Miroslav Donutil

Rozbalit box

Obsah boxu

Miroslav Donutil (* 7. února 1951, Třebíč) je český herec, bavič, moderátor, zpěvák a především fenomenální vypravěč, který patří k nejpopulárnějším a nejoceňovanějším umělcům své generace. [1] Jeho kariéra je definována neuvěřitelnou energií, žánrovou všestranností a schopností plynule přecházet mezi hluboce tragickými rolemi a živelnou lidovou komedií. [2] Byl klíčovou osobností legendární brněnské scény Divadlo Husa na provázku, později se stal hvězdou Činohry Národního divadla a ztvárnil desítky nezapomenutelných rolí ve filmu i v televizi. Pro širokou veřejnost je však nejvíce známý jako mistr mluveného slova, jehož humorné historky a one-man show se staly kulturním fenoménem. [3]

📜 Brněnská léta: Zrození legendy v Huse na provázku

Ačkoliv se narodil v Třebíči, Miroslav Donutil je neodmyslitelně spjat s Brnem, kde vyrůstal a kde se zformovala jeho umělecká osobnost. Pocházel z herecké rodiny (jeho rodiče byli nadšenými ochotníky), což předurčilo jeho směřování. Po maturitě byl přijat na Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU), kde v roce 1973 absolvoval obor herectví. [4]

Ihned po škole nastoupil do angažmá, které se ukázalo jako osudové – do brněnského Divadla na provázku (dnes Divadlo Husa na provázku). V 70. a 80. letech, v době tuhé normalizace, bylo toto divadlo oázou svobodné a avantgardní tvorby. [5] Pod vedením vizionářských režisérů, jako byl Petr Scherhaufer a Zdeněk Pospíšil, se zde zformovala generace výjimečných herců, k níž kromě Donutila patřili například Bolek Polívka, Jiří Pecha, Pavel Zedníček nebo Iva Bittová.

Husa na provázku: Divadlo jako životní styl

Divadlo na provázku nebylo klasickým divadlem, ale spíše "divadlem-d dílnou", kde se experimentovalo s formou, improvizovalo a stíraly se hranice mezi jevištěm a hledištěm. Pro Donutila to bylo ideální prostředí, kde mohl naplno rozvinout svůj živelný talent, smysl pro humor a neuvěřitelnou energii. Strávil zde sedmnáct formativních let (1973–1990) a vytvořil řadu klíčových rolí v legendárních inscenacích. [6]

• Balada pro banditu (1975): Nejslavnější inscenace v historii divadla. V této muzikálové adaptaci Olbrachtova románu ztvárnil Donutil hlavní roli zbojníka Nikoly Šuhaje. Inscenace, plná syrové energie a nádherné hudby, se stala kultovní záležitostí a dočkala se stovek repríz. [7]
• Poslední leč (1981): Další klíčová inscenace, kde Donutil exceloval po boku Bolka Polívky a Jiřího Pechy.
• Bratři Karamazovi (1990): Jedna z jeho posledních velkých rolí na této scéně, kde ztvárnil postavu Smerďakova.

Éra v Huse na provázku byla pro Donutila nejen uměleckou, ale i životní školou. Právě zde, v kolektivu plném silných individualit a v atmosféře neustálé tvorby a recese, se zrodil jeho fenomenální vypravěčský talent. Mnohé z jeho slavných historek mají kořeny právě v zážitcích z této divoké a svobodné éry.

První kroky ve filmu

Souběžně se svou divadelní prací se Miroslav Donutil začal prosazovat i ve filmu. V roce 1978 si zopakoval svou životní roli Nikoly Šuhaje ve filmovém přepisu Balady pro banditu režiséra Vladimíra Síse. Tento film, natočený v autentickém prostředí Koločavy a s původním obsazením z divadla, se stal kultovní klasikou. [8] Během 80. let ztvárnil řadu vedlejších, ale výrazných rolí v českých filmech a televizních inscenacích, kde prokazoval svou schopnost zahrát jak komediální, tak charakterní postavy.

🏛️ Přechod do Národního divadla a vrchol na jevišti

V roce 1990, krátce po sametové revoluci, přijal Miroslav Donutil nabídku, která znamenala zásadní zlom v jeho kariéře – stálé angažmá v Činohře Národního divadla v Praze. [9] Pro herce z alternativní brněnské scény to byl odvážný a pro mnohé překvapivý krok. Donutil však v naší první scéně nejen obstál, ale stal se jednou z jejích největších a nejobsazovanějších hvězd.

Na jevišti Národního divadla prokázal svůj obrovský herecký rejstřík a schopnost ztvárnit složité, často tragikomické postavy světového i českého repertoáru. Jeho největším a nejlegendárnějším triumfem se stala role sluhy Truffaldina v komedii Carla Goldoniho Sluha dvou pánů. Premiéra v roce 1994 se stala divadelní událostí. Donutilovo energické, improvizační a fyzicky náročné pojetí role, plné gagů a interakce s publikem, si získalo bezmeznou popularitu. [10] Inscenace se stala absolutním fenoménem a nejhranějším titulem v historii Národního divadla. Její derniéra v roce 2016, po neuvěřitelných 22 letech a více než 600 reprízách, byla emotivní tečkou za jednou velkou divadelní érou. [11]

🎤 Fenomén vypravěče: One-man show a zlidovělé historky

Paralelně se svou divadelní a filmovou kariérou si Miroslav Donutil vybudoval zcela unikátní pozici jako mistr mluveného slova a vypravěč. Jeho one-man show, ve kterých sám na jevišti vypráví humorné historky ze svého života, ze zákulisí divadla a ze setkání s rázovitými lidmi, se staly nesmírně populární a vyprodané na léta dopředu. [12]

Donutil je geniálním pozorovatelem lidských charakterů a situací. Jeho historky, často postavené na zážitcích s kolegy z Divadla Husa na provázku (Bolkem Polívkou, Jiřím Pechou), brněnskou legendou Frantou Kocourkem nebo na příhodách z jeho rodného kraje, se staly součástí národního folklóru. Jeho schopnost pointovat, napodobit dialekty a udržet pozornost publika po celé hodiny je jedinečná. Mnohé z jeho vyprávění, šířené na deskách, kazetách a později na internetu, doslova zlidověly a jejich hlášky se staly běžnou součástí češtiny (např. "Já su taky Kája", "celé to bylo na kokot").

🎬 Filmová a televizní hvězda 90. let a současnosti

Po příchodu do Prahy se Miroslav Donutil stal jednou z nejvyhledávanějších tváří českého filmu a televize. 90. léta pro něj znamenala přerod v celonárodní hvězdu díky sérii ikonických rolí.

• Tankový prapor (1991): Role despotického, ale v jádru komického poručíka Růžičky byla jednou z jeho prvních velkých pražských rolí a definovala jeho schopnost ztvárnit rázovité a autoritativní postavy.
• Černí baroni (1992): Jako poručík Troník, později povýšený na kapitána, vytvořil další nezapomenutelnou karikaturu komunistického důstojníka.
• Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992): V této kultovní komedii ztvárnil postavu arogantního a zkorumpovaného právníka Ulricha.
• Šakalí léta (1993): V roli melancholického a životem unaveného číšníka a otce hlavního hrdiny ukázal i svou vážnější polohu.
• Pelíšky (1999): Jeho nejlegendárnější filmová role. Postava cholerického, bigotního komunisty a otce Šebka, který terorizuje svou rodinu, ale zároveň ji hluboce miluje, je mistrovským portrétem tragikomické postavy. Scény jako "příchod sovětských vojsk", "nerozbitné skleničky z NDR" nebo "kde udělali soudruzi z NDR chybu?" se staly nesmrtelnou součástí české filmové historie. Za tuto roli získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli. [13]
• Želary (2003): V tomto na Oscara nominovaném dramatu ztvárnil vážnou a tragickou postavu faráře.
• Román pro muže (2010): Role cynického a mocného soudce Bruna.

Kromě filmu se stal i hvězdou televizních seriálů, jako byli Četnické humoresky, Doktor Martin nebo Labyrint.

🔬 Pro laiky

Miroslav Donutil je v Česku kulturní instituce. Je to herec, kterého zná naprosto každý, a to hned z několika důvodů.

• Geniální vypravěč: Jeho největší superschopností je vyprávění vtipných historek. Dokáže sám stát dvě hodiny na jevišti a bavit plné divadlo svými příběhy ze života, z divadla a ze setkání s různými podivíny. Jeho historky jsou tak populární, že jejich hlášky používá celý národ.
• Herec dvou tváří: Donutil je neuvěřitelně všestranný herec. Na jedné straně je mistrem komedie. Znáte ho jako cholerického otce Šebka z filmu Pelíšky, který se rozčiluje u nerozbitných skleniček, nebo jako hloupého komunistického důstojníka z Černých baronů. Na druhé straně dokáže zahrát i velmi vážné a tragické role, kde ukazuje úplně jinou tvář.
• Legenda z Brna: Svou kariéru odstartoval v legendárním brněnském divadle Husa na provázku. Byla to divoká a svobodná scéna, kde se zrodil jeho komediální talent a kde vzniklo mnoho jeho slavných historek.
• Hvězda Národního divadla: Z Brna se později přesunul na naši nejprestižnější scénu, do Národního divadla v Praze. Zde hrál přes 20 let hlavní roli v komedii Sluha dvou pánů, která se stala nejúspěšnějším představením v historii divadla.

Miroslav Donutil je zkrátka fenomén. Je to herec s neuvěřitelnou energií, který dokáže lidi rozesmát až k slzám, ale zároveň je respektovaným charakterním hercem. Pro mnoho Čechů je ztělesněním humoru, hereckého mistrovství a lidového vypravěčství.