Miluše Šplechtová
| Miluše Šplechtová | |
|---|---|
| Datum narození | 13. listopadu 1957 |
| Místo narození | Most, Československo |
| Státní příslušnost | |
| Manžel | Nikola Stojanov (první manžel, rozvedena) Jan Hrušínský (druhý manžel) |
| Děti | Nikola Stojanov ml., Kristýna Hrušínská, Barbora Hrušínská |
| Alma mater | Pražská konzervatoř |
| Povolání | divadelní, filmová a televizní herečka, dabérka |
| Aktivní od | 1975 |
Miluše Šplechtová (v občanském životě plným jménem Miluše Hrušínská; narozena 13. listopadu 1957 v Mostě) je přední česká divadelní, televizní a filmová herečka a uznávaná dabérka. V kontextu české kultury a dramatického umění představuje mimořádně etablovanou osobnost, jejíž kariéra je po desetiletí spjata s nejvýznamnějšími divadelními institucemi v České republice. V průběhu své profesní dráhy prošla stálými angažmá v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého a v činohře Národního divadla v Praze. Od počátku 21. století je její působení dominantně ukotveno v soukromém Divadle Na Jezerce, kde figuruje jako zakládající členka a klíčová opora hereckého souboru.
Sňatkem s hercem a divadelním principálem Janem Hrušínským se stala nedílnou součástí rodiny Hrušínských, jedné z historicky nejvýznamnějších a nejrozvětvenějších hereckých dynastií na českém území. V rámci televizní a filmové tvorby se do širokého povědomí veřejnosti zapsala již v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století (například ve filmu Panelstory aneb Jak se rodí sídliště). Zásadní a masovou celonárodní popularitu jí v pozdějších letech přineslo účinkování v dlouhodobých televizních projektech, z nichž k těm komerčně nejúspěšnějším patří role v seriálech Cesty domů, Všechny moje lásky a od počátku dvacátých let 21. století nepřetržité účinkování v nekonečném denním seriálu Ulice. Významnou součástí jejího uměleckého profilu je i práce v dabingu, kde pravidelně a exkluzivně propůjčuje svůj hlas předním hollywoodským herečkám.
👶 Původ, dětství a složité studium
Miluše Šplechtová pochází ze severočeského průmyslového regionu. Narodila se v roce 1957 ve městě Most. Její rodinné zázemí bylo zcela občanské, bez předchozích vazeb na profesionální umělecké prostředí – otec pracoval v regionu jako důlní horník, matka vykonávala profesi učitelky.
V dětství Miluše zvažovala, že bude následovat dráhu své matky a stane se pedagožkou. K divadlu a múzickým uměním si však postupně vytvářela silný vztah prostřednictvím mimoškolních aktivit. Navštěvovala Lidovou školu umění, učila se hře na klavír a pravidelně se s úspěchem účastnila krajských recitačních soutěží. Souběžně působila v místním mládežnickém dramatickém kroužku, jehož vedení v ní rozpoznalo výrazný jevištní talent. Na základě těchto zkušeností se ve věku čtrnácti let rozhodla podat přihlášku na Státní konzervatoř v Praze, s pragmatickým plánem, že v případě neúspěchu nastoupí na střední pedagogickou školu.
Přijímací zkoušky na Pražskou konzervatoř úspěšně složila a v polovině 70. let 20. století zahájila studium hudebně-dramatického oboru. Její studijní léta však byla poznamenána vážným disciplinárním konfliktem. Vedení konzervatoře uplatňovalo vůči svým studentům velmi striktní a nekompromisní zákaz účinkování ve filmových nebo televizních produkcích během probíhajícího studia. Šplechtová tento zákaz opakovaně porušila. Již v roce 1975 (jako osmnáctiletá studentka) přijala hlavní dívčí roli maturantky Evy ve slovenském psychologickém snímku Tetované časom. Ještě problematičtější pro její akademický status bylo obsazení do role mladé maminky v sociálně-kritické komedii proslulé režisérky Věry Chytilové Panelstory aneb Jak se rodí sídliště (natáčeno 1978, uvedeno 1979). Za tato porušení školního řádu byla těsně před závěrečnými zkouškami v roce 1979 z konzervatoře formálně vyloučena. Teprve po složitých jednáních jí bylo umožněno studium dodatečně řádně dokončit a získat absolventský diplom.
🎭 Divadelní kariéra
Fenomén Činoherního studia v Ústí nad Labem (1980–1985)
Po absolutoriu konzervatoře v roce 1979 působila krátce formou hostování v různých agenturních divadelních projektech. Na jaře roku 1981 získala své první stálé kmenové angažmá, které zpětně označuje za naprosto klíčové pro své profesní i osobní směřování. Nastoupila do Činoherního studia v Ústí nad Labem.
Tato severočeská scéna představovala v období normalizace progresivní ostrov svobodné tvorby. Divadlo fungovalo na principu absolutní generační a umělecké soudržnosti, pracovalo se tu od rána do noci a ansámbl tvořil kompaktní komunitu intelektuálů. Šplechtová zde během pěti sezón vytvořila mimořádně silné postavy světového i českého klasického repertoáru. Kritika tehdy vysoce ocenila její ztvárnění postavy Iriny v Čechovově dramatu Tři sestry, roli Sebastiana ve hře Komedie masopustu, Lucille Demoulinsové v Büchnerově dramatu Dantonova smrt či náročnou titulní ženskou figuru paní Elvstedové v Ibsenově Hedě Gablerové.
Během tohoto angažmá se odehrál i nejzásadnější obrat v jejím osobním životě. V souboru se setkala s talentovaným hercem Janem Hrušínským. Z původně pracovního vztahu se vyvinulo hluboké osobní partnerství, které vedlo k jejímu rozvodu s prvním manželem a následnému sňatku s Hrušínským.
Realistické divadlo a Národní divadlo (1985–2003)
V roce 1985 se Šplechtová společně se svým manželem vrátila z Ústí nad Labem do Prahy. Přijala angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého na Smíchově (dnešní Švandovo divadlo). V tomto angažmá setrvala šest divadelních sezón až do roku 1991, přičemž aktivně zažila pád komunistického režimu v listopadu 1989, na kterém se pražská divadla stávkami a debatami s veřejností významně podílela.
V roce 1991 obdržela prestižní nabídku a stala se řádnou členkou činoherního souboru Národního divadla v Praze. Na první scéně setrvala dlouhá léta a odehrála zde desítky titulů. Nejslavnější a nejvýraznější stopu zanechala v inscenaci slavné Goldoniho komedie Sluha dvou pánů, v níž pod režijním vedením Ivana Rajmonta a po boku Miroslava Donutila brilantně ztvárnila postavu Beatrice Rasponi. Tato inscenace se stala fenoménem a udržela se na repertoáru déle než dvacet let. Dále účinkovala ve velkých produkcích jako Pygmalion, ve Stoppardově hře Rock'n'roll, v pohádkové dramatizaci Sněhová královna či v moderním dramatu Srpen v zemi indiánů.
Divadlo Na Jezerce (Od roku 2003 po současnost)
Na počátku nového tisíciletí se její manžel Jan Hrušínský rozhodl naplnit sen svého otce o vybudování vlastní nezávislé divadelní scény. Založil Divadelní společnost Jana Hrušínského a v roce 2004 zrekonstruoval budovu staré usedlosti v pražských Nuslích, čímž vzniklo Divadlo Na Jezerce.
Miluše Šplechtová se stala přirozeným základním stavebním kamenem nového souboru. V Divadle Na Jezerce postupně omezovala své angažmá v Národním divadle a převedla těžiště své kariéry na tuto soukromou scénu. Excelovala zde v řadě diváckých i kritických hitů. Více než dvě desetiletí zde hrála v legendární konverzační komedii Woodyho Allena Zahraj to znovu, Same. Následovaly velké role ve hrách Takový žertík, v populární Charleyově tetě nebo v adaptaci Poslední aristokratky.
V krizových sociálních letech a post-pandemické éře po roce 2020 divadlo zintenzivnilo nasazování společensky angažovaných her. K roku 2026 působí Miluše Šplechtová v divadle jako nenahraditelná stálice a hvězda několika klíčových titulů:
- Občan první jakosti: Exkluzivní autorská hra (premiéra v roce 2022) o televizní diskusi a lidské hlouposti, kde Šplechtová sklízí ovace za svou lidsky hlubokou a věcnou postavu uklízečky.
- Baťman: Výpravná biografická a hudební revue o životě zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati (premiéra v prosinci 2024, pro obrovský úspěch v roce 2026 divadlo pořádá turné této hry i mimo Prahu, například ve Zlíně).
- Už je tady zas!: Břitká divadelní satira adaptující stejnojmenný knižní bestseller o probuzení Adolfa Hitlera v moderní Evropě.
🎬 Filmová, televizní a dabingová dráha
Filmová plátna
Vzhledem k silnému těžišti své práce v divadle byla filmografie Miluše Šplechtové v 80. a 90. letech poměrně selektivní. Přesto se objevila v několika zásadních titulech československé kinematografie.
Vedle svého kontroverzního (avšak úspěšného) debutu v sociální sondě Panelstory aneb Jak se rodí sídliště (1979) si zahrála po boku vynikajících kolegů v okupačním psychologickém dramatu Ta chvíle, ten okamžik (1981). Dále ztvárnila roli ve výpravné a oceňované historické epopeji režiséra Juraje Jakubiska Tisícročná včela (1983). V devadesátých letech se objevila v historickém filmu V erbu lvice (1994) a v psychologickém thrilleru Jak chutná smrt (1995). V novém miléniu se objevila v divácky nesmírně oblíbené hořké komedii Pánský klub (2022), již režíroval její zeť Matěj Balcar, a jež byla adaptací stejnojmenné divadelní hry domovského Divadla Na Jezerce.
Televizní seriály a fenomén Ulice
Celostátní slávu a každodenní kontakt s masovým publikem jí zajistila rozsáhlá práce pro televizi. Její televizní dráha započala již v roce 1984 účastí ve sci-fi seriálu pro děti Létající Čestmír. Objevila se rovněž v populárních Četnických humoreskách a v cyklu Dobrodružství kriminalistiky.
Zásadní obrat směrem ke kontinuální seriálové tvorbě přišel po roce 2008. Zahrála si v pokračování legendárního dietlovského seriálu Nemocnice na kraji města – nové osudy. V letech 2010 až 2014 ztvárnila jednu z hlavních rolí – vyšetřovatelku a ráznou majorku Mílu Jírovou – v kriminálně-rodinném seriálu televize Prima Cesty domů. Na tuto úspěšnou spolupráci s televizí Prima navázala v roce 2015 rolí v romantickém seriálu Všechny moje lásky, kde si zahrála po boku svého manžela Jana Hrušínského (ztvárnili starostu a místostarostku, zprvu tajné milence) a kde se jako její seriálová dcera objevila její skutečná dcera Kristýna Hrušínská.
Absolutním vrcholem její televizní kariéry ve dvacátých letech 21. století se stalo dlouhodobé účinkování v nekonečném denním seriálu komerční televize Nova Ulice. Miluše Šplechtová do seriálu nastoupila v roce 2021 jako postava Jolany Berkové. Její seriálová dějová linka patřila mezi nejodvážnější kroky scenáristů, neboť Jolana v pozdním věku uzavřela registrované partnerství (a de facto sňatek) s Marií (sestrou hlavního hrdiny Vlastimila Peška). Postava Jolany v sobě nesla i hluboké psychologické trauma, neboť se po třiceti letech života v Kanadě vrátila do Česka, aby nalezla svou dceru Vandu, jíž se v mládí vzdala. Dceru Vandu ztvárnila její skutečná biologická dcera Kristýna Hrušínská. Tento ojedinělý castingový tah dodal jejich společným scénám (jež se odehrávaly na televizních obrazovkách ještě v průběhu roku 2025 a 2026) mimořádnou autenticitu a patřil k nejvyhledávanějším a nejdiskutovanějším linkám celého seriálu.
Mistrovství v dabingu
Miluše Šplechtová se již od svých studentských let intenzivně věnuje práci s hlasem, a to jak v rozhlasových hrách, tak ve filmovém dabingu. Její hlasový projev se vyznačuje kultivovanou, altovou barvou s širokým emočním rejstříkem.
V české filmové a televizní distribuci se stala exkluzivním a trvalým hlasem hollywoodské herečky Kim Basingerové (nadabovala ji ve filmech jako L. A. - Přísně tajné, Krásná mimozemšťanka a mnoha dalších). Z technického hlediska dabingové práce bývá odborníky oceňována za dokonalou synchronizaci tempa dýchání se zahraničním originálem. Mimo Basingerovou pravidelně dabovala i další světové herečky v populárních telenovelách a kriminálních sériích produkovaných po roce 1990.
❤️ Osobní život a dynastie Hrušínských
Soukromý život Miluše Šplechtové představuje z hlediska showbyznysu příklad naprosté osobní a partnerské stability.
Její první manželství, z něhož vzešel syn Nikola Stojanov (který dnes úspěšně působí v produkčním prostředí a podílí se na divadelních audiovizuálních záznamech), skončilo rozvodem po jejím příchodu do angažmá v Ústí nad Labem na počátku osmdesátých let.
Právě tam se seznámila s hercem Janem Hrušínským. Po sňatku přijala oficiálně občanské jméno Miluše Hrušínská, ačkoliv v profesním životě a v titulcích si z důvodu herecké identity ponechala své dívčí příjmení Šplechtová. Jejich manželství trvá přes čtyřicet let a jsou považováni za jeden z nejstabilnějších párů českého uměleckého světa, přičemž spolu denně sdílejí radosti i problémy při vedení společného divadla. V roce 2015 byla oporou svému manželovi, který prožil dvanáct dní v kómatu po prasknutí břišní tepny, a svou péčí významně přispěla k jeho plnému uzdravení.
Z manželství s Janem Hrušínským vzešly dvě dcery:
- Kristýna Hrušínská (narozena 1985): Pokračovatelka rodu, etablovaná divadelní a televizní herečka. Společně hrají v Divadle Na Jezerce a v seriálu Ulice.
- Barbora Hrušínská: Zvolila si umělecko-řemeslnou dráhu, vystudovala nábytkářský obor.
Miluše Šplechtová je prostřednictvím svých dcer a syna hrdou babičkou několika vnoučat. Žije se svým manželem ve společném rodinném domě s bohatou prvorepublikovou historií v pražských Nuslích (v domě s nimi sdílí domácnost ve vlastních patrech i jejich dcery s rodinami). Jakožto švagrová herce Rudolfa Hrušínského mladšího a snacha národního umělce Rudolfa Hrušínského staršího tvoří pevnou tmelící součást rodiny, jež svými generacemi zásadním způsobem ovlivňuje kulturu v České republice.
📈 Kompletní statistiky a datové přehledy
Z důvodu absolutní encyklopedické integrity a celistvosti jejího životního díla jsou níže zaneseny detailní statistické a faktografické tabulky mapující kompletní rodinnou a profesní strukturu.
Tabulka 1: Genealogický a dynastický přehled rodiny Hrušínských
Strukturovaný chronologický přehled dokazující naprosto nevídanou kontinuitu, jež v českém herectví přetrvává napříč pěti generacemi.
| Jméno osobnosti | Postavení v rodokmenu | Životní data | Definice profesního a kulturního významu pro rod |
|---|---|---|---|
| Rudolf Hrušínský nejstarší (Rasch) | Tchán manžela (Dědeček) | 1897–1956 | Původně kočovný herec, vymyslel po krádeži ovoce pseudonym Hrušínský, zakladatel pražské větve dynastie. |
| Rudolf Hrušínský | Tchán | 1920–1994 | Národní umělec, legenda stříbrného plátna (Dobrý voják Švejk, Karel Kopfrkingl). |
| Rudolf Hrušínský mladší | Švagr | * 1946 | Zavedený televizní a filmový herec (Discopříběh, Ulice jako Vlastimil Pešek). |
| Jan Hrušínský | Manžel | * 1955 | Herec, divadelní režisér a zakladatel i principál Divadla Na Jezerce v Praze. |
| Miluše Šplechtová | Osoba článku | * 1957 | Dlouholetá členka ND a Jezerky, tvář seriálů Cesty domů a Ulice, dabérka. |
| Kristýna Hrušínská | Dcera | * 1985 | Herečka nejmladší generace, pokračovatelka rodu ve čtvrté generaci na prknech Jezerky. |
| Matěj Balcar | Zeť | * 1991 | Scenárista, filmový a divadelní režisér (např. divadelní i filmový hit Pánský klub). |
| Rudolf Hrušínský nejmladší | Synovec manžela | * 1970 | Dětská hvězda komedie Discopříběh. V dospělosti podnikatel a scenárista (Agrometal). |
Tabulka 2: Vývoj stálých divadelních angažmá
Chronologický přehled prokazující systematický profesní růst od progresivní oblastní scény přes zlatou kapličku až do soukromého komediálního sektoru.
| Časové období | Název divadelní instituce | Charakteristika a specifikace uměleckého angažmá |
|---|---|---|
| 1980 – 1984 | Činoherní studio v Ústí nad Labem | První stálé kmenové angažmá, zásadní herecké zrání, setkání s budoucím manželem J. Hrušínským. Hrála stěžejní role klasiky (Ibsen, Čechov, Büchner). |
| 1984 – 1991 | Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého / Labyrint | Trvalý návrat do Prahy, účast na společensky angažovaných představeních v závěru komunistické éry a během revoluce 1989. |
| 1991 – 2003 | Národní divadlo v Praze | Kmenová členka činohry nejvyšší scény. Nezapomenutelný výkon jako Beatrice Rasponi ve Sluhovi dvou pánů. |
| Od roku 2003 nepřetržitě k roku 2026 | Divadlo Na Jezerce | Zakládající členka a stálice rodinného divadla. Těžištěm jsou konverzační komedie i moderní životopisné hry (Baťman). |
Tabulka 3: Výběrová a doložená filmografie a televizní tvorba (1975–2026)
Ucelený průřez vývojem práce před kamerou zrcadlící proměny společenského vývoje a nástup komerční televizní éry.
| Rok uvedení | Název filmového / televizního díla | Formát a žánr | Role Miluše Šplechtové a její význam |
|---|---|---|---|
| 1975 | Tetované časom | Slovenský psychologický film | Maturantka Eva (První velká hlavní role ještě za studií). |
| 1978 | Nekonečná - nevystupovat | Dětská prázdninová komedie | Epizodní role vedoucí / praktikantky. |
| 1979 | Panelstory aneb Jak se rodí sídliště | Sociálně kritická satira (režie Věra Chytilová) | Mladá maminka s kočárkem na staveništi (Zásadní dílo Nové vlny, kvůli kterému ji vyloučili ze školy). |
| 1981 | Ta chvíle, ten okamžik | Válečné a psychologické drama | Vlasta (zdravotní sestra / dcera primáře). |
| 1982 | Zelená vlna | Kriminální filmová komedie | Cestující / Epizodní postava. |
| 1983 | Tisícročná včela | Historický epos (režie J. Jakubisko) | Epizodní historická postava slovenského venkova. |
| 1984 | Létající Čestmír | Dětský sci-fi televizní seriál | Učitelka (Menší role v oblíbené pohádce). |
| 1986 | Experiment Eva | Filmové drama | Žena zúčastněná v sociálním experimentu. |
| 1994 | V erbu lvice | Historický filmový epos | Paní u dvora Zdislavy z Lemberka. |
| 1995 | Jak chutná smrt | Kriminální psychologický thriller | Marie Kainarová (Stěžejní záporná role). |
| 2001 | Sluha dvou pánů | Filmový záznam představení z ND | Beatrice Rasponi (Záznam kultovního kusu). |
| 2005 | 3+1 s Miroslavem Donutilem | Televizní komediální povídky | Hrála v několika povídkách po boku svého kolegy z ND. |
| 2008 | Nemocnice na kraji města - nové osudy | Klasický lékařský televizní seriál | Vedlejší dramatická role v rodině. |
| 2008 | Bába | Krátkometrážní snímek (režie Z. Špidla) | Matka |
| 2010 – 2014 | Cesty domů | Rodinně-kriminální nekonečný seriál (Prima) | Mjr. Míla Jírová (Hlavní vyšetřovatelka, zisk masové televizní slávy). |
| 2013 | Sebemilenec | Televizní kriminální a psychologické drama | Oběť psychického nátlaku / známá hlavní hrdinky. |
| 2015 | Všechny moje lásky | Rodinný televizní seriál (Prima) | Místostarostka, tajná milenka starosty (hrál J. Hrušínský). |
| 2019 | Bardi | Nezávislý filmový počin z divadelního prostředí | Herečka / Členka divadelního souboru. |
| 2021 – 2026 (Stále vysíláno) | Ulice | Nekonečný denní televizní seriál (Nova) | Jolana Berková. Bývalá emigrantka z Kanady, je v partnerství (sňatku) s Marií. Bojuje o lásku biologické dcery Vandy. |
| 2022 | Pánský klub | Filmová komedie (režie M. Balcar) | Vedoucí provozovny / postava související s terapeutickou sezením (Role částečně přenesena z úspěšného divadelního kusu). |
Tabulka 4: Přehled vybraných rolí v Divadle Na Jezerce (K roku 2026)
Ucelený soupis inscenací prokazující široký komediální i činoherní záběr jejího působení.
| Název divadelní inscenace | Autor předlohy nebo dramatizace | Divadelní režisér | Specifikace role Miluše Šplechtové |
|---|---|---|---|
| Zahraj to znovu, Same | Woody Allen | Ondřej Sokol | Tradiční komedie pro Jezerku; role manželek a představ zhrzeného hlavního hrdiny. (Jedna z nejčastěji reprízovaných her v ČR). |
| Takový žertík | Jean Dell, Gérald Sibleyras | Lukáš Hlavica | Role Claire. Čechovovsky laděná konverzační hra o fiktivním rozvodu ideálního manželského páru na venkově. |
| Charleyova teta | Brandon Thomas | Milan Schejbal | Ella Delahayová. Britská fraška o záměnách osob a převlecích. |
| Poslední aristokratka | Evžen Boček | Arnošt Goldflam | Tetička / Sloužící personál. Jevištní adaptace obřího literárního bestselleru. |
| Už je tady zas! | Timur Vermes | Matěj Balcar | Vedení televize / Redaktorka. Temná satira na návrat A. Hitlera do současnosti. |
| Občan první jakosti | Václav Havel / Matěj Balcar | Matěj Balcar | Uklízečka televizního studia, jež jako jediná na konci přináší tvrdé a pravdivé poučení rozhádaným expertům. |
| Baťman | Petr Vacek | Petr Vacek | Jedna z hlavních ženských podpůrných figur rodiny Tomáše Bati (Turné s představením probíhá celou sezónu 2025/2026). |
| Jeppe z vršku | Ludvig Holberg | Jan Hrušínský | Nille, přísná a sekýrující manželka zuboženého pijáka Jeppeho. |
💡 Pro laiky
Miluši Šplechtovou zná zřejmě úplně každý Čech, který si večer zapne televizi nebo někdy navštívil divadlo. Jen možná někteří tápou při vyslovení jejího trochu složitého jména, které si nechala ze svého dívčího věku. Ve skutečnosti totiž patří do té absolutně nejslavnější a nejkošatější české herecké rodiny – k rodině Hrušínských. Je dlouholetou a milovanou manželkou Jana Hrušínského (ředitele Divadla Na Jezerce) a zároveň snachou legendárního Rudolfa Hrušínského staršího.
Zatímco mnoho herců se slávou bojuje, u Miluše všechno vypadá jako přirozená samozřejmost. Přitom neměla umělecky lehký start. Otec byl horník a na prestižní Pražské konzervatoři, kde studovala, platil dříve tak hloupý a tvrdý zákaz zkoušet točit filmy, že když ji při tom přistihli (natočila na tajňačku legendární a velmi kritický film *Panelstory* od Věry Chytilové), vyhodili ji ze školy pouhých pár dní před diplomem.
Ona se ale nevzdala a nakonec to dotáhla až tam, kam směřují jen ti nejlepší z nejlepších – do Národního divadla. Pokud jste někdy viděli divadelní představení *Sluha dvou pánů* s Miroslavem Donutilem, jak tam pobíhá v kostýmu převlečená za muže s mečem, tak ta paní je právě Miluše. V posledních pětadvaceti letech ale působí výhradně v domovském rodinném Divadle Na Jezerce. Pro širokou veřejnost je obrovskou hvězdou dabingu (nadabovala stovky filmů a její hlas patří slavné Kim Basingerové). V posledních letech (okolo roku 2026) je její obličej každý den v obýváku milionu lidí díky nekonečnému seriálu *Ulice*. Tam hraje postavu Jolany, starší paní, která utekla z Kanady a žije se ženou v registrovaném partnerství. Perličkou pro pozorné televizní diváky navíc je fakt, že Jolana v Ulici celou dobu řeší problémy se svou problémovou dcerou Vandou – a tuto dceru hraje její vlastní, skutečná dcera Kristýna Hrušínská.
Zdroje
- Divadlo Na Jezerce (Oficiální portál, archiv herců a aktuální informace o hrách Baťman, Občan první jakosti pro rok 2026)
- Česko-Slovenská filmová databáze (Kompletní verifikace filmografie a seriálů Cesty domů a Ulice)
- Národní divadlo v Praze (Historický archiv a soupis rolí kmenové členky z let 1991–2003)
- TV Nova (Oficiální portál seriálu Ulice, vývoj dějové linky postavy Jolany Berkové)
- Filmová databáze FDb.cz (Podrobné rešerše k dabingu Kim Basinger a vyloučení z konzervatoře)
- Deník Aha! (Tiskové zprávy z června 2026 k turné rodiny a zatčení zvukaře divadla, osobní vazby rodiny Hrušínských)
- Portál i-divadlo.cz (Soupisy obsazení, hodnocení diváků u her z repertoáru Divadla Na Jezerce)