Přeskočit na obsah

Palmový olej

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox potravina

Palmový olej je jedlý rostlinný olej získávaný z oplodí (mezokarpu) plodů palmy olejné (Elaeis guineensis). Jedná se o celosvětově nejprodukovanější a nejkonzumovanější rostlinný olej, který díky svým unikátním vlastnostem a nízké ceně našel uplatnění v široké škále produktů, od potravin přes kosmetiku až po biopaliva. Jeho masivní produkce je však spojena s vážnými environmentálními a sociálními kontroverzemi, zejména s odlesňováním tropických pralesů.

Od palmového oleje je třeba odlišovat palmojádrový olej, který se získává z jader (semen) stejných plodů. Palmojádrový olej má odlišné složení a vlastnosti, je bohatší na nasycené mastné kyseliny s kratším řetězcem a podobá se spíše kokosovému oleji.

📜 Historie a původ

Palma olejná pochází z tropických oblastí západní a jihozápadní Afriky, kde byl její olej využíván lidmi po tisíce let. Archeologické nálezy v Egyptě dokazují, že byl používán již před 5000 lety. V západní Africe byl tradičně součástí místní kuchyně a používal se také při výrobě mýdla a v tradiční medicíně.

Do jihovýchodní Asie byla palma olejná přivezena Evropany v 19. století, původně jako okrasná rostlina. První komerční plantáže byly založeny v Malajsii (tehdy Britské Malajsko) v roce 1917 a na Sumatře v Nizozemské východní Indii (dnešní Indonésie). K masivnímu rozmachu pěstování však došlo až ve druhé polovině 20. století, kdy poptávka po levných rostlinných tucích prudce vzrostla. Díky vysoké výnosnosti a nízkým produkčním nákladům se palmový olej stal dominantní komoditou na světovém trhu s oleji a tuky.

🌱 Pěstování a produkce

Palma olejná je vysoce efektivní plodina. Z jednoho hektaru je možné získat v průměru 3,3 tuny oleje ročně, což je několikanásobně více než u jiných olejnin, jako je sója (cca 0,4 tuny/ha) nebo řepka (cca 0,8 tuny/ha). Plodit začíná přibližně 3–4 roky po výsadbě a ekonomicky využitelná je po dobu 25–30 let.

Plody rostou ve velkých trsech, které mohou vážit 10 až 40 kg a obsahovat několik stovek až tisíc jednotlivých plodů. Sklizeň probíhá po celý rok.

🌍 Geografické rozšíření

Drtivá většina světové produkce (přes 85 %) pochází z Indonésie a Malajsie. Mezi další významné producenty patří Thajsko, Kolumbie, Nigérie a další země v tropickém pásu. Pěstování se rychle rozšiřuje také v Latinské Americe a v Africe.

⚙️ Zpracování a druhy

Zpracování plodů musí proběhnout co nejrychleji po sklizni, aby se zabránilo znehodnocení oleje. Proces zahrnuje několik kroků:

  1. Sterilizace: Trsy plodů se napařují, aby se deaktivovaly enzymy, které způsobují rozklad tuku, a aby se plody uvolnily z trsů.
  2. Lisování: Plody se lisují, čímž se z dužiny (oplodí) získá surový palmový olej (Crude Palm Oil, CPO).
  3. Čištění: Surový olej se filtruje a čistí od zbytků plodů a vody.

Surový palmový olej má díky vysokému obsahu beta-karotenu sytě červenooranžovou barvu. Pro většinu průmyslových aplikací se dále upravuje procesem zvaným rafinace, který zahrnuje:

  • Odkyselení (neutralizace): Odstranění volných mastných kyselin.
  • Bělení: Odstranění barviv (karotenoidů) pomocí aktivního jílu.
  • Deodorizace: Odstranění pachových látek a dalších nečistot pomocí vodní páry za vysoké teploty a vakua.

Výsledkem je rafinovaný, bělený a deodorizovaný palmový olej (RBD Palm Oil), který je bez chuti, zápachu a má světlou barvu.

Dalším důležitým procesem je frakcionace, při které se olej ochladí a následně filtruje. Tím se oddělí dvě hlavní složky:

  • Palmový olein: Tekutá frakce, která zůstává kapalná i při nižších teplotách. Používá se především jako fritovací a kuchyňský olej.
  • Palmový stearin: Pevná frakce s vyšším bodem tání. Používá se při výrobě margarínů, ztužených tuků a v nepotravinářském průmyslu.

🧪 Složení a vlastnosti

Palmový olej je unikátní svým vyváženým poměrem nasycených a nenasycených mastných kyselin.

  • Nasycené mastné kyseliny (cca 50 %):
   *   Kyselina palmitová (C16:0): ~44 %
   *   Kyselina stearová (C18:0): ~5 %
  • Mononenasycené mastné kyseliny (cca 40 %):
   *   Kyselina olejová (C18:1, omega-9): ~39 %
  • Polynenasycené mastné kyseliny (cca 10 %):
   *   Kyselina linolová (C18:2, omega-6): ~10 %

Díky tomuto složení je palmový olej při pokojové teplotě v mírném pásu polotuhý. Tato vlastnost je vysoce ceněna v potravinářství, protože umožňuje nahradit částečně ztužené tuky, které obsahují zdraví škodlivé transmastné kyseliny. Je také velmi odolný vůči oxidaci, což mu dodává dlouhou trvanlivost.

Surový palmový olej je jedním z nejbohatších přírodních zdrojů vitaminu E (zejména tokotrienolů) a karotenoidů (provitamin A). Většina těchto cenných látek se však ztrácí během rafinace.

🍽️ Využití

Univerzální vlastnosti a nízká cena činí z palmového oleje klíčovou surovinu v mnoha odvětvích.

🍲 Potravinářství

Odhaduje se, že palmový olej obsahuje přibližně 50 % všech balených potravin v supermarketech.

  • Pečivo a cukrovinky: Dodává výrobkům jako sušenky, krekry, dorty a čokoládové polevy požadovanou texturu, křupavost a trvanlivost.
  • Margaríny a pomazánky: Jeho polotuhá konzistence je ideální pro výrobu margarínů a rostlinných pomazánek.
  • Instantní pokrmy: Instantní nudle jsou často předsmaženy na palmovém oleji, což zkracuje dobu jejich přípravy.
  • Fritování: Díky vysokému kouřovému bodu a stabilitě je široce používán pro průmyslové fritování (např. brambůrky, hranolky).
  • Zmrzlina a náhražky mléčných výrobků: Dodává jim krémovou texturu.

🧼 Průmysl a kosmetika

  • Mýdla a detergenty: Deriváty palmového oleje slouží jako základní složka pro výrobu tenzidů, které mají čisticí a pěnivé vlastnosti.
  • Kosmetika: Používá se v krémech, rtěnkách, šamponech a dalších kosmetických přípravcích jako změkčovadlo a stabilizátor.
  • Biopaliva: Palmový olej je významnou surovinou pro výrobu bionafty. Toto využití je však velmi kontroverzní kvůli jeho environmentálním dopadům.
  • Svíčky a maziva: Využívá se také při výrobě svíček a průmyslových maziv.

🌍 Environmentální a sociální dopady

Masivní expanze plantáží palmy olejné je jednou z hlavních příčin ničení životního prostředí v tropických oblastech.

deforestation

Zakládání nových plantáží často probíhá na úkor tropických deštných pralesů, které patří mezi druhově nejbohatší ekosystémy na Zemi. Odlesňování vede k masivním emisím oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, zejména pokud dochází k vypalování a vysoušení rašelinišť. Indonésie se kvůli tomu stala jedním z největších světových emitentů skleníkových plynů.

biodiversity loss

Ničení pralesů znamená ztrátu přirozeného prostředí pro mnoho ohrožených druhů, jako je orangutan, tygr sumaterský, slon sumaterský nebo nosorožec sumaterský. Monokulturní plantáže palmy olejné poskytují jen minimální životní prostor pro původní faunu a flóru.

🧑‍🤝‍🧑 Sociální konflikty

Rozšiřování plantáží je často spojeno se zabíráním půdy původním obyvatelům a lokálním komunitám bez adekvátní kompenzace. Jsou také dokumentovány případy porušování lidských práv, nucené práce a špatných pracovních podmínek na plantážích.

✅ Certifikace a udržitelný palmový olej

V reakci na rostoucí kritiku vznikly iniciativy usilující o produkci udržitelného palmového oleje. Nejznámější je Roundtable on Sustainable Palm Oil (RSPO), založený v roce 2004. RSPO sdružuje pěstitele, zpracovatele, obchodníky, výrobce spotřebního zboží i nevládní organizace.

Certifikace RSPO zaručuje, že olej byl vyprodukován za dodržení určitých environmentálních a sociálních standardů, jako je zákaz kácení primárních pralesů, ochrana ohrožených druhů a dodržování práv pracovníků a místních komunit.

Přestože je RSPO krokem správným směrem, čelí kritice za nedostatečnou kontrolu, pomalou implementaci a příliš mírné standardy. Existují i další, přísnější certifikační schémata, jako je Palm Oil Innovation Group (POIG) nebo ekologická certifikace v bio kvalitě.

🩺 Zdravotní aspekty

Vliv palmového oleje na lidské zdraví je předmětem diskusí.

  • Nasycené tuky: Vysoký obsah nasycené kyseliny palmitové (cca 44 %) je spojován s rizikem zvyšování hladiny "špatného" LDL cholesterolu v krvi, což je rizikový faktor pro vznik kardiovaskulárních onemocnění. Mnoho zdravotnických organizací proto doporučuje omezit jeho konzumaci.
  • Žádné trans tuky: Na druhou stranu, jeho přirozeně polotuhá konzistence umožňuje výrobu pevných tuků bez nutnosti hydrogenace, čímž se předchází vzniku škodlivých transmastných kyselin.
  • Vitamíny a antioxidanty: Nerafinovaný (červený) palmový olej je bohatý na vitamin E a karotenoidy, které mají antioxidační účinky. Tyto látky se však v rafinovaném oleji, který se používá nejčastěji, téměř nevyskytují.
  • Kontaminanty při zpracování: Během rafinace za vysokých teplot mohou vznikat potenciálně karcinogenní látky, jako jsou estery 3-MCPD a glycidylestery mastných kyselin. Jejich množství je v Evropské unii regulováno přísnými limity.

Celkově platí, že palmový olej není v přiměřeném množství v rámci vyvážené stravy považován za přímo škodlivý, ale jeho nadměrná konzumace na úkor olejů s vyšším obsahem nenasycených mastných kyselin (např. olivový olej, řepkový olej) se nedoporučuje.

🤓 Pro laiky: Co je palmový olej?

Představte si palmový olej jako super univerzální a velmi levný rostlinný tuk. Získává se z plodů tropické palmy, která roste hlavně v Indonésii a Malajsii. Protože je tak levný a má skvělé vlastnosti (např. dělá sušenky křupavé a pomazánky roztíratelné), najdete ho asi v polovině všech výrobků v supermarketu – od pizzy přes čokoládu až po šampon.

Problém je v tom, že pro založení obrovských palmových plantáží se často kácejí a vypalují cenné deštné pralesy. Tím přicházejí o domov vzácná zvířata jako orangutani a do ovzduší se uvolňuje velké množství skleníkových plynů. Existuje sice snaha pěstovat palmy "udržitelně" (s certifikátem, že kvůli nim nebyl zničen prales), ale stále je to velký globální problém. Z hlediska zdraví je to tuk s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin, podobně jako máslo, takže platí "všeho s mírou".


Šablona:Aktualizováno