—	—	—	—	—
1970/71	Montreal Canadiens	NHL	78	35	26	61	181	20	10	6	16	43
1971/72	Montreal Canadiens	NHL	75	35	32	67	103	6	0	2	2	12
1972/73	Montreal Canadiens	NHL	61	21	38	59	49	17	4	9	13	22
1973/74	Montreal Canadiens	NHL	78	36	37	73	122	6	2	1	3	4
1974/75	Montreal Canadiens	NHL	80	35	82	117	64	11	6	10	16	10
1975/76	Montreal Canadiens	NHL	80	34	71	105	76	13	4	8	12	24
1976/77	Montreal Canadiens	NHL	76	15	47	62	45	13	4	5	9	19
1977/78	Montreal Canadiens	NHL	17	3	5	8	4	—	—	—	—	—
1977/78	Pittsburgh Penguins	NHL	57	25	36	61	37	—	—	—	—	—
1978/79	Pittsburgh Penguins	NHL	60	14	39	53	39	2	0	1	1	0
1979/80	Detroit Red Wings	NHL	80	16	50	66	69	—	—	—	—	—
1980/81	Detroit Red Wings	NHL	24	1	4	5	26	—	—	—	—	—
1980/81	Adirondack Red Wings	AHL	37	18	28	46	57	18	1	18	19	23
1981/82	Adirondack Red Wings	AHL	80	22	45	67	71	4	2	1	3	2
1982/83	Toledo Goaldiggers	IHL	68	13	33	46	50	11	2	4	6	14
1985/86	Toledo Goaldiggers	IHL	22	4	10	14	22	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná

Reprezentace Kanady

Rok	Tým	Událost	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1972	Kanada	Série století	7	1	1	2	4
1976	Kanada	Kanadský pohár	7	1	4	5	0

Trenérská působení na pozici hlavního trenéra

Sezóna	Tým	Soutěž	Pozice
1985/86	Toledo Goaldiggers	IHL	Hlavní trenér
1987/88	Colorado Rangers	IHL	Generální manažer a hlavní trenér
1988/89	Denver Rangers	IHL	Generální manažer a hlavní trenér
1992/93	Fort Worth Fire	CHL	Hlavní trenér
1994/95	Cape Breton Oilers	AHL	Hlavní trenér

Zdroje