Přeskočit na obsah

Orangutan

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox živočich

Orangutan (rod Pongo) je rod velkých, převážně stromových lidoopů, kteří jsou jedinými zástupci podčeledi Ponginae. Jsou to jediní lidoopi pocházející z Asie, konkrétně z deštných pralesů na ostrovech Borneo a Sumatra v jihovýchodní Asii. Jejich jméno pochází z malajského a indonéského výrazu orang hutan, což v překladu znamená „lesní člověk“. Vyznačují se dlouhou, rezavě hnědou srstí, velmi dlouhými pažemi a silným pohlavním dimorfismem. V současnosti jsou všechny tři druhy orangutanů klasifikovány jako kriticky ohrožený druh, především kvůli masivní ztrátě přirozeného prostředí.

🧬 Systematika a evoluce

Rod Pongo patří do čeledi hominidů (Hominidae), kam se řadí také gorily, šimpanzi, bonobové a lidé. Orangutani jsou však evolučně nejvzdálenějšími příbuznými ostatních velkých lidoopů, od společné vývojové linie se oddělili přibližně před 15–19 miliony lety.

Tradičně byl uznáván pouze jeden druh, orangutan bornejský. Později byl odlišen druh žijící na Sumatře. V roce 2017 byl na základě genetických a morfologických dat popsán třetí, nejvzácnější druh.

🔬 Současné druhy

  • Orangutan bornejský (Pongo pygmaeus): Žije na ostrově Borneo. Je o něco robustnější než jeho sumaterský příbuzný. Samci mají výraznější lícní vaky a tmavší srst. Dělí se na tři poddruhy.
  • Orangutan sumaterský (Pongo abelii): Vyskytuje se pouze v severní části ostrova Sumatra. Má světlejší, delší srst a je celkově štíhlejší. Samci mají delší vousy a plošší lícní vaky. Jsou považováni za více společenští a častěji používají nástroje.
  • Orangutan tapanulijský (Pongo tapanuliensis): Popsán teprve v roce 2017, je to nejvzácnější a nejohroženější druh lidoopa. Žije v malé, izolované populaci v oblasti Batang Toru na Sumatře. Od ostatních druhů se liší kudrnatější srstí, menší lebkou a odlišným voláním dominantních samců. Jeho populace čítá méně než 800 jedinců.

🌍 Rozšíření a habitat

Orangutani jsou endemity ostrovů Borneo a Sumatra. Jejich přirozeným prostředím jsou tropické a subtropické vlhké listnaté lesy, především nížinné deštné pralesy a horské lesy do nadmořské výšky přibližně 1500 metrů.

Jsou to nejvíce stromoví lidoopi. Většinu svého života tráví vysoko v korunách stromů, kde se pohybují pomocí brachiace (pohyb ručkováním). Na zem slézají jen zřídka, zejména dospělí samci orangutanů bornejských, kteří jsou příliš těžcí na pohyb po tenčích větvích. Orangutani sumaterští tráví na zemi ještě méně času, pravděpodobně kvůli přítomnosti predátorů, jako je tygr sumaterský.

Každou noc si staví nové hnízdo na spaní z větví a listí, obvykle vysoko nad zemí.

💪 Popis a anatomie

Orangutani jsou největší stromoví živočichové na světě. Jejich tělo je přizpůsobeno životu ve větvích.

  • Velikost a váha: Dospělí samci měří ve stoje 1,2 až 1,5 metru a váží 50 až 90 kg, výjimečně i přes 100 kg. Samice jsou výrazně menší, měří 1 až 1,2 metru a váží 30 až 50 kg. Tento výrazný rozdíl ve velikosti je příkladem pohlavního dimorfismu.
  • Končetiny: Mají extrémně dlouhé paže, které mohou v rozpětí dosáhnout až 2 metry. Tyto paže jsou delší než jejich nohy a slouží jako hlavní nástroj pro pohyb. Jejich ruce i nohy jsou uzpůsobeny k pevnému úchopu větví.
  • Srst: Srst je dlouhá, řídká a má charakteristickou červenohnědou barvu. Chrání je před deštěm a sluncem.
  • Hlava a obličej: Mají velkou hlavu s vystouplými ústy. Dospělí, dominantní samci (tzv. flanged males) mají výrazné lícní vaky z tuku a pojivové tkáně, které jim opticky zvětšují hlavu a pomáhají zesilovat jejich hlasité volání. Mají také velký hrdelní vak. Nedominantní samci (unflanged males) tyto znaky nemají a podobají se spíše samicím.

🧠 Chování a sociální struktura

Orangutani jsou na rozdíl od ostatních lidoopů převážně samotáři. Jejich sociální struktura je velmi volná.

  • Společenský život: Dospělí samci jsou většinou samotáři a jejich teritoria se překrývají s teritorii několika samic. Samice žijí buď samy, nebo se svými závislými mláďaty. K setkávání dochází především u stromů s bohatou úrodou plodů.
  • Komunikace: Dominantní samci vydávají hlasité, daleko slyšitelné volání (long call), kterým oznamují svou přítomnost ostatním samcům a lákají samice. Toto volání může trvat i několik minut a je slyšet na vzdálenost více než jednoho kilometru.
  • Potrava: Jsou to převážně plodožravci (frugivoři). Ovoce, zejména fíky, durian a liči, tvoří až 60 % jejich jídelníčku. Kromě toho se živí listy, kůrou, hmyzem (např. termity a mravenci) a příležitostně i ptačími vejci nebo malými obratlovci.
  • Inteligence a používání nástrojů: Orangutani patří mezi nejinteligentnější primáty. V přírodě i v zajetí bylo pozorováno používání nástrojů. Používají klacíky k získávání hmyzu z dutin stromů nebo medu. Velkými listy se chrání před deštěm jako deštníkem.

👶 Rozmnožování a životní cyklus

Orangutani mají nejpomalejší reprodukční cyklus ze všech savců.

Samice rodí své první mládě ve věku kolem 15 let. Březost trvá přibližně 8,5 měsíce a obvykle se rodí jediné mládě. Mládě je plně závislé na matce po dobu 6 až 8 let, což je nejdelší období péče o potomstvo mezi všemi primáty kromě člověka. Během této doby se učí od matky, jaké plody jsou jedlé, jak si stavět hnízdo a jak se pohybovat v korunách stromů.

Kvůli této dlouhé péči mají samice mláďata jen jednou za 7–9 let. Tento extrémně dlouhý mezidobí (interbirth interval) činí jejich populace velmi zranitelnými, protože se jen pomalu zotavují z poklesu počtu jedinců. Orangutani se v přírodě dožívají 30 až 40 let, v zajetí mohou žít i přes 50 let.

📉 Ohrožení a ochrana

Všechny tři druhy orangutanů čelí extrémně vysokému riziku vyhynutí a jsou na Červeném seznamu IUCN vedeny jako kriticky ohrožený druh. Hlavní příčiny jejich ohrožení jsou:

  • Ztráta přirozeného prostředí: Masivní odlesňování deštných pralesů na Borneu a Sumatře je největší hrozbou. Lesy jsou káceny a vypalovány kvůli zakládání plantáží palmy olejné, z níž se vyrábí palmový olej, a také pro těžbu dřeva a papírenský průmysl. Odhaduje se, že za posledních několik desetiletí ztratili orangutani více než 80 % svého habitatu.
  • Pytláctví a nelegální obchod: Orangutani jsou loveni pro maso a také kvůli konfliktům s lidmi, když při hledání potravy vstupují na zemědělskou půdu. Mláďata jsou často odchytávána pro nelegální trh s domácími mazlíčky, přičemž jejich matky jsou obvykle zabity.
  • Lesní požáry: Rozsáhlé požáry, často záměrně založené za účelem vyčištění půdy pro plantáže, ničí obrovské plochy lesa a zabíjejí tisíce orangutanů.

Řada organizací, jako je WWF nebo Borneo Orangutan Survival Foundation (BOSF), se věnuje ochraně orangutanů. Jejich činnost zahrnuje zřizování rehabilitačních center pro osiřelá mláďata, ochranu a obnovu deštných pralesů a spolupráci s místními komunitami.

💡 Pro laiky

  • Pohlavní dimorfismus: Jedná se o situaci, kdy samec a samice jednoho druhu vypadají výrazně odlišně. U orangutanů je samec mnohem větší než samice a má navíc velké lícní vaky a hrdelní vak, které samici chybí.
  • Frugivor (plodožravec): Živočich, jehož potrava se skládá převážně z ovoce. Orangutani jsou typickými frugivory, což znamená, že jejich přežití závisí na dostupnosti plodů v lese.
  • Kriticky ohrožený druh: To je nejvyšší kategorie ohrožení pro druhy žijící ve volné přírodě podle mezinárodní organizace IUCN. Znamená to, že druhu hrozí v blízké budoucnosti extrémně vysoké riziko vyhynutí.
  • Brachiace: Způsob pohybu v korunách stromů pomocí ručkování z větve na větev. Orangutani jsou v tomto mistři díky svým velmi dlouhým a silným pažím.


Šablona:Aktualizováno