NHL 1922/1923

⏳ Pozadí sezóny a změny v lize

🏒 Průběh základní části

⚔️ Play-off NHL (O'Brien Trophy)

🏆 Cesta za Stanley Cupem

⭐ Hvězdy a ocenění

⚔️ Incidenty a zajímavosti

Zdroje

Konec éry čtyř týmů

Výměna hvězd: Lalonde za Jolita

Změny pravidel

Dominance Senators

Vzestup Canadiens

Zklamání v Torontu a Hamiltonu

Konečná tabulka základní části

Finále NHL: Ottawa Senators vs. Montreal Canadiens

Semifinále Stanley Cupu: Ottawa vs. Vancouver

Finále Stanley Cupu: Ottawa vs. Edmonton

Nejlepší hráči (All-Star odhady)

Individuální statistiky (Top 5)

Násilí na ledě

King Clancy a všechny pozice

Foster Hewitt a první rozhlas

Rozbalit box

Obsah boxu

Sezóna NHL 1922/1923 byla šestou sezónou National Hockey League (NHL). Základní část, která čítala 24 zápasů pro každý tým, probíhala od prosince 1922 do března 1923. Vítězem Stanley Cupu se stal tým Ottawa Senators, který v napínavém play-off nejprve zdolal rivala z NHL Montreal Canadiens a následně v sérii vyzývacích zápasů (Stanley Cup Finals) porazil šampiony konkurenčních lig ze západu – Vancouver Maroons (PCHA) a Edmonton Eskimos (WCHL).

Tato sezóna byla v mnoha ohledech přelomová a zároveň poslední svého druhu. Byla to poslední sezóna, kdy se NHL skládala pouze ze čtyř týmů, než došlo k expanzi. Byla to také doba, kdy se hokej začal stále více profesionalizovat, rostly platy hráčů a konkurence mezi ligami na východě a západě Severní Ameriky dosahovala vrcholu. Hvězdami ročníku byli legendární hráči jako Cy Denneny, Babe Dye, Georges Vézina či King Clancy.

Sezóna 1922/23 byla historicky poslední, kdy NHL operovala v "uzavřeném" formátu čtyř zakládajících (respektive stabilizovaných) týmů: Ottawa Senators, Montreal Canadiens, Toronto St. Patricks a Hamilton Tigers. Vedení ligy pod taktovkou prezidenta Franka Caldera již v průběhu této sezóny cítilo tlak na expanzi, zejména směrem do Spojených států amerických, což se naplnilo v následujícím ročníku přijetím Bostonu. V roce 1922 však byla liga stále ryze kanadskou záležitostí, soustředěnou v provinciích Ontario a Québec.

Před začátkem sezóny došlo k jedné z největších a nejšokujícnějších výměn v rané historii NHL. Ikona Montreal Canadiens a miláček publika, Newsy Lalonde, se dostal do ostrého sporu s majitelem klubu Léo Dandurandem. Výsledkem byl Lalondeův odchod do konkurenční západní ligy WCHL (do týmu Saskatoon Sheiks).

Výměnou za Lalondea získal Montreal práva na mladého amatérského hráče jménem Aurèle Joliat. Fanoušci Canadiens byli zpočátku rozzuření – vyměnit největší hvězdu ligy za neznámého "trpaslíka" (Joliat vážil sotva 60 kg) se zdálo jako šílenství. Joliat však hned ve své nováčkovské sezóně 1922/23 ukázal, že jde o budoucí legendu. Společně s Howiem Morenzem (který přišel o rok později) vytvořil základ nové dynastie Canadiens.

Vedení NHL se snažilo hru zrychlit a zatraktivnit. Pro sezónu 1922/23 byla upravena pravidla týkající se střídání a faulů. Důležitým aspektem bylo i zpřísnění posuzování zákroků holí, což vedlo k vyššímu počtu vyloučení, ale také k větší ochraně technických hráčů. Hra se stále hrála bez červené čáry a ofsajd na modré čáře byl posuzován přísněji než v moderním hokeji (nahrávka dopředu byla v útočném pásmu zakázána).

Liga odstartovala 16. prosince 1922 a týmy odehrály 24 kol. Boj o první místo, které zaručovalo přímý postup do finále NHL, byl nesmírně vyrovnaný mezi Ottawou a Montrealem.

Tým Ottawa Senators vstoupil do sezóny s kádrem, který je dodnes považován za jeden z nejsilnějších v historii NHL (tzv. "Super Six"). V brance stál neprůstřelný Clint Benedict, obranu řídili Eddie Gerard a Georges Boucher, zatímco v útoku řádili Cy Denneny, Frank Nighbor a Punch Broadbent.

Ottawa v úvodu sezóny dominovala, zejména díky pevné defenzivě. V prvních deseti zápasech inkasovali Senators jen minimální počet branek. Klíčovou postavou byl Cy Denneny, který v této sezóně překonal hranici 20 gólů a stal se hlavním tahounem ofenzivy. Ottawa si zajistila první místo v tabulce až v samotném závěru sezóny, kdy v klíčových zápasech porazila Hamilton i Toronto. S bilancí 14 výher, 9 proher a 1 remízy získali 29 bodů a Pohár O'Briena pro vítěze základní části.

Montreal Canadiens, oslabení o Lalondea, překvapili všechny experty. Nová akvizice Aurèle Joliat se okamžitě chytila a ve spolupráci s veteránem Billym Boucherem vytvořila úderné duo. Canadiens hráli atraktivní, rychlý hokej. Ačkoliv skončili v tabulce druzí (pouhý bod za Ottawou), měli nejlepší ofenzivu v lize (nastříleli 88 gólů, zatímco Ottawa jen 77).

Brankář Georges Vézina podával stabilní výkony, ačkoliv měl v této sezóně o něco horší průměr inkasovaných branek než jeho rival Benedict z Ottawy. Montreal si zajistil druhé postupové místo do play-off NHL s bilancí 13 výher, 9 proher a 2 remíz.

Obhájci titulu Toronto St. Patricks prožili sezónu plnou výkyvů. Ačkoliv měli ve svém středu nejlepšího střelce ligy, fenomenálního Babe Dyea (který nastřílel 26 gólů v 22 zápasech), zbytek týmu zaostával. Obrana Toronta byla prostupná a brankář John Ross Roach nedokázal navázat na formu z předchozího play-off. Toronto skončilo třetí se ztrátou dvou bodů na Montreal a do play-off nepostoupilo.

Hamilton Tigers byli opět otloukánkem ligy, ačkoliv oproti předchozím sezónám zaznamenali mírné zlepšení. Vyhráli 6 zápasů, což byl pro klub z "Ocelového města" úspěch, ale na postup to zdaleka nestačilo. Hamilton trpěl nízkou návštěvností a finančními problémy, které vyvrcholily hráčskou stávkou o dva roky později.

Tým	Z	V	P	R	VG	OG	Body
Ottawa Senators	24	14	9	1	77	54	29
Montreal Canadiens	24	13	9	2	88	61	28
Toronto St. Patricks	24	13	10	1	82	88	27
Hamilton Tigers	24	6	18	0	81	110	12

(Legenda: Z = Zápasy, V = Výhry, P = Prohry, R = Remízy, VG = Vstřelené góly, OG = Obdržené góly)

Formát play-off v roce 1923 byl jednoduchý. První dva týmy po základní části se utkaly v sérii na dva zápasy, kde rozhodoval celkový počet vstřelených gólů (total-goals series). Vítěz této série se stal šampionem NHL a postoupil do bojů o Stanley Cup proti vítězům západních lig.

Série mezi Ottawou a Montrealem byla označována za "Bitvu titánů". První zápas se hrál 7. března 1923 v Montrealu (hala Mount Royal Arena).

**1. zápas:** Ottawa předvedla dokonalý defenzivní výkon. Clint Benedict v brance Senators byl nepřekonatelný a útočníci Ottawy efektivně využívali protiútoky. Ottawa zvítězila na ledě soupeře **2:0**. Góly vstřelili Punch Broadbent a Cy Denneny. Pro Montreal to byla studená sprcha, protože do odvety museli vstřelit minimálně dva góly a žádný neinkasovat, aby si vynutili prodloužení.

**2. zápas:** Odveta se hrála 9. března 1923 v Ottawě (The Auditorium). Montreal se zoufale snažil smazat manko. Hra byla mimořádně tvrdá a plná osobních soubojů. Ottawa, hrající před domácím publikem, však kontrolovala hru. Zápas skončil vítězstvím Ottawy **1:0**. Jediný gól vstřelil opět Punch Broadbent.

- Celkové skóre série: Ottawa Senators 3 – 0 Montreal Canadiens.**

Ottawa Senators získali O'Brien Trophy a stali se mistry NHL pro rok 1923.

V roce 1923 nebyl Stanley Cup automaticky udělován vítězi NHL. O trofej se muselo bojovat v turnaji šampionů. Systém byl nastaven tak, že vítěz NHL (východ) se utkal s vítězi dvou západních lig:

Pacific Coast Hockey Association (PCHA) – vítěz **Vancouver Maroons**
Western Canada Hockey League (WCHL) – vítěz **Edmonton Eskimos**

Západní ligy (PCHA a WCHL) hrály mezi sebou sérii o to, kdo vyzve vítěze NHL, ale v roce 1923 byl formát upraven na semifinále a finále, přičemž všechny zápasy se hrály na západě, konkrétně ve Vancouveru (Denman Arena). Ottawa Senators tak museli podstoupit dlouhou a náročnou cestu vlakem přes celou Kanadu.

V semifinále se Ottawa Senators střetli s mistry PCHA, týmem Vancouver Maroons. Série se hrála na tři vítězné zápasy (best-of-five), ale s pravidly, která se střídala (jeden zápas podle pravidel NHL se šesti hráči, jeden podle pravidel PCHA se sedmi hráči – s roverem).

**1. zápas (16. března):** Ottawa zvítězila **1:0**. Rozhodující gól dal Punch Broadbent.
**2. zápas (19. března):** Vancouver využil domácího prostředí a pravidel se sedmi hráči a vyhrál **4:1**.
**3. zápas (23. března):** Klíčový moment série. Ottawa vyhrála **3:2** a ujala se vedení v sérii.
**4. zápas (26. března):** Ottawa potvrdila svou dominanci a vítězstvím **5:1** ukončila sérii.

Ottawa Senators vyhráli sérii 3:1 na zápasy a postoupili do finále.

Ve finále čekal na Ottawu odpočatý mistr WCHL, tým Edmonton Eskimos, v jehož čele stála hvězda Duke Keats. Finále se hrálo na dva vítězné zápasy (best-of-three). I zde byla Ottawě nevýhodou únava a zranění klíčových hráčů, ale Senators ukázali neuvěřitelnou odolnost.

**1. zápas (29. března 1923):** Ottawa vs. Edmonton. Zápas byl taktickou bitvou. Po základní hrací době byl stav 1:1 (za Ottawu skóroval Lionel Hitchman). V prodloužení rozhodl o výhře Ottawy **2:1** legendární Cy Denneny. Tento gól zlomil odpor Edmontonu.
**2. zápas (31. března 1923):** Druhé utkání bylo opět velmi těsné. Ottawa se dostala do vedení gólem Harryho Broadbenta. Edmonton se snažil vyrovnat, ale obrana Senators v čele s Kingem Clancym (který hrál v obraně i útoku a v této sérii poprvé naplno zazářil) odolala. Ottawa vyhrála **1:0**.

- Ottawa Senators zvítězili v sérii 2:0 na zápasy a získali Stanley Cup.**

V sezóně 1922/23 ještě neexistovala většina dnešních individuálních trofejí (Hart Trophy byla udělena až o rok později). Přesto lze identifikovat nejlepší hráče ročníku na základě statistik a dobových reportů.

**Brankář:** Clint Benedict (Ottawa) – klíčová postava play-off, vychytal 3 nuly ve finálových sériích.
**Obrana:** Georges Boucher (Ottawa) a Sprague Cleghorn (Montreal) – dominantní obránci, kteří byli zároveň schopni podporovat útok.
**Útok:** Babe Dye (Toronto) – Král střelců. Jeho 26 gólů v 22 zápasech byl fenomenální výkon.
**Útok:** Cy Denneny (Ottawa) – Srdce mistrovského týmu, střelec rozhodujících gólů.
**Útok:** Billy Boucher (Montreal) – Tahoun ofenzivy Canadiens.

(Legenda: Z = Zápasy, G = Góly, A = Asistence, TM = Trestné minuty)

Sezóna 1922/23 byla na dnešní poměry extrémně brutální. Hráči nenosili helmy a ochrana těla byla minimální. Zápasy mezi Ottawou a Montrealem byly často přirovnávány k válce. Obránce Montrealu Sprague Cleghorn byl v této sezóně nechvalně proslulý svými zákroky. V jednom zápase proti Ottawě zranil tři protihráče tak, že nemohli dohrát. Vedení NHL ho dokonce chtělo doživotně vyloučit, ale nakonec dostal "jen" vysokou pokutu a suspendaci.

Mladý King Clancy z Ottawy se v této sezóně stal senzací. V jednom ze zápasů finále Stanley Cupu, kdy byli Senators zdecimováni zraněními, nastoupil Clancy postupně na všech pozicích kromě brankáře – hrál v obraně, na centru i na křídle, a odehrál téměř celý zápas bez střídání.

V březnu 1923 (těsně po konci sezóny NHL, ale v kontextu doby) došlo k jednomu z prvních rozhlasových přenosů hokejového zápasu. Průkopník Foster Hewitt začal experimentovat s vysíláním, což v následujících letech vedlo k revoluci v popularitě hokeje.

Cy Denneny

Billy Boucher

Jack Adams

Mickey Roach

NHL.com - Historické statistiky
Hockey-Reference.com - Sezóna 1922-23
Kniha: The Trail of the Stanley Cup, Vol. 1 (Charles L. Coleman)
Archiv Ottawa Citizen a Montreal Gazette (dobový tisk z roku 1923)