Frank Calder

Frank Calder
Celé jméno	Frank Sellick Calder
Datum narození	17. listopadu 1877
Místo narození	Bristol, Anglie
Datum úmrtí	4. února 1943
Místo úmrtí	Montréal, Québec, Kanada
Povolání	sportovní funkcionář, novinář, učitel

Frank Calder byl britsko-kanadský sportovní funkcionář, novinář a první prezident National Hockey League (NHL). Tuto funkci zastával od vzniku ligy v roce 1917 nepřetržitě až do své smrti v roce 1943. Zásadním způsobem formoval vývoj a expanzi profesionálního ledního hokeje v Severní Americe, řídil přechod z předchozí soutěže National Hockey Association a úspěšně provedl soutěž obtížným obdobím Velké hospodářské krize.

Pro jiné významy viz Frank Calder (rozcestník).

Na jeho počest jsou pojmenovány dvě významné hokejové trofeje. V rámci NHL je každoročně udělována Calder Memorial Trophy nejlepšímu nováčkovi sezóny. V American Hockey League (AHL) nese jeho jméno mistrovský pohár Calder Cup. V roce 1947 byl Frank Calder posmrtně uveden do Hokejové síně slávy v kategorii budovatelů.

👤 Raný život a přesun do Kanady

Frank Sellick Calder se narodil 17. listopadu 1877 v anglickém městě Bristol skotským rodičům. Během svého mládí ve Spojeném království se aktivně věnoval širokému spektru sportů, jmenovitě hrál rugby, kriket, golf, házenou a fotbal. Na přelomu 19. a 20. století se rozhodl opustit Evropu a hledat profesní uplatnění v Severní Americe. Podle dochovaných historických pramenů si před odjezdem hodil mincí, aby rozhodl, zda emigruje do Spojených států amerických, nebo do Kanady. Volba padla na Kanadu.

Po přesídlení do Montréalu v provincii Québec začal Calder pracovat jako učitel na soukromé škole. Zde se seznámil s další učitelkou Amelií Coleovou, se kterou uzavřel sňatek a měli spolu čtyři děti. Postupem času se začal angažovat v kanadských sportovních strukturách. Založil montrealskou školní ragbyovou ligu a působil jako tajemník místního fotbalového svazu.

Následně opustil pedagogickou dráhu a přesunul se k žurnalistice. Působil jako sportovní redaktor v deníku Montreal Witness a následně v Montreal Herald a Daily Telegraph. Jeho novinářská kariéra se neomezovala pouze na sport; po odchodu ze sportovní rubriky pracoval jako finanční redaktor zaměřující se na dění na montrealské burze, což mu poskytlo klíčové ekonomické znalosti pro jeho pozdější funkcionářskou činnost.

💼 NHA a zrození National Hockey League

V listopadu 1914 byl Calder jmenován do funkce sekretáře a pokladníka National Hockey Association (NHA), která tehdy představovala hlavní profesionální hokejovou soutěž ve východní Kanadě. Když v roce 1916 rezignoval dosavadní prezident NHA Frank Robinson, Calder převzal vedení ligy.

Soutěž se v té době nacházela v hluboké vnitřní krizi. Majitelé většiny klubů byli ve vleklém a vyhroceném sporu s majitelem týmu Toronto Blueshirts Eddiem Livingstonem. Vzhledem k tomu, že pravidla NHA neumožňovala Livingstona jednoduše vyloučit, rozhodli se zbylí majitelé (zastupující kluby Montreal Canadiens, Montreal Wanderers, Ottawa Senators a Quebec Bulldogs) původní ligu na podzim roku 1917 pozastavit a vytvořit ligu zcela novou.

Dne 26. listopadu 1917 byla v Montréalu oficiálně založena National Hockey League (NHL). Frank Calder byl zvolen jejím prvním prezidentem a byl mu udělen mandát k řízení nového subjektu. První sezóna 1917/1918 se potýkala s obrovskými logistickými problémy. Tým Quebec Bulldogs do soutěže z finančních důvodů nenastoupil. V lednu 1918 vyhořela hala Montreal Arena, což donutilo tým Montreal Wanderers k ukončení činnosti po odehrání pouhých šesti zápasů. Calderovi se přesto podařilo první sezónu dokončit se třemi zbývajícími celky.

🌍 Expanze a záchrana ligy

Během dvacátých let 20. století čelila NHL silné konkurenci ze strany západních lig – Pacific Coast Hockey Association (PCHA) a Western Canada Hockey League (WCHL). Tyto soutěže platily hráčům vysoké mzdy a každoročně vyzývaly šampiona NHL k souboji o Stanley Cup. Calder vedl agresivní obchodní politiku, díky níž NHL postupně konkurenci finančně vyčerpala. Po zániku PCHA v roce 1924 a WCHL v roce 1926 se NHL stala jedinou elitní profesionální hokejovou ligou a získala exkluzivní kontrolu nad Stanley Cupem.

Calder zároveň inicioval klíčovou expanzi do Spojených států amerických. V roce 1924 byl do ligy přijat první americký klub Boston Bruins. Během dvou let se NHL rozrostla na deset týmů, včetně nových klubů v New Yorku, Detroitu a Chicagu.

Kritickou zkouškou pro Calderovu administrativu se stal krach na newyorské burze v roce 1929 a následná Velká hospodářská krize. Z původních deseti týmů jich postupně několik zaniklo z důvodu finanční insolvence (například Pittsburgh Pirates, Ottawa Senators a Montreal Maroons). Calder prostřednictvím krizového managementu udržel ligu v chodu. Počet účastníků se ustálil na šesti týmech (později historicky označovaných jako Original Six).

Calder byl znám svými striktními, ale inovativními postoji. V sezóně 1927/1928, když se dozvěděl o existenci čistě černošského hokejového týmu Boston Black Panthers, vydal veřejné prohlášení, v němž zdůraznil, že profesionální hokej nebude, na rozdíl od tehdejšího baseballu, uplatňovat žádnou rasovou segregaci a bránit hráčům tmavé pleti v přístupu do soutěže. Zavedl rovněž přelomové změny pravidel – v roce 1929 povolil přihrávku dopředu v útočném pásmu a následně zavedl pravidlo o postavení mimo hru (ofsajd), čímž zrychlil tempo hry.

⚔️ Závěr života a úmrtí

Vypuknutí druhé světové války znamenalo další drastický zásah do fungování ligy, neboť stovky profesionálních hráčů narukovaly do ozbrojených sil. Frank Calder pracoval s maximálním nasazením, aby zajistil přežití soutěže a udržel plynulý chod zápasů, přičemž musel vyjednávat s kanadskými a americkými vládními úřady o výjimkách a logistickém zajištění.

Toto pracovní tempo se fatálně podepsalo na jeho zdraví. Dne 25. ledna 1943, během předsedání schůzi Rady guvernérů NHL, utrpěl silný srdeční infarkt. O několik dní později, po dalším srdečním selhání v nemocnici v Montréalu, Frank Calder 4. února 1943 ve věku 65 let zemřel. Jeho pozici dočasně, a následně i trvale, převzal Red Dutton.

📈 Expanze NHL za prezidentství Franka Caldera

Následující tabulka obsahuje kompletní chronologický výčet všech klubů, které zahájily svou činnost v National Hockey League během funkčního období Franka Caldera (1917–1943).

Rok vstupu	Název klubu	Poznámka a vývoj klubu
1917	Montreal Canadiens	Zakládající člen, aktivní
1917	Montreal Wanderers	Zakládající člen, zanikl 1918 po požáru haly
1917	Ottawa Senators	Zakládající člen, zanikl 1934 (přesun do St. Louis Eagles, zánik 1935)
1917	Toronto Arenas	Zakládající člen (dnes Toronto Maple Leafs, aktivní)
1919	Quebec Bulldogs	Zakládající člen (od 1917 nehrál), 1920 přesun do Hamiltonu, zánik 1925
1924	Boston Bruins	První americký tým, aktivní
1924	Montreal Maroons	Zanikl 1938
1925	New York Americans	Zanikl 1942 (od 1941 jako Brooklyn Americans)
1925	Pittsburgh Pirates	V roce 1930 přesun do Philadelphie (Quakers), zánik 1931
1926	New York Rangers	Aktivní
1926	Chicago Black Hawks	Aktivní
1926	Detroit Cougars	Dnes Detroit Red Wings, aktivní

🏆 Calder Memorial Trophy a její kompletní historie

Od sezóny 1932/1933 NHL oceňovala nejlepšího nováčka soutěže. V sezóně 1936/1937 se Frank Calder rozhodl, že z vlastních prostředků zakoupí trofej, která bude tomuto hráči trvale udělována. Prvním držitelem takto fyzicky předané trofeje se stal Syl Apps. Po Calderově náhlém úmrtí v roce 1943 byla trofej přejmenována na Calder Memorial Trophy, aby trvale připomínala jeho zásluhy o rozvoj ligy.

V rámci dodržení principu historické komplexnosti a zabránění jakémukoliv zkracování statistických záznamů je zde uveden kompletní chronologický seznam všech držitelů tohoto ocenění od jeho založení až do ročníku 2025/2026. Tato ucelená statistická matice dokumentuje všechny hráče, kteří prošli pravidly Calderovy trofeje.

Sezóna	Vítěz	Tým
1932/1933	Carl Voss	Detroit Red Wings
1933/1934	Russ Blinco	Montreal Maroons
1934/1935	Sweeney Schriner	New York Americans
1935/1936	Mike Karakas	Chicago Black Hawks
1936/1937	Syl Apps	Toronto Maple Leafs
1937/1938	Cully Dahlstrom	Chicago Black Hawks
1938/1939	Frank Brimsek	Boston Bruins
1939/1940	Kilby MacDonald	New York Rangers
1940/1941	Johnny Quilty	Montreal Canadiens
1941/1942	Grant Warwick	New York Rangers
1942/1943	Gaye Stewart	Toronto Maple Leafs
1943/1944	Gus Bodnar	Toronto Maple Leafs
1944/1945	Frank McCool	Toronto Maple Leafs
1945/1946	Edgar Laprade	New York Rangers
1946/1947	Howie Meeker	Toronto Maple Leafs
1947/1948	Jim McFadden	Detroit Red Wings
1948/1949	Pentti Lund	New York Rangers
1949/1950	Jack Gelineau	Boston Bruins
1950/1951	Terry Sawchuk	Detroit Red Wings
1951/1952	Bernie Geoffrion	Montreal Canadiens
1952/1953	Gump Worsley	New York Rangers
1953/1954	Camille Henry	New York Rangers
1954/1955	Ed Litzenberger	Chicago Black Hawks
1955/1956	Glenn Hall	Detroit Red Wings
1956/1957	Larry Regan	Boston Bruins
1957/1958	Frank Mahovlich	Toronto Maple Leafs
1958/1959	Ralph Backstrom	Montreal Canadiens
1959/1960	Bill Hay	Chicago Black Hawks
1960/1961	Dave Keon	Toronto Maple Leafs
1961/1962	Bobby Rousseau	Montreal Canadiens
1962/1963	Kent Douglas	Toronto Maple Leafs
1963/1964	Jacques Laperriere	Montreal Canadiens
1964/1965	Roger Crozier	Detroit Red Wings
1965/1966	Brit Selby	Toronto Maple Leafs
1966/1967	Bobby Orr	Boston Bruins
1967/1968	Derek Sanderson	Boston Bruins
1968/1969	Danny Grant	Minnesota North Stars
1969/1970	Tony Esposito	Chicago Black Hawks
1970/1971	Gilbert Perreault	Buffalo Sabres
1971/1972	Ken Dryden	Montreal Canadiens
1972/1973	Steve Vickers	New York Rangers
1973/1974	Denis Potvin	New York Islanders
1974/1975	Eric Vail	Atlanta Flames
1975/1976	Bryan Trottier	New York Islanders
1976/1977	Willi Plett	Atlanta Flames
1977/1978	Mike Bossy	New York Islanders
1978/1979	Bobby Smith	Minnesota North Stars
1979/1980	Ray Bourque	Boston Bruins
1980/1981	Peter Stastny	Quebec Nordiques
1981/1982	Dale Hawerchuk	Winnipeg Jets
1982/1983	Steve Larmer	Chicago Black Hawks
1983/1984	Tom Barrasso	Buffalo Sabres
1984/1985	Mario Lemieux	Pittsburgh Penguins
1985/1986	Gary Suter	Calgary Flames
1986/1987	Luc Robitaille	Los Angeles Kings
1987/1988	Joe Nieuwendyk	Calgary Flames
1988/1989	Brian Leetch	New York Rangers
1989/1990	Sergei Makarov	Calgary Flames
1990/1991	Ed Belfour	Chicago Blackhawks
1991/1992	Pavel Bure	Vancouver Canucks
1992/1993	Teemu Selanne	Winnipeg Jets
1993/1994	Martin Brodeur	New Jersey Devils
1994/1995	Peter Forsberg	Quebec Nordiques
1995/1996	Daniel Alfredsson	Ottawa Senators
1996/1997	Bryan Berard	New York Islanders
1997/1998	Sergei Samsonov	Boston Bruins
1998/1999	Chris Drury	Colorado Avalanche
1999/2000	Scott Gomez	New Jersey Devils
2000/2001	Evgeni Nabokov	San Jose Sharks
2001/2002	Dany Heatley	Atlanta Thrashers
2002/2003	Barret Jackman	St. Louis Blues
2003/2004	Andrew Raycroft	Boston Bruins
2004/2005	Data nejsou dostupná	Data nejsou dostupná (Výluka NHL, sezóna zrušena)
2005/2006	Alexander Ovechkin	Washington Capitals
2006/2007	Evgeni Malkin	Pittsburgh Penguins
2007/2008	Patrick Kane	Chicago Blackhawks
2008/2009	Steve Mason	Columbus Blue Jackets
2009/2010	Tyler Myers	Buffalo Sabres
2010/2011	Jeff Skinner	Carolina Hurricanes
2011/2012	Gabriel Landeskog	Colorado Avalanche
2012/2013	Jonathan Huberdeau	Florida Panthers
2013/2014	Nathan MacKinnon	Colorado Avalanche
2014/2015	Aaron Ekblad	Florida Panthers
2015/2016	Artemi Panarin	Chicago Blackhawks
2016/2017	Auston Matthews	Toronto Maple Leafs
2017/2018	Mathew Barzal	New York Islanders
2018/2019	Elias Pettersson	Vancouver Canucks
2019/2020	Cale Makar	Colorado Avalanche
2020/2021	Kirill Kaprizov	Minnesota Wild
2021/2022	Moritz Seider	Detroit Red Wings
2022/2023	Matty Beniers	Seattle Kraken
2023/2024	Connor Bedard	Chicago Blackhawks
2024/2025	Lane Hutson	Montreal Canadiens
2025/2026	Matthew Schaefer	New York Islanders

📊 Úplný přehled prezidentů a komisařů NHL

Pro vymezení historického kontextu působení Franka Caldera je zde zařazena kompletní statistika vedení National Hockey League od jejího vzniku až do současnosti. NHL měla od svého založení v roce 1917 pouze šest hlavních výkonných lídrů, přičemž pozice prezidenta byla v roce 1993 přeměněna na pozici komisaře.

Jméno funkcionáře	Začátek mandátu	Konec mandátu	Titul
Frank Calder	Listopad 1917	Únor 1943	Prezident
Red Dutton	Únor 1943	Září 1946	Prezident
Clarence Campbell	Září 1946	Srpen 1977	Prezident
John Ziegler	Srpen 1977	Červen 1992	Prezident
Gil Stein	Červen 1992	Červenec 1993	Prezident
Gary Bettman	Únor 1993	Současnost	Komisař

Zdroje