Věci veřejné
| Věci veřejné | |
|---|---|
| Zkratka | VV |
| Založení | 2001 |
| Zakladatel | Stanislav Huml (v Praze 1) |
| Předseda | Radek John (2009–2013) |
| Sídlo | Praha |
| Ideologie | Populismus, Přímá demokracie, Politický střed |
| Barvy | modrá a bílá |
| Parlament | 2010–2013 (24 mandátů) |
Věci veřejné (zkratka VV) byla česká politická strana, která v letech 2010 až 2013 zasedala v Poslanecké sněmovně a byla součástí vládní koalice Petra Nečase. Strana se profilovala jako středové protestní hnutí s prvky přímé demokracie a silnou protikorupční rétorikou.
Věci veřejné jsou v politologii často uváděny jako příklad tzv. „podnikatelské strany“ (business-firm party). Ačkoliv byl jejím formálním předsedou a tváří populární investigativní novinář Radek John, faktickou moc a strategii držel v rukou podnikatel a majitel bezpečnostní agentury ABL (dnes Mark2 Corporation) Vít Bárta.
Strana zaznamenala raketový vzestup ve volbách v roce 2010 díky masivní marketingové kampani zaměřené proti „politickým dinosaurům“. Její vládní angažmá však provázela řada skandálů, amatérismus a vnitřní rozpory, které vyvrcholily odsouzením Víta Bárty (později zrušeným), rozštěpením poslaneckého klubu a vznikem strany LIDEM v roce 2012. V roce 2013 strana vypadla ze sněmovny a v roce 2015 formálně zanikla transformací na spolek.
📜 Historie strany
Počátky v komunální politice (2001–2009)
Strana vznikla v roce 2001 (registrována 2002) původně jako lokální uskupení v Praze 1. U jejího zrodu stál novinář Frekvence 1 Stanislav Huml (nemýlit s pozdějším poslancem stejného jména). Strana se zaměřovala na komunální témata, jako byl pořádek v ulicích, psí exkrementy či boj proti herňám. V roce 2002 získala v zastupitelstvu Prahy 1 jediný mandát. Zlom nastal, když do strany vstoupili lidé spojení s časopisem Pražan, který vydávala společnost napojená na Víta Bártu. V roce 2006 již Věci veřejné získaly v Praze 1 přes 20 % hlasů.
Vstup „Supergurua“ a expanze
Kolem roku 2008 začal Vít Bárta (přezdívaný "Superguru") stranu masivně sponzorovat a budovat její celostátní strukturu. Do čela strany byl v roce 2009 zvolen Radek John, bývalý moderátor pořadu Na vlastní oči na TV Nova, který měl u veřejnosti vysoký kredit bojovníka proti nepravostem.
🗳️ Volby 2010: Raketový vzestup
Parlamentní volby v roce 2010 se staly pro VV fenoménem. Kampaň byla postavena na agresivním marketingu.
- Témata: Boj proti korupci, konec „politických dinosaurů“ (zavedených politiků ODS a ČSSD), přímá demokracie a odvolatelnost politiků.
- Hlídky: V ulicích se objevovaly „Véčkařské hlídky“ v reflexních vestách.
- Výsledek:** Strana získala **10,88 % hlasů (24 mandátů), což byl pro nováčka nečekaný úspěch. Získala silnou podporu zejména u mladých lidí a prvovoličů.
🏢 Vládní angažmá (2010–2012)
Věci veřejné vstoupily do koalice s ODS a TOP 09. Vláda Petra Nečase měla ve sněmovně bezprecedentní většinu 118 hlasů. VV získaly čtyři ministerstva:
- Ministerstvo vnitra: Radek John (později Jan Kubice).
- Ministerstvo dopravy: Vít Bárta (později Pavel Dobeš).
- Ministerstvo školství: Josef Dobeš.
- Ministerstvo pro místní rozvoj: Kamil Jankovský.
Vládní působení VV bylo od počátku chaotické. Ministři neměli zkušenosti s řízením resortů, docházelo k častým mediálním přestřelkám s koaličními partnery (zejména s Miroslavem Kalouskem) a strana se snažila zavádět prvky přímé demokracie (internetová hlasování véčkařů), která však byla často manipulována nebo ignorována.
Aféra ABL a Bártův plán
V dubnu 2011 deník Mladá fronta DNES zveřejnil tajný dokument z roku 2008, ve kterém Vít Bárta nastínil svou strategii pro manažery ABL. V dokumentu se psalo, že cílem vstupu do politiky je posílení ekonomické moci agentury ABL a získávání státních zakázek. Tento skandál otřásl důvěryhodností strany, která se tvářila jako protikorupční bijec. Bárta se hájil, že šlo jen o teoretickou úvahu, ale opozice i koaliční partneři mluvili o „privatizaci politické moci“.
📉 Rozpad a zánik (2011–2015)
Konečný pád strany odstartovaly vnitřní spory a nahrávky.
Obálková aféra
Poslanci VV Jaroslav Škárka a Kristýna Kočí obvinili Víta Bártu, že si kupuje jejich loajalitu penězi v obálkách. Bárta tvrdil, že šlo o bezúročné půjčky přátelům. Soudní proces se táhl, Bárta byl nejprve odsouzen, ale odvolací soud jej později osvobodil s tím, že šlo o vnitrostranickou záležitost, nikoliv korupci ve smyslu trestního práva. Politicky to však stranu zničilo.
Rozštěpení (2012)
V dubnu 2012 vicepremiérka Karolína Peake oznámila odchod z VV. Spolu s ní odešlo několik poslanců a ministrů, kteří založili stranu LIDEM.
- Důsledek: Strana LIDEM zůstala ve vládě Petra Nečase, zatímco zbytek Věcí veřejných (věrný Bártovi) přešel do opozice. Vláda tím ztratila pohodlnou většinu a musela se spoléhat na přeběhlíky.
Konec v parlamentu
Ve volbách v roce 2013 Věci veřejné nekandidovaly samostatně. Někteří členové (včetně Víta Bárty) kandidovali na listinách hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, ale neuspěli (Bárta v Plzeňském kraji nezískal dostatek preferenčních hlasů). Strana se postupně vytratila z veřejného prostoru. V roce 2015 se transformovala na spolek Věci veřejné, čímž de facto zanikla jako politický subjekt.
👥 Klíčové osobnosti
- Vít Bárta: Faktický vládce strany, ministr dopravy. Známý svým autoritativním stylem řízení, zálibou v luxusu (Maserati) a Napoleonovi.
- Radek John: Předseda strany, ministr vnitra. Jeho politické působení bylo hodnoceno jako nekompetentní, stal se terčem mnoha vtipů.
- Karolína Peake: Místopředsedkyně, později lídryně vnitrostranického puče a předsedkyně strany LIDEM. Krátce ministryně obrany (8 dní).
- Kateřina Klasnová: Místopředsedkyně Sněmovny, manželka Víta Bárty.
- Josef Dobeš: Ministr školství, známý kontroverzními reformami a zaměstnáváním Ladislava Bátory.
🏛️ Odkaz a význam
Věci veřejné zanechaly v české politice hlubokou, převážně negativní stopu.
- Podnikatelský populismus: Strana byla předchůdcem modelu, kdy politiku řídí byznysmen jako firmu. V mnohem profesionálnější a úspěšnější formě tento model později realizovalo hnutí ANO Andreje Babiše.
- Nedůvěra v nováčky: Krach VV způsobil na několik let hlubokou nedůvěru voličů vůči novým, neprověřeným politickým subjektům.
- Protikorupční rétorika: Strana ukázala, že protikorupční téma je silným volebním tahákem, ale bez reálného obsahu a integrity vede k rychlému zklamání.
💡 Pro laiky
Věci veřejné byly takový „politický experiment“, který se nepovedl. Představte si, že majitel bezpečnostní agentury (Vít Bárta) chce mít vliv na stát, tak si založí stranu. Aby ji lidé volili, najme si populárního moderátora z televize (Radek John), který v televizi honil zloděje. Slibovali, že vyženou staré politiky ("dinosaury") a že lidé budou o všem hlasovat přes internet. Dostali se do vlády, ale tam se ukázalo, že to neumí řídit. Navíc se provalilo, že šéf strany si poslance kupoval penězi v obálkách a celé to byl vlastně jeho podnikatelský plán. Strana se rozhádala, rozpadla a po třech letech úplně zmizela.