Mladá fronta DNES

Mladá fronta DNES
Šéfredaktor	Jaroslav Plesl
Název	Mladá fronta DNES
Typ	celostátní zpravodajský deník
Web	iDNES.cz
Majitel	MAFRA, a. s. (investiční skupina Kaprain 50 %, společnost Tymeprax Pavla Tykače 50 %)
Formát	Berliner
Sídlo	Anděl Media Centrum, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5
Náklad	přibližně 56 000 výtisků (prodaný náklad)
Vydavatel	MAFRA, a. s.
Založeno	1. září 1990 (kontinuita se značkou Mladá fronta založenou v květnu 1945)
Jazyk	Čeština

Tento článek pojednává o polistopadovém deníku. O původním poválečném mládežnickém listu a knižním nakladatelství pojednává článek Mladá fronta.

Mladá fronta DNES (běžně zkracováno jako MF DNES nebo MfD) je český celostátní zpravodajský deník, který vychází od 1. září 1990. Z hlediska prodejů a čtenosti představuje dlouhodobě nejprodávanější a nejčtenější nesenzační (seriózní) denní list na území České republiky. List vydává mediální dům MAFRA, a. s., který je vlastněn investiční skupinou Kaprain podnikatele Karla Pražáka a společností Tymeprax finančníka Pavla Tykače.

Vznik deníku v roce 1990 navázal na personální a čtenářské zázemí socialistického deníku Mladá fronta, založeného v květnu 1945 jako tiskový orgán Socialistického svazu mládeže (SSM). V polistopadovém období se deník profiloval jako středopravicový list se silným důrazem na investigativní žurnalistiku, ekonomické zpravodajství a regionální pokrytí. Po akvizici vydavatelství koncernem Agrofert v roce 2013 čelila redakce odlivu části klíčových novinářů a veřejným debatám ohledně střetu zájmů a novinářské nezávislosti.

Kromě centrálního celostátního vydání noviny vycházejí ve čtrnácti krajských mutacích a obsahují pravidelné magazínové přílohy. Digitálním protějškem deníku je internetový zpravodajský portál iDNES.cz, který s redakcí sdílí část redakčního zázemí v pražském komplexu Anděl Media Centrum.

🗓 Současnost

V současné době je deník Mladá fronta DNES vydáván od pondělí do soboty v tiskovém formátu Berliner (přechod na tento menší formát se uskutečnil z původního formátu broadsheet). Šéfredaktorem listu je od července 2014 Jaroslav Plesl, který ve funkci vystřídal Sabinu Slonkovou. Výkonným ředitelem redakce je Daniel Málek. Mezi kmenové komentátory a analytiky patří Miroslav Korecký, Milan Vodička a Petr Kamberský.

Ve vlastnické struktuře vydavatelství MAFRA došlo v letech 2024 až 2026 k zásadním změnám. Po zpřísnění legislativy o střetu zájmů (tzv. Lex Babiš) prodal holding Agrofert celou mediální skupinu na počátku roku 2024 investiční skupině Kaprain miliardáře Karla Pražáka. Následně v roce 2025 odkoupil padesátiprocentní podíl ve společnosti MAFRA podnikatel Pavel Tykač prostřednictvím své firmy Tymeprax, což v dubnu 2026 pravomocně schválil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

V srpnu 2024 došlo k ukončení vydávání tištěné verze sesterského deníku Lidové noviny, v důsledku čehož se Mladá fronta DNES stala jediným tištěným celostátním deníkem v portfoliu mediální skupiny MAFRA. Část publicistického a analytického obsahu z Lidových novin (například sobotní příloha Orientace) byla následně včleněna do víkendových vydání MF DNES.

Podle výzkumu Media projekt dosahuje deník průměrné čtenosti kolem 369 000 čtenářů na jedno vydání, což jej řadí na druhé místo na českém trhu za bulvární deník Blesk. Ověřený denní prodaný náklad se pohybuje kolem 56 000 výtisků.

⏳ Historie vzniku a vývoj

Původní list Mladá fronta (1945–1989)

Historické kořeny listu sahají do května 1945. V prvních dnech po osvobození Prahy skupina mladých odbojářů a novinářů sdružených v ilegálním Hnutí za svobodu pod vedením básníka a publicisty Jaromíra Hořce obsadila budovu v Panské ulici v Praze (dřívější sídlo německého listu Der Neue Tag). První číslo deníku Mladá fronta vyšlo 9. května 1945.

Deník byl původně koncipován jako nezávislý list československé mládeže. Po komunistickém převratu v únoru 1948 však byla redakce podrobena kádrovým prověrkám a Jaromír Hořec byl v březnu 1950 z politických důvodů odvolán. Noviny byly převedeny pod správu Československého svazu mládeže a od roku 1970 pod Socialistický svaz mládeže (SSM). Během období Pražského jara v roce 1968 projevila redakce silné reformní tendence pod vedením Miroslava Jelínka, po srpnové okupaci však následovala vlna normalizačních čistek. Navzdory ideologickému dohledu si list v 70. a 80. letech uchovával poměrně vysokou čtenářskou oblibu díky kvalitnímu kulturnímu, sportovnímu a populárně-vědeckému zpravodajství.

Listopad 1989 a vznik Mladé fronty DNES (1989–1990)

Během Sametové revoluce v listopadu 1989 sehrála redakce Mladé fronty významnou roli. Od 18. listopadu novináři odmítli podléhat cenzurním pokynům ÚV SSM a začali přinášet objektivní zpravodajství o demonstracích a zásahu na Národní třídě.

Na počátku roku 1990 hrozilo, že majetek SSM včetně tiskáren a vydavatelských práv bude zestátněn nebo rozdělen. Aby si redakce zajistila nezávislost na rozpadajících se strukturách SSM, založil redakční kolektiv v čele s Liborem Ševčíkem akciovou společnost M a F. Dne 1. září 1990 začal list vycházet pod pozměněným názvem Mladá fronta DNES. Tímto krokem redakce právně oddělila vydávání novin od původního státního podniku a zachovala si kontinuitu redakčního týmu, distribuční sítě i čtenářského kmene.

Vstup zahraničního kapitálu a rozvoj skupiny MAFRA (1991–2013)

Z důvodu nedostatku kapitálu na technologickou modernizaci a nákup moderních rotaček vstoupil v roce 1991 do vydavatelství francouzský tiskový magnát Robert Hersant a jeho společnost Socpresse. Vznikla společná francouzsko-česká společnost MaFra, a. s.

V roce 1995 francouzský vlastník svůj podíl odprodal německé mediální skupině Rheinisch-Bergische Druckerei- und Verlagsgesellschaft (RBDV), vydavateli deníku Rheinische Post se sídlem v Düsseldorfu. Německý vlastník do deníku masivně investoval:

V roce 1998 byl spuštěn internetový zpravodajský portál iDNES.cz.
Vznikly moderní tiskárny v Praze-Malešicích a v Olomouci.
Byla vybudována síť 14 plnohodnotných krajských redakcí.
Mediální dům rozšířil portfolio o bezplatný deník Metro, hudební televizi Óčko a v roce 2008 přikoupil vydavatelství deníku Lidové noviny.

Pod vedením šéfredaktorů Petr Šabata (1991–1993), Jiří Leschtina (1993–1994), Pavel Šafr (2000–2006) a zejména Robert Čásenský (2006–2013) se Mladá fronta DNES stala nejvlivnějším politickým a společenským deníkem v zemi. Investigativní oddělení vedené novináři jako Sabina Slonková a Jiří Kubík publikovalo zásadní kauzy, které vedly k pádům politiků (např. aféra financování ODS v roce 1997, kauza nejasného financování bytu premiéra Stanislava Grosse v roce 2005 či odhalení aktivit bezpečnostní agentury ABL a strany Věci veřejné v roce 2011).

Éra koncernu Agrofert a politické kontroverze (2013–2024)

V červnu 2013 německá skupina RBDV oznámila prodej vydavatelství MAFRA českému agrochemickému a potravinářskému holdingu Agrofert, jehož stoprocentním vlastníkem byl miliardář Andrej Babiš. K transakci došlo několik měsíců před předčasnými sněmovními volbami na podzim 2013, v nichž kandidovalo Babišovo politické hnutí ANO 2011.

Akvizice vyvolala zásadní otřes na české mediální scéně. Babiš při oznámení koupě veřejně deklaroval, že do redakční nezávislosti nebude zasahovat. Krátce po akvizici však telefonicky kontaktoval redaktora Lidových novin s dotazem, proč list nereferoval o tiskové konferenci hnutí ANO, což vyvolalo obavy z přímých politických zásahů.

V reakci na změnu majitele odešla z MF DNES i Lidových novin řada klíčových reportérů a komentátorů. Robert Čásenský opustil funkci šéfredaktora a založil nezávislý měsíčník Reportér. Nástupkyně Sabina Slonková setrvala ve funkci pouze šest měsíců (leden až červen 2014) a odešla pro neshody s vedením vydavatelství ohledně svobody obsahu. V červenci 2014 byl šéfredaktorem jmenován Jaroslav Plesl. Bývalí redaktoři založili řadu nových nezávislých médií, mimo jiné internetové deníky Echo24, Forum 24 či investigativní projekt Neovlivní.cz.

V květnu 2017 byly anonymní skupinou „Skupina Šuman“ zveřejněny audionahrávky zachycující rozhovory mezi Andrejem Babišem a novinářem MF DNES Markem Přibilem. Na nahrávkách dvojice debatovala o načasování kompromitujících článků namířených proti Babišovým politickým oponentům v koaliční vládě (zejména ministru vnitra Milanu Chovancovi z ČSSD). V reakci na zveřejnění nahrávek vydavatelství s Přibilem rozvázalo pracovní poměr, opoziční strany vyvolaly mimořádné zasedání Poslanecké sněmovny a kauza přispěla k odvolání Andreje Babiše z funkce ministra financí ve vládě Bohuslava Sobotky.

V únoru 2017 převedl Andrej Babiš akcie Agrofertu (včetně MAFRY) do dvou svěřenských fondů (AB private trust I a AB private trust II), aby formálně vyhověl novele zákona o střetu zájmů.

Vlastnictví skupin Kaprain a Tymeprax (2024–současnost)

V roce 2023 schválil Parlament České republiky novelu zákona o střetu zájmů zpřísňující vlastnictví médií politiky a zakazující převod na svěřenské fondy. V důsledku této právní úpravy se Agrofert rozhodl mediální divizi odprodat.

Dne 1. září 2023 byla podepsána smlouva o prodeji společností MAFRA, Londa (provozovatel Rádia Impuls) a chemického závodu Synthesia investiční skupině Kaprain miliardáře Karla Pražáka. Transakci v lednu 2024 schválil ÚOHS a v únoru 2024 byla definitivně vypořádána. V listopadu 2025 skupina Kaprain oznámila dohodu o prodeji 50 % akcií MAFRY společnosti Tymeprax miliardáře Pavla Tykače, majitele energetické skupiny Sev.en a fotbalového klubu SK Slavia Praha. Prodej poloviny mediálního domu byl regulátorem pravomocně schválen v dubnu 2026.

🏛 Organizační struktura a redakce

Redakční struktura Mladé fronty DNES je rozdělena na centrální pražskou redakci a čtrnáct krajských redakcí pokrývajících všechny regiony České republiky.

Centrální redakce

Centrální redakce sídlí v administrativním centru Anděl Media Centrum v Praze 5 na Smíchově. Dělí se do následujících klíčových oddělení:

Zpravodajství a domácí politika: pokrývá celostátní politické dění, parlamentní zprávy a vládní agendu.
Ekonomika: sleduje makroekonomický vývoj, finanční trhy, podnikovou sféru a spotřebitelské testy.
Zahraničí: monitoruje mezinárodní události prostřednictvím stálých zpravodajů a zahraničních tiskových agentur.
Názory a komentáře: přináší denní komentáře k aktuálnímu dění od kmenových i externích autorů.
Kultura: recenze, rozhovory a zpravodajství z divadelní, filmové, hudební a literární scény.
Sport: komplexní sportovní servis z domácích i mezinárodních soutěží.
Fotobanka a grafické oddělení: zajišťuje vizuální doprovod a infografiky.

Regionální redakce

Regionální redakce sídlí v krajských městech: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc, Ústí nad Labem, Hradec Králové, České Budějovice, Pardubice, Zlín, Jihlava a Karlovy Vary. Každé krajské vydání obsahuje minimálně čtyři až osm stran specializovaného regionálního zpravodajství vloženého do celostátního hřbetu novin.

📰 Formát, rubriky a pravidelné přílohy

Deník je tištěn plnobarevně v kompaktním formátu Berliner. V jednotlivých dnech v týdnu je základní zpravodajský blok obohacen o tematické magazíny tištěné na křídovém nebo novinovém papíře:

Týdenní přehled magazínových příloh MF DNES
Den v týdnu	Název přílohy	Tematické zaměření	Formát a charakteristika
Pondělí	Ona DNES	Životní styl pro ženy, zdraví, móda, partnerské vztahy	Časopisecký formát, křídový papír
Úterý	Auto DNES / Testy	Motorismus, novinky v dopravě, spotřebitelské testy automobilů	Integrovaná tematická příloha
Středa	Doma DNES	Bydlení, zahrada, hobby, gastronomie a kutilství	Časopisecký formát, křídový papír
Čtvrtek	Magazín DNES + TV	Hlavní společenský magazín, velké rozhovory, týdenní program TV stanic	Celobarevný časopis, nejčtenější příloha listu
Pátek	Rodina DNES / Speciál	Výchova, rodinné finance, školství, cestování	Magazínový sešit
Sobota	Víkend DNES	Dlouhé reportáže, historie, věda, esejistika, kulturní příloha Orientace	Rozšířené víkendové novinové čtení

📊 Vývoj nákladu a čtenosti

Mladá fronta DNES patřila v 90. letech 20. století k nejvýraznějším komerčním úspěchům polistopadové transformace tisku. V průběhu let však její prodaný náklad klesal vlivem nástupu internetových zpravodajských serverů, digitalizace médií a proměny čtenářských návyků.

Data o nákladu jsou v České republice auditována nezávislou organizací ABC ČR (Audit Bureau of Circulations), zatímco data o čtenosti měří výzkum Media projekt realizovaný agenturami Median a STEM/MARK pro Unii vydavatelů.

Dlouhodobý vývoj průměrného denního prodaného nákladu MF DNES
Rok	Průměrný prodaný náklad (výtisků denně)	Poznámka / Významné události
1993	cca 380 000	Růst po transformaci na akciovou společnost
1998	cca 340 000	Spuštění portálu iDNES.cz
2002	cca 360 000	Povodně v Česku, vysoký zájem o tištěné zpravodajství
2006	cca 310 000	Počátek stabilního poklesu vlivem online médií
2010	cca 240 000	Dopady globální hospodářské krize na tiskový trh
2013	cca 190 000	Akvizice vydavatelství koncernem Agrofert
2016	cca 135 000	Pokračující propad prodejů tištěných deníků
2019	cca 105 000	Transformace části čtenářů k digitálnímu předplatnému
2021	cca 85 000	Dopady pandemie covidu-19 a růst cen novinového papíru
2023	cca 65 000	Příprava prodeje společnosti investiční skupině Kaprain
2025	cca 57 000	Převzetí části čtenářské základny po zrušených tištěných Lidových novinách
2026	cca 56 000	Stabilizace prodaného nákladu ve společném vlastnictví Kaprainu a Tymepraxu

👔 Přehled šéfredaktorů

Od založení samostatného polistopadového deníku v září 1990 působili v čele redakce následující šéfredaktoři:

Šéfredaktor	Období ve funkci	Poznámka k působení
Libor Ševčík	1990–1991	Vedl transformaci redakce ze struktur SSM do akciové společnosti M a F
Petr Šabata	1991–1993	Řídil list v období vstupu francouzské skupiny Socpresse
Jiří Leschtina	1994	Krátké působení v čele redakce
Pavel Dungl	1994–1999	Stabilizace listu, rozvoj regionální sítě a vstup německé skupiny RBDV
Pavel Šafr	2000–2006	Modernizace layoutu, posílení investigativní žurnalistiky
Robert Čásenský	2006–2013	Přechod na formát Berliner, dlouholeté stabilní vedení; odešel po akvizici Agrofertem
Sabina Slonková	2014 (leden–červen)	Krátké šestiměsíční působení; rezignovala pro neshody s majitelem
Jaroslav Plesl	2014–dosud	Nejdéle sloužící šéfredaktor v historii samostatného listu

⚔️ Kritika a kontroverze

Kauza privatizace titulu a majetku SSM

Při vzniku samostatného deníku v roce 1990 čelilo vedení redakce kritice za způsob, jakým byla značka zprivatizována. Kritici poukazovali na to, že redaktoři založením soukromé společnosti M a F fakticky vyvedli nejhodnotnější majetek Socialistického svazu mládeže (čtenářské předplatné, distribuční kontrakty a zavedený název) do soukromých rukou těsně předtím, než byl schválen ústavní zákon o navrácení majetku SSM lidu Československa. Spor byl v 90. letech předmětem soudních řízení i parlamentních interpelací, právní kontinuita vydávání však byla potvrzena.

Ztráta nezávislosti po roce 2013 a nahrávky Skupiny Šuman

Období let 2013 až 2024 bylo provázeno opakovanou kritikou ze strany médií, novinářských organizací (včetně mezinárodní organizace Reportéři bez hranic) i politických oponentů. Kritika se zaměřovala na zneužívání listu k politickým a obchodním zájmům Andreje Babiše. Bývalí redaktoři vypovídali o existenci neformálních tabu týkajících se kauz holdingu Agrofert (např. kauza Čapí hnízdo) či o zadávání účelových textů diskreditujících oponenty hnutí ANO. Zveřejnění autentických nahrávek s redaktorem Markem Přibilem v roce 2017 bylo mezinárodními pozorovateli označeno za jeden z nejzávažnějších případů politického ovlivňování médií v postkomunistické střední Evropě.

Bulvarizace obsahu a odklon od investigativy

Mediální analytici v období po roce 2014 zaznamenali proměnu novinářského stylu deníku. Došlo k personálnímu oslabení hloubkové investigativní žurnalistiky a posílení lifestylových, spotřebitelských a servisních témat. Způsob vedení komentářové rubriky pod Jaroslavem Pleslem byl částí liberálních publicistů kritizován za příklon k nacionálně-konzervativnímu a populistickému diskurzu.

💡 Pro laiky

Mladá fronta DNES jsou velké tištěné noviny, které si lidé v Česku kupují v trafikách nebo předplácejí do schránek už od roku 1990. Na rozdíl od bulvárních novin (jako je například Blesk), které se zaměřují především na celebrity, skandály a velké fotografie, se MF DNES zaměřuje na seriózní zprávy ze světa politiky, ekonomiky, kultury, vědy a sportu.

Noviny fungují tak, že mají jednu velkou hlavní redakci v Praze a čtrnáct menších redakcí v každém kraji. Díky tomu si čtenář v Plzni přečte na prvních stránkách zprávy o vládě a mezinárodních událostech a uprostřed novin najde několik stránek věnovaných pouze dění na Plzeňsku, zatímco čtenář v Ostravě tam má zprávy z Moravskoslezského kraje. K novinám navíc každý den vychází jiný barevný časopis zdarma (například ve čtvrtek velký televizní magazín, v pondělí časopis pro ženy nebo v sobotu čtení na víkend).

Nejvíce se o těchto novinách mluvilo v době, kdy je v roce 2013 koupil miliardář a pozdější premiér Andrej Babiš. To vyvolalo velký rozruch a spory o to, zda politik může vlastnit noviny a psát v nich o svých soupeřích. V roce 2024 Babiš noviny prodal novým majitelům (investičním skupinám miliardářů Karla Pražáka a Pavla Tykače). V dnešní digitální době tištěné noviny čte méně lidí než dříve, ale MF DNES zůstává nejčtenějším klasickým deníkem v zemi a provozuje také populární internetovou stránku iDNES.cz.

Zdroje